Miluji déšť (1. část)

Pomalu se blížil podzim, ale dnes večer bylo ještě poměrně teplo. Už od poledne začalo být dusno a schylovalo se k bouřce. Nakonec to byl jen pořádný a vleklý déšť, který vydržel až do rána. Teplo i přesto zůstalo. Stál jsem u otevřeného okna a poslouchal dopadající kapky. Dneska to asi nebude na nic lepšího než kino. A byl už nejvyšší čas, blížila se osmá hodina.
Přesto jsem zůstal stát a dál poslouchal šum dopadajících kapek. Nechtělo se mně pryč. Miluji déšť.
Zamrzelo mne to. Měli jsme naplánovanou večerní procházku kolem řeky a takhle z toho nebude nic. Na chvíli jsem přemýšlel i o tom kině, ale to jsem hned zavrhl. To není žádná náhrada. Procházka bude jindy.
Dál poslouchám kapky deště a přemýšlím. Venku se začíná rozléhat večerní ticho a zvuk deště tak získává ještě větší intenzitu. Přejíždím pohledem po tmě tam venku a dál poslouchám.
A najednou dostávám nápad. Rychle se převlékám. Nokii spolu s peněženkou a doklady vyndávám z kapsy a házím na stůl. Ještě klíče, ty vzít musím a vyrážím.
•
Přítelkyně bydlí necelou hodinu ode mne. Má vlastní byt, stejně jako já, a i když už spolu chodíme déle než jeden rok, ještě stále bydlíme každý sám. Samozřejmě až na společně strávené noci, někdy u mne, jindy zase u ní.
Vystoupil jsem z autobusu a vrhl se do nočního deště. Od zastávky to je ještě deset minut pěšky, takže suchý nezůstanu. Dorazil jsem rychle k známému domu na rohu ulice a schoval se pod výklenkem u dveří. Déšť teď byl spíš mírný až dokonce příjemný. Zazvonil jsem na čtvrtý zvonek odshora.
Zabzučení v reproduktoru a spolu s ním se ozvalo tázavé:
"Ano"?
V jejím hlase jsem poznal údiv. Nikdy jsem zatím snad zvonek nepoužil. Vždycky jsem jí nedočkavě volal už v půlce cesty, ať si pro mně přijde. Dneska ale mobil musel zůstat doma.
"Ahoj, to jsem já", odpověděl jsem.
Reproduktor znovu zabzučel, pak zapraskal a ztichl.
Taky odpověď, pomyslel jsem si.
Za malou chvíli se v chodbě baráku rozsvítilo světlo a pak se na konci schodů objevila i ona.
"Ahoj", řekla, rychle mne políbila a pustila dovnitř.
"Jsem ti volala, ale ty to nebereš", zněla otázka a výčitka zároveň. "Chtěla jsem se tě
zeptat, co budeme dělat, když tolik prší?".
"Zapomněl jsem mobil doma", zalhal jsem a dál šplhal za ní do schodů.
Ve čtvrtém patře odemkla dveře svého bytu a já vešel za ní. Zul jsem si sandály a rukou si otřel vodu, která mně začala stékat z vlasů. Všimla si toho.
"Proč sis nevzal deštník? Prší už celé odpoledne."
"Víš, že žádný deštník nemám."
"Najdu ti něco suchého, zatím si aspoň osuš vlasy ručníkem".
"A co tedy budeme dělat, máš něco v plánu? V televizi dnes nic nedávají", křičela na mne do koupelny ze svého pokoje.
Počkal jsem, až za mnou přijde, abych nemusel křičet zpátky na celý barák.
"Zatím nic zajímavého", odpověděl jsem ji. Vzal si od ní podivné tričko, které bych si sám pravděpodobně na sebe nikdy nevzal, a položil jsem ho vedle sebe na pračku doufajíc, že na něj nedojde. Vlasy už nebyly tak mokré, vytáhl jsem z šuplíku jeden z jejích černých hřebenů a aspoň trochu jsem se učesal, zatímco jsme se na sebe vzájemně dívali.
"Co bys chtěla dělat jiného"?
