Jedna noc s Janou

Petr postával opřen o regál s činkami a trochu otráveně pozoroval provoz. Měl něco přes třicet a na skráních už trochu šedivěl. Byl starý mládenec, pro kterého byly návštěvy posilovny z části nutností, aby jeho postava bývalého atleta příliš rychle nechátrala, z části proto, že to byla určitá forma jeho společenského života a navíc, stejně na práci nic lepšího neměl.


"Táááák, takhle je to správně", ozvalo se z kouta posilovny. Samozvaný trenér Karel, pro svůj nekritický postoj k podpůrným prostředkům nazývaný tak, aby neslyšel,"Aminosaurus", tam učil dvě mladé žabičky přítahy činky k prsům v předklonu. Karel se trénování ujal nejenom proto, že trenér, který tam měl vždy být, tam nikdy nebyl, ale hlavně proto, aby mohl mladá a důvěřivá děvčátka pod rouškou "dopomoci" a "jištění" chlípně osahávat.


Ustálená skladba návštěvnictva jím proto okázale pohrdala, nicméně všichni do jednoho mu to alespoň někdy záviděli. Karel byl právě díky podpůrným prostředkům narostlý do úctyhodných rozměrů, a holčičky mu asi kvůli tomu důvěřovaly a nejspíš ho i milovaly. Petr pozoroval nejenom obrovitou Karlovu pracku podpírající nahé bříško jedné z dívek ale, protože obě byly mírně rozkročené a v hlubokém předklonu, především v těsných legýnách božsky se rýsující reliéfy jejich pindiček.


"Nepotřebujete sparingpartnera"? ozval se vedle něho příjemný ženský hlas.


Otočil se. Před ním stála velice pěkná, štíhlá žena okolo třicítky, s dlouhými vlasy a příjemnou tváří s jakoby trochu potutelným úsměvem. Hm, viděla mě, kam čumím, vysvětlil si sám pro sebe Petr, ale se zájmem si ji dále prohlížel. Byla poměrně vysoká, i když k jeho metru devadesáti ji přece kousek chyběl, měla na sobě přiléhající, šedivé, tříčtvrteční legýny, ze kterých jí koukala polovina opálených hladkých lýtek a rýsoval se v nich krásně vysazený a pevný zadeček. Nahoře měla oblečeno vše pevně obepínající triko, z něhož vystupovaly dvě polokoule prsou, takové, jak by řekl klasik, akurátní velikosti.


"Nóóó...,vvelice rád", zakoktal se překvapeně Petr a usilovně hledal půdu pod nohama. Neznámá ho svou nabídkou a především svojí sympatickou krásou překvapila.


Takovou ženskou by si asi sám oslovit netroufl.


"A co byste chtěla cvičit"?


"Pojedu s vámi co jste zvyklý, akorát si budu brát lehčí činky."


"Prima, určitě nám to spolu půjde," nabíral Petr na sebejistotě. "Jsem Petr."


"Jana. Určitě, já už jsem tě tady viděla, cvičíš jinak než Karel nebo ti mladí bzuci, co si naloží tolik, že to potom nezvednou nebo si rovnou něco udělají".


"Děkuji za kompliment, jsem rád, že je to poznat, mě učil cvičit jeden slavnej kulturista, u kterého jsem si dělal trenérák a masérák, svýho času jsem se tím tak trochu přiživoval".


"A proč v tom nepokračuješ"?


"Časem to začalo být otravný, a ty papíry už mi propadly, ale buď klidná, já si to pamatuju".


Potom už se zabrali do tréninku, Janu nebylo moc co učit, bylo vidět, že do posilovny chodí často a že ji cvičení baví. Během tréninku se trochu oťukávali a opatrně vyptávali jeden na druhého a Petr zjistil, že se kdysi, jako děti, potkávali na jednom dvorku ale protože byl o něco starší, moc si jí nevšímal. Navíc si jako kluci stačili sami a ke své škodě s holkama moc nekamarádili. Bylo to ovšem z naprosto pragmatických důvodů. Při permanentním vymýšlení a realizování všelijakých lumpáren bylo třeba mít rychlé nohy, aby se jeden včas spasil útěkem. Tato vlastnost holkám většinou chyběla a po dopadení se navíc projevila jejich menší schopnost odolávat výslechu. Na druhou stranu, hra na doktora bez děvčat postrádala ten pravý náboj.


