Na dovolené: S Haničkou v do Mile High C

Když
jsme spolu začali letos plánovat dovolenou, napadlo nás– mne,
ale Haničce se to zalíbilo-, že by bylo fajn se společně dostat do Mile High Clubu. Pomilovat se v letadle, nad 10k, se stalo naším snem, který si letos splníme. Okamžitě jsem zavrhl krátké
destinace. Skoky do blízkého zahraničí po Evropě jsou k tomuto počínání vysloveně nepříznivé. Polovinu času letušky něco připravují a organizují, a druhou polovinu všichni čekají u té
místnůstky, která jediná je k tomu vhodná. O vlastní kóji v A380ce jsme ani moc nepřemýšleli.
Když byla destinace vybrána, zaplacena, začali jsme plánovat, zdali to vůbec půjde v tak těsném prostoru. Zjistili jsme si typ letadla a začaly přípravy i této části naší dovolené. Příprava projektu byla pečlivá. Myslím, že pánové v Airbusu nedělají tyto testy, takže jsme nesměli nechat nic náhodě. Jak po teoretické
tak i praktické stránce.
Sehnal jsem nám fotografie oné
místnosti v příslušném letadle. Zkonstatovali jsme, že nic moc, ale účelu na dlouhé cestě postačí. Když se chce, všechno jde. Uvědomili jsme si, že nejvhodnějším oblečením bude pro slečnu sukýnka. Dá se využít i při změně polohy-
čelem k sobě i zezadu. U pána je to jedno, hlavně
s poklopcem, že? Dalším problémem by bylo, pokud se za námi vytvoří fronta. Vstupovat tam- to si člověk pohlídá a počká
na správnou chvilku, kdy nikdo neokouní a nečeká, ale pokud
člověk vychází, tak situaci ovlivní jedině, pokud má za dveřmi komplice. Nicméně myšlenku někoho kdo nám u této životní
chvilky bude asistovat, jsme zavrhli. Raději jsme zvolili variantu-
usmějeme se na něj a smí nám závidět. Další možnost, a přiznám se, že tu jsem navrhl já, byla, že v případě problému ho strčíme do té místnůstky a zatarasíme dveře, aby je nemohl otevřít. Jedná se o typ lamelových šoupaček, které se dají
zablokovat i z venku. Toliko k teoretické části přípravy.
K praktickému zkoušení jsme zvolili moji koupelnu- partnerka se posadila na stoleček s umyvadlem a šlo to samo. Máme k tomu oba talent. Několikrát jsem sice musel upozorňovat na nebezpečí spuštění čidla vody a následného nebezpečí navlhnutí sukýnky, ale Hanička mne neprofesionálně
umlčela, abych pokračoval v testu a soustředil se na zadaný
úkol. Případné námitky a nápravná opatření budou projednána po ukončení testu. Musel jsem souhlasit, že je to konstruktivnější
způsob. Jinak by test nemusel být úspěšně dokončen. Někteří
lidé, jsou v tomto směru nekompromisní.
Na závěr tohoto alfa testu jsme uznali, že proběhl bez problémů, s výjimkou již zmíněných možných problémů s čidly na vodu, které
doma nemám, ale musíme je vzít v úvahu. Nutno podotknout že prostorově je moje koupelna mnohem velkorysejší, ale dalo se odhadnout, že s tím problém v samotné ostré části projektu nebude. Podpůrné systémy hydratace a erekce fungovaly jako vždy bez problémů.
Následovala beta verze. Pro tuto část testu jsem navrhoval využít podobných prostor jako ve zmíněném airbusu. Tedy jemu nejbližších prostor některého z našich dálkových spojů železničních. Partnerka to přijala vyloženě
s odporem. Vedoucí projektu musel vymyslet alternativní plán,
kdy jsem naplánoval víkendový výlet do hotýlku v našich příhraničních horách. Tím jsme spojili- inu příjemné s ještě
příjemnějším… a tedy i s tím užitečným. Musím přiznat,
že jsem se taky obával nejhoršího, a proto jsme k tomuto testu nevybrali národního dopravce. Praktickému provedení beta testu jsme věnovali dostatek času, a musím říct, že napoprvé
dopadl test k oboustranné spokojenosti. Ale uvědomovali jsme si, že je potřeba nic nenechávat náhodě. Proto jsme se rozhodli využít i druhého testovacího okna při zpáteční cestě.
Zkušenosti jsme využili a prohloubili, a tedy znovu vše proběhlo na 100%.
Závěr testu je takový, že je z hygienických a pocitových důvodů vhodné využít nějakou podložku na stoleček.
Během testu jsme využili moji bundu, ale v ostrém startu se dá využít deka, kterou dopravci na dálkových letech nabízejí.
Problém je jenom, jak to zamaskovat při cestě tam. Při cestě
zpátky je vám to jedno.
A to jsme již začali vyhlížet den D,
hodinu H, let L.
Při prvním letu na přestupní letiště ve
Frankfurtu jsem byl již nedočkavý jak panic. Ale nutno přiznat že naše odhady byly správné- čas na to není, ani kdybychom byli králíci. Pokud se to někomu z vás povedlo, myslím, že není
co závidět. Ale i tak gratuluji. Proto jsme alespoň zkontrolovali a odhadli prostory v menším typu letadla. Oba jsme konstatovali, že- jestli na to bude čas a vhodná chvíle- tak,
vono to pude.