"Jiného než co"?
"No,..." zaváháním jsem se rozhodl odpovědět na otázku beze slov. Usmála se a dál se mně dívala do očí.
"Moc možností nám nezbývá", ustoupil jsem nakonec.
"Ale dnešek sis zabral na vymýšlení programu TY." dožadovala se dál odpovědi.
"Hm ... no dobře, tak já tedy něco vymyslím."
"Super, začíná to vypadat na vydařený večer," usmála se na mne.
"Taky že jo," oponoval jsi jí. "Tedy záleží na tom, jak moc budeš spolupracovat."
Tázavě se na mne podívala.
"Vždycky zavrhneš všechno, co vymyslím. Tak pak je těžké, něco vymýšlet." Pomalu jsem začal dokončovat past dnešního večera.
"Teď kecáš, řekni nějaký příklad, kdy jsem s něčím nesouhlasila".
Vrátil jsem hřeben zpátky. Mokré tričko mě začínalo studit, ale pohledem na pračku jsem ten pocit zase rychle zahnal.
"Nezáleží na tom, kolikrát jsi s něčím nesouhlasila." Vyhnul jsem se jasně prohrané bitvě, kterou jsem si sám spískal. "Stačí, že to uděláš teď".
"A to víš jak?"
"Znám tě," usmál jsem se na ní nápadně a pomalu jsem po ní přejel pohledem od očí až dolů a zase zpátky.
Šlápla mně na špičku nohy.
"Chceš říct, že ne?"
"NE".
"Tak mně to slib!" Vyhnul jsem se lákavé otázce, jestli ne jako ne, nebo ne jako jo.
"Co?"
"Že dneska uděláš to, co vymyslím." Už jsem chtěl říct - co budu chtít – ale to už znělo moc nápadně.
"Vždyť si ještě nic nevymyslel!"
"Tak platí nebo ne?"
"Ok, dobře. A obleč si to triko." Ukázala na děs na pračce.
"Já jsem dneska žádné suché triko nevymyslel." Významně jsem se na ní podíval a past zaklapla. Chvíli se dívala, jak se na ni usmívám. Očividně jí to už došlo, ale stále nechápala, co z toho mám.
"Mě to je jedno." Přistoupila na hru a vyšla z koupelny. "A co jsi tedy vymyslel"?
"Procházku".
•
"Vezmi si na sebe něco, co nevadí, že zmokne. A sun...". Zarazil jsem se rychlým pohledem na tričko kolem jejích ramen a boků jsem se přesvědčil, že si nemá co sundávat. Super.
"Co?"
"Nic".
Počkal jsem v chodbě, až se převlékne. Překvapilo mne, že neprotestuje, nebo to aspoň nekomentuje. Oblékla si tmavě modrou sukni dlouhou až na zem a přiléhavé černé tričko s úzkými ramínky. Té sukni do deště jsem nerozuměl. Asi to udělala naschvál. Nevadí, já mám sukně rád.
"Vezmi si taky sandále, stejně se ti boty promáčí až na kůži".
Poslechla. Oba jsme vyšli ven a ona za námi zamkla. Venku stále pršelo.
"Tak kam jdeme?" Zeptala se a zůstala stát schovaná ve vstupu dveří.
"Zatím na trolejbus, lásko." Objal jsem ji kolem boků, přitáhl jsem si ji k sobě a políbil ji. Po pár minutách jsem se odtrhl od jejích rtů. Rukama jsem sjel níže na její zadeček, spojil ruce prsty a takto zapřený jsem se lehce zaklonil a zadíval se do krásných šedých očí.
"Tak jdeme, než tady ucpeme vchod". Vzal jsem ji za ruku a vytáhl na déšť. Rychlým krokem jsem zamířil na opačnou stranu, než odkud jsem přišel.
"Pršííííííí". Pískala za mnou.
