Můj vztah s shemalkou 12: Kamil

"Nějakých 3500 metrů nad zemí." Hlásila moje láska. Netušil jsem, jak mě k tomu přemluvila, uprdelit se v jednom z těch rozvrzaných ultralightů. Ale bohužel nedávno získala pilotní průkaz na ultralight. Přitom se bála létání dopravním letadlem. "Juj!" Vykřikla, když se letadlo začalo povážlivě kymácet na stranu, ale včas to srovnala. "Koukni, jak je tem mrak nádherný!" Řekla, když mrak o sobě dával vědět turbulencí. "Chceš si to zkusit?" Zeptala se. "Nechci, díky!" Odpověděl jsem a uvědomil si, že za těch pár minut prosvištěla v palivu motorem letadla luxusní večeře. Sem tam dávala Jana vědět letové kontrole (ATC), kde jsme a co děláme.

"Teď vyzkouším autopilota!" Řekla a cosi zapla. "Juj, úplně ještě nevím, co dělají ty ostatní čudlíky!" Usmála se Jana a pokrčila rameny. Netušil jsem, že takový křáp může mít autopilota. "Tak, rozepni si kalhoty!" Řekla mi Jana líbezně. "Co tady?" Vyhrkl jsem nechápavě. "Jo, proč ne!" Řekla Jana. "A neměla by ses třeba věnovat tomu letadlu?" Zeptal jsem se řečnicky. "Jo, pak!" Usmála se Jana. "Autopilot to jist!" Dodala. Autopilot však nejistil nic, jakmile se naklonila, zavadila o páku a musela vyrovnávat. "Juj, to nejde! Hihi." Řekla klidně, mezitím jsme ztráceli výšku. "Juj, to vážně nešlo!" Řekla s klidem, zatímco jsem si utíral pot z čela, zatímco letadlo vybrala. "Máme padák, kdyby něco!" Řekla Jana. Už ve své profesi zdravotní sestry dokázala uklidnit.

"Můžeš mě pustit?" Žadonila Jana. "Co když příjde divoké prase?" Kvílela. Zatímco jsme nasedli do auta a jeli pryč. "Kam, že to jedeme?" Zeptal jsem se Kamila, který je strejdou od mé bývalé Nikol. Sem tam se účastnil našich sexuálních nápadů, při kterých jsme potřebovali auto. "K pumpě dát si kafe přece!" Řekl Kamil rázně. Byl spokojený, protože mu to Jana udělala pusou, ale předtím, než ho napadlo přivázat ji oblečenou ke stromu. Pak trochu namítala, když jí pochcal šaty. Tak si řekl, že si dá kafe, než to na ni uschne. "Ó děkuji slečno!" Poděkoval Kamil automatu na kávu. Bylo vidět, že je rozjařený. "Hele, burgerárna! Dáme burger ještě!" Navrhl. "Ty čivavý úplně zbožňuju!" Dodal. Asi to bylo hovězí maso, ale jmenovalo se to tak podivně.

"Kam chceš teda hodit?" Zeptal se Kamil. "Počkej, a co Jana?" Připomněl jsem. "Jo aha, já hlava děravá"
"Jo, uvědomil jsem si, že jsme ji nechali na slunku."
"To je dobrý! Teď tam bude mít stín!" Řekl Kamil. Dorazili jsme k místu. "Já nevím. Tady to bylo?" Zeptal se Kamil nechápavě. Konečně jsme ji našli. Měla smíšené pocity. "Ty čubko, ještě tě zmrdat!" Sundal si Kamil kalhoty a nadzvedl Janě minisukni. Když jsme se do ní oba udělali, mohl jsem Janu odvázat. Volnýma rukama lopala flašku vody.