Na Islandu

Fotografická výprava na Island začala pro mě tím nejhorším způsobem: ztrátou vybavení.
Letecký přepravce prostě na přestupu v Kodani nepřeložil speciální bezpečnostní bednu, ukrývající můj fotoarzenál,
přestože při nákupu letenky se agent dušoval, že právě tohle je ta nejbezpečnější, když už ne nejlevnější cesta, jak moje
"nádobíčko" na Island dopravit. Chvíli jsem veskrze marně tropil kravál a pak se prostě musel smířit s tím, že mi bednu dopraví, jakmile se objeví. Kolegové z výpravy už neklidně
podupávali před halou, protože na nás čekala dodávka, aby nás zavezla na islandský venkov, kde jsme si pronajali několik pokojů
na staré zemědělské usedlosti s plánem vyrážet do okolí a fotit zdejší krásnou přírodu. Celou cestu jsem nadával, protože pracovník aerolinek, zodpovědný za ztracená zavazadla, se neurčitě vyjádřil o několika dnech a zmínil jakýsi státní
svátek, který možná celou věc ještě protáhne... Po příjezdu jsme vynosili bagáž do jídelny festovního stavení, stojícího na samotě uprostřed krásné islandské krajiny, a spěchali se seznámit s jeho majitelkou. "Vítám vás u nás, jmenuju se
Gunndóra, ale klidně mi říkejte zkráceně Gunda.", uvítala nás perfektní angličtinou sympatická paní a vzápětí se zmateně usmála, když její jméno vyvolalo mezi námi špatně
skrývané pobavení. Diplomaticky jsem to zamluvil a zpražil kolegy za jejich postpubertální hihňání, načež nás paní Gunda provedla po domě, jehož jedno křídlo obývala sama, druhé teď
patřilo nám. Rozebrali jsme si pokoje a já v soukromí toho svého znovu proklínal islandskou leteckou společnost i svou hloupost;
část vybavení jsem mohl odvézt v kufru, kdybych se vzdal několika svetrů. Kolegové mě svorně politovali, načež se bez zbytečného sentimentu rozjeli na první fotovýpravu k horám. My fotografové
jsme z povahy věci individualisté, světlo je nám všem společné,
ale jinak soutěžíme o všechno, inspirací počínaje a nejlepším
úhlem záběru konče. Kdysi jsem se při focení fotbalových utkání pro jeden český deník bavil rvačkami kolegů o nejlepší
pozici u postranní lajny. Když jsem šéfovi sportovního zpravodajství opakovaně předložil záběry, na kterých je místo gól slavícího střelce vidět chumel mačkajících se fotografů,
bojujících o nejlepší záběr, pochopil a přeřadil mě do víkendového magazínu... Každopádně teď jsem měl před sebou vidinu blíže neurčitelného počtu dnů, kdy se budu trápit s méně než polovičními možnostmi a večer si zacpávat uši, až
kolegové budou líčit svoje foto úlovky. Se svým skromným vybavení jsem se vydal aspoň na obhlídku nejbližšího okolí,
podle paní Gundy se totiž kousek za usedlostí nacházelo několik termálních jezírek.
Vzduch byl průzračně jasný, světlo dokonalé a zima pořádná. Bloumal jsem lehce zvlněným terénem,
sem ta cvaknul záběr pokroucených keříčků nebo ptáka, kterého jsem vyplašil, až mě stoupající pára dovedla k mělké
proláklině, kde se leskla hladina jezírka, po níž se malebně
převalovaly cáry mlhy. Obešel jsem ho dokola, našel si příhodné
místo a pustil se do focení. Jestlipak se sem chodí obyvatelé
usedlosti koupat? Teplota vody se mi po zkusmém ponoření ruky zdála ideální a vyšlapaná cestička s malým písečným pláckem u břehu dávaly tušit, že asi ano. Ostatně za pár minut jsem dostal jasnou odpověď; po pěšině od statku přicházela paní
Gunda a osuška, přehozená přes její ramena, dávala tušit, že nejde na brusinky. Zatajil jsem dech, když došla k písečné
plážičce, položila osušku na plochý kámen a začala se svlékat. Netrvalo jí to déle než pár vteřin, stačilo vyklouznout z dlouhé sukně a přetáhnout si přes hlavu květovanou halenku. Spodní prádlo na sobě neměla; když jí sukně sklouzla ze stehen dolů, odhalila pod kulatým bříškem vyklenutý pahorek v záplavě světle hnědých chloupků a zpod halenky vyklouzla dvojice plných, trochu povislých ňader, rozšiřujících se od hrudníku v vrcholkům jako dvě bílé hrušky, zakončené tmavě
růžovými bradavkami uprostřed hrbolatých terčů dvorců.