"Proč nemáš deštník?" musel jsem skoro zakřičet, aby mne v tom dešti slyšela. Za svůj smích jsem si vysloužil šťouchnutí do zad. Aspoň už mne dohnala a nemusel jsem ji táhnout. Zastávka byla dva bloky daleko a tak jsme tam dorazili za chvíli. Schovali jsme se pod stříškou a počkali na trolejbus. Ten dorazil za dalších pět minut. Nastoupili jsem do něj a já zamířil dozadu, dále od ostatních lidí ze zastávky, o kterých jsem si nebyl úplně jistý, co si o nás asi myslí. Doufám, že nás jen litovali, jak nás ten déšť zaskočil nepřipravené.
"Vystupujeme", přerušil jsem její nicnedělání na mém rameni pro třech dlouhých zastávkách.
"Už?", zvedla hlavu a při pohledu z okna se ušklíbla: "Ale nééé".
•
Byla už úplná tma a v téhle pozdní době a počasí tady asi nikdo další nebude. Zatím co jsme došli do parku, déšť vydatně zesílí a oba už jsme neměli na sobě nic suchého. Hned na začátku parku jsme sešli z cesty a zamířili dál po jeho okraji. Park se táhl déle než kilometr a z kraje, po kterém jsme se vydali, ho ohraničoval hustý nízký lesík křovin. Parkem probíhalo několik cest z udusaného písku a sem tam stály lampy, které svítili celou noc. Park byl dobře udržovaný. Před dvěma dny, když jsem skrz něj procházel, zrovna sekali trávu a stříhali všechny keře, které v něm tvoří různě podivné tvary někdy i celá zdi a zákoutí.
Mírně jsem zpomalil a dostal jsem se tak kousek za ni. Zezadu jsem ji chytil za boky a zastavil. Přitáhl jsem se až k ní a rukama ji objal kolem pasu. Opřela se zády o mne a hlavu lehce zaklonila, až ležela na mém rameni.
Od trolejbusu jsme zatím nepromluvili ani slovo. Voda z deště po nás stékala malými pramínky a zatékala pod oblečení. Lehce jsem natočil hlavu a políbil ji na krku. Obrátila se a usmála se na mě. Políbil jsem ji znovu. V proudech vody, co jí stékaly po krku, jsem musel s polibkem víc přitlačit. Dalším polibkem jsem pokračoval o trochu níže. Teď pro změnu otočila hlavu ode mne, ještě víc se zaklonila a zapřela se o mě. Pokračoval jsem dál směrem k nahému rameni, které jsem měl přímo před sebou. Několika dalšími polibky jsem se dostal až na jeho konec. Pomalu jsem se zase vrátil k ramínku trička, které jsem přešel. Zlehka jsem přitiskl rty na její kůži, a aniž bych je zvedl, jsem pomalu své rty sunul ke kraji ramene. Ramínko sklouzlo a bylo přesně tam, kde jsem ho chtě mít. Jako odpověď se její ruce, které zatím volně zůstávali podél jejího těla, přesunuly k mým stehnům a začali po nich pomalu přejíždět nahoru a dolů. Políbil jsem ji na tvář. Ještě jednou, tentokrát blíž rtům. Pochopila a otočila se zpátky ke mně. Políbila mne na koutky úst. Její rty jsem uchopil do svých a dál jsem je zlehka líbal. Nejdřív jen horní ret. Když už jsem se ho nabažil, přesunul jsem se k dolnímu. Ucítil jsem špičku jejího jazyka, jak se dotkla mých rtů. Začala uprostřed, kam nejdále dosáhla a pomalu přejížděla po spodní straně horního rtu až ke koutku pusy. Tam se zastavila a začala v něm malým krouživým pohybem přejíždět. Svým jazykem jsem ji našel a naše špičky jazyků se lehce dotkly. Přestala s ním kroužit a zatlačila proti mně. Udělal jsem to samé a chvíli jsme tlačili jazyky proti sobě a vnímali jen ten zvláštní pocit takového dotyku. Po chvíli jsme přešli zpátky do lehkého líbání rtů, kam až nám to naše natočení hlav dovolovalo. Přenechal jsem ji iniciativu v líbání a rukama jsem pomalu přejížděl od pasu po bocích kolem prsou až na horu k ramenům a po chvilce zase zpátky. Tričko, které měla na sobě, bylo samozřejmě úplně promočené. Byl to zvláštní pocit, dotýkat se jejího těla přes mokrou látku. Vzpomněl jsem si, že pod ním už nemá vůbec nic. Celou cestu jsem šel vedle ní a tak jsem ji neviděl zepředu. V tom dešti toho přes mokré tričko muselo být vidět hodně. Miluji déšť. A jí taky. Ruce začali druhý okruh, tentokrát nikoliv po boku jejího těla, ale přes bříško. Na něm jsem se na chvíli zastavil a zkoušel jsem jen hlazením směrem nahoru tričko vyhrnout. Nešlo to. Přejel jsem tedy rukama výše až na prsa a nahoru až na ramena. Chvíli jsem si vychutnával dotek její nahé mokré kůže a jen po ni lehce kroužil prsty. Střídavě bříšky prstů a obrácenou stranou plochou nehtů.