Jak ubíhal čas, měl Petr lepší příležitost si Janu prohlédnout Její cvičební úbor dával velice pěkně vyniknout její souměrné postavě. Bylo na ni všechno tak akorát a bylo moc pěkné pozorovat, jak se na tričku, napjatém úsilím věrně prokresluje plastická mapa jejích bradavek, a jak se přiléhající legýny zařezávají do její žemličky a v místě nejhlubšího zářezu se postupem doby objevuje tenká mokrá čárka. To maximálně vzbouřilo jeho představivost, která následně způsobila bouři hormonální a ta erekci zcela mimořádných rozměrů.


Nebyl by to až takový problém, v plandavých fitnes kalhotách to nebylo tolik vidět, ale zrovna cvičili tlaky s jednoručními činkami v sedě, kdy Petr Janu, postaven za jejími zády jistil, když Janu činky převážily dozadu a ona se zády opřela o jeho klín. Mezi lopatkami jasně ucítila Petrův ztopořený úd ale jakoby se ještě na něj přimáčkla, aby se ujistila, že to co cítí je opravdu to, co cítí.


Teď si o mě bude myslet, že jsem úchyl blesklo Petrovi hlavou a při tom cítil, jak mu tváře zalévá ruměnec, což už se mu několik let nestalo. Jana však na sobě nedala znát ani to nejmenší. Docvičila, vstala a když se na sebe podívali, měla na tváři tentýž úsměv jako celý večer. Akorát o trochu větší zdálo se Petrovi. Pomalu docvičili.


"Nesedla by sis se mnou ještě na chvíli u baru na skleničku"? otázal se.


"Ráda, nemám naspěch" odpověděla a bylo vidět, že je opravdu ráda.


Ze sprch vylezl jako první, objednal dvakrát dvě deci bílého a čekal. Jana přišla za chvíli, a i v civilu, který zakryl to, čemu cvičební úbor dal vyniknout, vypadala moc hezky. Chvilku plkali o všem možném až se Petr odhodlal rozseknout své trauma z posilovny.


"Jani prosím tě v tý posilovně...já.."začal, a nevěděl jak dál.


"Pššt" řekla a položila mu prst na rty. Ten dotyk byl jako slabá elektrická rána, při níž se mu postavily všechny chlupy na těle a... znova péro. Naklonila se k němu.


"Mě se to líbilo, mám ráda ten pocit, když dovedu v chlapech vyvolat zájem".





Petrovi se ulevilo a nabídl Janě, že jí doprovodí domů. Šli pomalu začínající jarní tmou.


"Vezmeme to přes park, jinak je to přes půl města" řekla Jana.


"Půjdu klidně třikrát dokola celýho, hezky se s tebou chodí " byl náhle galantní Petr. Usmála se.


Přišli k místu, kde se nezpevněná pěšina začala poměrně prudce svažovat. Po jarních deštících byla rozměklá a trochu to klouzalo. Janě podjely nohy a rozhodila rukama.


Petr ji chytil svou trénovanou paží za jednu ruku a přitáhl ji k sobě. Zároveň ji obejmul druhou rukou a pořádně ji na sebe přimáčkl. Chvilku jenom oddechovali.


"Jani, teď musím udělat to, co chci už celej večer", nečekal, co řekne, přimáčkl ji k sobě ještě silněji a políbil na ústa. Objala ho a vyšla mu v ústrety. Nekonečně dlouho prohmatávali svými jazyky jeden druhého. Když se konečně od sebe zadýchaní odtrhli, Petr trochu zrozpačitěl.


