Krytka

Všimla jsem si, že se nějak moc rozepisuju, a nejen já si toho všimla, tak to pro dnešek zkrátím. Kačka se nechala mechanikem taky ošukat.
…
…
…
…
…
Co je? Slyšela jsem nějaké stížnosti? Co se nelíbí tentokrát? Naletěl! Jsem ženská a moje povídání je tak dlouhé, dokud neumoří osla, takže žádné takové. Jestli je slina na pořádnou akci, musí být i omáčka okolo toho. To jsme my ženy, děláme cavyky a pořád nějaké odbočky, aby byla ukojena naše základní potřeba a tou je sběračství. Už ne kořínků, bych si nešpinila své krásné nové nehty, ale zážitků!
Stalo se to nedlouho po mém posledním servisování. Jak řekla Kačka, bylo by trapný, kdybychom se u něho zjevily ve stejnou dobu, tak jsme se dohodly, že půjde během mých dní.
Její vyprávění u skleničky vína bylo šťavnaté, až neskutečně podrobné a rozhodně mě nenechalo chladnou. Ovšem ona by se s ním takhle nesvěřila, tak nezbývá nic jiného než její slova vzít do vlastních rukou, což znamená jediné… budu si občas něco přikrášlovat, ale to snad bude rychle odpuštěno. Stačí pohled do jejích modrých očí…
Kačka je z mého pohledu velmi atraktivní, nebojím se říct, že z nás dvou má potenciál se stát modelkou (čti plussize modelkou). Exceluje v tom, co mně schází a zas má nedostatky jinde.
Vystoupila ze svého auta a málem se rozbila na zledovatělém dláždění. Noha jí vyletěla a jen tak tak se zachytila o zrcátko své fábie. Tím samozřejmě ukázala celému světu kalhotky, které schovávala pod šaty. Všechno by bylo v pořádku, pokud by si nenadávala do kundolíny a nesledovalo ji pár lidí čekajících na zastávce.
„Pardon,“ omluvila se jen tak mezi řečí a celá zrudla studem. Klasika Katka, kam přijde, tam se hned ztrapní, pipina. Další její vlastnost je zmatenost. Nemohla servis najít, protože chytrý telefon pro ni byl vyzyvatelem v šachovém klání úrovně mistrů. Takže raději zastavila na prvním možném place a šla se porozhlédnout kolem. Nakonec se musela už trochu promrzlá, přece jen měla dole šaty po kolena a gaťky, zeptat v blízkých potravinách. Cítila se trapně, ale to rychle přešlo, když konečně dorazila k servisu.
Samozřejmě, že tam šla pěšky. Ani jí nenapadlo si auto vzít s sebou. Však jede na servis ne? To dá rozum každému průměrně inteligentnímu orangutanovi… haló! Kateřino! Ty možná máš jiný plán, ale tohle tě bude stát cenné body prvního dojmu. Ne, neslyší, ale já z ní měla hroznou prdel, když mi to vyprávěla.
Lehce zaklepala na vstupní dveře vedle vrat vedoucích do dílny. „Dobrý den,“ zahlaholila zvesela na celé kolo. „Je tady autoservis?“ zeptala se jak hlupka.
„Ehm… dobrý den, přejete si?“
Kačka za sebou zavřela a hned se celá orosila (čti, brýle se jí orosily, takže prd viděla). „Jéžiš, já se omlouvám,“ zakecávala a snažila se otřít si brýle, protože bez nich je slepoňka. „Já mám problém…“ nedořečené věty v čase nervozity jsou jako kořením pro bujnou fantazii.