Chladný vzduch i otužilé Seveřance bradavky vztyčil a krásně
vyrýsoval. Paní Gunda se elegantním a zároveň bezstarostným gestem protáhla a pak pomalu vstoupila do vody. Sledoval jsem se zatajeným dechem, jak v oparu vodních par postupně mizí její
bílá stehna, zrzavá houštinka, vypouklé bříško i zlehka se pohupující prsa s napruženými hroty, až se ponořila do vody až
po bradu. Teprve teď jsem si uvědomil, že celou vzrušující
scénu sleduju skrz hledáček fotoaparátu a stereotypně mačkám stoušť. Reflex fotografa, vžitý automatismus. Ostatně, bylo co fotit. Položila se na záda na vodní hladinu, takže z chuchvalců
páry vystupovala jako dva ostrovy její bělostná prsa s majáky bradavek trčícími proti nebi, několikrát se malátně převalila a odhalila mi svou kulatou zadnici i ryšavý stín mezi stehny.
Odpočívala v horké vodě asi čtvrt hodiny, načež ladně
vystoupila na břeh, nabídla mi pohled na pramínky vody, stékající
po jejích bujných prsech až na zobáčky bradavek, při zoomování
jsem zachytil i její zplihlou houštinku s konturami ženského pohlaví pod mokrými chloupky. Gunda a její nahá kunda,
našeptávalo mi mé puberťácké já. Pořídil jsem několik záběrů, jak se utírá osuškou, a připomnělo mi to intimní
zátiší impresionistů. Jistá si svým soukromím, osušila si pečlivě i ňadra a klín, z rozehřáté kůže jí při tom ještě
stoupala řídká pára. Pak se s přirozenou elegancí zase oblékla a pomalu odcházela ke statku.
Opatrně jsem vycouval ze svého
úkrytu a prakticky za chůze pořídil několik fotek její
vzdalující se postavy. I oblečená mě fascinovala její krásně
stavěná zadnice, pohupující se a obtažená sukní; jistě v tom hrál roli i fakt, že jsem ji před pád okamžiky viděl nahou.
Záběry paní Gundy, kráčející po koupeli prostou islandskou krajinou, plnily paměťovou kartu a já jejich protagonistku bezděčně doháněl. Málem jsem upustil výbavu, když se znenadání otočila a zamávala na mě. Počkala u plotu a zdálky se usmívala. "Proč jste mě fotil?", odhalila řadu krásných zubů a upravila si ještě vlhký pramen vlasů tak koketně, že rázem vypadala jako rozverná dvacítka. Netušil jsem, od kdy o mé přítomnosti ví a její zpytavý pohled nabízel znepokojivou možnost, že možná už od chvíle, kdy se mi nahá
vystavila v přírodní termální lázni. "Protože rád fotím krásu.", zakoktal jsem trochu kulhající angličtinou. "Tak mi tu krásu nezapomeňte ukázat.", zasmála se a zmizela v privátní části stavení. Ulevilo se mi a v přítmí mého pokoje se pocit přistiženého školáka pomalu vytratil. Když jsem přehrál fotky do notebooku, dostavilo se naopak sílící vzrušení.
I když jsem dřív fotil akty poměrně často, nikdy jsem nahé
ženské tělo nedokázal vnímat jen jako fotografovaný objekt.
