Manžel cizinec (2/3): Hrdinní zachránci

První část epické trojdílné porno-ságy naleznete na:
www.amateri.com/cs/povidky/4236/manzel-cizinec-1-3-osamele-probuzeni
Jelikož se jedná o ucelený příběh, nutné číst pro pochopení této povídky (neplatí, jestliže jste tu jen kvůli žlázám)...

* * * * * * * * * * ČTVRTEK, 24. červenec 2014 * * * * * * * * * *

Cestou domů zastavila Hanka na křižovatce. Pozorně sledovala semafor, když ve vedlejším proudu zabrzdil modrý Citroen s podobně unaveným řidičem. Hanka se mu nechystala věnovat pozornost, když jí ale najednou zamrzl pohled na tváři muže, jehož profil žil téměř každým momentem v její mysli. Ta podoba byla neuvěřitelná a i když se po mírném obrácení k ní ukázal být o něco větší, měla zcela ten pocit, jakoby vedle ní seděl On.

Když ji najednou probralo troubení auta za ní, instinktivně šlápla na plyn a její auto vystřelilo dopředu. Jejímu letu ovšem rychle hodil stopku zadní nárazník dodávky, k její smůle se rozbíhající nižší než Hančinou nadzvukovou rychlostí. Tvrdé přistání raketoplánu završila Hanka nárazem čela na volant a když někdo zvenku otevřel kabinu jejího letového modulu, vše se jí točilo. Tíhu pozemské gravitace začala opět cítit, až když se jí před očima objevily tři prsty, za kterými se na ni dívala "jeho" tvář a z otevírajících se úst se šířila těžko rozeznatelné slova: "Kolik prstů vidíte, slečno?"
"Pět!" řekla pohotově.
"Správně a kolik narovnaných?" nedal se odbýt zachránce.
"Dva?" zeptala se s předstíranou naivitou Hanka a dala tím tomuto Supermanovi zachraňujícímu bezmocné obyvatelky Metropolisu vědět, ať si sbalí svůj létající plášť a přestane se chovat jak blázen.

Ta podoba byla neuvěřitelná. Dívala se mu do očí a nespouštěla z něj svůj pohled. Byla v nich teď zraněnou, nemohoucí dámou v nesnázích, potenciálně nad propastí nepochybně komatického bezvědomí a tak na zírání měla právo. "Ty oči, ten nos..." říkala si pro sebe a nechala jej ošetřovat krvavou ránu na čele.
"Nebojte, slečno, vím co dělám, jsem zvěrolékař..." řekl zcela vážně a bez náznaku sarkasmu.
"Tak to jsem si oddechla, kdyby tu byl jen běžný lidský lékař, byla bych v rejži..." prohodila ironicky a dál pozorovala tu tvář, vedle které se ještě nedávno každé ráno probouzela.

Když ji ošetřil, zeptal se, jestli to dál zvládne už sama.
"Já nevím, co myslíte?" řekla s naivním pohledem mrkajících očí bezmocné dívky z béčkového romantického seriálu (nebo áčkového pornofilmu) a prosebně se na něj zadívala. Její zachránce se usmál a řekl:
"Dáte mi pro jistotu vaše telefonní číslo? Možná bychom neměli nic riskovat a raději Vás zítra zkontroluji."

Pro dokonalost filmového výstupu mu jej Hanka napsala rtěnkou na kapesník, kterým jí tento doktor chlupatých mazlíčků ošetřoval ránu.
"Jestli se mi něco stane a vyšetřovatelé u Vás najdou kapesník s mým číslem a čerstvými stopami po krvi, romantický film se změní v kriminálku..." mrkla na něj a dala mu vědět, že i největší hrdina se může přes noc stát posledním psancem.
Její hrdina se zasmál, nastoupil do svého Batmobilu, posledním pohledem se s Hankou rozloučil a pomalým a ostentativně opatrným rozjetím jí demonstroval, jak se správně rozjíždí auto.

* * * * * * * * * * PÁTEK, 25. červenec 2014 * * * * * * * * * *

Když se v podvečer sprchovala, řekla tiše, tušíc už, že ji bude slyšet: "Když přijde, nebuď překvapen a hezky mi to udělej. A chci to se vším!"
Přes den zavolala MVDr. Petru Vojtíškovi a dohodla si večerní kontrolní prohlídku. Trochu zalhala, když řekla, že nemůže z domu. Po včerejší nehodě ji jen chvíli bolela hlava a večer už opět pobíhala po nábřeží. Jo, ta sexy postava se neudělá sama!