„Ano?“ mechanik k ní pomalu přistoupil.
Konečně si ho mohla pořádně prohlédnout a musela uznat, že ten urostlý chlapák stál za tu námahu. Ani se mi prý nedivila. „No teda,“ vydechla a celého si ho trapně změřila. Tak trapně, že si mechanik stačil otřít ruce, taktně počkal, co z ní vypadne, a nakonec se stihl zeptat sám, co má paní za problém.
„Slečna… hihi!“ zakřenila se Kačka v krásném úsměvu. „Katka, těší mě,“ podala muži vyvedenému z míry ladnou ručku. „Já jela zrovna kolem, ale jako náhodou, ovšem svítí mi v autě taková kontrolka a už docela dlouho.“
„Jaká kontrolka?“
„Jaká… jaká?“ trhla sebou okouzlena jeho vysokou mužností. „No já nevím jaká, podíváte se mi na ni?“ zamrkala svůdně řasami.
„No dobře, ale nic neslibuji, mám docela dost práce, tak jestli to bude něco závažného, nevím, kdy vám to opravím.“ Tehdy jsem se ptala, jestli fakt řekl opravím nebo jestli mi kecá a rovnou pronesl udělám. Jen se rozřehtala, tak jí nevěřím ani slovo.
„Jste moc hodnej.“
„Tak…“ ukázal k východu a Katka se sekla, aby mu taky udělala prostor. Tak se tam tak u dveří pár sekund dohadovali, kdo půjde první. Nakonec vyšel mechanik a povídá: „A kde ho máte?“
„Koho?“
„Auto?“
„Hehe,“ zasmála se nervózní Kačka, „já ho asi jaksi… zapomněla u té zastávky,“ řekla roztomile, až by jí člověk věřil mentální poruchu. „Tak… tak já ho přivezu… asi, ne?“
Jenže mechanik byl formát. „Ten kousek půjdu s vámi, ať tu nemusíte zajíždět.“ Na tomhle místě, hned po tom, co jsem se Kačce dořehtala za její faux pas, jsme se shodly, že musel šestým smyslem vycítit mé zainteresování do Katčina příjezdu. Určitě se bál, že by mu proletěla vraty, stejně jako já pokaždé, když vjíždím na dvůr.
„To jste hodnej,“ uculila se přívětivě, ale až u auta jí došlo, že to možná bude trochu problém v realizování jejího plánu. Cestou se zeptala, jak jdou kšefty a vyzvídala, jestli mu někdo v dílně pomáhá (čti staronová taktika rekognoskace terénu, jestli se náhodou někde neskrývá přítelkyně, protože stačila chvilinka a vše mohlo být jinak).
„Vážně myslíte tohle?“ zeptal se, když už seděl v autě. Musel si připadat jak v pomocné škole.
„Jo, asi tohle…“ začervenala se Katka a položil mu ruku na rameno.
Vážně na ni pohlédl, až radši ruku nenápadně stáhla. „Stačí nastartovat. Ono to zmizí,“ usmál se z ničeho nic nevyveden z míry.
„Ahá! Já že je něco s motorem,“ podivila se Kačka.
„To jistě, ale jen když to svítí při nastartovaném motoru, víte?“
Holka nebohá, tak jsem jí to říkala, se celá kroutila trapným chichotem. „Jsem to ale popleta. Jsem asi nepochopila, když mi to přítel vysvětloval.“
„Hlavní je, že tomu nic není. Přeji hezký den.“
Katka prý nikdy tak rychle nepřemýšlela, jak v ten moment, kdy neměla v rukávu žádné eso. „Ale víte…“
„Hmm… tady vám někdo rozbil zrcátko, víte o tom?“
Kačka zamrkala překvapením.

