Filtr

Nebudu lhát. Ležím nahá jen v kalhotkách a vzpomínám na poslední mé záletnické dobrodružství. Chtěla jsem tedy říct servisování. Tobiáš, můj šikovný mechanika, pořád řešil to mé tečení. Nepřestávalo a nepřestávalo. Sotva jsem se jen zamyslela, že bych měla s tím něco dělat, kalhotky zvlhly. A já si stěžovala, protože tohle už snad nebyla ani pravda. Celou tuhle perverzní hru bral tak sladce vážně, až mi to můj problém jen zvětšovalo.
Servisní knížku jsem bedlivě střežila a ne jednou ji doma vytáhla, abych v ní listovala a ukájela se. Ten papír mi hrozně připomínal jeho přítomnost, tak moc, že mi prcinka vlhla a já ji dráždila k orgasmům. Velmi vzrušující, až to bylo divné, mi přišel otisk Tobiášova umaštěného palce. Cítila jsem z toho opravdovost celého našeho cizoložnictví.
Když se mi Kačka svěřila s jejím prvním servisem, musely jsme to pořádně zapít. No dál to asi není třeba rozebírat. Trochu jsme se zkurvily v baru. Ale nee, s nikým jsme nic neměly, nejsme děvky! Jen já si narazila koleno, když jsem opilá spadla a Kačka si udělala něco s rukou při mávání na číšníka. Jsme asi už staré a rozpadáme se, ale naštěstí víme, kam s tím jít.
Trvalo víc jak týden, než mi bylo přáno a já si našla volný termín. Můj manžel mě odpoledne osouložil, napěchoval mi prcinku spermatem (čti, vyklepal pár kapek z pytlíku) a šel ven. Popadla jsem nahá mobil, snažila se prcinkou udržet všechnu životodárnou tekutinu v sobě a vytočila číslo do autoservisu.
„Dobrý den, tady Natálie. Hihi, přesně ta paní Natálka. Opravdu? Jak se jmenovala? Kačka? Tak tu trošku znám, doufám, že ses postaral svědomitě o její autíčko. Jako o mě?“ To jsem nepotřebovala slyšet. O mě se měl starat nejlépe! Trochu jsem zaváhala, ale můj problém byl větší jak nějaké neshody. „Ach, jistě, slyším tě. Proč volám, mám na tebe stížnost. Pořád to teče. Ano, pořád stejné místo a hodně.“ Už jsem rezignovala na eufemismy, které měly odvést pozornost k mému Sexu. „Takže třeba dneska. Manžel mě dotahoval jeho klíčem 16,“ vzrušovalo mě muže před tím vybaveným samcem ponižovat, že ho má menšího, ani nevím proč, „chlupy mám úplně mokré a mezi pyskama to teče proudem. Takže kdy se mi na to znova podíváš? Já ti to řeknu asi takhle, jsem hrubě nespokojená. Můj podvozek potřebuje nutnou opravu a ty nevíš, kdy máš čas? Dneska? Ty pracuješ v sobotu?“
Moje nadržená prcinka vyhrála argumentační souboj s mozkem. Manžel bude stejně dlouho pryč, tak si taky vyrazím. Hodila jsem na sebe upnuté legíny, tak těsné a o číslo menší, že mi prosvítala nataženým materiálem prdelka. Chtěla jsem vypadat, že jdu rovnou z domu, žádné přípravy, prostě rychlovka. A abych dodala vážnosti celé situace, dala jsem si kalhotky (takové starší, pohodlné s dírkami, že by už měly být na vyhození, nic sexy) do kabelky a ne na sebe. Legíny vsakovaly mou šťávu a v rozkroku se mi tak utvořila zvětšující se skvrna, kterou nebylo možné přehlédnout, ani kdyby byl můj mladíček zaslepený nadržením. Tu jsem přirozeně musela schovat pod kabátkem, aby ji nikdo jiný neviděl. Kromě toho mi bylo nepříjemně cítit chladivý flek v rozkroku. Cestou k autu mi zábla prcinka a stehna a proklínala jsem ten nápad, než se mi po dlouhých minutách zahřálo auto.