Když se ozval zvonek, byla jen v riflích a triku. V otevřených dveřích našla stát zdravotního záchranáře a strážce silničního provozu v jedné osobě a pozvala ho dovnitř. Když se usadili v obýváku, nalila mu víno. Uvolněně se bavili prázdnou mluvou, Hanka s ním mírně flirtovala a především pozorně hlídala nejmenší proměny v jeho pohledu. Ještě víc se utvrdila v neuvěřitelné podobnosti jejich vzezření. Při každé příležitosti prozkoumala i jeho fyzické proporce. Už při pozvání do bytu bleskovým pohledem zkontrolovala velikost a pevnost pozadí a při neustálém vtipkování i v semišových kalhotách schouleného hrdinu nadcházejícího večera.

Začalo se stmívat a Hanka romanticky zapálila svíčku. Bylo teplo a tak jí vánek povívající od balkonových dveří připadal moc příjemný. Stejný vánek ovšem uhasil plamen jediného zdroje světla v pokoji a tak musela v šeru hledat sirky. Když ve světle jejich ohně našla ohořelý knot, ten opět naplnil pokoj světlem, ve kterém se náhle objevila známá mužská tvář, najednou ale smyslně probodávající Hanku ostrým pohledem. V momentu se jí pod jeho nekompromisností rozbušilo srdce a prokrvila pokožka. Pocítila, že je opět tady.

Nic neříkal a Hanka jen zhluboka vdechovala jeho přítomnost. Cítila, jak opět pohledem proniká do jejího nitra a vše, co z ní začalo v posledních dnech odcházet, se vracelo zpátky. Srdce se jí pod oblými ňadry, vykukujícími zpod tílka, rozbušilo a nalilo krev do jejích ztvrdlých špiček, které propichovaly látku. Teplo se jí rozlévalo v bříšku, v bocích a přes pánev se prolilo přímo do jejího lůna. V něm začala pociťovat intenzivní vlhkost a první kapičky začaly rozlepovat dva suché, k sobě přisáté lupénky citlivé kůže. V očekávání jejich "večeře" se pod návalem sladké šťávy rozevřely a přes kalhotky přisály na těsné rifle.

Zanedlouho si Hanka uvědomila, že se instinktivně tře mírně rozevřeným lůnem o koženou pohovku. Cítila na kalhotách obří skvrnu, ale pocit, že před ní sedí dva muži současně, i se studem pomalu vyprchával a pan veterinář před ní se postupně ztrácel. Zesilující pocity nakonec úplně přemohly smysly a vnitřně už před sebou začínala vidět jen Jeho. Jak se pomalu posouvala po pohovce dopředu, mokré pysky, rozlévající se zevnitř na riflích, se třely o její kožený povrch a ještě víc provlhčovaly. Když už měla pocit, že se udělá jen tím, přistála rukama na jeho kolenou a pomalu se nimi po stehnech posouvala k napěchovanému poklopci.

Když k tomu ostrůvku dopluly první člunky, zakotvily na břehu, udělaly brázdu do písku a z něj se vyplazil obří mořský had. Vzaly si jej mezi sebe a nechaly jej celý vzpřímený vylézt z pískových dun. Hlazením po celé jeho délce se tihle trosečníci snažili udobřit si gigantického rozhněvaného Poseidona, který se navzdory náhlému probuzení nechal jimi uklidnit. Netušil, že padl do pasti, a než si stihl uvědomit léčku, do které se dostal, ztratila se jeho vší tou slastí načervenalá a nafouklá hlava v tlamě ještě většího mořského giganta, obávané obří chobotnice, která jej sevřela do svých chapadel, pohltila ve své dutině a začala sát jeho sílu.

Hanka jej už potřebovala mít uvnitř a když vrcholek žaludu ucítila ve svých ústech, ani na chvíli nezaváhala a nechala jej rozevřít vchod do svého hrdla. Rty polechtala jemně zastřižené chloupky kolem kořene a celý tvrdý žalud vsála do svého krku. Stáhla při tom kalhoty i s boxerkami, pohltila dlaněmi nahý zadek a i s ním si je přitiskla k sobě. Penis, co ji zevnitř probodával, ji začínal pomalu dusit, ale spalující touha jí pořád nedovolovala začít se zachraňovat. Když se jí zamlžilo před očima a zvuky už začala slyšet jen v dálce, opět se objevily ruce, co ji už jednou zachránily, a v poslední chvíli ji vytáhly ze smrtící pasti. Když se nadechla, v polovědomí jen sledovala své ruce, jak si rozepínají a stahují rifle i s kalhotkami, jak se její tělo sápe na klín před sebou a zručným hmatem opět nabývá kontrolu nad tvrdým údem pod sebou.

