Michalův příběh I.

Konečně přišla na byt, jako by to byly dny, přitom to bylo jen pár hodin, kdy se naše pohledy
střetli při cestě parkem.
Vracel jsem se od kamarádky, viděl jsem ji už z dálky, zaujala mne, ani nevím co nejvíc, jestli
její vyzývavé, ale nikterak nevkusné oblečení. Byla ještě daleko, aniž bych ji viděl do tváře, ale
už teď mi bylo jasné, že mě pohled na ni odrovná a přímo zničí. Blížili jsme se a já přemýšlel,
jak ji zaujmout. Už je kousek blíž, první co mě zaujalo, byly její nohy, úzké a dlouhé, obepínaly
je černé legíny. Koukal jsem na ně jak z jara. Můj pohled se odzdola přesouval nahoru, přes její
boky, jenž ovívala delší károvaná červenočerná košilka, pod ní bylo černé tílko, v kterém
se vyjímaly její kozičky, byly neskutečné, výstřih neodhaloval mnoho, tak jak to mám rád,
vzpíralo se ve mne pokušení, že tohle tílko musím svlíknout a obhlédnout a pořádně osahat
co se pod ním skrývá. Bože! Doufám, že si nevšimla, jak ji sjíždím pohledem, už je celkem
blízko. Kouknu na ni a sakra! Všimla si toho ovšem k mému překvapení se usmála. Mrkla
na mě? Nebo se mi to zdálo? Asi mrkla, zahloubán, jak zaseklý, vše proběhlo tak rychle, minuly
jsme se, ani jsem se na ni nestihl usmát. Doprdele? To jsem posral. Furt jsem z toho mimo,
dostávám se k sobě a otáčím se za ní, v hlavě mám její úsměv anděla. Koukám na ni
a nestíhám žasnout, košilka, kterou pro mne dobrosrdečný vítr trochu odvál poodhalila
její prcinku. Vysněná! Krásné plné tvary, buclatá, jen poplácat, dost. Radši se otáčím zpátky
nebo bych večer neusnul, aniž bych s ním kolikrát nepohrál.
Nedá mi to, otáčím se znova, nevěřím tomu, ona kouká na mě, zase ten úsměv, rychle se otáčí
zpátky, jde, zpomaluje až se uplně zastaví, tou dobou už stojím, zírám a přemýšlím. Tak tuhle
holku si nemůžu nechat ujít, ne jako vždycky. Jít za ní? Musím! Zkontroluje mě tak, že se na
vteřinku ohlédne přes rameno a vzápětí sedá na lavičku. To není jen tak, co se děje, zpomalím
krok, potřebuji se rozmyslet jak ji oslovit. Bože, moc času nemám. Rychle, rychle! Mysli! Sedí
nohu přes nohu. Kouká směrem ode mne a hraje si s vlasy, ach, s těmi bych si taky chtěl hrát.
Ne! Nad čím to přemýšlím? Pozdě, jsem pár kroků od ní. Postavím se před ní, všimla si mě
už předtím, koukala očkem, otáčí se. Ten její úsměv! Pouze jsem ze sebe vyhrkl: „Dobrý den
slečno, mohl bych si přisednout?“. Ona odvětí kladně a hlavou se podívá na místo vedle sebe.
Sedám si, uvelebuji. Než jsem stihl zapřemýšlet sama se mě zeptala. „Jsi odtud?“ Dáváme se
do řeči, zjišťuji, že není zdejší, z druhého konce republiky, přijela s kamarádkami na dovolenou.
Nechala je odpočívat na hotelu a sama vyrazila do města, poobhlídnout. Prý se ráda toulá
neznámými místy. Hrozně moc fajn holka, jen asi víc mě ještě vzrušovala, ani nevím, jak jsme
se dostali ke konverzaci o ženách, povídala mi, co se jí na mužích líbí a mě se vyptávala jak to
mám s ženami. Začínalo se to přiostřovat, schválně jsem se na ni usmál, tak aby z toho poznala, že se mi líbí kam směřujeme a ona mi úsměv vrátila. Uf! To bylo tak sexy, ta holka něco chce a já ji to rád dám! Bože, v kalhotách se mi z toho začíná zvětšovat péro. Snad si
toho nevšimne. Snažím se co nejnápadněji, poposunu se, kouknu zběžně, nic nemůže vidět.
Vracím pohled na ni, zase pousmála, teď se mi napnul do plna, až to zachvělo celým mým
tělem. Ať toho nechá! Olízla si rty. Hrozně mě to vzrušilo, ve svém nadmutém penisu cítím
takový tlak, jak kdybych se měl každou chvíli udělat. Co se to semnou děje! Odvracím se od ní,
musím! Snažím se mysle na něco jiného. No, moc to nepomáhá. Koukám na ni a představuji
si jak bych jí ho šoupnul do těch jejích sladkých úst. Zarazil bych ho tam, co nejhlouběji
přirazil pořádně, ta představa mě neskutečně dostává. Úplně se vidím, že jen bych dorazil
tak bych začal stříkat a nevytáhl ho, dokud by se ze mě nedostala poslední kapka. Představuji
si její reakci, myšlenka na to jak mě chytne za záda celými pažemi a přitiskne mě ničí. Cože!
Ona mi vidí do hlavy!? Kousla se do rtu.... Mám pokračovat?