"Jani, nezlob se, ale už jsem to nemohl vydržet, od chvíle co jsme spolu začali cvičit, jsem toužil si tě alespoň na chvilku pohladit. Celej večer jsem prožíval nevýslovný muka. Přál jsem si, abych tě mohl podržet v náruči a dotýkat se tě".


"Tak mě ještě chvilku drž, prosím, je to moc hezký" zašeptala.


Ještě jednou se políbili a pak už ruku v ruce pokračovali k jejímu domovu. Před vchodem do jejího domu ho obejmula kolem krku a řekla:


"S vínem je teď řada na mě, jestli chceš, můžeme si dát u mě ještě do zbylé nohy ale slib, že budeš hodnej".


"Slibuji", zadeklamoval dramatickým hlasem.


"Věřím ti, tak pojď".





Vyjeli výtahem do nejvyššího patra postaršího věžáku.Měla tam útulný, malý byteček, který na tom patře byl úplně samotný a navíc se z něj dalo vyjít na terasu, která byla po celém obvodě domu.


"Krásnej byt, a ještě hezčí terasa. Musí odsud být pěkně vidět", rozplýval se Petr.


"Je, ale musí být světlo a teplo a teď není ani jedno, ani druhý, pojď dovnitř, prosím tě", zachvěla se zimomřivě Jana.


Uvnitř mu podala láhev vína.


"Odšpuntuj to, prosím, jde to hrozně ztuha nemám na to sílu".


"Neboj ještě dva tři tréninky se mnou a dokážeš to sama". Zasmála se.


Poté popíjeli víno, vzpomínali zase na dětství, drželi se za ruce. S vypitým vínem padaly poslední zábrany, Jana se mu posadila na klín, on ji zezadu obejmul a jeho ruce začaly pátrat pod blůzičkou. Přejížděly po sametově hladkém, plochém bříšku s něžným dolíkem pupíku, draly se vzhůru a na jejím štíhlém těle z legrace počítaly žebra, což ji přivádělo takřka k šílenství, protože byla lechtivá, až narazily na její prsy s dovysoka vztyčenými, na dotek velice citlivými bradavkami. Od rádlovaných rukojetí činek měl poměrně tvrdé a drsné dlaně a když jimi přes její prsy přejel, celá se zachvěla. Když dopili láhev, Petr se zvedl a podíval na hodinky.





"Můžu u tebe zůstat Jani? Mám to daleko a už mi nic nejede". Přivinula se k němu a políbila na tvář.


"Musíš hlupáčku, teď už tě nikam nepustím. Támhle je ložnice, běž si lehnout, já si musím po tom cvičení ještě umýt hlavu. Za chvíli za tebou přijdu".


Petr se odstrojil do slipů, potřeboval se vymočit, ale mohutně vztyčené přirození mu to znemožňovalo. Takřka celovečerní erekce mu už navíc způsobovala řezavé bolesti v podbřišku, které dál a dál dráždily, takže mu péro dál stálo jako stožár. Po nějakém čase co Jana zmizela z dohledu, erekce přeci jenom trochu polevila. Petr se tedy vydal na záchod.


Poté co se zbavil přebytečných tekutin, si chtěl umýt ruce. Syčící sprcha v koupelně signalizovala, že Janina hlava je v plném prádle. Nechtěl být dotěrný, proto zaklepal.


"Jani, můžu dál"?, zeptal se opatrně.


"Můžeš", zazněla polohlasná odpověď.


Vkročil do koupelny a všechen přetlak, který tak těžce před chvílí krotil byl v okamžiku zpátky. Jana, která si dosud splachovala umyté vlasy, na sobě neměla vůbec nic. Byla hluboce předkloněná do vany a do prostoru měla vystrčený svůj nádherný bez jediného bílého proužku opálený zadeček. Z mezi půlek a mírně rozkročených nohou na Petra jukala na rozpustilého ježečka ostříhaná prcinka. Petr jako v transu položil svoje ruce na polokoule Janina zadku. Penis se mu prodral dokonce přes gumu slipů úplně ven. Přejel rukou přes Janino pohlaví. Jana se viditelně zachvěla, vzdychla a sprcha kterou si splachovala umytou hlavu, jí vypadla z ruky. Na Petrově ruce zůstala mokrá šmouha. Dále už nešlo otálet, stáhnul si slipy, rukama trochu poodtáhl Janiny stydké pysky od sebe a vrazil do ní celý penis kam to až šlo. Šlo to až na doraz, Jana na tom byla vlivem celého večera odkládané touhy úplně stejně jako Petr.


