Dárek k narozeninám

Moje narozeniny slavím na konci léta. Už několikrát jsem děkoval v duchu svým rodičům, že si tehdy na konci Listopadu nepustili večer televizi, ale věnovali se tomu, abych mohl já slavit svoje narozeniny zrovna takhle hezky na konci léta. Končí prázdniny a všichni chtějí tak nějak dohnat to, co se nestihnulo přes celé prázdniny. Něco ugrilovat, něco popít a zazpívat si, slavit a veselit se. No, a když se to spojí ještě s oslavou čtyřicátých narozenin, tak je to skoro o dva pořádné důvody navíc. Pracuji v nevelkém kolektivu v malé soukromé firmě, kde je zvykem, že když někomu vychází nějaké ty kulatiny, tak se udělá trochu větší oslava, než je pár zákusků a chlebíčků. Od mých loňských narozenin k nám do firmy přišel jediný nový člověk a tou byla mladá paní, která měla na starosti objednávky zákazníků a jejich vyřízení. Abych nezapomněl, měla pětatřicet a jmenovala se Renata. Ve výkladu tohoto jména se dozvíte, že toto jméno znamená něco jako „znovu zrozená“ a tou se taky stala naše firma. Během toho necelého roku, po který měla „naše“ Renata na starosti objednávky od zákazníků, se nám navyšoval odbyt, což samozřejmě velmi kladně hodnotil pan majitel. Kterého bych nejraději vždycky kopnul do zadku, když přišel a úlisně se vtíral Renatce do přízně. Tahle holka, která měla doma manžela a tři syny, se mi moc líbila. Za jedno byl na ni hrozně hezký pohled, protože její postava a krásné trojky prsa k sobě nádherně ladily a za druhé, dalo se s ní pokecat o čemkoliv. Asi to bylo tím, že měla doma ty čtyři chlapy a tak byla asi z domu zvyklá, že se probíralo kde co. Dokonce i fotbalu rozuměla víc než já. Když jsme domlouvali moji oslavu narozenin, nabídnul mi sám majitel firmy, že můžeme udělat oslavu u něho na chatě. Trochu jsem v tom cítil to, že by rád na té své přepychové chatičce rád uskutečnil to, co z jeho pohledů a nadbíhání bylo dost poznat. Že by rád dostal do postele naši Renatku. Ne naši…moji Renatku, která se za ten rok stala bohyní mých sexuálních fantazií. Já jsem se rozhodnul, že to starému pánovi nějak překazím, zatím jsem nevěděl jak, ale byl jsem rozhodnutý a to bylo hlavní. Objednal jsem nějaké zákusky, spoustu nealko nápojů, bečku piva, po šesti láhvích kvalitního přívlastkového vína a čtyři láhve whisky. Nechal jsem naložit maso, kuřecí i vepřové a mohli jsme vyrazit. Když jsem potom v duchu počítal, kolik to všechno stálo, tak to bylo jako malá svatba. No co naplat, čtyřicet má člověk jen jednou. Oslava začala jako asi každá, od kolegů jsem dostal dort, od majitele karton bohemky, mimochodem krásně vychlazený, až jsem si říkal, jak se náš staroušek plácnul přes kapsu, ale chtěl určitě udělat dojem na Renatu, páprda jeden. A tak o přípitek se postaralo šampáňo a dál se rozjela zábava tak trochu po skupinkách, mezi kterými jsem jen tak proplouval jako pstruh horskou bystřinou. Neopomněl jsem ovšem po očku sledovat páprdu. Motal se pořád kolem Renaty, až jsem z toho začínal mít nervy, že ji vážně dostane, protože jestli bylo na oslavě něco slyšet, byl to její zvonivý smích. Grilu se ujal na moji žádost kolega Mirek a tak jsem měl dostatek času sledovat co se kde děje. Načal jsem láhev whisky a začal jsem kolegy obcházet s přípitkem na zdraví oslavence a kde koho všeho. Samozřejmě, že jsem nevynechal ani páprdu. S tím jsem si připil hned dvakrát s poděkováním za to šampáňo. Ve druhém kole byla důvodem ke dvojitému přípitku spokojenost s tím, jak firmu vede a hle…v páprdovi se hnulo srdce, jak ho jeho zaměstnanci milují. Připadal si v té chvíli určitě minimálně jako Baťa. Poprosil jsem kolegy, jestli by mi trochu nepomohli páprdu trochu upravit, aby se stal nepoužitelným. No, nebudu dlouze opisovat, na co všechno jsme si tehdy připíjeli, ale nebýt toho, že došla whiska, tak jsme určitě nakonec skončili u toho, že bychom připíjeli na stvoření světa. Kolegové se postupně