Když si jej nasměrovala do svého středu, rozevřela si jeho ztvrdlou špičkou o sebe přisáté pysky a nechala jej vplout do oceánu ukrývajícího se uvnitř. Pomalým nasedáním jej postupně celý polkla a když cítila, jak rozevírá břehy její pochvičky, celou vahou se pevným zadečkem přitiskla na jeho stehna a při pořád hlubším nabodávání se třela vlhkým poštěváčkem o jeho kořen. Utopena ve vášní, kterou v ní opětovné spojení s ním probudilo, jezdila pánví divoce po jeho lůně a nechávala se celou svojí vahou probodávat pyjem, co do ní prorůstal. Měla pocit, že je to Jeho vlastní úd, i když rozum jí připomínal, že se jen šli projít v "půjčené káře od veterináře".

Vysoký objem motoru toho vozu roztočili na plné obrátky a nechali jej volně prolétávat krajinou, do které vnikl. Nablýskaný sporťák si brázdil cestu přes údolí i vrcholky Hančiny rozkoše, až se najednou na plný plyn šplhal do horského průsmyku, který předtím zahlédli z povzdálí. Hanka divoce jezdila po těle, které už nepatřilo jeho majiteli a vyplněná jeho údem se jím nechávala pořád rychleji a drsněji píchat. Zvedla si chodidla na pohovku, dřepla si na klín pod sebou a ještě o něco hlouběji pohltila tvrdý pyj, co ji vyplňoval. Ten nabodl krček dělohy skrytý hluboko uvnitř, rozevřel jeho vchod a dotkl se "toho bodu". Hanka explodovala v orgasmus, co se v ní po celou dobu sbíral, a v divokém třesu ze sebe nechala vylít oceán, do kterého předtím vplul ten tajemný mořský had.

Po tom, co ve své rozkoši zmáčela lůno pod sebou, se Hanka ještě nějakou dobu chvěla na tvrdém klacku a odmítala jej osvobodit. Bála se, že z ní odletí i kousek toho ducha, který do ní na něm vlétl, vzdorovitě jej přisedla a v slzách, co se jí řinuly na jeho hruď, na něm usnula.

Probudila se hluboko v noci sama na pohovce. Když v polospánku pod sebou nahmatala její pořád zmáčený povrch, vzpomněla si, proč tehdy kupovali koženou. Hančiny mokré orgasmy z jiného vesmíru ji pořád vystřelovaly mimo tento svět, stejně jako spánek, do kterého po nich zákonitě upadala. Spánek, který opět využila na neznatelné vyklouznutí ze svého světa. Bála se, že s veterinářem se už nikdy neuvidí a ani se nespojí s jeho tělem. Současně ale nepochybovala o tom, že se brzy opět naplní duchem, který jej ovládl.

* * * * * * * * * * STŘEDA, 30. červenec 2014 * * * * * * * * * *

Víkend prožila Hanka v absolutní pohodě a klidu. Neuměla přijít na to, jestli proto, že v ní opět byl On, nebo prostě z toho důvodu, že po dlouhé době opět dosáhla ke hvězdám. Po dvou dnech ji ale opět šimralo v podbřišku a uměla si představit další pokračování. I tak se ale po dlouhé době cítila sexuálně naplněna a uspokojena. Tohle léto z ní poprvé vyzařovala její původní ženská přirozenost, klid a sebejistota a opět začala přitahovat mnoho mužských a i několik ženských pohledů, které ji svlékaly až na kůži. Opakovaně silně cítila, jak do ní nějaký kolemjdoucí muž ve své fantazii proniká svou neuspokojenou výbavou, a vždy když se ohlédla, spatřila někoho pitomě se usmívat a tupě zírat. Jo, opět byla "tou věcí", sexuálním předmětem, zvěcněnou bytostí na ulici, co ji vždy tak rozpalovalo. Ne k feministické nepříčetnosti, ale smyslné vzrušenosti. Chtěla být sexuálním cílem, chtěnou věcí, anonymní postavou vystupující v erotických fantaziích neznámých lidí. Po celý den ji to rozrušovalo a vícekrát jí dělalo problém vydržet až domů, kde ještě v hale ze sebe shazovala kostým, aby už za moment ležela na posteli s rukou ve svém lůně.

