V Ateliéru

1.

V ATELIÉRU

Jednou mi Reini prozradil, jen tak mezi řečí, že také fotografuje. Prý především ženy. Nahé, krásné ženy. Také ženy v erotickém oblečení… Prý ženy, které se chtějí nechat fotografovat pro své milence a manžely. Více mi neprozradil, ale z jeho vyhýbavých odpovědí jsem vycítila, že tyto fotografie musejí být hodně erotické. Prý jen vypomáhá svému nejlepšímu kamarádovi, nějakému fotografovi, když momentálně nemá čas nebo z důvodu žárlivé přítelkyně nemůže. Dál jsme o tom už nemluvili. Tím mě přivedl na myšlenku, zkusit si to, nechat si od něj udělat erotické fotografie. Ještě jsem to nikdy nezkoušela.

Jednou jsem mu zavolala: „Ahoj Reini, potřebovala bych nafotit lehce erotické fotografie do mé knížky. Nafotil bys je se mnou?“
Evidentně jsem ho zaskočila.
Nesměle se ptá: „Venku nebo v ateliéru?“
Odpovím: „Chtěla bych to zkusit v ateliéru“.
Nejistým, možná stydlivým hlasem říká: „Dobře, tak přijeď v sobotu odpoledne,
to tam nikdo není.“ A ještě dodá: „Víš Jenny, mám teď plno práce s auty, ale přijeď, rád Tě uvidím. Zeptám se kamaráda zda to půjde a pošlu Ti SMS, O.K.?“
„O.K.“ odpovím také.
V průběhu týdne mi přišla SMS s adresou atelieru a ujištění, že můžu přijet.

V osudnou sobotu jsem se vydala vlakem. Cesta mi uběhla celkem rychle. Stojím před nádražím v pro mě dosud neznámém rakouském městě a rozhlížím se, kudy mám jít. Je to prý kousek od nádraží. Asi po 10-ti minutách jsem dorazila k domu s vývěsním štítem „Atelier Nr. 1“. Stojím na schodech, nesměle tisknu tlačítko zvonku a cítím jak mi srdce v těle buší. Musím ale říct, že už se na Reiniho těším, má tak příjemný hlas a je tak kamarádský…

…Otevřely se dveře a v nich stojí cizí muž. Dívám se mu do očí. Má je podobné jako Reini, také takové velké krásné hnědé oči, má i podobnou barvu vlasů. Zatím co já se mu dívám do očí, on už mě stačil sjet pohledem od hlavy k patě.
Říká:“ Ahoj, jsem Kurt, Reiniho kamarád, pojď dál.“
Třeba je Reini uvnitř, bleskne mi hlavou.
Kurt jde přede mnou chodbou a otvírá dveře do ateliéru. Ukáže na rozestlanou postel uprostřed a říká: „Tady se připrav, budeme fotit spolu. Reini dneska nemůže víš, na poslední chvíli mu přijeli zákazníci ohledně aut. Jo, a mám Tě pozdravovat.“
Jsem v šoku, ale když už jsem tady, tak přece neuteču. Kurt odešel do vedlejší místnosti, zřejmě něco připravovat.

Asi jsem ho moc nenadchla. Jsem baculatější, žádná ohromující krasavice a 20 už mi také bylo „včera“. Očividně je zvyklý na modelky nebo dokonce, soudě dle vybavení atelieru, na nějaké pornohvězdy….Takový znalec ženské krásy.
Rozhlížím se kolem. Je tu jen ta velká postel a vzadu v rohu vidím nějaké rekvizity. Hůlka, klobouk, barová stolička, stojan s oblečením…

Pomalu se svlékám. Snad sem teď nepřijde…

Posadila jsem se na postel. Sedím a čekám na něj. Na sobě mám jen průhlednou košilku.
Vstoupil do místnosti s fotoaparátem v ruce. Opět na svém těle cítím jeho zkoumavé pohledy.
„Tak jak to chceš?“ ptá se lehce znuděně.
„Já nevím, ty jsi profesionál, poraď mi. Potřebovala bych pár fotek k mým lehce erotickým povídkám. Jen to chci zkusit, jak by to vypadalo, jestli je použiju, to zatím nevím.“
„O.K.“ odpoví a dál připravuje světla a fotoaparát.
Namířil na mě reflektory a dívá se do fotoaparátu, zda je to dobré. Košilka je průhledná, stydím se. Kurt jde ke mně, upravuje mi vlasy, dotýká se mě a směruje mě do určité polohy s hlavou otočenou mírně do strany. Opět se dívá do fotoaparátu, ale nějak se mu to nelíbí. Říká: „ Ty, není to dost erotické“ a přichází znovu ke mně.