„Kateřino neee!“ smála jsem se té pindě.
„Natušo, neser!“
„Ty sis urvala zrcátko?“
„Ty vole! Jen trošku narazila… drobátko… jsem fakt pinda!“

Nešika Katka se rázem stala stratégem hodným bitev u Gaugamél nebo Slavkova. Jak kdyby se nad ní rozsvítila svatozář žárovky poznání, tak jsem si ji představovala, když se mechanik pozastavil nad viklajícím se zrcátkem, které před chvilkou svou vlastní vahou (čti, taky je pořádná samice) Katka málem utrhla, když uklouzla na ledovce.
„To jsou lidi!“ zaklela s notnou dávkou přesvědčivosti, ale v hlavě se nemohla rozhodnout, jestli je ráda nebo jestli ji sere, že si vlastní nešikovností zaplatí opravu. S vytřeštěným zrakem sledovala celý problém a bylo jí do hořkého smíchu, ale udržela se, aby si na místě nenadávala do pind a kravek. „Pane bože, to se fakt může stát jenom mě! Půjde to opravit?“
„Opravit jde všechno, jen nevím, jestli to stihnu, ale nechat vás odjet s tímhle, není moc dobrý.“
Katčino srdce i vagína zaplesaly radostí. Jaksi ho nemohla sbalit na ulici, to by bylo krajně nevhodné i na takovou praštěnou blondýnu, jakou moje kamarádka je. Přírodní v každém ohledu, vlasy barvy pochcané slámy, šťavnaté rty a pěkný boky. Řekla bych, že není tak korpulentní jako já (čti, občas závidím). Trochu kecám, nemá ani přes metrák. Ovšem i ona v posledních letech přibrala, jenže se jí to rozložilo hezky mezi zadek a nádherná velká prsa. Jak nádherná, to vím naprosto přesně, protože jsem je viděla na vlastní oči. Závist je jediné, co můžu cítit, a taky respekt, protože často trpí bolestí zad a migrénami.
Copak? Že jsem ještě nezmínila, proč se Kačka vydala na své dobrodružství? To přijde samo.
Ocitla se opět v dílně. Mladík se na novou slečnu usmíval jak obrázek (podle toho, jak to ta pinda popisovala, s ním koketovala o sto šest a on se do ní hned zahleděl… to však nic nemuselo znamenat, určitě přeháněla). Kačka se snažila zaujmout (jsme zpět u koketování), ale znám ji, nic u ní není taková sláva, jak to umí podat. Takže jsem naprosto věřila, že když si rozhodila zářivé blond vlasy, tak se jí zamotaly do regálu s díly.
Ovšem jeho reakce nebyla o nic méně uvěřitelnější…

„Ach,“ vzdechla jsem a cítila se být na místě Kačky.
„Jo, ach!“ kontrovala.

„Musíte dávat pozor, je tu všude nepořádek,“ snažil se pomoct nešikovné slečně utřít pár mastných šmouh z krásných vlasů.
„Dobrý, dobrý, dám si je do drdolu.“ Jak řekla, udělala. Už se nezaobírala černými a rozmazanými pruhy na své hřívě a vše sbalila do drdolu, který jí úžasně protahoval už tak dost dlouhou labutí šíji. „Máte tu vedro. Kam si můžu odložit bundu?“
Ukázal přirozeně na kancelářské dveře. Katka poděkovala a vyšla k nim s ďábelským plánem uzrálým v její nejen hezké hlavince. Když vyšla zpět do dílny, udělala pár kroků a vyděšeně zavolala na mechanika: „Pane bože, prosím, pomozte mi!“ Když přiběhl, stála s koleny cudně u sebe a lamentovala: „To se mi ještě nikdy nestalo! Vidíte, spadla mi…“

Vyprskal jsem smíchy a dobrých pět minut nedokázala popadnout dech. „Kačenooo! Ty píčo! Já asi chcípnu! Tos neřekla! Řekni, že si děláš prdel!“ smála jsem se jak pominutá.
„To se musí umět!“
„Vážněs řekla, že ti spadla krytka? Chudák jeden!“

