Altánek v parku

Na začátku léta náš pracovní kolektiv získal dočasně posilu. Tak jako každý rok, i letos k nám z brněnské pobočky poslali jednoho ze svých zaměstnanců na dvouměsíční zácvik. Zažil jsem poslední tři stážisty a pokaždé se jednalo o přehnaně ambiciózního, přemoudřelého chytrolína s maloměstským komplexem, s nímž bylo k nevydržení a celé oddělení ho svorně nenávidělo. Letos bylo ale všechno jinak. První podstatnou změnu znamenalo pohlaví dotyčného - jednalo se totiž poprvé o dotyčnou a stážistka to nebyla ledajaká. "Ahoj, já jsem Táňka.", představila se nám první den sympatická okatá černovláska sportovní postavy. Zdrobnělina, kterou ve svém jméně použila, zdvihla nejedno obočí, ale velice rychle jsme si na ni zvykli. Táňka byla milé, bezprostřední děvče těsně po maturitě, které svým nenuceným chováním bořilo veškeré prvotní rozpaky a i kolegové, kteří se první den při slově "Táňka" znatelně uchechtávali, už druhý den jí tak říkali zcela automaticky. Kromě toho si Táňka obratem omotala mužské osazenstvo kanceláře také svým nadmíru atraktivním vzhledem. Ne, že by naše kolegyně byly nějaké ošklivky, Táňka je ale trumfovala tím, že své půvaby skrývala podstatně méně. V jejím šatníku se nevyskytovala jedna položka: podprsenka. Táňka ji nenosila prostě nikdy. V závislosti na tom, co si daný den oblékla, jsme její absenci buď tušili, nebo nám naopak bila do očí, ale patrná byla vždycky. Táňka nebyla žádná prsatice, její kozičky byly hezky tvarované dvojky s bradavkami vybíhajícími do podoby dvou zobáčků na výraznějších dvorcích. Pokud si ale natáhla přiléhavější tílko nebo letní minišaty, dala se její ňadra klidně namalovat, aniž by si musela odložit. My muži jsme její krásné poprsí pochopitelně hltali očima, zatímco většina našich kolegyň zpočátku na Táňku více či méně otevřeně nevražila. Postupně si ale i je získávala jednu za druhou svým milým chováním, takže po týdnu by už ani ta nejzávistivější plochá nána od kopírky neřekla proti Táňce slovo. Na její krásné kozičky a výrazné hroty tmavých bradavek jsme ovšem zírali pořád.Byla to více méně náhoda, že díky své specializaci jsem se Táňce z celé kanceláře věnoval zdaleka nejvíc. Byla chytrá a učenlivá, přišla se naučit a ne druhé poučovat, takže to byla příjemná spolupráce, ještě příjemnější díky mým kradmým pohledům na její poprsí. Musela to zaznamenat, ale nijak to nekomentovala a i ve dnech, kdy měla na sobě tílko s hlubokým výstřihem, nedělala z nějakého toho předklonu vědu, takže brzy jsem už její hrotité bradavky od vidění důvěrně znal. Bohužel, situace se nikdy nevyvinula v nic dalšího. Pomalu jsem se smiřoval s tím, že u okukování Táňčiných kůzlátek i zůstane, nakonec ale věci nabraly přece jen ten správný směr. Ten den jsme šli na oběd jen my dva, protože jsme se zabrali do nějakého problému a ostaní kolegové nám utekli. Když jsme po obědě vyšli z restaurace, počasí venku vypadalo úplně jinak, než když jsme do ní před půlhodinou vcházeli. Namísto slunečného počasí zatažená obloha a vzdálené hřmění slibovaly pořádnou bouřku a skutečně, za chviličku už jsme cítili první kapky. Bylo jasné, že bez zmoknutí se zpátky do kanceláře nedostaneme, i když jsme přidali do kroku. Pod kopcem, na kterém naše firma sídlí, je rozlehlý park, kterým jsme za chviličku probíhali už v pořádném lijáku. Pro prudký déšť nebylo skoro vidět, blýskalo se a hřmělo docela blízko a my byli během chviličky promočení. Když Táňka uviděla u cesty malý dřevěný altánek, instinktivně do něj zabočila a za chvíli už jsme v relativním suchu oddychovali a otírali se od vody. Mimoděk jsem si uvědomil, že s mokrými vlasy a v promočených letních šatičkách přilepených k tělu vypadá Táňka jako nějaká půvabná rusalka. Vzápětí jsem ale bez dechu sledoval, jak se z těch šatů hbitě vysvléká a jen v titěrných bílých kalhotkách si vytřepává vodu z vlasů. Nemohl jsem nezírat na její nahé kozičky s napjatými tmavými hroty bradavek, po kterých jí stékaly kapky vody, nemohlo mi uniknout, jak se jí vlhké kalhotky přimkly k tělu a pod jejich látkou se jasně rýsovala tmavá houštinka jejího klínu. Trochu neohrabaně jsem si svlékl aspoň košili a překvapilo mě, že mi ani není zima. Táňku její téměř úplná nahota zjevně do rozpaků nepřiváděla a já se ochotně zbavil i džínů, nacucaných nepříjemně vodou. "Páni, na mně fakt není ani nitka suchá!", zasmála se Táňka, zaklesla palce za gumu kalhotek a vzápětí už jsem mohl obdivovat její čárku v houštince vlhkostí zplihlých chloupků. Táňka si sedla na dřevěnou lavičku, objala si rukama kolena, takže mi sice zmizely z očí její kozičky, přitisknuté ke stehnům, ale zato