Přestala mě líbat, znovu zaklonila hlavu a opřela ji o mé rameno. Rukama, kterými mne stále hladila po stehnech, přejela ještě více dozadu a lehce je do mne zaťala. Spustil jsem ruce zpátky na její prsa a přes mokré tričko jsem je začal objímat a hladit. Nejdřív jsem je jen zlehka přejel zespodu. Palci jsem proti nim zatlačil a přejel s nimi pomalu nahoru schválně přímo přes bradavky. Ostatní prsty jsem nechal dole a nakonec jsem tak měl obě prsa ve svých dlaních. Zlehka jsem je zmáčkl a docílil ještě většího stisku jejích rukou na mých nohách. Pokračoval jsem v jejich lehkém mačkání a postupně jsem stisk přesouval stále blíž a blíž k bradavkám. Tváří jsem přitom začal přejíždět po té její, od ucha pomalu až dolů na krk a zase zpátky. Nakonec jsem špičky prstů uchopil bradavky a lehce jsem se snažil tří o ně mokrou látku mezi nimi a bříšky mých prstů. Pak jsem se kousek odtáhl a přesunul se zleva doprava. Rychle sem si ji zase přitáhl za boky zpátky, aby se ode mne neodlepila. Otočila se ke mně s tázavým pohledem.
"Ještě tady to ramínko," odpověděl jsem a políbil ramínko na jejím pravém rameni, jehož bráška už dávno nebyl na svém místě. Stejnými polibky jsem ho dostal z ramene dolů. Opět jsem vyhledal její ústa a začal jí líbat. Ruce jsem přesunul na její ramena a začal s nimi sklouzávat směrem k prsům, které už teď nechránila ramínka trička. Prsty jsem se zastavil na jeho okraji a přejížděl spodní hranou dlaně od boku po jeho délce doprostřed, kde se moje ruce setkali.
Nezajel jsem prsty schválně až pod tričko, ale jen lehce jsem ho tlakem začal sesunovat níž a níž. Stále stejnými pohyby rukou jsem tak přejížděl po horní části prsou a více a více je odhaloval dešti a svému doteku. Na tři prsty nad bradavkami jsem přestal a obloukem přes ramena jsem pomalu jel obrácenou stranou dlaně po jejích rukách až ke konečkům prstů a vychutnával jsem si ten dlouhý a pomalý dotek. Její ruce mě přitom přestali hladit a zastavili se.
Vzal jsem je do dlaní, i když mne stále držela, a přitiskl jsem je ještě víc k sobě. Po chvíli jsem vyjel stejným způsobem opět až nahoru k jejímu krku.
Opět jsme se potkali svými jazyky a rty. Nepřestávajíc v líbání jsem tentokrát zajel rukama od jejího pasu pod tričko. Pohladil jsem jí bříško a bez dalších okolků jsem na každé straně chytil kraje trička. Začal jsem ho táhnout nahoru a čekal, jestli nepodnikne něco proti tomu. Bez odporu jsem ji ho přetáhl až nad prsa – práce s ramínky tak přišla vniveč – a když mně pomohla vzpažením rukou nad hlavou, přetáhl jsem jí ho přes hlavu. Nenápadně jsem ho odhodil kousek za sebe tak, aby to neviděla. Stála tam teď v té tmě a dešti do půli těla nahá, zády už opět opřená o mne a já si tentokrát spolu s vodou vychutnával dotek kůže jejích prsou.