„… spadla mi krytka.“ Nestoudně ukázala ke kotníkům v kozačkách, které objímaly žluté kalhotky.
Mechanikovi zorničky se rozšířily a tep se mu zrychlil. „Noo… to…“ Nádherná baba v jednoduchých modrých šatech mu úplně zastřela mysl. Postava přesýpacích, pravda trošku bachratějších, živočišných hodin se pyšnila pořádnými boky a velkými prsy v hlubokém výstřiku… pardon, výstřihu, výstřik byl později.
„To se mi stalo poprvé, fakt!“ řekla hravě a na prst si namotávala blonďatý pramen jak nějaká přestárlá lolitka.
„A co já…“
„Jste přece šikovný chlapík, pro vás to bude brnkačka mi krytku spravit.“
To už měl dost času se ze šoku sebrat. I kdyby byl padlý na hlavu, musel začít chápat, kdo k němu ten den přijel. „No jistě. Nic jiného vlastně ani nespravuju.“ Klekl si a začal Katčiny kalhotky natahovat na správné místo. „Tady krytky padají jedna bás… dost často, slečno Katko. Většinou brání v přístupu na správná místa.“ Prsty zkoumal lýtka i stehna, aby při opravě nic nezanedbal. Větší zadek si vychutnal přímo královsky, a nakonec upravil i místo kolem podbřišku, aby zjistil, že je Kačka přírodní i v těch místech. „Víte, proč jsou takovéto krytky častým místem závad?“
„No to netuším,“ přiznala se zaujatá Katka a mile se zazubila.
„Kvůli vodě a znečištění. Místo, aby vše přirozeně odteklo, zůstává to skryté nad krytkou a pak je z toho jen polízanice.“
„Vážně? To bych ani neřekla, jak můžou být nebezpečné!“
„Velmi. No ale vy ji máte už spravenou.“ Z nějakého důvodu vstal, asi se rozhodl hrát Katčinu hru.
„Ale… jejda, vy nešiko! Zase mi spadla!“ Kalhotky jí opět ležely kolem kozaček.
Tentokrát se s Kačkou pomazlil víc. Jednu nohavičku žlutých kalhotek za druhou soukal přes silnější lýtka a stehna, ale než je natáhl přes zadek a vagínu, nadhodil šaty a jeho hlava zmizela pod nimi. Ucítila, jak zabořil nos do jejího blonďatého bobra a zvědavě ji očichává. Hnětl jí boky a oddával se vůni ženské krev a mlíko, co za ním přijela, aby ji obšťastnil. Bez ptaní kalhotky roztáhl, aby je lépe natáhl nebo si to Kačka aspoň myslela.
„Co to děláte?!“ vykvikla překvapením. „To si zaplatíte!“
Byl silák. Jediným škubnutím Katce roztrhal gaťky a hodil je stranou a u jejího rozkroku, až cítila horký dech na pyscích, oznámil: „Krytky dělají jen neplechu. Takhle to bude lepší, věřte mi, vím, co dělám.“ Vysoukal se z pod šatů a vážně vyrazil zavřít vrata, aby je nikdo nerušil, a pořádně si umýt ruce.
Katka tam stála jak podojená, nevěděla, co má dělat dál, tak se jen zeptala: „Ovšem cizí majetek byste ničit neměl.“
„Vynahradím vám to!“ houkl věcně ze záchodu.
Katka si pomyslela, že v to doufá. Když přišel zpět a nabídl jí kancelář, odmítla se slovy: „Vy máte vercajk v kanceláři?“
„Mám ho tam, kde je potřeba.“
„Hihi, jsem Katka,“ podala mechanikovi ruku, „myslím, že si můžeme tykat.“
„Tobiáš, těší mě.“

„Že sis s ním začala tykat je vážný,“ vyčetla jsem jí.
„Nejsem pí učitelka, já vážnosti nepobrala.“

Zůstali v dílně. Tobiáš stanul proti o hlavu menší ženě. Jeho oči ji hltaly, až mu úd silně stál. Katka naklonila koketně hlavu na bok a lehce hladila bouli na montérkách. „To je ten váš všudypřítomný vercajk?“
„Správně…“
Bez dalšího otálení chytila zip a jela s ním až úplně dolů k rozkroku. Mechanik pomohl s rukávy a už byl do půl těla nahý, když si ještě sundal triko. Jemnou rukou mu přejížděla po svalnaté hrudi a užívala si jeho narůstající vzrušení stejně tak jako to své. S otevřenou pusou, jen drobátko jí koukaly špičáčky, si užívala každý detail jeho těla a on na oplátku hladil Katku po krku a pažích, protože se ještě neodvážil sáhnout na její perfektní prsa. Čupla si před něho s rukama nad hlavou, aby si stále užívala jeho vypracované, dřinou ošlehané tělo. Zajel jí rukama do podpaží, kde nahmatal jemné chloupky.