Cítila ale, že jí to nestačí, a chtěla víc.

* * * * * * * * * * ČTVRTEK, 1. srpen 2014 * * * * * * * * * *

Když dnes přišla domů, nemasturbovala. I když by jí to po dlouhém náročném dnu pomohlo, opřela se ve sprše a nechala na sebe téct horkou vodu. Jen si pomalu projížděla mýdlem přes chloupky v lůně a zajela sprchovou hlavicí mezi mírně rozevřená stehna, když ji tu najednou z erotického rauše probudil zvonek. Trhla sebou a instinktivně sevřela stehny svoji skulinku. Zavěsila hadici, navlékla si župan a když nejistě otevřela dveře, musela se mírně zašklebit před skautem, co v nich nevinně stál. Jo, kdyby ten mladík věděl, co se ještě před chvíli za těmito dveřmi dělo, asi by nevěřil, že se nejedná jen o jeho fantazii.

Přeměřila si jej pohledem a uvědomila si, že je na skautíka nějak přerostlý. Vypadal spíš na středoškoláka a řekla si, že to asi bude skautský vůdce. Ten už asi nasbíral víc skautských bobříků, zachichotala se Hanka pro sebe a vzpomněla si na toho svého, co jí pod županem pořád mírně slintal. Mladík byl docela urostlý sportovec, na skauta už poněkud v pokročilejším věku a na první pohled docela předčasně vyspělý. Jo, oblečení, nejistý výraz tváře a asi i občanka říkaly sborově "dorost", jeho tělo ovšem jasně říkalo "dospělý muž".

Hančin bobřík, ještě pořád mírně "napjatý" z nedávné horké koupele, také zpod županu křičel "dospělý chlap!" a tak aby zahnala neslušné představy, šla do ložnice pro nějakou tu stokorunu na skautskou sbírku. Při procházení kolem koupelny vypnula pořád tekoucí vodu, když jí tu najednou padl pohled na nápis na zapařených dveřích: "Chceš jej..."

Zůstala strnule stát. Pocítila, jak se jí dvorce bradavek rozpalují teplem a do stydkých pysků nalévá nová krev. Mírně si na hrudi uvolnila župan uvázaný až ke krku a rozechvěná vyšla z koupelny. Zapomněla na peníze, pro které šla do ložnice, a když z ní opatrně vyšla, viděla, že ani skautský návštěvník na ně dál nemyslí. Před zavřenými vchodovými dveřmi se na ni z vyspělého mužského těla díval už i dospělý mužský pohled. Při intenzivním procítění Jeho přítomnosti se opět uvolnila a při sledování jeho blížících se kroků čekala, co udělá.

Cítila, že už k ní nekráčí adolescent, ale 33letý dospělý muž. Dobře poznala ty klidné kroky, které jí vždy přinášely vzrušení. Jak pomalu v tomhle mladém těle přicházel pořád blíž, pocítila Hanka na nitru stehna velkou stékající kapku. Držitel bobříka mlčenlivosti najednou zastavil asi tři metry před ní a pronikavě se na ni díval. V hnědých kalhotách se mu začalo rýsovat geometricky rovné polénko a podle přilnutí ke stehnu jasně svádělo boj s těsnými slipy, které byly šité pro jinou velikost. V Hance se vzbudil spasitelský pud a pocítila silnou touhu vysvobodit tohle v pasti chycené, trápící se zvířátko.

Posunula se blíž, klekla si před skauta a jedním pohybem stáhla zip, který se třpytil pod páskem. Hned na ni zpod něj vykoukla tenká bílá látka spodního prádla, natažená po obvodu tepajícího kuželu, který svojí tloušťku naznačoval už pod kalhotami. Přešla přes něj konečky prstů a začala jej jemně hladit, když si uvědomila, že to není vůbec nutné. Stál před ní neuspokojený adolescent, ve kterém se bouřily všechny hormony, a bylo jasné, že "příprava" je zbytečná. Když viděla, že přes "koukátko" ve slipech to už nepůjde a na tuhle cestu je pozdě, stáhla gumičku slipů a nechala nad ni vystřelit ocelový kanón, který zamířil přímo na ni. V stahování jeho korzetu dál pokračovala, až dokud se z něj "nevylila" i dvě visící varlata, jako kola nesoucí tohle armádní dělo.