První modelka, která se mi kdysi před objektivem svlékla, se stala na několik let mou manželkou, má druhá manželka zase na
čas nahou modelkou. I teď jsem cítil při pohledu na detailní
záběry zralé krásy paní Gundy rostoucí vzrušení, vyjádřené
silnou erekcí. Když se ozvalo zaklepání na dveře a vzápětí
objekt mé fotosession a momentálního vzrušení vešel, právě
jsem se chystal dopřát si jako studentík trochu uvolnění a byl jsem rád, že mě nepřistihla. "Přišla jsem se podívat na to krásno.", usmála se a postavila na stůl láhev bez etikety a dvě skleničky. "Domácí pálenka z klikvy. V našem klimatu nepostradatelná, ovšem nesmí se to přehánět.", vysvětlila,
když jsem s tázavým pohledem nalil. Po moravském způsobu jsem do sebe skleničku obrátil a ucítil příjemné teplo. Paní Gunda upila jen trochu a zadumaně pozorovala na sebe samu na obrazovce monitoru. Obrázky z jejího návratu od jezírka se střídaly a když se smyčka rozběhla znovu od začátku, objevila se tentokrát na břehu, svlékající se, následně už nahá a ve vodě. Napjatě
jsem čekal na reakci a jako nejpravděpodobnější očekával dotčené pohoršení, vztek a ultimativní požadavek na smazání
těch voyerských záběrů. Nic z toho se ovšem nedostavilo; na tváři měla stále tentýž zamyšlený, možná lehce pobavený
výraz, postupně dopila svou skleničku a když jsem jí dolil, tak i druhou, až u detailu jejích ňader se stékajícími kapkami vody prohodila: "Mám ještě pořád slušně vypadajcí kozy, co
říkáte?". Skutečně použila anglické slovíčko tits,
nespisovné a lehce vulgární. "Říkal jsem, že rád fotím krásno.", usmál jsem se a v duchu bojoval s otázkou, jestli je pod halenkou pořád bez podprsenky. Její jasně se rýsující
hroty bradavek dávaly té teorii za pravdu. Bez ohledu na mou přítomnost si své poklady zálibně potěžkala a podle způsobu,
jakým se jí pod látkou haleny zavlnily, bylo jasné, že je opravdu "nahoře bez". A dole?
Vstal jsem, vzal do ruky láhev a do třetice nám dolil. Ve stoje jsem si přitom uvědomil,
že moje vzrušení musí být i přes trekové kalhoty dost viditelné. Gunda se na mě podívala pohledem, ve kterém se nezračil jen vypitý alkohol, načež si beze slova halenku vyhrnula, vzala postupně obě skleničky a jejich obsah si pomalu vylila na nahá prsa. Postavila prázdné sklenky na stůl a nechala své vlhce se lesknoucí a zároveň rudnoucí cecíky obnažené.
Pokleknul jsem a začal vsakující se tekutinu pomalu slízávat.
Silná pálenka ji musela pálit na bradavkách a dvorcích, ale jedinou reakcí bylo její prohloubené dýchání. Objal jsem její
pravé prso oběma rukama a dlouze sál napřímenou bradavku. Když
mě vystřídala a sama si prso držela u mé pusy, uvolněnýma rukama jsem jí vyhrnul sukni po stehnech až do pasu. Podle očekávání pod ní neměla kalhotky a stehna ochotně rozevřela.
Moje lízání ji muselo i na zrzavé kundičce asi trochu pálit,
jak jsem před chvilkou jazykem stíral alkohol z jejích prsou, ale zrudlá lasturka se jí krásně rozevřela a zvlhla. Vsál jsem mezi rty nalité pysky a cucal prcinku, až začala tiše vzdychat, pak jsem několikrát obtáhnul špičkou jazyka naběhlý poštěváček a bez výstrahy vjel jazykem do mokré dírky. Gunda vzdychla a přitáhla si mou hlavu těsněji k pohlaví. Lízal jsem důrazně a zároveń jsem si kvapně rozepínal kalhoty, napjaté k prasknutí
mým vzrušením. S obličejem zabořeným do jejího horkého lůna jsem nebyl nejobratnější, ale nakonec jsem nějak dokázal se jich zbavit. Gunda se bez odporu nechala strhnout na postel, stehna stále doširoka rozevřená, a vzápětí jsem už cítil její horkou pičku na svém žaludu. Pronikl jsem do ní prudce a na jediný
příraz a cítil, jak je mokrá a krásně roztažená. Zmítala se pode mnou a vycházela vstříc mým přírazům, pak se vyhoupla nahoru do pozice na koníčka a beze studu se na mně pohupovala,
zatímco si svlékala halenku, vyhrnutou už před tím až ke krku.
Její velké, povislé prsy se houpaly sem a tam v rytmu našeho milování, neodolal jsem a oběma rukama je mačkal a hnětl. Gunda se nade mě naklonila, abych na její visící cecky lépe dosáhnul,
a prudce se nabodávala se soustředěným hekáním na můj čurák ve stále se zrychlujícím tempu. Přitiskla mi svoje dudy na obličej, sotva jsem stačil zachytit jeden napružený cecík a začít ho cucat. Sténala teď už hodně hlasitě, házela zadnicí
sem a tam a po chvilce dospěla do finále, které jsem jasně
pocítil díky několika silným stahům její štěrbiny.
