Velká závist, malá pomsta

4. 8. 2017 · 5 641 zhlédnutí amaterjakcyp

Je půl šesté ráno. Kurva! To si děláte srandu... Jsem nevrlý, rozespalý a pomalu si uvědomuji, co mě to vytrhlo z hlubokého spánku. Ten zvuk. Ten známý a vzrušující hlas, který z dálky tlumeně oddechoval, místy slastně a poměrně hlasitě sténal. Nádherný ženský hlas. Byl jsem rázem při smyslech. Dvůr, okno do dvora - napadlo mě. Hned jsem byl u okenic a rychle hledat zdroj zesilujících se zvuků lásky uvnitř našeho dvora.

To jsem si mohl myslet, šlo to z oken v přízemí naproti. Škvírou v záclonách jsem jsem začal sledovat to nádherné divadlo mezi paprsky ranního světla. Klára, rajcovní pětatřicítka z přízemí se křečovitě držela hrany kuchyňské linky a na její macatou zadnice naráželo opálené mužské tělo, až se to pleskání rozléhalo po celém dvoře. S každým přírazem se jí jemně zhouply ty její pružné kozičky, nenápadně vykukující z krajkové noční košilky, kterou ještě stále měla na sobě. Její tmavé oči se leskly vzrušením. Chvílemi si olizovala rty a špulila ten svůj nádherný zadeček vstříc pravidelnému rytmu. Vzdychání sílilo s každým zasunutím. Najednou jí ty obří mužské ruce zvedly pomuchlanou noční košilku, až byla vidět celá Klářina bělostná prdelka. Chytil ji pevně za boky a rázně do ní zasunul celou svoji kládu, až kam to šlo. Prudce trhal hlavou, napjala nohy na špičky a zasténala jak raněná laň. Na čele ji vytryskly krůpěje potu. A znovu a znovu! Muž ji pomalu, ale velmi důrazně a hluboko píchal. Užíval si, každé zasténání, zachvění těla. Pečlivě časoval každý pohyb a přiváděl Kláru zvolna do stavu, kdy se přestala zcela ovládat, třásla se, vzlykala, svíjela se a její slastné hekání se neslo jako ozvěna po celém dvoře našeho činžáku. "Tak už jí udělej" řekl jsem si polohlasně, "ta už to dlouho nevydrží". Péro mi stálo jak šikmá věž v Pise a oni nerušeně pokračovali dál v té nehorázné šoustačce.

On, snad jako by mě slyšel, najednou zpomalil. Začal jemně krouživě šoustat tu její nadrženou píču, péro měl skoro celý venku. Jen ji tak škádlil žaludem pysky a zduřelý klitoris. Ani se nehnula. Skrz zaťaté zuby cedila zoufalé sténání a mě jí bylo trochu líto. V koulích se mi vařilo sperma a s napětím jsem sledoval, skrz okno své ložnice, tu neskutečnou mrdanici naproti. Ještě chvíli si užíval svoji nadvládu a s přesností mistra udržoval její chvějící se tělo na hraně - těsně před vyvrcholením. To už musel být vzhůru snad celý barák. Pak se čas úplně zastavil. On, s napůl vytaženým pérem, se přestal hýbat a jemně Kláře hladil záda a boky. Nastalo ticho před bouří. Její našpulená prdelka se kroutila a škubala, ve snaze přimět toho lenivého ptáka k dokonání slastného díla. Už to nemohla vydržet a mlela se a cukala jako zvíře před porážkou. Marně. Jeho zduřelý ocas zkušeně uhýbal její nenasytné kundičce tak, aby ještě o chvíli prodloužil její nesnesitelné vzrušení a naznačil jí, kdo je pánem situace. Po chvíli marného snažení se na otočila s prosebným pohledem raněné laně. Dlouze se jí zadíval do očí. Pak třemi mocnými pohyby dokončil své mistrovské dílo. Ozval se táhlý výkřik slasti a její tělo se snad minutu svíjelo v bouřlivé křeči a pokračovalo ještě dlouho v jemných záškubech a chvění. Na Klářině tváři se vykreslil blažený úsměv, hluboce oddechovala a nevěřícně při tom kroutila hlavou. Mužné ruce jemně masírovaly její šiji a zajížděly do rozcuchaných vlasů. Dlouze ji začal líbat a ona se k němu, ještě celá rozechvělá, přivinula a láskyplně objímala jeho mužné, rozpálené tělo.