"Aa..ah" zavzdychala, když do ní Petr vjel. Začal pravidelně přirážet.


"Ach..Petříku...prosím .. ahh...až to..ah..na tebe..půjde...áááh...vemu si tě..do pusy".


Takřka ve stejném okamžiku ji Petrovy silné paže vytáhly z vany a něžně leč důrazně ji zatlačily před svůj mohutně vztyčený a milostnou šťávou se lesknoucí úd. Nabídl jí svůj k prasknutí naběhlý tmavě fialový žalud. Hned první vsunutí do úst vyvolalo nesmírně prudkou, protože celý večer odkládanou ejakulaci. Jana musela ucuknout hlavou protože množství a prudkost ejakulátu nebyla schopna pojmout. Držíc Petrův penis v ruce nechala si se zjevnou rozkoší nastříkat zbytek semene na obličej a krk. Po odeznění posledního milostného stahu jí Petr pomohl na nohy a pomalu a něžně jí začal ručníkem utírat obličej.


"Nezlob se Jani ale dýl to opravdu nešlo" já...


"Pššt" položila mu zase prst na rty, bylo to krásný, udělala jsem se hned jak si ho do mě poprvé vrazil. Byla jsem za ten celej večer tak vzrušená jako nikdy v životě".


"Tak a teď si běž lehnout, za chvilku přijdu...neříkal jsi, že jsi taky bejvalej masér"?


"Jo to jsem"


"Prima, a namasíruješ mě?, bolí mě nějak po tom tréninku záda".


"Ani nevíš jak rád, těším se".





Petr ulehl a nechal si znovu a znovu přehrávat v paměti to bouřlivé koupelnové číslo. Nikdy nic tak intenzivního nezažil. Něco na té Janě je. Vrátila se mu erekce, ale nyní už příjemná a s napjatým očekáváním dalšího. Rozsvítil malé lampičky u Janiny postele, svítily jen velice slabě a pokoj tonul v příšeří, ve kterém se dalo spíše tušit než vidět. Přikryl se lehkou přikrývkou, která se už zase mocně vzdouvala nad jeho přirozením. Právě když přemýšlel, jestli se radši nemá překulit na bok, přišla z koupelny Jana. Boule na přikrývce si samozřejmě všimla, ale nic neřekla, jen se jí na tváři objevil ten známý úsměv, který Petr znal už z posilovny.


Jana měla své dlouhé mokré vlasy zabalené do ručníku a na sobě oblečenu flanelovou košili s dřevorubecky ohrnutými rukávy. Košile byla dlouhá těsně pod zadek a pod ní už nic neměla. Při každém pohybu se košile trochu přizvedla či se ohrnul šos a na maličkou chviličku, se ukázal tu kousek hýždě tu špičička přirození. Petrova erekce tím vzrostla na úroveň před koupelnovým extempore. Konečně se položila vedle něho na břicho a ruce si podložila pod hlavu. Následkem toho jí košile vyjela až nad pas a Petr se mohl znovu popást pohledem na její božskou sedínku.


"Tak, tu masáž" řekl Petr a posadil se zlehka obkročmo přes její stehna. Vykasal jí košili až přes hlavu. Zasmála se a úplně si ji svlékla.


Petr vzal do ruky tělové mléko, které bylo připraveno u postele, otevřel ho a pomalu z velké výšky ho začal kapat Janě od krku po páteři. Mléko bylo poměrně chladné a Jana se po každé kapce zachvěla a začínala se, tak jak se přibližoval k zadečku, prohýbat jako luk.


"Péťo..prosím ..už ne" zakňourala Jana, které naskočila husí kůže.