„Kačenó, fůj! Co to slyším!“
„Jsem líná, neser,“ ohradila se dotčeně a kopla do sebe zbytek skleničky.
„Ty máš chlupy v podpaží? Já jsem línější jak ty, ale tohle je moc.“
„Hele, když se líbí, tak mu je upírat nebudu. No prostě jsem zapomněla, no! Přes zimu se neholím skoro vůbec. Jsem chlupatka Katka.“
„A co tvůj…“
„Zvyká si,“ pokrčila rameny Kačka s úšklebkem.

Líbily se mu. Dokonce se zvědavě naklonil, aby si je lépe prohlédl. Tahal Kačku za světlé chlupy a lechtal ji v podpaží, než paže svěsila, aby mohla konečně vytáhnout jeho vercajk.
S vyvaleným zrakem Katce uletělo: „Natka nekecala! To je macek.“
„Natka? Jaká Natka?“
„Ehm… hihi…“ chtěla zamluvit svou prostořekost, zatímco v ruce svírala penis u kořene.
„Paní Natálka? Vy ji znáte?“
„Možná…“
Jsem se spletla, došlo mu to až teď, když se ta pinda prokecla. Dál se neptal. Nabídl svůj ocas, aby se začalo konečně něco dít.

„Nádherně mu voněl,“ pochvalovala si Katka spokojeně, „a ta jeho tloušťka! Neodolala jsem a musela jsem toho jeho pinďulína olíznout!“
„Kateřino! Jdi do háje!“
„No co? Pořádně jsem mu kouřla péééro!“
„Víš, jak tohle nesnáším i třeba o tom jen mluvit!“

Jednou rukou podepírala koule a druhou držela penis u kořene. Jemně sála jeho špičku a vibrovala rukou v krátkých tazích, aby se jí hezky uvolnil. A to on se uvolňoval dostatečně. Poctil Kačenčin jazýček jednou kapičkou za druhou. Celou pusinku měla od jeho šťáv lásky a sama pouštěla mezi chlupy značné množství lahodného nektaru. Pomalu přejela modrýma očima po jeho těle, až se střetly jejich vzrušené pohledy. Tehdy Kaččiny sevřené rty něžně překlouzly přes předkožku a dál nasávala ztopořený úd, dokud nenarazila na svou ruku sloužící jako zarážka. Hlavou se vydala nazpět následovaná rukou honilkou a tak mu ho kouřila a honila zároveň, aby se cítil v sedmém nebi. S krajním sebezapřením popisuji, jak kamarádka kouří ocas, ale je to prostě její příběh, který takovou nechuťárnu obsahuje (čti, celý den byl jeho penis nemytý).
Snažil se ji donutit kouřit zběsileji, tak Kačku chytil za hlavu, prsty propletly hebké vlasy, uchopil mastný drdol a silou přirážel, až to čvachtalo. Jen něco žbleptala a slintala provazce slin zatékající do vnadného výstřihu, který si často prohrábla a tím vše rozetřela po prsou, protože jí začala svědit. Cítila, že už to dlouho nevydrží, tak se vykroutila z orálního uspokojování a nechala si o obličej otírat silný, 21 centimetrový penis. „Zkontroluj mi ji!“
Vystřídali se. Jednu nohu hodila na stolek s nářadím a tím odhalila, co má mezi silnými stehny, když se jí vyhrnuly šaty nad boky. Jako blondýna měla víc chlupu jak já. Přes hustý kožich nebylo vidět chundelatého ledového salátu provlhlých pysků. Chlupiska se leskla rosou a jemně jí mlaskla, když se hezky roztáhla připravená přijmout mužskou péči. Tobiáš cítil její ženskou esenci už z dálky. Nebyla to jen čerstvá záplava medového hlenu, tak kyselého, že by se k tomu hodila tlačenka s cibulí. Bylo to mnohem víc. Nespoutaná ženskost přirozeného řádu, chloupky nasáklé láskou k sobě samé voňavé pičky a nutnost obšťastnit lůno nespokojené ženy.
Poklekl před svatostánkem nejvyšší mužské modli. „Jsi vdaná?“ zeptal se, než zabořil obličej do neproniknutelné džungle plné překvapení a vnitřní síly majitelky.
Usmála se, bála se odpovědět, ale nakonec dosvědčila, že vdaná není, ale je zadaná.
„Kamarádka sem chodí, aby si odpočinula od manžela, proč jsi tu ty?“
„Abych nemusela myslet na své problémy. Vylízej mi ji a prosím, už se neptej!“

