Ten pravý

30. 8. 2014 · 10 455 zhlédnutí Niap

Seděl jsem v útulné, přitom prostorné kavárně, s výhledem na město. Venku byl jeden z posledních teplých dnů podzimu a já sledoval, jak se slunce pomalu schovává za nejvyšší budovy centra města. Myšlenkami jsem byl ovšem někde úplně jinde. Nebyla náhoda, že v tuto večerní hodinu sedím sám u stolu v poloprázdné kavárně. Seznámili jsme se na internetu, jak originální, že? Sám bych tomu býval nevěřil, že je něco takového možné. Mladá holka s rozhledem, který ji mohly závidět dvakrát tak starší ženy a sexuálními touhami, které by jejímu partnerovi zase záviděl každý chlap. Povídali jsme si denně a zanedlouho jsme o sobě věděli téměř vše. Velké online kamarádství, které se dnes mělo změnit v něco víc. Sama mě požádala, zda bych byl ochotný zkusit něco z toho, o čem zatím jen snila a já přirozeně nebyl proti. I když jsme se v životě neviděli, čekání na ní mi přišlo jako čekání na dobrou kamarádku. A nemusel jsem čekat dlouho.

Vstoupila do dveří, na sobě měla barevné letní šatičky do půlky stehen a krásné decentní boty na podpatku. Nesměle se rozhlédla po kavárně, a když mě zahlédla, vykročila pomalu směrem ke stolu. Vstal jsem a podal jí ruku na přivítanou.

„Ahoj, rád tě konečně poznávám.“ začal jsem.

„Ahoj,“ odpověděla s nervozitou v hlase, „já tebe taky.“

Měla nádhernou a hebkou ruku. Posadil jsem jí proti mně ke stolu a objednal pití. Bylo krásné sledovat mladou slečnu, namalovanou a oblečenou aby se líbila staršímu klukovi, ale přitom tak nervózní a nesmělou. Viděl jsem, jak v obličeji pomalu rudne a kromě letmých pohledů na mně se stále dívala všude kolem. Snažil jsem se jí to co nejvíc ulehčit, vedli jsme normální přátelský rozhovor. Po nějaké době nám ovšem kavárna začala být malá a já navrhl abychom se šli schovat pod roušku tmy k řece. Souhlasila.

U řeky jsme byli sami a tak celková atmosféra nahrávala na lechtivější téma než jen přátelský rozhovor. Začínali jsme se bavit čím dál intimněji. Původně jsem si myslel, že ze schůzky sejde a celé je to jen souhra náhlého vzrušení a sexuálního půstu z její strany, jak moc jsem se pletl. Bavili jsme se otevřeně o všem a já cítil, jak z ní sála vzrušení a chtíč. Věděla přesně, co chce. Nebylo to žádné náhlé rozhodnutí, ale jeden velký nenaplněný sen. Jak ona sama jednou řekla, pouze hledá toho pravého. Seděli jsme na lavičce, na kamarády až příliš blízko sebe, a povídali si o dnešním dnu a o záměru našeho setkání.

„Pořád si myslíš, že já jsem ten pravý?“ zeptal jsem se.

„To ještě nevím,“ tiše odpověděla, „ale chtěla bych to zjistit.“

„Co bys tedy řekla na pozvání ke mně domů? Začíná být chladno.“

„Ráda.“

Pár minut příjemné procházky a byli jsme v teple mého bytu. Když jsem zavřel dveře, přišla mi opět stejně nervózní jako v kavárně. Pohledem těkala všude po bytě s rukou zabořenou ve svých vlasech. Dali jsme si sklenku vody a dřív než jsem ji stačil pozvat na pohovku, odešla se upravit do koupelny. Musela být krásná, za každých okolností, usmál jsem se sám pro sebe. A krásná opravdu byla.

„Už jsem ti řekl, že ti to moc sluší?“ polichotil jsem, když vešla do pokoje.

„Díky.“ povedlo se mi vyloudit letmý úsměv. Stála ve dveřích a já si teď konečně ve světle mohl prohlédnout její tenké, ale vysportované nohy, ploché bříško a dlouhé tmavé vlasy. Byla malá, mohla být tak o hlavu menší než já a to na sobě stále měla boty s podpatkem.

„Posadíš se ke mně?“ zeptal jsem se po chvíli.

„Já bych,“ začala pomalu, „chtěla bych zažít to, o čem jsme si psali.“

Věděl jsem, že vyslovit tuhle větu jí stálo obrovské překonání vlastního strachu a studu. Věděl jsem ale také, že přesně tohle jí vzrušovalo. Nechal jsem jí tam stát s pohledem upřeným dolů dlouhé vteřiny v naprostém tichu.