"Už to bude" konejšil ji a přitom jí jemně roztáhl hýždě a poslední kapku nechal dopadnout na anál. Zatřásla se a vzdychla a zároveň povolila napjatá záda. Začal jí roztírat mléko po zádech, jemně hnětl svaly na krku, postupoval dolů, přejížděl jí po celých zádech, začal zajíždět až na zadek, palci projížděl rýhu mezi hýžděmi a poslouchal jak Jana vzrušeně dýchá. Začal jí masírovat nohy směrem od chodidel po zadek, z legrace jí ohnul jednu nohu v koleni a lehce ji kousnul do palce.


Rozesmálo ji to. Poodtáhl ji nohy od sebe a přejížděl jí rukama od lýtek až k pohlaví, vždy ho obkroužil palci a jel zase dolů. Jana začala už velice nahlas vzdychat. Cítil na rukou vlhkost z jejího pohlaví proto znova zasedl obkročmo přes její stehna. Znovu jí přejel odspodu záda k ramenům a přitom do ní špičkou údu nepatrně vnikl, hlasitě vzdechla a začala žadonit.


"Prosím, Péťo, prosím já už ho tam chci ...celýho".


"Musíš ještě chvíli vydržet děvče, masáž je teprve v polovině a já vždy odvádím celou práci", cítil se Petr být pánem situace. Pevně ji chytil a obrátil na záda.


"Ještě jsem ti nenamasíroval prsa".


"Ale ty se přece nemasírujou" bránila se naoko.


"Já jo" řekl a začal dělat s balzámem to co před chvílí. Chvíli mu trvalo, než trefil obě bradavky i důlek pupíku, Jana sebou po každém zásahu škubla a vzdychla.


"Petříků... nemuč mě ..je to studený..ááh..prosím" kňourala, ale zároveň bylo vidět, že jí to taky pořádně vzrušuje. Smiloval se a začal jí rukama kluzkýma od balzámu jezdit přes prsa a kdykoliv přejížděl přes bradavku, lehce ji promnul prsty nebo jemně stiskl, zároveň rukama sjížděl níž a níž až k pohlaví, které zase jako prve obkroužil palci a v místě poštěváčku lehce stiskl pysky k sobě. Janiny vzdechy se začínaly měnit ve výkřiky.


Nakonec Janu stáhl pánví na kraj postele, zaklekl k ní, roztáhl jí doširoka nohy a jazykem začal dráždit přímo poštěváček, potom vsál do svých úst malé stydké pysky a i s poštěváčkem si je přitlačil jazykem na patro.To už Jana nevydržela a s výkřikem mu v orgastické křeči vyšla pánví několikrát prudce v ústrety. Dostal několik slušných ran roztouženou a mokrou vagínou přímo do obličeje. Přemístil se k Janě do postele, celá se chvěla doznívajícím orgasmem ale když jí pohladil, její ruka se vymrštila. Chytla ho kolem krku a strhla na sebe. Políbila ho mokrým rozvášněným polibkem a mumlala:


"Petříku teď..teď..vraž mi ho tam ..prosím, co nehlouběji..prosím"


Petr už dávno nepotřeboval prosit, byl rovněž dlouhou masáží -předehrou vydrážděný na nejvyšší míru. Sotva do ní vnikl a ucítil kolem údu horké stěny její vagíny, poznal, že moc dlouho nevydrží.


"Jani já už budu", hlesl mezi vzdechy.


"Dodělám si tě pusou, stoupni si, prosím tě".


Stoupl si a Jana před ním zaklekla, vzala ho do úst a vrazila si jeho úd až kamsi do hrtanu, až to trochu zabolelo, zároveň ale ten pohled na Janu s celým Petrovo přirozením v ústech, Petr nebyl žádný chudinka, byl nesmírně vzrušivý. Stačilo několik málo pohybů a Petrovo vyvrcholení se dostavilo. Jana to včas vycítila a byla připravená. Tentokrát už ejakulátu přeci jenom nebylo tolik, takže stačila všechno pochytat.