Cestou k mechanikovi mi pípla SMS. Kačka mi konečně odepsala na zprávu: „Užívej… vrau!“ Jak jsme se dohodly, tak jsem ji informovala o návštěvě servisu, abychom se tam náhodou nepotkaly. Sice byl víkend, ale nic jsem jí zatajovat nechtěla.
Mezi stehny mi skvrna nevyschla, spíš se nechutně lepila k chlupům a kůži mých nohou. Dokonce jsem cítila její panožky mezi půlkami. Akutní problém byl ještě akutnější. Silně jsem zabušila na vrata zavřeného servisu, před kterým se zlatilo mé zaparkované Sexo. Tak silně, že jsem se rozhlédla, jestli mě někdo nesleduje. Nadržená paní učitelka dobývající se do zavřeného servisu, měla jsem srdce v krku.
Naštěstí mě nenechal čekat dlouho. Srdce mi poskočilo blaženým pocitem. Byl nachystaný na svou zákaznici. Vyprané montérky, učesaný a voňavý. Až mi přišlo nepatřičné, že takový mladý sexy kluk obstarává takovou… no jen to řekněme nahlas… špekyni! Každý fald a tukový záhyb se mi tetelily blahem a vzrušením. Zpocená nervozitou, vlhká chtíčem a okouzlená mužným vzezřením jsem vklouzla do dílny.
„Dobrý den, paní Natálko. Rád vás zase vidím. Nečekal jsem, že tak brzo. Asi vás to musí hodně zlobit.“
„Je to k nevydržení, prosím, prosím, udělej s tím něco,“ žadonila jsem jak malá holčička, „cokoliv uznáš za vhodné.“
Nerozpakoval se. Setkání s Kačkou a můj návrat mu ukázaly, že s takovýma samicema (čti, svůdnýma kóčama s uhrančivými pohledy a srdci panen) se musí zacházet s pevnou rukou. Pomohl mi si stáhnout kabátek a hned se pustil do diagnostiky. „Tohle je hodně vážné,“ upozornil mě na výtok v rozkroku.
Cítila jsem jeho vzrůstající vzrušení. Ještě trochu nervózní byl, ale to z něho rychle opadlo, protože věděl, že teď jsem v jeho rukách. Nebylo třeba si brát servítky, očekávat mohl mou oddanost a poddajnost. Stáhl mi legíny ke kolenům, sotva se nabažil mé prosvítající prdele, hezky to plesklo, když se mi vlhká látka odlepovala od stehen a pysků krčících se v chuchvalcích hustého porostu (čti, zas tak hustý není, jak ji mám buclatou, musí stejný počet chlupů pokrýt větší plochu, prostě ne vždy je fajn být pořádný kusanec, ale vypelichaného bobra ještě nemám!). Omámen absencí kalhotek zaváhal. Nenápadně nasál zhluboka pach mé prcinky a chytil mě za široké boky, aby si mou velikost mohl nastavit do správného světla.
„Budem muset na zvedák,“ rozhodl.
Nebudu lhát, sotva to řekl, málem jsem si ucvrkla. To slovo mnou projelo jak prcinkou jeho macek! Zašimralo a zanechalo mě v orgasmické křeči, až jsem jen ze sebe vypustila trapné: „Ohoho!“
Nekomentoval můj výlev a pokynul mi ke zvedáku. Zajistil jeho pracky a nechal mě na ně vyskočit. Špek se mi rozhoupal a prdel mu málem rozbila nos, když jsem se otočila, abych se mohla opřít o zvedák. Jak opatrně si svou zákaznici vyzvedl! No je pravda, že úplně normálně, ale já se cítila jak na cestě k nebesům. Se svrbícím podbřiškem a kapajícím podvozkem jsem se ocitla opět nad svým mechanikem, když mi manžel servis ne a ne udělat. Ani jsem se nestyděla, kdyby ze mě vyklouzlo manželovo semeno, ale po několika hodinách jsem doufala, že je na cestě k připravenému vajíčku.