s páprdou upravili, ale co mě zarazilo, že se Renata přestala bavit. Leknul jsem se, že je jí líto, že jsme páprdu opili a že ona má tím pokažený večer. Šel jsem za ní a zeptal se, jestli si nepůjdeme zatančit na improvizovaný parket, který vzniknul na dřevěné terase chaty. Tančili jsme a mě to nedalo, abych se nezeptal, co je důvodem toho, že ztratila náladu. Její odpověď mě ale překvapila. Myslela jsem si, že si mě dnes večer ani nevšimneš. Cože? Já? Já ano, všimnu…určitě všimnu, zakoktal jsem a nebýt toho, že už byla tma, tak by určitě viděla, jak se červenám. Já si tě všimnu nejenom dneska večer, všímám si tě už dávno, jsi mi strašně sympatická. Jenom? Zeptala se. Ne jenom, moc se mi líbíš, a kdybys věděla, co se mi o tobě po nocích zdá, tak bys mi určitě vlepila i facku a asi ne jen jednu. No povídej, ty kecko, řekla mi do ucha a ve mě její horký dech vyvolal takovou vlnu vzrušení, že jsem ji od sebe musel malinko odstrčit, protože jinak by bylo hned jasno. Tohle ale nejde jen tak vykládat Reni, odpověděl jsem jí. Není na to ani vhodný čas, ani místo. A kdy bude? Žadonila a já viděl v jejích očích zvědavost, jakou mívají v očích malé děti. To nevím, odpověděl jsem jí. Asi by to chtělo, abychom byli někde sami, protože já se u toho určitě budu stydět. To není problém řekla, jestli chceš, můžeš, zamnou přijít nahoru na pokoj, je to moc krásný pokoj, dokonce i s krbem. Majitel mě tam ubytoval, ikdyž já chtěla jinam, ale nebylo úniku a řekni majiteli ne. Zítra bych si mohla hledat místo. Jsem ráda, že jste ho s klukama takhle zřídili. Ikdyž těch růží, ve kterých se právě válí jako divoké prase, je mi líto. Snad nebude do rána moc velká zima, aby nám neumrznul. Kéž by zmrznul, páprda jeden, myslel jsem si v duchu, ale říct to nahlas, na to jsem neměl odvahu. Mohl bych tím překazit tento, tak slibně se rozvíjející se večer. Tak jak se domluvíme? Zeptal jsem se jí. Asi by bylo lepší, když bychom se vytratili každý zvlášť, ať nejdou po firmě zítra nějaké zbytečné fámy. Souhlasil jsem, kdo z chlapů by na takový návrh nepřistoupil. Sešel jsem tedy ještě do víru oslavy a Renata odešla na svůj pokoj v patře. Byl jsem na této majitelově chatě poprvé a tak jsem ani netušil, na který pokoj to vlastně šla. My s klukama měli pokoje hned vedle společenské místnosti, po čtyřech, což nebyl bůh ví jaký luxus, ale zadarminko? Kdo by to nebral. Bavil jsem se asi patnáct minut tak nějak se všemi, byl donucen dát si ještě dvě skleničky bohemky, kterou kolegové otevřeli, ale to už mi šly hlavou úplně jiné myšlenky. Myslel jsem na to, co asi bude nahoře na pokoji. Jestli opravdu bude chtít poslouchat ty moje sny, kterých jsem měl vážně plnou hlavu, nebo jestli hovor sklouzne někam jinam. Po chvilce jsem se vytratil. Šel jsem na svůj pokoj a vzal si věci do sprchy. Sprchy, které byly na spodním patře společné pro všechny čtyři pokoje, které tam byly v přízemí, byly moc hezké. Nádherné obklady, všechno jak má být, opravdu tomu nebylo co vytknout. Dokonce i přes to, že venku bylo hezky teplo, byla podlaha ve sprchách vyhřívaná. Páprda má rád teploučko od nohou, pomyslel jsem si a zamyslel se nad tím, jak mu asi bude do rána v těch růžích, kde si ustlal. Vyšel jsem ze sprchy a písknul na kolegu a poprosil ho, jestli by nemohl ještě s někým hodit páprdu alespoň do společenské místnosti na pohovku. Zanesl jsem si věci na pokoj, když jsem šel zpět, páprda si to už chrněl na kanapíčku. Vzal jsem deku a přehodil ji přes něho se slovy, hezky hlídej…kazane, a odešel jsem hledat pokoj, na kterém spala moje bohyně. V patře byly celkem čtyři pokoje, ale protože jsem nějak tušil, že si páprda dal záležet na tom, aby Renatku nějak ochromil, tak jsem šel k tomu, který měl balkón směrem do zahrady. Trefil jsem to. Když jsem vzal za kliku a vešel do pokoje, byl jsem ochromen i já. Nádherné dřevěné letiště, krb, sprcha i WC v koupelně