Po vyvrcholení na mně chvíli ležela a oddychovala, zatímco já
vnímal její měkké obliny, vůni vlasů a horkost pičky, ve které
jsem měl stále zasunutý klacek. Gunda po chvíli vstala, svlékla si i sukni a nahá se vedle mě znovu natáhla. Rukou jemně objala moje trčící kopí a začala s ním zvolna pohybovat, takže opět dosáhlo maximální tvrdosti. Pak si klekla a pohladila se po zadečku. Přijal jsem pozvání a přikleknul k ní zezadu, když
jsem ale nasměroval ptáka mezi rozevřené závojíčky, nabízející
se v houštince zplihlých, úplně mokrých chloupků, Gunda se přes rameno otočila a s napjatým úsměvem si rukou začala přejíždět nikoliv po kundičce, ale po své zadní dírce. "Chceš i tam?", vydechla polohlasně a po tváři jí přeběhl výraz vzrušení. Já naopak ucítil lehké mravenčení; i když jse už
opravdu hodně velký kluk, tohle jsem ještě s žádnou nedělal.
Ani jedna z mých partnerek nikdy o milování do zadečku zájem neprojevila a já sám se styděl. Teď se ale zdálo, že mi to nabízí zkušená žena, která po tom sama touží a zřejmě v tom není novickou. Takové promarněné příležitosti bych určitě
později litoval, a tak jsem sjel žaludem z prciny na zadní dírku a začal proti ní přirážet. Šlo to pomalu, ale šlo to, Gunda,
stále na mě otočená, se mi dívala do očí a stále přikyvovala,
ať nepřestávam, a já postupně proniknul tam, kde jsem ještě
nikdy ženu nesouložil. Nechala mě do sebe vstoupit až po kořen,
pak přivřela oči a začala proti mě přirážet. Rukou si sjela po bříško a třela se na kundě, já se osmělil a oběma rukama ji chytil za půlky její výstavní zadnice. Nový způsob milování
mě vzrušil, začal jsem zrychlovat, tiché povzbuzování mé
milenky mě postupně vydráždilo k tvrdému šukání a na konci jsem s výkřikem zprudka vystříknul do jejího zadečku.
Pohupovala se dál proti mojí stříkající kládě, sténala a rukou si zběsile třela pičku, až po chvilce i ona se udělala.
Zvláčněla pode mnou, já opatrně vytáhnul ptáka z její zadní
dírky, ještě vystříknul pár posledních kapek na její zadeček a pak jsem dopadnul vedle ní a oddychoval. Už dlouho jsem tak intenzivní sex neměl. Gunda se na mě povzbudivě usmála, tváře ještě zrudlé a udýchané, roztomile se červenala. Netušil jsem vlastně, kolik je jí let, a teď bych se asi v odhadu hodně
spletl, protože milováním jako kdyby omládla a celá se rozzářila. Leželi jsme, dívali se do trámoví stropu a povídáním o všem možném se pomalu poznávali blíž. Sestavoval jsem si obraz silné, samostatné ženy, od které odešel muž, aby živořil jako alkoholik na podpoře v Rekjavíku, a dospělé děti se odstěhovaly za prací a svými vlastními životy. Gunda mi před pár minutami ukázala víc než výmluvně, že je stále ženou v plné síle a s chutí dopřát si aspoň občas i tělesná
potěšení. Moje sympatie k paní domu rostly a když jsem si toho večera před spaním přehrál naše milostné scény, musel jsem uznat, že jako ženská mě opravdu silně přitahuje.
Druhý den ráno se moji kolegové po snídani vydali fotit ke vzdáleným gejzírům, já si při trvající absenci většiny vybavení ještě
dopřával na posteli chvilky lenošení. Když se ozvalo zaklepání
na dveře, pookřál jsem a Gundu, která vzápětí vstoupila do pokoje, jsem s úsměvem chytil za stehno a pokusil se ji stáhnout k sobě. "Počkej, nesu ti novinky.", bránila se mi se smíchem. "Tvoje ztracená bedna dorazí dnes odpoledne. Počkej,
počkej, počkéééj....", výskala jako puberťačka, když
jsem ji strhnul na sebe a dral se jí rukama pod sukni. "Moment,
a jak to víš?", došel mi smysl jejích slov. "Prostě
vím.", zatvářila se tajemně a snažila se dostat mé dlaně
ze svého dekoltu. "Né, počkej... Moje dcera pracuje v
Icelandairu. Včera jsem jí zavolala a dnes ráno mi hlásila, že bedna v pořádku přiletěla ranním spojem z Kodaně." Teď
jsem se smál zase já a zapřísahal Gundu, že musí svojí dceři určitě poděkovat. "To můžeš udělat sám, ona tu bednu přiveze. Vrací se na svátky domů. Nemáš chuť zkusit si naše termální jezírko jinak než jen jako voyer?", navrhla mi,
když se vymanila z mého objetí a vstala. Tu nabídku jsem nemohl odmítnout, takže za chvíli jsme už kráčeli ostře jasným dnem a já se kochal krajinou i svou společnicí. Když jsme se na břehu začali svlékat, skoro jsem přestal vnímat, že vedle mě stojí v mžiku nahá krásná žena; zima mi byla rázem pořádná a rád jsem se uchýlil pod hladinu, abych se ohřál. "Nesmíš tu zůstat déle, než patnáct minut, pak už to není zdravé."