Jak studentík prvního ročníku si zvědavě prohlížel můj podvozek. Svítil zběsileji než nadržená světluška, poletoval sem tam a navrhl řešení: „Tohle je opravdu široká díra, kterou toho teče nějak moc. Použiju vzduch na dotažení…“
Málem se mi podlomila kolena. Byla jsem doma! Na místě, kde se mé fantazie stávaly nechutnou skutečností! Každé slovo prohlubovalo moji degradaci coby věci na opravu. Vážená paní učitelka se stala pouhým předmětem mužského chtíče po tvoření a vylepšování. Chtěl mě vylepšit jak nějaký stroj. Píča mi slintala blahem! Pysky se samovolně rozevřely a pustily bublinu hlenu, která byla už tak těžká, že jí nemohlo nic zabránit ve vytečení.
Co to vzal do ruky je mi záhadou. Prostě pistole… pistole na vzduch! Kompresor začal hulákat a mé steny mohly třeba stokrát zopakovat: „Mrdej mě!“ ale nikdo by je neslyšel. Jenže já ještě nebyla tak daleko. Pořád jsem stála a koukala si mezi nohy. Cítila jsem po stehnech tekoucí sliz (tohle fakt už nebyla jen šťáva, ačkoliv slovo sliz mi dělá nevolno, bylo to tak husté a mazlavé…) a nechala se servisovat.
Pistoli připojil ke své dlouhé hadici (čti hadici na stlačený vzduch) a na ni nasadil ocelový válec. „Všechno je dezinfikováno, bát se nemusíte,“ ujišťoval mě, jak kdybych se vůbec s ním někdy bála. „Budu vás pomalu dotahovat. Začnu menším ořechem číslo 10.“
Ocelový váleček (čti prodloužení pro gola sadu, jsem to chytrá holka, že?) s ořechem vypadal jak přímý a nekonečně erektizující pinďour. Studilo to, když mi o pysky otřel ocelovou špičku jeho nástroje. Ani jsem necekla, nebylo by to pro něho určitě povzbudivé, snad by ho dokonce vyděsilo, že mu opravovaný kousek sténá. Tiše jsem snášela jeho pokusy o penetraci a nalezení správného místa (čti, prostě mi přiložil ocelového ptáka k díře, zatlačil a sliz se postaral o zbytek).
„Kdyby to bylo nepříjemné…“
„Ty jsi odborník,“ přerušila jsem ho nachystaná na vše. Tedy na vše, kromě tohohle.
Netušila jsem, co to má v ruce. Má píča to zjistila o něco dřív jak mozek, tak rychlé to bylo. Projela mnou vlna nepopsatelné rozkoše a ledového pekla. Vzduch zasyčel skrz pistoli, burácivě se mi opřel o stehna a ledově mi poškádlil pokožku. Penis se tlakem roztočil jak káča! Nenasytně se vrtěl v mé díře a v ose mi kroužil stažený růžovým svalstvem produkujícím další a další sekret, protože bez něho bych měla z pičky brzo zadřenou hromádku troudu.