u pokoje, no co dodat, luxus. Renatka ležela na posteli a všude krásně voněl sprchový šampón. Přišel jsem za ní k posteli, na které ležela. Co tam tak stojíš ty můj Andersene? Zeptala se mě, což byla jasná výzva k tomu, abych si lehnul za ní na postel a mě se v tu ránu zrychlil dech. Ona ležela pod dekou, takže jsem ze sebe shodil všechno, až na spodní prádlo a snažil se dostat pod deku za ní. Ty na to jdeš ale zhurta, usmála se. Na to, že jsi mi chtěl povídat o svých snech, jsi teda hodně málo oblečený a přitom se krásně smála svým zvonivým hlasem. Lehnul jsem si k ní co nejblíž a to co jsem pod tou dekou ucítil, zvedlo nejen adrenalin v mých žilách, ale i toho malého tam dole ve slipech, které jsem hned ze sebe sundal. Ležela pod tou dekou celá nahá a její tělo krásně vonělo a bylo horké. Nevím, jestli to bylo tou sprchou, nebo vzrušením z toho, co bude následovat, ale bylo to moc krásné. Přitulil jsem se k ní co nejblíž a oba jsme vnímali doteky těla toho druhého. Začal jsem ji něžně líbat na krku, potom na rameni a nakonec i na jejích rtech. Zašeptal jsem jí do ucha, jestli by raději nechtěla některý z těch snů zažít, než poslouchat o tom, jaké by to bylo. Její odpověď byla taková, jakou jsem čekal a v jakou jsem doufal. Ano ty můj snílku, ukaž mi, co spolu v těch tvých snech děláme. Začal jsem ji v tu chvíli intenzivně líbat a svou rukou jsem pod dekou zkoumal celé její tělo. Měla nádherná prsa, krásná pevná, až se mi nechtělo věřit tomu, že má doma tři syny. Zkoumal jsem její tělo níž a níž a přitom nepřestával líbat její lačná ústa. Moje ruka doputovala až k jejímu klínu. Nikde ani stopa po nějakém chloupku, přesně tak jak to mám rád. Jen jsem se lehce dotknul klínu a ona se prohnula v zádech a nádherně vydechla vzrušením. Měli jsme v sobě oba přesně tolik alkoholu, abychom byli nádherně uvolnění a abychom dokázali vnímat doteky toho druhého. Začal jsem svými polibky opouštět její rty a postupně jsem se vydal směrem níž. Líbal jsem ji na krku a na jejích nádherných prsou. Dráždil jsem jazykem její bradavky, na kterých bylo krásně poznat, jak moc je to pro ni vzrušující. Bradavky ztuhnuly a její dech se začal zrychlovat. Netušil jsem, že bych svými doteky jazykem na bradavkách mohl rozehrát tak silné vzrušení. Chtěl jsem svým jazykem postoupit o metu dál, ale zašeptala, prosím nepřestávej. Věnoval jsem tedy svoji pozornost bradavkám a během několika málo okamžiků jsem poznal něco, co nikdy před tím. Měla nádherný orgasmus. Opravdový orgasmus drážděním bradavek, tohle jsem nikdy před tím nepoznal. Když jsem svými jemnými polibky šel níž až k jejímu klínu, byl jsem vlastně v situaci, ve které se nacházejí někteří sportovci na velkých sportovních událostech. Nevím, proč mi to šlo hlavou. Připadalo mi to, jakobych už měl jednu zlatou ve sprintu a teď už vlastně jen tak mimochodem nastupoval k závodu na 400 metrů, kde už vlastně o nic nejde, kdyby se nepovedl, tak si prostě dám ještě jednou sto metrů a bude medaile tak či tak. Jenže když jsem svým jazykem došel k jejímu klínu, hezky roztáhnula nohy, abych se mohl pohodlně dostat do všech zákoutí její skulinky, jen jsem se dotknul poštěváčka, tak mi svými stehny málem tu hlavu rozdrtila. Dotýkal jsem se jen zlehka jejích závojíčků a jakoby jen tak mimochodem jsem sem tam zavadil o ten malý hrášeček. Byla strašně moc vzrušená, z její skulinky vytékala spousta té sladce mazlavé šťávy, kterou jsem jazykem roztíral všude kolem. Nevím, jak dlouho jsem si takhle s ní hrál, když mi najednou strčila do klína svoje ruce, roztáhnula pysky tak, abych měl krásně volně přístupný ten středobod jejího těla a já ho začal jemně dráždit kolem a dokola. Bylo to velmi rychlé, zavzlykala a vybuchnul v ní další velmi silný orgasmus. Nemohla se uklidnit, její stehna se třepala a ona se celá chvěla. Lehnul jsem si vedle ní a snažil se ji uklidnit tím, že jsem jí