„Vážně?“
„Jo, mluvil o tobě během sexíku, jako horší čas si na to fakt nemohl najít,“ poťouchle se ušklíbla Katka.
„Je to trumbera,“ smála jsem se a dala si doušek bílého vína. Většinou, když jsem vlhká, tak to nepoznám, ale teď mi prcinka o sobě dávala pořádně vědět. Chlupy se mi lepily k buclatým pyskům a ty vnitřní se mi nepříjemně vlhkem posunuly, že jsem musela i odběhnout na toaletu, abych si své velké a neposedné okvětní plátky spravila. Při té příležitosti jsem si ji pořádně vytřela, protože kalhotky zažívaly hotové vlhké peklo.

Kačka se málem zhroutila rozkoší. Vylizoval ji bez řečí a dost hluboko. Růžové stěny skrývaly nugát pro jeho mlsný jazyk a on nebyl k zastavení. Rukou si pomáhal a hnětl své nové zákaznici zadnici, stehna i lýtka. Až po nějakém čase si uvědomil, že má chlupaté i nohy, ale na blondýnce typu Katka to nebylo okem rozeznatelné. Jak jsem říkala, Katka byla v každém ohledu přírodní a přes zimu to platilo dvojnásob. Na otázku, jak mohla zapomenout se oholit, jen pokrčila rameny. Prostě ho provokovala něčím netradičním. Mě měl oplácanou s chlupatou prcinkou a Kačka se chtěla lišit. Velká prsa jí k tomu nestačila ani blond hříva nebo nemožné chování, chtěla být nezapomenutelná, ačkoliv hazardovala, že se mu znechutí. Chtěla ze sebe vydat maximum.
Chytila ho za hlavu, aby si hrála s jeho vlasy. Vzdychala rozkoší, cítila každý polibek a olíznutí pysků, každé zatáhání chlupisek i rozevření pičky. „Ach, Natule prý děláš pravidelný servis. Zní to tak zvrhle! Líbí se mi to. Chci tě mít za automechanika. Ale jestli sem budu chodit, budeš mě muset servisovat stejně anebo i líp jak Natuš a věř, že mám hodně problémů k řešení. Hodně šrámů, co chtějí opravit a vyklepat. Nejsem sice vdaná, ale snad spolu budem vycházet.“
Co mohl Tobiáš říct, když měl plnou pusu v kundím šlemu prvotřídně naložených pysků s oblohou hebkého kožíšku? Leštil si péro, naběhlé k prasknutí. Oslintaný žalud dál pouštěl šťávy a chystal se na šukání. Když se opět zvedl od vlhkého klínu, ani se mu moc nechtělo, bral s sebou šaty a přetáhl je Kačce přes hlavu. Během jejího svlékání si užíval výhled na vějíř v podpaží, byl tím tak zaujatý, že ignoroval konečně svobodná prsa. Místo bradavek si vychutnal líbání podpaží, až se Kačka chvěla lechtivým pocitem odevzdanosti a erotického vrcholu.
„Neměl by ses starat i o jiné části mého tělíčka?“ řekla potichu a odstrčila chtivého muže. Otočila se k němu zadkem a kousek poodešla oděná jen v kozačkách. Několikrát se otočila, měl tak možnost si detailně prohlédnout její tělo, pevná a velká prsa, hebké chloupky neholené slečny a její božský úsměv (o celulitidě se přirozeně nezmínila).
Už nemohl dál nečinně stát. Přistoupil k ní, chytil ji za boky a s vášní v očích si ji přitlačil na pracovní stůl. Prdel Katku zastudila, ale i tak se na něho nechala posadit (litovala až později, protože z něho měla černý zadek). Ani se nepozastavil, jestli si má dát kondom, tak moc byl nadržený. Žalud se zakymácel těsně u jejího vchodu a bez potíží pronikl chlupy i pysky do teplé svatyně mrdání. Celý penis ucítil, jak je Kačka roztoužená. Ani Natka tak vlhká nikdy nebyla (čti, to fakt ta pinda řekla, ale pěkně kecá). Prcání se rozlehlo dílnou.
Kačka vzdychala v pevném objetí pod nápory pánevních pohybů. Slastné čvachtání moku rozkoše střídalo mlaskání líbání krku a plácání poskakujících koz. Zrychloval, když cítil, že je rozrajtovaná, zpomaloval. Hrál si s ní, žadonila o pořádné vymrdání její lačné píče.
„Jsi děvka!“
„Ach, och… moralisto! Šukej mě pořádně!“ nedala se odradit blbýma kecama.
„Obě jste děvky!“