„Musíš mi to říct přímo do očí, jinak neuvěřím, že to myslíš upřímně.“ vytrhl jsem ji s přemítání, co bude dál. Na okamžik zaváhala, ale nakonec zvedla hlavu a zadívala se přímo na mě.

„Chtěla bych…“ začala znovu odpovídat.

„Ne, ještě ne,“ přerušil jsem jí, „pojď blíž… ještě kousek. Co tedy chceš, abych udělal?“

„Chtěla bych… abys semnou dělal to, o čem jsme si psali.“

Cítil jsem její nervozitu, která naplňovala celou místnost. Tváře měla opět zbarvené do ruda a její pohled se snažil ze všech sil uniknout tomu mému. Byla však odhodlaná a nedovolila to.

„Pokud si to tedy přeješ, rád nám tvé přání splním. Udělej si pohodlí, hned jsem tu.“ S těmi slovy jsem odešel z místnosti a slyšel, jak si nesměle sedá. Své pomůcky jsem měl pečlivě srovnané a uschované. Stačilo mi ze skříně vzít dva kufříky a z věšáku jednu rákosku. Když jsem se vrátil zpět do pokoje, cítil jsem na sobě zvědavý pohled. Co si asi představovala, že v kufříkách je?

„Nech boty u stolu a pojď ke mně.“ věta zafungovala jako rozkaz, okamžitě se vyzula a přišla na určené místo. Otočil jsem ji zády k sobě a z ramen sjel přes ruce a boky až na zadek. Nevydala ani hlásku, stála jako kámen. Rukou jsem si našel cestu mezi její stehna, měla tak krásně hebkou kůži, a od kolen jsem stoupal pod šaty výš, až jsem hranou ruky narazil na hedvábné kalhotky. Z našich rozhovorů věděla, že nemám rád tanga a rádoby sexy krajkové prádlo. Byl jsem překvapen, na co vše myslela a jak moc mi chtěla udělat radost.

„Svlékni si šaty.“ poručil jsem. Reakce byla okamžitá a než jsem stihl poodstoupit dál, aby měla víc místa, šaty mi ležely u nohou. Měla nádherné pevné tělo. Položil jsem ruce na její zadeček a podél kalhotek přejel dopředu na bříško. Byl jsem překvapen, jak krásna dívka mi polonahá stojí v pokoji. Přes žebra jsem zamířil až k její podprsence, kterou jsem rozepl. Nechal jsem ji spadnout k jejím chodidlům a prsty okamžitě zamířil k bradavkám.

Prsa měla opravdu malá, ale zato pevná a krásně stavěná. Její bradavky byly tvrdé vzrušením a vztyčené dopředu jako dva hroty. Chvíli jsem si s nimi hrál a pak pevně sevřel mezi dva prsty. Stisk jsem postupně zesiloval a čekal na reakci, žádná nepřišla. Když už jsem měl pocit, že ty tvrdé bradavky musím rozmačkat, zády se přitiskla na mé tělo a sykla bolestí.

„Musíš dát najevo, co bolí a co ne, nechci po tobě, abys byla potichu,“ zašeptal jsem jí a pomalu masíroval její hrudník, „naopak chci, abys byla hlasitá, tady u mě můžeš.“

„Ano, omlouvám se.“ odpověděla polohlasem. Zdálo se, že si mé osahávání užívá. Přenesl jsem pozornost zpět na bradavky a opět je stiskl. Po chvilce mačkání a stupňování se ozvala, tiché au a lehké škubnutí. Stisk jsem povolil, ale s její reakcí jsem se nespokojil. Okamžik na to jsem je opět vzal do rukou a tentokrát je nešetřil a tvrdě zmáčkl. Odměnou mi bylo překvapené vyjeknutí.

„Takhle se mi to líbí víc.“ zašeptal jsem jí do ucha. Opustil jsem prsa, a zatímco levá ruka zamířila nahoru ke krku, pravou jsem pomalu zasunul do kalhotek. Cestou mi nekladl odpor jediný chloupek, byla dokonale hladká a naprosto vlhká. Vydal jsem se prostředníčkem od poštěváčku až ke kundičce, do které mi prst bez pomoci sám vklouzl. Na hřbetu ruky jsem cítil promočené kalhotky a kolem prstu úzkou horkou kundičku. Levou rukou jsem ji pevně chytil kolem krku, přimáčkl celé její tělo na sebe a začal pomalu masírovat přední stranu její kundičky.

Po chvilce jsem zapojil i druhý prst a palcem jsem si hrál s jejím poštěváčkem. Pánví pohybovala v rytmu mé ruky a její dech se zrychloval. Užívala si to, až moc. Vyndal jsem ruku z kalhotek a nastavil ji před její ústa. Nemusel jsem nic říkat, věděla, co má dělat a jemně mi jazykem očistila oba prsty. „Hodná holka.“ zašeptal jsem a odsunul ji od sebe. Na stůl jsem si položil jeden z kufříků a otevřel ho. Byl plný přírodních provazů, od upravených konopných, až po ty nejhrubší jutové. Několik jsem jich vyndal na stůl a pak se otočil zpět k ní.