Něžně Kláru líbal na krku a pomalu ji začal nadzvedávat, sexem provoněnou a vlhkou košilku. Zvedla poslušně ruce a ten kousek hadříku byl rázem dole. Konečně bylo vidět to krásné tělo, se všemi záhyby a faldíky, dobře udržované pětatřicítky. Nastavovala se ranním paprskům a se zájmem sledovala, jak si jeho ruce a ústa hrají s jejím poprsím. V tu ránu mě něco napadlo a překotně jsem ve skříni začal hledat dalekohled. Chtěl jsem si ji pořádně prohlédnout a zároveň se bál, aby nic neuteklo. Konečně jsem zaostřil. V tu chvíli ale už sousedka ležela na kuchyňském stole a s údivem sledovala, jak do ni znovu proniká nenasytný pták jejího milence. Táhle zavrněla a pevně se chytila hran stolu. Muž na nic nečekal a chytil její bělostné kotníky zeširoka, roztáhl jí stehna pořádně od sebe a nekompromisně do ní začal vrážet péro. Nenápadně zrychloval tempo a tvrdými přírazy ji doslova přibíjel ke stolu. Zaklonila hlavu a s každým vpichem z jejích úst vyšlo hlasité zasténání. Za pár okamžiků se její tělo vzepjalo a následovala další silná extáze s hlasitým doprovodem. Muž se k ní přitiskl a až dozněl poslední záchvěv jejího těla, objala ho a on ji chvilku šeptal do ucha bůhví co...

Udělal dva kroky zpět a Klára se ladně snesla se stolu, přímo k jeho nohám. Něžně ho uchopila za boky a jeho napjatý penis zmizel mezi jejími rty. Teď jsem si gratuloval, že mám dalekohled! Pečlivě mu sála jeho zduřelé mužství, zkušeně olizovala žalud jako prvotřídní pornoherečka a já sledoval každičký detail. Užívala si to. Cítil jsem, jak se z mého pulsujícího ptáka řinou drobné krůpěje čehosi. Byl jsem vzrušený k zblázněni! Muž ji jemně pohladil po vlasech. Klára špičkou jazyka začala rafinovaně laskat vrchol jeho žaludu a její černé oči vzhlížely vzhůru a sledovaly proměny na jeho tváři. Trvalo to snad věčnost. Náhle muž zatnul všechny svaly a vytryskl z něj mohutný proud semene. Slastně zamručel a sledoval jak sousedka, s upřeným pohledem na něj, vysává nálož životodárné šťávy. Crrr - v tom mi zazvonil budík a to mě totálně rozhodilo. Aha, vstáváme do práce. Vzrušení bylo to tam a než jsem se vzpamatoval, byly na druhé straně zatažené závěsy...

Po snídani jsem vyrazil do práce a co čert nechtěl, u vchodových dveří jsem potkal Kláru, jak odemyká dveře. V obličeji celá zářila, byla trochu neupravená a bylo jí to očividně jedno. Pozdravili jsme se já se na ni dlouze zadíval, pak jsem nenápadně ukázal na její tvář a vykoktal ze sebe "Hele, tady něco máš. Že by jogurt od snídaně?" Rázem zrudla, začala si zběsile dlaněmi přejíždět po tváři a pak zmateně zaběhla zpět do bytu a pravděpodobně se tam celá vydrhla od hlavy k patě. Samozřejmě, že na tváři nic neměla, vymyslel jsem si to, ale to už se ta chudinka nikdy nedozví. Od té doby vždycky znejistí, když mě vidí a provinile sklopí ty své nádherné černé oči. Já se jen v duchu usměju a závistivě vzpomínám na to podivné ráno.