„Ten hajzlík!“
„Jsem to ignorovala, ale moc dobře si pamatuju, že to říkal.“
„Ale pro ty jeho oči… ach…“
„Jo… ach… naložil mi jak děvce!“
„Děvka je on,“ vzpamatovala jsem se, „my mu platíme.“

Dlouhý penis seděl v Kačce dokonale. Tlustá stehna podpíral silnými pažemi a tak si nastavoval její díru pro své uspokojení. Očima těkal mezi bobrem, kozama a tváří vymrdávané blondýny. Cítil se jak alfa samec, ten, ke kterému ženské utíkají od svých partnerů. Jedna špekyně byla náhoda, dvě už něco znamenaly. Vzepjal se mu čurák a vyklouzl ven. Záplava semene zalepila chlupy, v kterých naposledy dorážel, aby se ukojil k naprosté dokonalosti.
Vyčítavý pohled postříkané ženské mluvil za vše, ale i tak mu rázně řekla: „A teď ho dej zpátky a pokračuj!“
„Ale…“
Panáček se udělal a už nemohl. Kačka ale chtěla svůj orgasmus. Píča svrběla nepřekonatelnou touhou. „Dělej!“ Sama mu chytila ocas a přiložila si ho opět ke svému vchodu do vagíny.
„Dej mi minutku,“ vykroutil se z dalšího píchání a klekl si opět před vyšukanou díru. Byla hezky otevřená, už ani chlupy nezakrývaly slizký vchod a růžová díra ověnčená tmavě pigmentovanými pysky pulzovala touhou.
Chtěla v sobě cítit jeho tvrdé péro, ale chápala, že mu musí zase naběhnout. A o to se snad postará voňavá vagína. Prohlížela si svůj pokropený podbřišek, hrála si s chlupy plnými semene, prsty ho vmasírovávala jak nějaký kondicionér, dokonce se vlhkými prsty dotýkala podpažního křoví. Posilněn lektvarem vášně ze studánky chlípnosti se nad ní opět vzepjal, aby novou zákaznici douspokojil.
Kačka si nemohla jeho práci penisem vynachválit. Dávala mu najevo, jak moc si užívá každý příraz. Majetnicky objímala zpocené tělo nadrženého samce. Každým dotykem, zarytím nehtů a vzdechem pobízela k lepšímu výkonu. Roztažená na stole přijímala rozkoš, dokud nezaklonila hlavu v nádherném orgasmu.

Nebudu lhát, byla jsem nadržená a nachystaná opět vidět svého mechanika. Jenže jen Kačka byla nadosah. Jemně jsem ji pohladila po rameni a naklonila se k ní blíž.
„Co to děláš?“ zeptala se zděšeně.
„Jsem opilá!“ zamluvila jsem trapnou chvilku. Vážně jsem ji chtěla políbit?

Jmenuji se Katka, můžete mi říkat Kačenko. Můj největší problém je, že mám za kámošku Natulu. To ona mě uvrtala do osidel hříchu. Dokonce jsem se tak styděla, že jsem šla ke zpovědi. To byl ale pouhý začátek. Svrbící vagína je horší jak podebraná pata a mně pomáhal i jinak… můj život se převrátil vzhůru nohama a to i díky takové drobnosti jako je černá prdel od vazelíny. Krytku mi neopravil, zneuctil mě a dovedl na pokraj zhroucení. Ale o tom snad někdy příště…