Přiblížila si jedno k puse a po jeho jemném olíznutí konečkem jazyka si vzala mezi rty nejdřív jeho uvolněnou kůžičku, aby za chvíli vsála i v ní uložený oříšek. Když jej měla bezpečně upevněný v ústech, nahmatala rukou kořen klacku, co ji svou velikostí tolik překvapil, po celém obvodě jej objala a v mysli začala brát míry tohohle svalovce.

"Myslím, že jej zvládnu," řekla si, odevzdala kouličky gravitaci a namířila si hlaveň u kořene lapeného údu přímo na tvář. Olízla nafouknutý žalud a přejela celou vrchní stranou jazyka přes uzdičku, která jej zespodu uvazovala. Jeho majitel slastně vydechl nad pocitem, který možná zažil poprvé, a Hanka doufala, že se stihla vybavit dostatečným množstvím vzduchu na to, jak mu nečekaně vsála celý žalud do úst a začala jej uvnitř masírovat rychlým kmitáním jazyka. Skaut přerušil snahu o získání bobříka mlčenlivosti, vzrušeně zakňučel jak přerostlé štěně a chytil mezi dlaně hlavu, co se přes "dělovou" obranu probíjela do jeho lůna.

Mezera mezi rty a prsty objímajícími kořen údu byla na Hančin vkus pořád příliš široká a tak začala polykat větší a větší kus toho Golema, který jí tak urputně bránil v jejich setkání. Centimetr po centimetru se posouvala rty po narůžovělé kůži, která se mezi nimi ztrácela, a v dutině uvnitř se snažila nacházet pořád nové místo pro ubytování milého návštěvníka. Ústa měla našpulená kolem zadní ploutve širokého kapra, jehož hlava se už začínala bořit do jejího hrdla. Vodní sameček se snažil vplout do tůně, která svojí velikostí na něj nebyla připravena a chvíli trvalo, než se v ní ztratil celou svou délkou.

Ta vodní tůně byla kouzelná a když do ní vplul, začala jej sát ve víru, který se kolem něj vytvořil. Všechny hluboké proudy, trysky a vlny jej začaly omývat a bezmocně si s ním dělat, co se jim chtělo. Najednou si uvědomil, že v hloubce tiché tůně se nacházela dravá řeka a ta jej začala unášet divokým proudem. Do jiné vodní jeskyňky mezi přikrčenými stehny mezitím vpluly dvě malé rybičky a začaly i ze spodní strany dělat v Hance totální nepořádek. Jak ústy sála kapříka pořád větší silou, řádila současně prsty ve své pochvičce a ty pomalu završovaly to, co započaly ještě ve sprše.

Se vzrůstajícími vzdechy vyspělého skauta začala i Hanka kňučet zvuky tlumenými obřím špuntem v jejích ústech a když se ty po vibrujících křečích jejího majitele naplnily přívalovou vlnou, sama se už neudržela a vystříkla přímo na svá chodidla, na kterých se vší snahou klečela před svým roztomilým hostem. Ještě nějakou chvíli zůstala zaklestěna ústy na skautovi a zaklíněna rukou v sobě a když vytřela a vysála velikou část darů moře, postupně ze sebe vytlačila rybu, co do ní vplula. Jelikož se mezitím vykrmený kapr začal měnit v mrštnou ohebnou štiku, vyplula z ní rychleji než čekala. Její slizké šupiny se třpytily ve světle lampy, stejně jako Hančiny prsty, které si vysála uvolněnými ústy.

Vstala, brnkla zemdlenému skautovi prstem přes nos a odešla se osprchovat do koupelny. Když se očištěná a spokojená vrátila do haly, po návštěvníkovi zůstal jen karton se skautskými sušenkami.
"Kruci, ani jsem mu nepřispěla na jeho sbírku!" bouchla se Hanka dlaní do čela, i když neměla pocit, že se bude zlobit. Bobříka za charitativní činnost sice dnes nedostane, ale jejího bobříka určitě získal, řekla si a spokojeně na pohovce otevřela ne moc chutné sušenky.