S otevřenou hubou a očima, že by se daly ustřihnout, jsem ustrnula v křečovité póze. Penis se roztočil bez slitování a mechanik dál a dál dotahoval mou píču. Pysky se namotávaly na ocelové tělo, ale jak byly vlhké, klouzaly zpět a dostávaly svou dávku rozkoše také. Začal pomalu vytahovat a zasouvat, abych si užila i žaluda. Rotoval bez přestání, až mi šťáva zbělela jak našlehaný bílek. Stříkala odstředivou silou na všechny strany, že si musel mechanik otřít čelo od mého šlemu. Celý povislý pupek i otylá stehna byly od našlehané smetany, která dál a dál stříkala do okolí. Pomalu snižoval neskutečné otáčky…
„Ty vole!“ vypustila jsem ze sebe neslušně. Sotva jsem popadala dech. Celou dobu dotahování se mi tajil a já se ani jednou nenadechla, v takové křeči se mé tělo ocitlo. „No do piči! To bylo… to bylo… kurva, nemůžu dýchat!“ Měla jsem co dělat, aby se mé tlusté tělo nezhroutilo jak přezrálá hruška směrem k odkapávajícímu šlemu z mé pindy. Svěsila jsem hlavu, rukou si pozvedla špek, abych viděla, co se mi s kundou stalo. Nechápala jsem. Na chlupech, na břichu, stehnech, prostě všude byla bílá pěna. Když mě manžel šukal, dokázal mě našlehat, ale tohle?!
„Pořád z vás něco chčije,“ řekl vulgárně mechanik. „Větší průměr, ořech 13.“ Předstoupil přede mě a dal si brýle, abych mu nestříkala do výhledu. Chybami se člověk učí. Ukázal mi pistoli a nástroj mého ukájení. Byl to už velký žalud. Začínala jsem mít obavy, kam to povede. Kolik takových ořechů asi má?
Piča mi sténala čvachtavou, má ústa ječela křiklavou. Jen kompresor dokázal přehlušit tu hororovou kakofonii mimozemského slizoidního žbluňkání a vřískot obšťastňované paničky. Vyměnil ořechy snad desetkrát. Ten nadrženej sadista do mě narval i velikost 32, ale pravdou bylo, že s větším průměrem snižoval i otáčky. U ořechu 22 mi to ale už začínalo být jedno. Pomalu se mi pinda znecitlivěla a mě dělal dobře už jen pocit emocionálního sblížení. Rozuměl mým potřebám a já mu dávala své tělo na experimenty, které by ani ve snu nikoho nenapadly. Jsem zvrhlá? S manželem upjatá, poloha zezadu největší vzrůšo, tady se otevřela paní učitelka jak nevýrazná kukla a vylétl motýl tak tlustý, že létat nemohl, ale mohl si užít svých pestrobarevných křídel hříchu na jiné kratochvíle.
Rozechvělou si mě spustil dolů ze zvedáku. Kypré tělo se mi chvělo jak sulc pulzujícími křečovými stahy. Nabídl mi ruku, aby mi pomohl slézt z pracek, což jsem uvítala s ochich a achich, protože jsem pořádně nemohla hýbat nohama. Úplně jsem zjihla, jak si mě galantně odvedl do kanceláře, kde mi nabídl starou pohovku. S radostí ji můj unavený špek přijal. Rozvalila jsem se jak kurvička, nohy zeširoka roztažené a tuky přetékající přes okraj. Rukou jsem si zkontrolovala prcinku. Zděšením se mi zatajil dech. Tam, kde normálně nahmatám chlupy a schované pysky, byla vlhká pulzující díra. Jestli si nějak představuju porod, tak asi nějak takhle. Už to opravdu nebyla pricinka, místo sladkého poupěte zela bezedná díra, kterou jsem opatrně zkoumala, abych se nevyděsila ještě víc. „Bože! Cos mi to udělal?“ zasténala jsem.
Tobiáš se usmíval, ale když spatřil můj vyděšený výraz, zalekl se: „Paní Natálko, jste v pořádku?“
„Tys mě úplně rozkuchal,“ hlesl někdo za mě mým hlasem, protože jsem to celé vnímala jak ve snu. Vhrkly mi do očí slzy. „Toho si manžel všimne!“
Mechanik znejistěl ještě víc. V ruce třímal své přirození a chystal se mě souložit, ale najednou nevěděl, jestli s tím budu souhlasit.
„Co to děláš?“ zeptala jsem se s unaveným obličejem.
„Chtěl jsem zkontrolovat, jestli jsem vás dobře opravil,“ odpověděl zaskočeně.