„Dej si ruce za záda a chyť se za lokty.“ řekl jsem a ona poslechla bez zaváhání. První provaz jsem vedl kolem ramen a nad prsy, druhý potom pod prsy. Vše jsem pak dokončil třetím provazem, kterým měla svázané ruce a pevně utažený i zbytek horní poloviny těla. Když se nemohla ani hnout, urovnal jsem jí vlasy a opět položil dlaně na tvrdé bradavky. Zezadu jsem jí lehce líbal na krk a tvář, byla rozpálená do ruda. Zesiloval a zeslaboval jsem tlak na její prsa a poslouchal její čím dál víc se zrychlující dech. „Klekni si.“ přikázal jsem a lehce ji držel za provaz, aby měla pocit jistoty.

Když byla na zemi, položil jsem jí na bříško a srovnal vlasy v obličeji. Ze stolu jsem vzal zbylé dva provazy. Jedním jsem svázal levou nohu, kotník ke stehnu, tak pevně jak to jen šlo. Druhou nohu jsem pak za kotník přivázal k jejím ramenům, takže měla celé tělo lehce prohnuté. Otevřel jsem druhý kufřík, který byl plný menších a jemných hraček. Vzal jsem vibrátor a začal s ním jemně kroužit přes kalhotky kolem její kundičky. Zadečkem mi při každém pohybu chodila naproti a z úst jí vycházelo slabé vzdychání. Začal jsem vibrátor tlačit víc a víc na její teď už naprosto promočené spodní prádlo.

Kroutila se v provazech čím dál víc, nohou si silně tahala za svůj kotník a užívala si bezmoc svázání. Pozoroval jsem, jak si lehce nehty mačká kůži na zádech. Začínala zhluboka vzdychat a její pohyb se téměř zastavil. Přitlačil jsem vibrátor ještě silněji a užíval si ten pocit, mít v moci holku jako je ona. Cítil jsem, jak zatíná všechny svaly v těle a jediné co ji drží na místě, jsou provazy. Ještě chvilku, vteřinku, malý okamžik. Vypnul jsem vibrátor a dal ho daleko z dosahu její kundičky.

Bylo to, jako kdybych jí probudil z transu. Zaslechl jsem něco mezi zklamaným a naštvaným vydechnutím a viděl, jak se marně snaží podívat za sebe, co se stalo.

„Chyběla vteřinka a udělal bys mě, prosím…“ ozvala se.

„Já vím, ale já ještě nechtěl,“ zarazil jsem její žadonění, „uděláš se teprve, až já budu chtít.“

„Ano, pane.“

„Ne, žádný pán. Nechci mít takové oslovení. Buď mi říkej jménem, nebo neoslovuj.“

„Ano rozumím. Ale, jak tě mám tedy požádat, třeba o orgasmus?“

„Prostě požádáš, zda bys mohla. Nemusíš dostat odpověď, nebudeš vědět, zda tvé přání splním nebo ne, místo přání může klidně přijít trest. Vždy tě ale uslyším.“

„Mohla bych tedy dostat svolení k orgasmu?“

„Svolení máš, zatím jsem ti nic nezakázal.“ s těmi slovy jsem opět zapnul vibrátor a položil ho přes kalhotky přímo na její kundičku. Překvapením jí z úst uniklo několik hlasitých zavzdychání a její nehty si opět hledaly cestu hluboko do kůže na zádech. Trvalo to o poznání kratší chvilku než předtím a její celé tělo se napínalo slastí. V tom okamžiku já přestal. Slyšel jsem hluboké vydýchávání.

„Mohl bys mě tedy… udělat… když mám svolení?“ řekla ještě zadýchaná.

„Ne, to bych zatím nemohl.“ odpověděl jsem pobaveně.

Rozvázal jsem jí kotník, kterým byla napnutá ke svému hrudníku. Měla nádherné otlačeniny ve své slabé kůži, na stopy po provazu jsem měl vždy slabost. Z rozvázané nohy jsem stáhnul kalhotky a nechal je už jen na stehnu té druhé. Otočil jsem jí na bok a než si její kotník stačil zvyknout na volnost, byl opět v provazech. Ve stropě v pokoji jsem měl několik háků a za jeden z nich jsem jí teď přivázal kotník vysoko do vzduchu. Byl to nádherný pohled na tak napnutou nohu a otevřený klín pod ní.