Vysíleně padli na postel. Když vyvrcholení odeznělo šli do koupelny, aby smyli pot a milostné šťávy. Ve sprše jeden druhého myli, znovu se objímali a líbali. Potom se uložili do postele.


Petr si lehl na záda. Jana se vedle něj schoulila do klubíčka a položila mu hlavu na prsa. Během chvilky usnula a začala příst jako kočka. Taky na Petra přišly brzo mrákoty. Nakonec usnul.


Asi po půlhodině se probudil. Jana vedle něj nebyla, vstal tedy z postele a šel ji hledat. Stála v kuchyni u okna, úplně nahá, a dívala se ven.


Zvenčí na ni dopadalo modrozelené světlo pouličních lamp. Vypadala jako bronzová socha, kterou čas už pokryl měděnkou, ale na kráse jí nic nevzal. Přistoupil k ní zezadu, obejmul jí rukama a přivinul se k ní. Hladká pokožka a teplo jejího těla zapůsobily jako afrodisiakum.


Cítila na hýždích a zádech jak mu rychle tvrdne úd. Trochu se zavrtěla a nechala ho zapadnout mezi svoje půlky. Začala se lehce, skoro neznatelně pohupovat a dráždit ho.


"Ráda se takhle v noci dívám z okna".


"Máš pravdu, je to trochu jako z rakety, těch světel, to ticho, má tu zvláštní atmosféru, a to se ti ani nechce spát"?


"Jsem sova, chce se mi spát vždycky celý dopoledne, ale teď ne".


"To jste asi všechny stejný, v životě jsem nepotkal ženskou, který by se chtělo ráno vstávat".


"Asi máš pravdu, a jak si na tom ty"?


"Kdybych tu nebyl s tebou, mám už několik hodin půlnoc a ráno bych vstal v šest, i když je sobota".


"Ježíši", přesvědčivě se vyděsila.


Začal jí přejíždět dlaněmi po těle.Polaskal prsy, pohladil bříško a prsty zajel do kraťounkého porostu ohanbí. Zlehounka se dotýkal konečků ochlupení.


"Péťo to strašně lechtá", naoko protestovala Jana a střídavě tiskla stehna k sobě, aby je zase hned od sebe odtáhla a pustila tak Petra zpět. Petr jí zezadu zachytil jemně zuby ušní lalůček a střídavě do něj šťouchal špičkou jazyka a chvilkami do něj lehce kousal.


Jana začala nahlas vzdychat a silněji se přimáčkla na Petrův úd. Vjel jí prsty do pochvy. Bylo tam horko a nádherně kluzko. Popadl ji a s žuchnutím posadil na kuchyňskou linku, přehodila mu nohy přes ramena a Petr do ní vnikl.Teď už se oba natolik ovládali, aby si soulož náležitě prodloužili a užili. Vnikal do ní pomalými krouživými pohyby, občas si stoupl na špičky, aby jeho úd pronikal z větší výšky a více a silněji se přitom otřel o poštěváčka, také


Jana pohybovala pánví ze strany na stranu, aby zvýšila tlak na malé stydké pysky a v závěru přírazu mu vždy vyšla prudce vstříc a poštěváčkem narazila nad kořen jeho údu. Postupně zrychlovali. Jana začínala už skoro křičet.


Tempo jejich přírazů se zvýšilo až do zběsilé frekvence. Vyvrcholili téměř v jednom okamžiku.


Jana obemkla Petrovo tělo nohama a pevně ho k sobě přimáčkla.


"Ještě mi ho tam nech Petříku .. aspoň ještě chvíli" šeptala mu zadýchaně.


Obejmul ji a trochu na ni nalehl.


"Nechal bych ti ho tam klidně na celej zbytek života, kdyby to šlo", odpovídal taky zadýchaný Petr.