stisknul v náruči. Navalila se na mě a začala mě líbat. Ležela na mě a já cítil, jak ten můj malý je celý mokrý od jejího klínu. Roztáhnula nohy a malinko nastavila svoji skulinky mému penisu. Vklouznul jsem do ní a cítil, jak uvnitř její skulinky ještě pulzuje doznívající orgasmus. Nehýbala se a já cítil, jak uvnitř tluče její srdce. Nádherný pocit. Po chvilce ty zvláštně krásné stahy přestaly a ona začala velice opatrně přirážet, ale bylo to spíše jen takové relaxační uvolňování, žádné divoké přirážení. Po chvilce vypustila toho mého drobka ze svého lůna a začala zase ona svými polibky putovat směrem k mému drobkovi. Ucítil jsem její rty, jak hezky jemně kloužou po penisu, jak si jazykem hraje s žaludem a já v tu chvíli zažíval něco, o čem se mi snad tisíckrát zdálo. Nádherný pocit, při kterém zajíždí penis do pusy, hlouběji a hlouběji, až jsem to nevydržel a opatrně ji vzal za vlasy a začal přirážet do její pusiny až na doraz po koule. Po chvilce jsem jí naznačil, aby mě pustila, myslela si, že už chci stříkat, ale já ji chtěl dráždit taky. A tak se jen otočila, abych i já mohl jazykem dráždit ji, stejně jako ona mě. Dráždili jsme se zároveň, já dráždil její klín a ona mého drobka. Začala opět velmi silně vzdychat, což stupňovalo i mé vzrušení a já už věděl, že tohle dlouho nevydržím. Její orgasmus se blížil každým mým jazykovým dotekem a i moje stříkání bylo blíž a blíž. Najednou se stalo to, o co v tomto zápase vlastně šlo. Udělali jsme se oba najednou, já do její pusinky a ona pod doteky mého jazyku. Vystříkal jsem jí celou dávku do pusy a čekal, že se jí to moc líbit nebude, ale překvapila mě, naopak s chutí slíznula i poslední kapičku semene. Leželi jsme vedle sebe a oddychovali. Byl to poctivý souboj a skončil remízou, jak by napsali ve sportovní rubrice. Měl jsem žízeň a Renča jakoby nic podala z malé ledničky u nočního stolku láhev s vodou. Páprda myslel na všechno, pomyslel jsem si a s chutí dopil to, co nevypila Renata. Leželi jsme vedle sebe a já jsem jí řekl, vidíš, o čem byly ty moje sny? Byly to krásné, moc krásné sny můj milý, ale teď ti ukážu, o čem jsem celou tu dobu, co tě potkávám v kanceláři, snila já, ano? No řekněte mi, šlo říci ne? Maraton nádherného milování pokračoval hodně dlouho, jednou vedli domácí, jednou hosté, ale musím uznat, že pokud by se mělo hrát na body, Renatka by určitě vyhrála. Počet jejich orgasmů se nedal spočítat, než já jsem se udělal podruhé, ona byla snad desetkrát. Milovali jsme se až do rána. Venku za okny už bylo světlo, když jsme usnuli.

Když jsem se vzbudil, byl jsem na pokoji sám. Renata nikde. Dal jsem si sprchu, obléknul a s hrůzou zjistil, na jak mokrém prostěradle jsme usnuli. Sundal jsem ho a přehodil přes dvě židle a zbytek postele ustlal, jakoby nic. V pondělí, když jsem přišel do práce, tak mi kolegové v kanceláři začali tleskat. Copak copak hoši? Oslava se líbila? Proto ten aplaus? Kolega, co měl na starosti gril se ke mně naklonil a řekl, no to taky, ale hlavně, měli jsme pokoj přímo pod tím, kde spala Renata a mrknul na mě. Trochu jsem se zastyděl, ale nakonec jsem řekl, to víte, měla pro mě dárek k narozeninám, to nešlo jinak a všichni jsme se zasmáli. Šel jsem do kanceláře za Renatou, ale na jejím místě seděla nějaká důchodkyně, která se na mě usmívala. Kde je kolegyně Renata? Zeptal jsem se zmateně. Ode dneška nastoupila jako asistentka majitele, odpověděla ta usměvavá dáma. Na druhý den jsem potkal majitele a děkoval mu, za půjčení chaty a nádherné narozeniny, ale jeho odpověď mě dostala. Neděkujte, to byl nápad Renatky, to ona to pro vás zařídila, dokonce i ten luxusní pokoj pro vás chystala ona. My jsme si nechali ten malý na konci chodby a ani nevím, jak jsem se tam dostal a smál se. V tu chvíli mi bylo jasné, kam se nad ránem vytratila a i to, že se jednalo o nádherný narozeninový dárek. Na tento dárek do smrti nezapomenu.