jsem měl dokonalý výhled na její chlupatou mušličku. Nevěděl jsem, kam s očima a cítil, jak se mi staví. "Svleč se taky, nikdo tu není a takhle spíš nastydneš!", radila mi Táňka a v očích jí hrály šibalské ohníčky. Jako ve snu jsme si pomalu stáhnoul ponožky a trenýrky, úhledně je rozvěsil vedle Táňčiných mokrých šatů a kalhotek na lavičku a s komicky trčícím přorozením si sedl vedle nahé stážistky. Nemohla nevidět, že mi péro s odhaleným žaludem stojí v pozoru a také to skutečně viděla, protože vzápětí mi kolem něj ovinula prsty své ruky a zlehka mi ho pohonila. "Jsme tu sami, vidět sem není a stejně bychom se měli zahřát pohybem...", odříkávala s úsměvem polohlasně a pohybovala rukou na mé kládě sem a tam. Nijak důrazně ani zbrkle, ale právě tak akorát, aby moje erekce byla maximální a cítil jsem stoupající rozkoš. Neobratně jsem natáhl ruku a vzal Táňku za nahé prso. Jemně jsem ho hnětl prsty a brnkal jimi o naběhlý vrcholek, což jí dělalo zjevně velmi dobře, protože se druhou rukou beze studu začala hladit mezi stehny, která dala mírně od sebe. Dlaní přikryla svou nahou pipinku a pohybovala prsty sem a tam. Když po chvilce ruku zvedla, díval jsem se na nádherně vzrušenou, vlhkou a rozevřenou kundičku. Táňka se zvedla, přesunula se nade mě a rozevřela svá stehna nad mým trčícím pérem. Pak ho rukou znovu chytila, několikrát si s ním přejela po své čárce a žaludem se zlehka popleskala po maličkém poštěváčku, přitiskla si ho do rýhy a pohyby pánve navedla na svou dírku. Vzápětí dosedla a já mimoděk zasténal. Táňka byla nádherně úzká a horká a přestože její lasturka byla vlhká vzrušením, každý pohyb mého ptáka v její těsné štěrbince mi působil úžasnou slast. Zároveň jsem ale cítil, že takhle moc dlouho v pozoru nevydržím. Jenže Táňka naopak odhodila zábrany, zaklonila hlavu, pohodila vlhkými vlasy a začala se na mém kopí zprudka a tvrdě šukat. Nádherně přitom sténala, vyrážela bez zábran hlasité vzdechy a já děkoval tomu, že stěží průhledná clona prudkého deště stále více méně vylučovala možnost, že nás tu někdo překvapí. Držel jsem oběma rukama půlky Táňčina malého zadečku, cítil, jak mi otírá svoje nahaté hrotité kozičky o tváře, sem tam chtivě ústy vyjel proti její bradavce a nechal ji, aby plně využívala toho, k čemu mám mezi nohama penis. Jen moje blížící se ejakulace mi dělala starosti, protože jsem netušil, jak je na tom Táňka s antikoncepcí. Zavrtěla hlavou, když jsem se jí přerývaně zeptal, a neochotně se svezla na lavičku vedle mě. Udýchaně se usmála, doširoka roztáhla nohy a začala si svou zmáčenou pipinku přímo přede mnou šukat dvěma prsty. Chvilku jsem sledoval bez hnutí ten úžasně vzrušující obrázek, než jsem se chytil za ptáka a zprudka si ho několika rychlými tahy vyhonil. Stříkal jsem dlouze a hlasitě přitom sténal, ale Táňka mě sotva vnímala. Její vzdechy se slily v jeden dlouhý, nekonečný výkřik rozkoše, ruka s prsty pohrouženými do kočičky kmitala v rychlém tempu a po chvilce se Táňka zarazila, na vteřinu znehybněla, pak se schoulila na lavici a s rukou pevně vmáčknutou do podbřišku se udělala.Rozpačitě jsem vykouknul z altánku a konstatoval, že pořád ještě prší, ale déšť už pomalu slábne. Táňka ještě dlouhé minuty ležela nehybně nahá na lavičce a teprve když jsem si začal oblékat stále mokré svršky, probrala se a i ona zahalila svojí nahotu. Do kanceláře jsme došli více méně mlčky, mokré oblečení mě nepříjemně studilo a kolegové se nám vydatně vysmáli, než se ustrnuli a začali nám oběma shánět něco na převlečení. Ten den už jsme skoro nic neudělali a oba brzy vypadli domů. Lámal jsem si hlavu, co to nádherné milování v altánku za deště pro nás dva bude znamenat. Odpověď jsem dostal hned druhý den. Cestou z oběda, kam jsme šli zase jen ve dvou, mě v parku Táňka vzala za ruku a s úsměvem ukázala na altánek u cesty. Když jsme do něj vešli, zvedla si beze slova šaty až do pasu a já vyjeveně zíral na její úplně nahou kundičku. Táňka si stáhla ramínka šatů, odhalila svoje trčící kůzlátka a vzápětí jsme se už líbali a já ji zbavoval šatů, jediného kusu oblečení, které na sobě měla. Ve snaze aspoń trochu se ukrýt případným divákům jsme se pomilovali na podlaze altánku a tentokrát už jsem stříkal do dlaní šikovných rukou Táňky, která mi ho na závěr nádherně vyhonila. Milovali jsme se v tom altánku do konce léta ještě několikrát, dokonce jsem pro ten účel pod jeho dřevěnou lavičkou ukryl stočenou piknikovou deku. Měli jsme štěstí, že nás ani jednou při tom nikdo nepřistihnul, protože dovnitř mohl kdykoliv někdo vejít. Když pak Táňce skončila v srpnu její stáž, měl jsem sto chutí zažádat o přeložení do Brna.