„Prosím, udělej mě, už se to nedá vydržet.“ pronesla a prosebně na mě nakláněla hlavu. Já se jen usmál a klekl si k jejímu klínu. Zasunul jsem dva prsty do její kundičky a začal jí hladit a narážet na přední stranu. Zrychloval a zesiloval jsem pohyby, dokud nešílela vzrušením, pak jsem přestal, ale prsty nechal uvnitř. „Prosí…“ začala opět škemrat, ale nenechal jsem jí dokončit ani první slovo a už jsem jí zas rychle a silně přirážel na kundičku. Zatínala svaly tak silně, až se za kotník lehce zvedala ze země a když jsem cítil, že je těsně před orgasmem, přestal jsem.

„Prosím, udělej mě…“ Tiše opakovala a převalovala se na zemi v provazech. V pozici ji držela jen vztyčená noha, která při každém větším pohybu vykreslovala své lýtko a stehno. Aniž bych cokoliv řekl, vstal jsem a vzal ze stolu rákosku. Začal jsem jí lehce ale rychle švihat přes stehno, od zadku až pod koleno. Po chvilce jsem přešel na lýtko, které jsem opět procestoval celé, od kolena až po kotník. Ležela na zemi a se zavřenýma očima si tuto novou bolest užívala. Zastavil jsem se až na chodidle, kde jsem postupně zvyšoval intenzitu. Nejdřív začala jen lehce kňučet, jako když se jí něco nelíbí, ale když jsem ani potom nepřestal, přidala na hlasitosti.

Otevřela oči a koukala na mě, jakoby mi chtěla pohledem říct, jak moc to začíná bolet. Přestal jsem a zaměřil se opět na lýtko. Tentokrát pomalejší rány ale o to silnější. Každou na jiné místo. Odměnou mi bylo stále silnější vzdychání, občasné zakňučení nebo tlumený překvapený výkřik. Přes stehno jsem se dostal až na její zadeček, kde dopadly poslední tři rány. Každá o něco silnější než ta předtím. Po poslední ráně se prohnula v zádech a za jemného zasténání vstřebávala bolest. Položil jsem rákosku a opět zakleknul k jejím roztaženým nohám.

Do kundičky zpátky vklouzly oba prsty, které intenzivně začaly masírovat její přední stěnu. Při každém silnějším zatlačení jsem cítil nové šťávy na své ruce, které teď vytékaly už i ven na podlahu. Volnou rukou jsem ji pevně chytil pod krkem, abych ještě více zamezil její možnost pohybu. Netrvalo dlouho a já cítil, jak se pevně stahuje kolem mích dvou prstů, které ovšem nepřestávaly silně masírovat její nejcitlivější partie. Vší silou vzdorovala pevným provazům a mé ruce na krku, která teď zvýšila stisk. V ten samí okamžik začala hlasitě vzdychat, až se zastavila v jednom dlouhém, téměř nekonečném tónu. Cítil jsem na svém stehnu její výstřik, který plným proudem stékal na podlahu a pod jejím zadkem tvořil loužičku. „Děkuju… děkuju.“ vycházelo téměř nesrozumitelně z úst, když konečně vydechla a uvolnila své tělo. Já ale nepřestával.

Naopak jsem ještě zrychlil. Děkování se změnilo ve slastné sténání a po pár vteřinách se její tělo napínalo v dalším úžasném orgasmu. Až když přestala křičet a bojovat s provazy, vyndal jsem prsty z její kundičky. Mokrou ruku jsem si ledabyle otřel do jejího zpoceného bříška a odvázal jí kotník z výšky. Mžourala na mě rozmazanýma očima a smála se. Po těle měla krůpěje potu, tělo unavené provazy se jí zařezávaly do paží a stehna. Naklonil jsem se k ní a lehce ji políbil na ústa. Okamžitě zvážněla, a když jsem se oddálil, zvedla hlavu a políbila mě také. Leželi jsme tam několik minut a oddávali se prvním společným polibkům, než jsem ji celou rozvázal.

Měla nádherné stopy, některé určitě do zítra nezmizí. Na stehně a zadečku byly vidět nateklé rány od rákosky. Než se vrátila z koupelny, smotal jsem a uložil všechny použité provazy. Vrátila se oblečená, já měl však ještě poslední úkol.

„Tvoje kalhotky.“ řekl jsem s nataženou rukou směrem k ní. Usmála se, stáhla je z pod šatů a hned mi je podala. Já s nimi vytřel loužičku, která zbyla po našem hraní na podlaze, a podal je zpět. Ona je bez jediného slova natáhla na sebe a srovnala si šaty. Zůstala stát a čekala, co bude dál.

„Chceš tu přespat, nebo půjdeš domů?“ zeptal jsem se.

„Zítra musím brzy vstát, raději půjdu k sobě.“

„Doprovodím tě.“ navrhl jsem a viděl radost v jejích očích.

„Děkuji, a… mohla bych sem k tobě přijít zas?“ zeptala se stydlivě.

„Kdykoliv budeš chtít.“