* * * * * * * * * * SOBOTA, 30. srpen 2014 * * * * * * * * * *

Léto proteklo jak řeka, ve kterou se v jeho průběhu proměnilo Hančino lůno. Doba, kdy i několik měsíců neprožila mokrý orgasmus, byla dávno pryč a teď si je dopřávala i několikrát za týden. Její spirituální milenec se jí zjevoval velice často a na neočekávaných místech. Jednou u ní zaklepal jako poštmistr, s docela rozměrnou zásilkou přímo do její "schránky". Někdy přišel na návštěvu nový soused a zůstal i na "desert". Jindy si slečna z protějšího domu přijela vypůjčit trochu medu a Hanka jí jej dovolila vylízat přímo ze svého kosočtvercového včelího plástu, ze kterého jí pro neúnavné bzučení včeliček v podbřišku vyvěral snad neustále.

Výskyt intimních "událostí" se ovšem neomezoval jen na její dům. Nejdřív ji překvapil svojí smělostí mladý muž, se kterým jela sama v kupé do Pardubic, jindy se zase ocitla s podobně naladěnou slečnou osamoceně ve vířivce wellness centra. Pokaždé jí to její milý udělal jinak, už jen proto, že osoby, které si "vypůjčil", se tolik lišily. Jednou tvrdě, podruhé jemně, někdy bez okolků, jindy pomalu a smyslně. Zepředu nebo zezadu, vždy vycítil, co by jí udělalo dobře, a Hanka zase neomylně vycítila, že ty prsty, klacky a jazyky, co v ní řádily, jsou pořád jeho. A že nezáleží na "materiálu", ale na formách, vzorcích, pohybech a vzájemných interakcích, které z milování dělají oduševnělou činnost, spojující duši s tělem. Rozdílné muže a ženy vnímala jen jako prázdné schránky, prostřednictvím kterých k ní doteky promlouvá On. A vyjadřuje přetrvávající spojení, které jej k ní dál váže.

Jednou po tom, co k ní takhle v liduprázdném parčíku "promlouval" přes amatérského fotbalistu, který se vracel z tréninku, ji pak ve sprše, ze které vycházela, překvapil nápis: "Pamatuješ na Spartu?". Nemusel víc naznačovat a Hanka si ihned vzpomněla na rozhovor, který měli snad před rokem. Tehdy se přemohla provázet jej na fotbalové derby. Zpočátku jen důkaz její obětavosti se obrátil v docela zajímavou podívanou a Hanka poprvé naznačila, že by si uměla představit i takový menší experiment s více muži.

Nikdy to nezrealizovali a Hanka to už, vzhledem k tomu, že se asi o ni nechtěl s někým dělit, dál neotevírala. Teď se ale situace změnila a Hance opět začaly po mysli běhat nestoudné myšlenky. Nevěděla, jak by to šlo uskutečnit, ale pak si uvědomila, že nic není jednoduššího a přirozenějšího. "Zvenku" nikdo nijakou proměnu nepostřehne, dotyčná "oběť" si nic pamatovat nebude a nakonec, bude to vůbec gang-bang, když duše "pachatelů" bude pořád stejná a možná se jen jednou přidá někdo další? S novými hříšnými myšlenkami se uvelebila v posteli a výjimečně sáhla po obou svých plastových pomocnících, které použila současně.

Když si to udělala i s pomocí zadečku, šla si namíchat ovocnou šťávu a přečíst poštu ze včerejška. Mezi dopisy našla neofrankovanou obálku bez adresy, kterou jí určitě nedoručila Česká pošta. Zvědavá ji otevřela a když z ní vybrala vstupenku na zápas Sparta-Jablonec i s novinářským průkazem do uzavřených prostor stadionu, měla najednou úplně prázdnou mysl. Nic nechápala a jen pomalu si propojovala jednotlivé části skládanky. Opět pocítila záchvěvy, které jí pořád pulzovaly v obou dírkách od jejich nedávného "ošetření" a když si uvědomila, že lístek je už na zítra, opět je naplnilo lechtivé šimrání.

Vstala a šla si oprášit své žurnalistické zručnosti, které nabyla v oboru před přesunem na jinou kariéru, a také si upravit intimní partie, které v ní pro svoji chytrost nemusela nikdy zaměstnávat. Když nahá vyšla z koupelny, hnědé zastřižené chloupky nad klínem měla vyholené do zřetelného písmene "S"...