„Já ji vůbec necítím. Ach, ale neschovávej ho. Pojď si na mě ulevit.“ Musela jsem mu ocas pohladit, aby pochopil, že to myslím vážně. „Teď jsi na řadě ty.“
Jestli jsem poznala, že je ve mně? Ani omylem. Prostě vklouzl do rozkuchané kundy a bez mé spoluúčasti se na mě začal ukájet. Muselo ho to hodně vzrušovat, když jsem tam ležela jak pytel hnoje (čti, nevoněla jsem o moc líp) a téměř bez známek života snášela jeho přírazy. On hekal rozkoší, co mu jen moje rozvolněná díra dokázala dát, já hekala tak moc, jak mi tlačil na břicho. Určitě si ten zvuk unikajícího vzduchu pletl se skutečným nadržením, ale to jsem mu nemohla říct, no ne?
V jeho očích byl znát chtíč a neukojitelná touha po samici. Musel si užívat, že za ním jezdím častěji, a ještě se přidala Kačka k jeho zákaznicím. Šukal mě divoce, což mi bylo jedno, ale jeho penis takovou nálož dlouho nevydržel. Jak mu musel v montérkách topořit, když mi servisoval píču! Přes mou rozmrdanou díru jsem postřehla jen, jak si ho drží a teplé semeno mi stříká od bobra a na svetřík až téměř na kozičky. Ten tlak byl obrovský. Nedivila jsem se, že byl tak rychle.
Unaveně si vedle mě klekl. Já zůstala rozcapená s píčou úplně necitlivou a pulzující, kdybych jen věděla, jak mi vyhřezává sliznice, asi bych hodila grcku. Byla jsem dokonale zničená. Jemně jsem uchopila povadající penis a podívala se s vysíleným úsměvem na Tobiáše. „A teď je to spravené?“
„Uvidíme, paní Natálko.“
Nevím, co mě mrazilo víc… paní nebo Natálko. Ukázala jsem mu prsten, nenápadně, ale aby viděl, že jsem vdaná. Tipuji, že ho to dost bere souložit vdanou paničku. „Jak často honíš?“
„Tak jednou…“
„Za den? To je dost.“
„Jednou dvakrát do týdne.“
„Ach, vážně? Je to vidět. Manžel honí tak pětkrát za den a sex nestojí za nic.“
„S takovou bezva ženskou a honí?“ žasl upřímně. Nechal si ocas hladit, když ho napadla naprostá blbost.
Mlask! „Co blbneš?“ zeptala jsem se omámeně.
„Myslím na vás, těším se, že když se otevřou dveře, budete to zase vy.“
„Ale líbat se? To je už…“ Kačka řekla, že moc velký závazek, když se to dozvěděla a hned se ptala, jestli bylo něco víc. Tak nebudu napínat. Přirozeně jsme se cucali, ani nevím jak dlouho. Něžně mě vykousával a brzo se mi zakousl i do krku (to miluju!). Nebylo divu, že mi v ruce opět tvrdl jeho perfektní nástroj. „Tady je někdo neukojenej!“ řekla jsem s uchváceným pohledem na majestátní žezlo. Tehdy vstal a namířil svůj ocas přímo k mé pusince. „Ne, ne, tohle nedám! Nesnáším kouření, a ještě k tomu je od mé prcinky, promiň.“
Překvapeně se na mě zadíval a pak sklopil svůj ocas mezi nohy.
„Nezlobíš se? Já tohle fakt nemám ráda.“
„V pohodě,“ ubezpečil mě suše.
Abych mu trochu pomohla se vyrovnat, že nejsem jak Kačka, chytila jsem jeho krasavce a začala mu dráždit uzdičku. „Nebuďme takoví. Určitě si můžeme hrát i jinak. Když tak málo honíš, určitě si užíváš víc s děvčaty. Nějaká přítelkyně na obzoru?“
„Ani ne. Všechny jsou zadané nebo vdané.“
Zamrazilo mě až na špičkách pysků z toho doznání. „Není možné, že takový pohledný a šikovný mladík nemá nějakou pořádnou babu.“ Penis mu hezky slintal a předkožka klouzala po jeho i mých výtocích.