Sáhne mi do košilky a vyndá mi prsa ven. OOHH, jsem překvapená a hrozně se stydím. Kouká na mě a zadumaně přemýšlí. Zřejmě to ještě nestačí. Lehce se dotkne mých kolen a pomalu mi roztahuje nohy od sebe. OOHH, nemám kalhotky a musí mi být vidět úplně všechno. Dívám se do strany a mám stydlivý pohled v očích…Tak se mu to líbí…Hned mě fotí. Vnímám jen záblesky fotoaparátu. Ale ještě to asi není ono. Přestal a zase na mě zkoumavě kouká. Má oči jako rentgeny.
Říká: „ Co ty Tvoje bradavky? Ty by měly přece stát. Uděláš si s nimi něco?“ Jen mlčky pokrčím rameny. Pozoruje mě dál a říká: „Ne, nehýbej se, jsi teď v dobré poloze, já Ti to udělám sám.“
Jde ke mně a začne mi prsty tahat za bradavky. OOHH projela mnou vlna vzrušení. Nemůžu to ani vydržet. Chvíli mi je tahá prsty, pak mi bere oba prsy do rukou a bradavky mi dráždí jazykem. OOHH začínám být vzrušená. Saje mi je. Mé vzrušení stále stoupá. Začínám mít chuť na sex…Na sex s ním…Ač není nijak zvlášť hezký, má neuvěřitelné charisma a sexuální energie z něj přímo čiší...Prohlíží si moje bradavky a fouká mi na ně. Už je spokojený, protože teď mi pořádně stojí.

Odešel mě znovu fotografovat. A já myslím jenom na sex. Nevím zda je mi takové horko z těch světel nebo z Kurta. Potřebuji si něco strčit do klína, jsem tak vzrušená. Póza ne póza…Strčila jsem si prst do přirození. Všiml si toho, nic neříká a fotí dál. Zřejmě detail mého přirození s prstem uvnitř. Asi se mu to začalo líbit. Ty jeho oči, myslím, že už je také vzrušený a má chuť na sex.

Odložil fotoaparát a pomalu jde ke mně. Kleká si mezi moje stehna a vyndává si penis z kalhot. Vidím jeho přirození, a jak hodně je vzrušený. Penis má velký a pěkně mu stojí… Jednou rukou mě uchopí za zadek, druhou rukou si drží ztopořený penis a chystá se ho do mě strčit. Chvíli se zamyslí a pak se mě zeptá: „Jsi zdravá?“
„Jo“, odpovím.
„Doufám, že bereš prášky“ dodá.
„Jo“ kývnu.
„Tak fajn“ zašeptá a pomalu mi strká penis do vaginy. Jsem úplně vlhká. OOHH lehce se ve mně pohybuje. Přiráží. Je to nádherné. Potřebuji víc a víc…Jsem tak vzrušená, že po několika jeho přírazech mám orgasmus. Jóóó…vzdychám, křičím a jako šílená přirážím proti němu…Je to nádherné, nádherné. Vydrž ještě, vydrž…
Po chvíli cítím, jak do mě stříká. Stříká a tiše vzdychá…Ležím na posteli a Kurt mě ještě chvilku hladí. Pak jde ale zase fotit. Mojí „Muschi“, jak říká, se spermatem…

K večeru odcházím. Zavřela jsem za sebou dveře „Atelieru Nr.1“ a odjíždím zpátky domů. Celou cestu musím myslet na tohoto fotografa Kurta. Asi ho miluju…A ty fotografie jsou tak nádherné…

Škoda jen, že tam nebyl Reini…

Předchozí: Carpe Diem
Následující: Cesta do St. Moritz