zašeptala mi Gunda do ucha a ucítil jsem dotyk jejího těla na svém. Příjemně jsme se rozehřáli a když jsme se navzájem letmými dotyky pod hladinou i nad ní krásně vydráždili,
milovali jsme se na ploché skalce vedle vody. Z těl nám stoupala pára, cítil jsem studený vzduch na zádech a horké ženské tělo pod sebou, okolo sebe, když jsem do něj pronikal, rukama hnětl jeho obliny a svíral ho v rostoucí slastné křeči. Na konci jsme oba křičeli, že to muselo být slyšet kilometry daleko. Můj ocas stříkal semeno hluboko do její horké kundy, zřejmě to pro ni nepředstavovalo žádný problém a já neměl chuť se ptát.
Přimkli jsme se jeden ke druhému, rukama i nohama zaklesnutí do sebe, a oddychovali v odeznívající oboustranné slasti. Pak jsme popadli své oblečení a utíkali chladným vzduchem ke stavení
nazí. Vyběhli jsme dřevěné schodiště k jídelně, Gunda se ohnula přes široký stůl a rozevřela si rukama obě půlky zadečku. Už jsem věděl, co chce, a těšil jsem se na to. Druhý
průnik do její zadní dírky byl daleko plynulejší, ale přesto ten okamžik, kdy můj žalud překonal odpor její rozetky a vniknul dovnitř, byl stejně vzrušující jako včera. Bylo to pro mě
pořád nové a neznámé. Gunda se pode mnou vlnila a prohýbala,
vycházela mi pánví vstříc a prsty ruky, vsunuté pod břicho, si důrazně dráždila klitoris a štěrbinu. Udělala se dřív než
já, celý můj výstřik přijala do sebe a ležela pode mnou ještě
dlouhé minuty. Už dlouho jsem po sexu nepociťoval takovou tu sladkou závrať, teď jsem to zažíval během dvou dnů už po několikáté.
Po dvojím milování jsme si dopřáli prostý,
ale vydatný oběd. Nemálo mě fascinovalo, že Gunda se nijak nenamáhala se obléct. S nedbalou elegancí se pohybovala po jídelně
v rouše Evině a přestože na chladném severu jistě lidé nejsou zvyklí pobíhat jen tak, nahota jí zjevně nedělala žádné
potíže. Starý statek měl ovšem výborně vyřešené vytápění
a uvnitř bylo navzdory venkovní zimě opravdu velmi příjemně. S
nahou Gundou na druhé straně stolu jsem měl určité potíže soustředit se jen na jídlo. Nejsem žádný nadsamec, ale když
sklízela ze stolu a její těžké prsy mě pleskly do zad, cítil jsem, že se mi zase staví. Plány na další neřesti ale vzaly za své, když se na příjezdové cestě ozval zvuk motoru. Gunda se hbitě zahalila a vyšla ven přivítat návštěvu. I já se doobléknul a pohled z okna mě potěšil: před domem právě
zaparkovalo auto s logen Icelandairu na dveřích, z kabiny seskočila
štíhlá mladá žena v kšiltovce a srdečně se uvítala s paní
Gundou. Než jsem vyšel ven, už obě vykládaly z korby auta mnou pohřešovanou přepravní bednu. "Moje dcera Jónnbjörk.",
představila mi Gunda sympatickou černovlásku. "Vida, já si to hned myslel, že všechny Islanďanky jsou vlastně Björk.",
pokusil jsem se o vtip odkazem na známou zpěvačku. "Klidně
mi říkejte Jo, každý mi tak říká.", usmála se slečna dcera. Zbytek odpoledne jsem prováděl přejímku svého vybavení,
které naštěstí dorazilo zcela bez poškození. Když jsem se večer vydal za Gundou, oknem z chodby jsem uviděl, jak matka s dcerou sedí u prostředného stolu s načatou lahví vína, a tak jsem se rozhodl rodinnou idylu nerušit. Tu noc jsem spal tvrdě a zdálo se mi o tom, jak běhám nahý islandskou krajinou a fotím.