„Je to tak. Jsou asi dost vybíravé.“
„Já už si vybírat nehodlám,“ mrkla jsem na něho svůdně a našpulila rty po polibku, který mi ihned věnoval. „Když je tak málo děvčat, co ocení opravdového chlapa, tak se pojď uspokojit na mně,“ ukázala jsem ke svému voňavému bobru. „Ještě jednou, hezky do zásoby na dobu, kdy tu nebudu.“
Nenechal se dvakrát pobízet, na to byl až moc mladicky nevybouřený. Zasunul ho do mě a začal šukat. Pravda trochu volněji, ale i tak si dělal náramně dobře. No a já si přišla taky na své, když se naše jazyky propletly a jeho rty zkoumaly každý detail mého krku. Vysemenil se mi opět do chlupů, odkud mi sperma sklouzlo k poševnímu vchodu. Trochu jsem si ho nedbalostí rozetřela po sliznici, když jsem si rozkuchanou prcinku upravovala.
„Spokojený?“
„Ještě ne,“ odvětil znatelně odlehčený o hezké dvě dávky. „Něco pro vás mám.“ Přešel ke stolu, aby z něho vytáhl malý balíček. Já ho jen sledovala a odpočívala. Připadala jsem si jak díra na šukání. Vůbec jsem svou prcku necítila (čti po hmatu, zápach sexu byl značný), ale posloužila jsem snad dobře. Klekl si vedle mě a já posloužila podruhé jako stoleček pro jeho značně vytříbený perverzní vkus. Na prsech schovaných pod svetýrkem mi rozložil jeho náčiní. „Připravil jsem si pro vás opravnou sadu,“ začal vysvětlovat a ve mně se mísily pocity údivu, studu, znechucení, pobavení a vzrušení. Sada obsahovala pár šroubováků, různých ocelových tyček a jiného podivného vybavení, ale také pro mě dobře známé věci jako tampon a vložka.
„Teda… tohle všechno budeme potřebovat?“ zeptala jsem se opatrně.
Přikývl. „Stále tečete, napadlo mě…“
„Co?“
„Že bych vám tam dal filtr,“ ukázal na tampon. „Až se vrátíte příště, zkontroluju ho, jak moc velký je únik, a kromě toho nebudete mít mokro v kalhotech.“
„Chacha… promiň, ale pobavil jsi mě,“ omluvila jsem, když jsem vyprskla smíchy. „Dneska je to prokleté. Tampony nesnáším, fakt to není nic proti tobě. Ale ta vložka by mohla fungovat stejně.“
Váhavě přikývl. „Ale nemáte kalhotky.“
Prozradila jsem mu malé tajemství a to je, že jsem připravena na vše a jedny vytáhla z kabelky. Téměř obřadně mi vložku nalepil do textilu (čti, takový luxus jen tak nezažiju, stejně jako ponížení v jednom) a přilepil ji na vlhké chlupy s trochou semene, co se mu nepodařilo utřít.
Tak se stalo, že tu teď ležím v kalhotkách nahá na posteli a píšu můj další zážitek. Manžel se nejspíš nevrátí dřív než ráno. Prcinku mám stále roztaženou, že jsem si vložku radši nechala. Úplně cítím, jak se mi dole všechno lepí k sobě, teču jak rozvodněný potok a celá vložka je opatlaná slizem mé prcky.
…
…
…
Musela jsem se odmlčet. Příběh měl pro dnešek skončit, ale stalo se něco nečekaného, co musím ihned zaznamenat. Manžel zrovna došel. Jsem úplně mimo, když tohle píšu. Vzrušení střídá panika a znechucení. Kdybych si jen dokázala vybrat jedinou emoci. Hned jsem to psala i Kačce, ale ještě neodpověděla.
Bože! Začíná se mi to trochu komplikovat… jak tohle dopadne?