Nechávali pomalu odeznívat vzrušení a ještě se něžně laskali a líbali. Když Jana ucítila, že Petrova erekce ochabla, povolila sevření nohou a Petr se odtáhl. Zpozoroval, že Janina vagína se nesevřela a zůstala v ní jakoby díra po jeho údu. Zároveň z ní odkapávalo jeho semeno. Ještě jednou se osprchovali a zalezli do postele. Jana se k němu zase stulila a on jí hladil vlasy až vrněla blahem. Pak usnuli.


Nazítří, když se Petr vzbudil, bylo slunce už pěkně vysoko. Jana ještě spala otočená zády k němu. Vklouzl k ní pod deku a přitiskl se k jejím zádům a zadku. Krásně hřála a její tělesné teplo u něj vyvolalo téměř okamžitou erekci. Jana se neprobudila a tak ji začal zlehka hladit, všude kam se dostal. Jana ještě chvíli nereagovala ale podle ztěžklého dechu poznal, že už se probouzí a jeho laskání vnímá. Posléze na něj trochu zády nalehla aby Petr mohl polaskat oba prsy a za další chvíli poodtáhla od sebe nohy a pustila ho na své pohlaví na které se Petr zatím nemohl dostat. Na první dotek Petrovy ruky reagovala už hlasitým vzdechem a horoucí kluzká vlhkost dávala tušit, že její vzrušení už nabylo slušného rozsahu.


"Petříku takhle krásně bych se chtěla vzbouzet, každé ráno" zašeptala Jana.


"Ani nevíš, jakou radost by mi dělalo, tě tímhle způsobem budit" odpovídal rovněž šeptem Petr nepřestávaje Janu dráždit.


"Petříku prosím tě, udělej mi to zezadu ale snaž se vydržet, co nejdýl" zakňourala prosebně Jana.


"Vynasnažím se madam", odpověděl trochu šaškovsky Petr a stáhl z Jany přikrývku.


Jana se zvedla na kolena a horní část těla si opřela o předloktí. Nádherně vyšpulila sedínku do prostoru, mírně rozkročila nohy a nabídla Petrovi svoji pootevřenou číču. Petr k ní zezadu zaklekl a vložil mezi dva nádherně naběhlé laplíky svůj obnažený žalud. Pomalu do Jany zasunul úd. Pozoroval při tom jak oba pysky zmizely uvnitř s údem a když ho zase vytahoval ven, hladivě klouzaly po jeho obvodu zanechávajíc na něm lesknoucí se kluzkost milostné šťávy. Pomalu takto pumpoval a poslouchal Janu jak vzdychá.


"Já bych to chtěla vidět", zakňourala Jana.


"To půjde asi těžko ale pokusím se ti to přiblížit svým barvitým vyprávěním", lehce shazoval situaci Petr.


"Tak tvoje mícinka je krásně pootevřená, nádherně klouže a je v ní teplo jako v pokojíčku. Oba laplíky jsou venku a zdaleka mi mávají.


"Hi hi hi, uchichtla se Jana.


"Moje nářadí je vysoko vztyčené, předkožka stažená kam až to jde a na konci je k prasknutí nalitý modrofialový žalud. Když se s ním přiblížím k tvojí čurince, oblízne se a laplíky mi na něj dají na uvítanou pusinku", vymýšlel Petr.


"Chi chi chi chi ty jsi pitomej" nevydržela už Jana Petrovo blbnutí a celá se roztřásla smíchem.


Petr ale nepřestával ve svém pomalém přirážení, ke kterému přidal časem tvrdší doraz, při kterém přeběhla Janě přes zadek taková srandovní vlnka a ztratila se kdesi na začátku zad. Jana doprovázela doraz tlumeným výkřikem. Postupem doby výkřiky nabíraly na intenzitě. Také u Petra rostlo vzrušení a začal vyjíždět se svým pyjem až ven a zase ho zprudka do Jany vrážel. To už začala Jana skoro ječet.


"Nebolí to?" zarazil se Petr.


"Bolí ...trochu...aaah...ale krásně, mám to tak ráda....nepřestávej, prosím tě", odpovídala mu přerývaně Jana. "Dělají se mi před očima fialový kruhy ....je to nádherný, ještě prosím tě, vydrž."