Ráno u snídaně mě Gunda pozdravila nenápadným úsměvem a pak mi nabídla, že mě její dcera může dovézt svým autem ke gejzírům, které moji kumpáni nafotili už včera, takže se jim nechtělo se tam vracet. Nadšeně jsem souhlasil a za chvíli jsme už uháněli. Ukázalo se, že Jo je velmi komunikativní, takže po půl hodině jízdy už jsem věděl, že práce v aerolinkách ji moc nebaví, že studovala logistiku dopravy v Holandsku, že po rozchodu rodičů se s otcem nestýká, ale matku navštěvuje, jak to jen jde, že momentálně nemá přítele, že by chtěla pracovat v Londýně, že kupodivu vůbec neposlouchá Björk... Její
angličtina mi zněla příjemně, takže mi ta upovídanost vůbec nevadila. Do momentu, než konverzačním tónem prohodila: "Mámě
se šukání s tebou myslím hodně líbilo. Je celá taková
rozzářená. Ona není ráda, že je sama." V šoku jsem se nezmohl na reakci, jen mi v hlavě naskočila pasáž z průvodce o tom, že Islanďanky jsou velmi emancipované a co se týká vztahů,
i značně přímočaré. "Fotil jsi ji, že?", zajímala se Jo a když jsem neartikulovaným zamručením souhlasil, dodala:
"Já ty fotky viděla. Věřil bys, že je jí skoro padesát?"
Nevěřil, pomyslel jsem si a usilovně sledoval ubíhající krajinu za oknem. Jo se zasmála tomu, jak mě přivedla do rozpaků, a pak prohodila: "Nechtěl bys nafotit i mně? Nikdy mě nikdo takhle nefotil. Neboj, mámě by to nevadilo.", dodala, když jsem se zatvářil zděšeně. "Není na to zima?", hledal jsem výmluvu. "Není, my Islanďanky jsme děsně otužilé.
Mimochodem, jsme na místě.", zasmála se Jo a stočila auto k malému parkovišti u cesty, teď dopoledne zcela prázdnému.
Vydali jsme se pěšky po štěrkové cestičce ke gejzírům, vzdáleným asi půl hodiny cesty. Šli jsme mlčky a já po očku pozoroval Jo,
jak svižně rázuje přede mnou. Štíhlá, dobře stavěná, velmi atraktivní. Byl jsem na jednu stranu rád, že příjezd na místo přerušil náš rozhovor, na druhou stranu se mi ten nápad s focením v duchu převaloval jako víno na jazyku. Ukázalo se, že
Jo tohle místo dobře zná a navíc má oko na pěknou kompozici. V
podstatě mi vhodná stanoviště na focení vybrala sama. Přálo nám i počasí, takže brzo jsem měl záběrů vodních sloupů až
dost. "A co já, mám naději stát se pro dnešek modelkou?",
navázala Jo na přerušené téma, když jsem začal balit. Pokrčil jsem rameny a přiložil oko k hledáčku foťáku. Jo vystřihla několik póz na pozadí tryskajících gejzírů, pak se jakoby zamyslela a pomalu si vyhrnula tričko. Podprsenku pod ním neměla.
Pohled na dvojici krásně pevných koziček, vybíhajících do dvou tmavě růžových špiček, mě trochu vykolejil. V chladném vzduchu se Jo bradavky nádherně napřímily. Mechanicky jsem ji začal z různých úhlů fotit. Po chvíli si mlčky rozepla džíny,
pod kterými se objevily hluboko vykrojené kalhotky s vesele barevnými pruhy. Krásně jí šly mezi půlky kulatého zadečku,
který mi s džínami spuštěnými na kotníky vzápětí nastavila před objektiv. Pak z nich elegantně vystoupila, zaklesla si prsty za gumu kalhotek a začala je centimetr po centimetru stahovat dolů.
Chomáček kudrnatých tmavých chloupků laškovně vykouknul vzápětí, pak už ale nahá, dohladka oholená prcinka jako bochánek, rozdělený uprostřed rýhou. Jo si prsty jedné ruky rozevřela závojíčky, až odhalila do té doby schovaný
poštěváček, a druhou rukou se chytila za bradavku na levém prsu.
Postupně vymyslela ještě řadu podobně necudných póz; buď měla dobře nakoukané hambaté filmy pro dospělé, nebo přirozený
talent. Fotili jsme patnáct, možná dvacet minut, než uznala, že i na děsně otužilou Islanďanku je už toho dost, a znovu se oblékla. Cestou k autu jsme mlčeli a já se snažil nevidět před očima ty erotické scény, které jsem před chvílí snímal. Na zpáteční cestě se naštěstí Jo opět rozpovídala o všem možném a její přirozený projev způsobil, že napětí se uvolnilo a já znovu nabyl ztracený klid. Ten vyprchal až ve chvíli, kdy po návratu na statek Jo u auta jen tak prohodila, kdy se může na svou photo session přijít podívat. "Večer...?",
nadhodil jsem nesměle. Odpovědí mi byl široký úsměv a energické přikývnutí.