Ve Frankfurtu jsme se již psychicky, a vlastně i fyzicky, začali připravovat a roztrénovávat. Hanička se tulila,
zřejmě na nás už lezla i ta vtíravá nálada společné
dovolené. Musím přiznat, že to fungovalo i na mně. Po nástupu do letadla jsme měli několik hodin na aklimatizaci, takže jsme nikam nepospíchali. Jediný problém byl, a to je věc co mi opravdu mrzí, že mne partnerka nenechala sedět u okýnka. A beru si to opravdu osobně.
Ve chvíli, kdy jsme opustili vzdušný prostor
Evropské unie, sluníčko nám začalo stylově zapadat, což
podnítilo vhodné pocity i u druhé poloviny týmu. Přišla chvilka, kdy jsme si řekli- fčíl. Po chvilce připrav na střídačce, jsme společně, ruku v ruce, vyrazili promenovat.
Zpětně musím jen připomenout, že jsem tu deku vzal já, a kolegyně na to zase ani nepomyslela.
Když jsme přišli k prostoru v zadní části letadla, na první pohled to vypadalo, že je zcela prázdný. Nicméně jsme byli nemile překvapeni, když jsme tam objevili nějakou jogínku, která tam stála v pozici bojovníka a přenášela váhu na jednu a na druhou stranu. Nejdříve mne napadlo, jestli tam nefunguje jako protizávaží tomu tlustému pánovi na přídi, ale pak jsem si
řekl, že je to jedno, a musím se soustředit na jiné věci- jak se dostat dovnitř, aby si toho nevšimla. Byl jsem však zaskočen neurvalou reakcí druhé poloviny týmu- Hanička mne najednou zatáhla dovnitř. A zabouchla- jak to jen se šoupačkami jde.
Vyskočila si na stoleček a v objetí si mne přitáhla k sobě. Když jsem jí chtěl sundat podle plánu kalhotky a
řekl jsem „počkej“, s veselým obličejem se mi zeptala:

„Hledáš tohle?“ a ukázala mi je v ruce.
Už je nemá.
Nechápu, jak to dokázala, asi si je sundala už na sedačce.
Doufám. Snad to nebylo cestou. A pak se držte plánu.
Objala mne nohama, přitáhla si mne k sobě a začali jsme se líbat.
„Nedržíš se plánu“
„Musíš umět improvizovat a využít situaci k jeho úspěšnému dokončení.“
Usmála se znovu na mne a já ji políbil. Ucítil jsem v jejích rukách kalhotky a nebylo pochyb, že mi to funguje.
„Víš, že jsi fakt trhlej?“
„Je to moje superschopnost, a víš jaká
superschopnost je tvoje? Jsi superúžasná.“
Začal jsem ji objímat a líbat. Uvědomil jsem si, že by mohlo být vhodné
kočičku políbit v klíně. Začal jsem klesat k její
obnažené lasturce. Přitom jsem si ho vytáhl. Když jsem se zakousl do poštěváčku, vyhrkla:
„Počkej, to nebylo podle plánu“ vzdychla a zachvěla se.
„Musíš umět improvizovat a využít situaci k jeho úspěšnému dokončení.“ Replikoval jsem její hlášku.
Začal jsem jí v klíně vášnivě
líbat. Měl jsem její nohy na ramenou a ona seděla na dece na umyvadle. Nevím, čím to bylo. Asi nízkým tlakem v kabině
nebo co- ale evidentně prožívala obrovské návaly vzrušení.
Najednou někdo zabouchal na dveře. Hanička dost neurvale zakřičela
„Obsazeno, nevidíš?“
Odměnil jsem jí za to jazykem, s kterým jsem zajel hluboko do ní a přitom přejel zuby po jejím poštěváčku. Najednou se začala chvět. Vytáhl jsem jazyk a zabodl do ní malého kamaráda. Jenom mne nohama objala a přitiskla si mne do sebe. Počkal jsem, aby si užila svou chvilku. Pak mne políbila a vše mi náruživě oplatila vášnivým sevřením a lehkým pohupováním v pánvi. A pak jsme se ještě
chvilku líbali.
Klasická rychlovka k oboustranné
spokojenosti turbulence na palubě nezpůsobila.
Upravili jsme se a byli zvědaví na situaci za dveřmi. Hančí se začala zbaběle schovávat za mne. Otevřel jsem dveře a s potěšením zjistil, že se fronta nevytvořila. Otrava šel zřejmě k sousedům.
Jogínka nás s úsměvem sledovala. Podle plánu jsem hrdě
zdvojnásobil hrudník, pousmál se na ní a mrknul. Zafungovalo to a se smíchem přenesla váhu na druhou stranu a dělala, že tam nejsme.
Když jsme si sedli, přitulili jsme se k sobě a užívali si počínající dovolenou. Při zpáteční cestě jsme ještě jednou svou účast v Mile
High Clubu pro jistotu potvrdili.
Přesto, že podmínky pro vstup se nekontrolují.
A jak jste na tom vy? Také jste v tomto klubu?