"Vynasnažím se", zamumlal Petr a uvědomil si zároveň, že moc dlouho to už nepůjde.


Trochu zpomalil tempo, aby nabyl rovnováhy. Po chvíli už své vzrušení dokázal zase kontrolovat.


Zato Jana vypadala, že asi ztratí vědomí. Projevovala se už tak hlasitě, že to vypadalo, že vzbudí celý barák. Pak už to začalo přicházet i na Petra. Jana najednou přestala křičet.


"Jů ten ztvrdnul, chci ho vidět stříkat. Petříků, že mi ho ukážeš jak stříká", žadonila trochu úchylně Jana.


Petr, který už byl od vyvrcholení jen kousek beze slova popadl Janu za boky, otočil ji na záda a mírným výpadem pánve ji nabídl své zmáčené a kluzké přirození. Jana ho chytila oběma rukama a dál ho dráždila. Prudkost ejakulátu si příliš nezadala s večerním výstřikem v koupelně. První dávce Jana cuknutím hlavy v poslední chvíli uhnula a ta skončila na zdi.


Další už si nasměrovala na prsa. Petrovi připadal orgasmus přímo nekonečný, další a další cákance se z něj draly ven. Po několika posledních stazích, které proběhly už naprázdno se zhroutil vyčerpaný vedle Jany.


"Jani já už nemůžu", zachroptěl.


Jana nereagovala a pomalu si dlaněmi roztírala Petrovo semeno po prsou a v očích měla nepřítomný výraz. Petra s obličejem zabořeným v polštáři na chvilku přemohly mrákoty.


Po několika minutách se probral, Jana vedle něj už zase nebyla ale syčící sprcha z koupelny napovídala kde je.


Vydal se do koupelny a tentokrát už bez ptaní, si vlezl k Janě do sprchy. Osprchovali se jako už několikrát před tím. Jeden druhého namydlil a nevynechávaje jedinou část těla, důkladně ho otřel žínkou a spláchl. Petrovi se zase začalo stavět péro ale spíše z takových podmíněných reflexů než z nějaké touhy po dalším pohlavním styku. Byl vybouřený na několik dní dopředu.


Přesto, že probíhalo vše něžně a mile, nemohl se ubránit dojmu, že z Jany čiší najednou jakýsi chlad. Osušili se, oblékli a Jana připravila lehkou snídani. Najednou nemluvila a koukala se jenom do hrnku s čajem.


Mlčky dosnídali. Petr se zvedl a začal si oblékat bundu. Jana seděla u stolu a upřeně zírala na jeho desku. Čekal, až k němu zvedne zrak. Trvalo to dlouho ale nakonec to Jana nevydržela a pohlédla na něj.


"Jani ty už mě asi nechceš znovu potkat, viď?"


"Petříku...nežiju tak jak to na první pohled vypadá...nemůžem se už vidět...i když to bylo krásný. Běž domů a zapomeň na mně, já ti nemůžu říct víc"


Petra to naprosto rozhodilo a naštvalo. Po takové noci něco takového neočekával. Byl hrdý, beze slova se otočil a šel pryč. To přece není možný, jako by ten krásný večer a noc, někdo jako film rozstříhal na kousky, vyhodil do vzduchu a on se teď snažil to zase slepit dohromady. Myslí se mu míhaly útržky uplynulé noci a za žádnou cenu v tom nenacházel žádný smysl. Nakonec došel domů, přesvědčen, že věci musí přijít na kloub hned jak to bude možné.


Nazítří ale musel odcestovat na druhý konec republiky, pracoval jako montér v dvoutýdenních turnusech. Poté co se vrátil, byl rozhodnut navštívit Janu, rozumně si s ní promluvit a alespoň se dovědět důvod jejího nepochopitelného chování.

Z jejího bytu mu však přišla otevřít postarší paní s cizím přízvukem, která tvrdila, že žádnou Janu nezná a, že v tomto bytě bydlí už několik let. Janu už nikdy nepotkal