Když jsem zasouval paměťovou kartu do slotu na notebooku, trochu se mi třásly ruce. V bedně dorazil s dalším vybavením i malý dataprojektor, který teď promítal na bílou stěnu pokoje zatím nevinné záběry tryskajících gejzírů.
Pak tiché zaklepání ohlásilo příchod mé dnešní modelky.
Podobně jako její matka, ani Jo nepřišla s prázdnou. Když
stavěla na stůl láhev vína, všiml jsem si, že se z džín převlékla do dlouhé sukně, která jí dodávala jakýsi rustikální vzhled, ale každopádně jí ohromně slušela. "Tak jak jsem uspěla coby holka na kalendář?", zasmála se, když
jsme si přiťukli. Konstatoval jsem přehnaně suverénním hlasem,
že od Pirelliho mi ještě nevolali, ale je to jen otázka času,
což komentovala pokrčením ramen a dalším úsměvem. Najel jsem myší na ten správný adresář a v duchu si připadal jako u zkoušky. Rozhodně jsem nebyl tak domýšlivý, abych si dělal naděje po matce ulovit také dceru; věkově jsem byl sice mezi oběma, ale jednoznačně blíž paní Gundě, navíc sebevědomí
svůdce se mi obecně celkem nedostávalo. Jo se uvelebila v křesle a se zájmem sledovala, jak se na zdi postupně obnažuje na pozadí
krásné přírodní scenérie. "Nemám nějak malá prsa?",
komentovala první fotky, kde se zbavuje trička. "Hm, trochu jsem přibrala v bocích.", uvažovala nahlas, když fáze svlékání pokročila. "Jé, tady vypadám nějak retro. Líbí
se ti víc, když je holka úplně vyholená?", ohodnotila tu sekvenci záběrů, kde už je zcela v rouše Evině. "Ne,
takhle je to hezký.", zamumlal jsem a v duchu si gratuloval, že se nečervenám. "Jsou to hezký fotky, škoda, že jsme jich neudělali víc.", zhodnotila Jo celou podívanou, když
sekvence doběhla. Radši jsem došel ke stolu a chopil se láhve.
"Třeba můžeme ještě něco dofotit.", ozvalo se za mnou, když jsem dolil obě skleničky. Otočil jsem se a zíral na
Jo, která s úsměvem dosedla do proutěného křesla. Úplně nahá.
Beze studu a bez náznaku potřeby si zahalit jakékoliv partie. "Je tu špatné světlo.", hlesl jsem a z náhlého popudu zapálil svíčku, stojící na nočním stolku patrně pro případ výpadku elektřiny. Nejsem žádný Drtikol, ale v nastalé hře světla,
stínu a Joiných tělesných půvabů vzniklo myslím důstojné
pokračování ranního focení. Když jsem se ke své modelce přiblížil a vzal několik detailů jejích prsou a bravavek, i přes příjemné teplo pokoje opět naběhlých a vztyčených,
jemně mi sebrala foťák a položila si mou ruku na své pružné
prso.
Zpětně jsem si uvědomil, že ta dvě tmavá poupata toužím ochutnat od první chvíle, co na mě vykoukla dopoledne zpod trička do chladného islandského dne. Vpíjel jsem se do nich rty, ochutnával je a sál, rukama jsem hladově hnětl ta krásná,
pevná prsa, nemohl jsem se jich nabažit. Jo, překvapená mou dychtivostí, zvrátila hlavu dozadu a tiše vzdychala, když jsem její ňadra líbal a cucal. Zároveň doširoka rozevřela stehna a po chvíli mou hlavu jemně odtáhla od svého vzdouvajícího se hrudníku a nasměrovala si ji dolů, mezi nohy. Ne, opravdu mi nevadilo, že není úplně vyholená. Vzrušeně jsem projížděl jazykem z té načechrané jemné houštinky na hladké pysky a když
se rozevřely, vjel jsem mezi ně a lízal nektar, který mi její
lasturka nabízela. Jo si mě přitahovala těsněji do rozkroku,
vjížděla mi prsty do vlasů a tichounce sténala. Dal jsem si záležet, abych se věnoval se stejnou vášní jejím závojíčkům,
střapečku poštěváčku nad nimi a nakonec i nabízející se dírce. Tiché sténání přešlo ve stupňující se vzdechy, Jo si mou hlavu pevně chytila u kundičky a po pár vteřinách mi zkropila obličej sprška jejích šťav, když se s dušeným výkřikem udělala. Nepřestával jsem jí pulzující kočičku dál projíždět jazykem, takže její slastné vzdechy neutichly. Teprve po chvíli z křesla vstala, mou hlavu si dál držela rukou pevně u prciny a začala pomalu couvat k posteli. Donutila mě tím trochu komicky lézt po kolenou za ní, ale to mi nevadilo a naopak jsem vůbec nebyl ochoten se její nádherně rozlízané pičky teď
vzdát. Když dopadla naznak do peřin a rozevřela doširoka stehna,
dál jsem jí lízal a od pasu dolů se přitom rychle svlékal. Pak mě napadlo zkusmo sjet z její dírky níž, na tu druhou. Zlehka jsem přejel přes staženou rozetku špičkou jazyka dokola. Jo tiše zasténala, objala mě nohama a patami si přitlačila mou hlavu k zadečku. "Lízej, lízej mě tam...", šeptala tiše a já
jí to přání splnil. Byla nádherná, voňavá, vůbec mi to nepřipadalo zvláštní. Pak jsem si konečně uvolnil čurák z kalhot, zvedl se a zkusil ho navést mezi plátky její lesknoucí se frndičky. Hned si mě přitáhla a její zmáčená pipina mě
spolkla tak lačně, až to mlasklo. Následovala tak divoké
šoustání, že jsem se bál, aby postel s námi nepraskla. Jo vyrážela vzrušené výkřiky, pohazovala hlavou se zavřenýma očima ze strany na stranu a vypínala se pánví proti mému klacku.
I přes opojení z rostoucí rozkoše jsem si uvědomil, že u ní
nechtěné početí při absenci ochrany může hrozit zcela reálně,
a tak jsem přemohl silnou touhu pustit ohledy za hlavu a svou mrdu do její pičky a a ve správný moment z ní radši vyjel.
Nespokojeně zvedla hlavu a snažila se mě přitáhnout patami znovu ke svému pohlaví, které se nádherně lesklo, zmáčené chloupky
úplně zplihlé. Chvíli jsem oddychoval a nabíral síly, Jo si sjela prsty do podbřišku a pak ještě níž, na zadní dírku.
Zlehka si po ní prsty přejížděla, jemně kroužila a tlačila na ji, až si pomalu do zadečku zasunula jeden prst. Jemně s ním zapohybovala do stran a vytáhla ho. Pochopil jsem pozvání a zkusil znovu ten donedávna neznámý a tak zvláštně nemravný způsob.
Šlo to nečekaně snadno a bylo to neskutečně krásné, i když v mém podání už jen na chvilku; stačilo pár pohybů v tom nádherně těsném zadečku a stříkal jsem. Jo se vztyčila, až
se mi čurák v její prdelce prohnul, špičkami koziček se mi opřela o hrudník a s láskyplným úsměvem mě hladila po tvářích,
když jsem za úlevného sténání do ní stříkal. Když jsem skončil a vystoupil z ní, zcela vyčerpaný jsem se zhroutil do peřin. Trvalo mi snad věčnost popadnout dech a vzchopit se, asi jsem na chvilku i usnul. Když jsem se konečně zvedl na loktech, Jo už v pokoji nebyla.
Když jsem druhý den ráno vstal, všechno mi to připadalo jako nějaký sen. Dojem neskutečna podpořilo i to, že auto Icelandairu už na dvoře nestálo. Paní Gunda mě
pozdravila bez náznaku čehokoliv a žádné vysvětlení mi nedala,
kluci mi po snídani s hranou neochotou udělali místo na zadní
sedačce dodávky a teď už kompletní výprava vyrazila podle plánu za dalším bodem programu. Gunda večer nebyla o nic sdílnější,
ale v pokoji na stole na mě čekal ručně psaný vzkaz. "Bylo to úžasný. Musela jsem zpátky do Rekjavíku. Máma je trochu naštvaná, ale já nelituju. Pošleš mi prosím ty fotky? A kdyby ses dohodl s tím Pirellim, chci honorář." Následoval smajlík a emailová adresa. Posadil jsem se na postel, pohladil dlaní
peřinu, na které se už dávno vyhladily křivky, které jsme tam včera obtiskli, a v duchu si říkal, že tohle asi bude nejúžasnější fotografická výprava mojí kariéry.