Protočila se mi pod rukama, čímž jsem o ten dotek přišel, a přitiskla se na moje rty. Zlehka jsem ji zaryl prsty do zad kousek pod krkem a zarytými prsty jsem sjížděl po páteři od šíje až po okraj sukně.
"Ale ty taky." pošeptala mně do ucha, spíš než kvůli dešti proto, aby mě na něj následně políbila. Vyhrnula mě tričko a rychle mně ho stáhla přes hlavu. Rukama mě přitom objímala dokola a prsty se jí zamotali ve srolovaném mokrém tričku, jak ho stáhla. Využil jsem toho, chytil ji dlaněmi přes zadek, pevně si ji přitiskl k sobě, a zatímco měla ruce bezmocně za mými zády, jsem se teď již nahým hrudníkem tiskl na ten její. Zároveň s tím jsem jazykem otevřel její rty a začal zkoumat celá její ústa. Nepokoušela se z toho nijak vymanit a tak zatím co jsem si ji stále tlačil rukama k sobě, soustředili jsme se oba na líbání a vzájemné dotyky jazyků.
Koutkem oka jsem zahlédl pohyb. Otevřel jsem přivřené oči a zadíval se tím směrem. Po cestě z hloubi parku rychle kráčela naším směrem postava s deštníkem. Všimla si, že se jí nevěnuji a zadívala se stejným směrem. "Když se nepohneme, pravděpodobně nás ani neuvidí." zašeptal jsem. Byly jsme hodně na okraji, daleko od lamp a ještě ve stínu jednoho z větších keřů. Postava šla po cestě ve světle lamp a tak se jí okolí bude jevit jen jako černočerná tma. Přesto jsme oba se vším přestali a jen sledovali, jak se přibližuje. Tedy doufal jsem, že naše napůl vysvlečená bílá těla nebudou vidět.
Po chvíli kolem nás postava prošla, bez viditelné známky zastavení nebo zaváhání.
"Doufám, že už nikdo další nepůjde." Zašeptala mně do ucha.
"Snad ne, ale i tak nám to nemusí vůbec vadit. Není ti zima?"
"Ne, je mně krásně." Políbila mne na ústa. "A ten déšť je příjemný." Dodala.
Chvíli jsme tam oba jen tak stáli, objímajíc jeden druhého a dívajíc se každý na opačnou stranu do tmy. Slyšet byl jen hustý déšť všude kolem nás. Pršelo stále stejně vydatně a trávník všude kolem byl už tak nasáklý, že se na něm začali dělat velké plochy vody, jejichž hladiny se leskly odraženým světlem žlutých lamp kolem.
•
Vydrželi jsme tak ani nevím jak dlouho. Čas tu odměřovalo jen naše vzájemné tiché
oddechování. A vydržel bych to pořád. Miluji déšť. Pustil jsem její boky a sehnul se do dřepu. Rukama jsem vklouzl pod sukni a rychle jsem pohladil její mokrá lýtka až k podkolenní jamce a zpátky dolů. Nahmatal jsem pásku suchého zipu sandálu a trhnutím ji rozepnul.
"Proč to děláš?" Zeptala se, sehnula se ke mně a rukama mě zajela do mokrých vlasů.
"Pamatuješ si, že dneska vymýšlím já?"
Sedla si na bobek stejně jako já a políbila mne.
"Kdy jsi naposledy chodila bosa?" Rozepnul jsem zip i druhého sandálu.
Podřídila se a už se neptala. Rovnou vyndala nohu jednu podruhé ze sandálů a sama začala rozepínat ty mé. Zvedl jsem nohu, aby je mohla sundat, pak druhou. Stáli jsme tak oba bosy na trávě v kalužích dešťové vody. Pravou nohou jsem přejížděl po hebké trávě a rozhrnoval tak malé vlnky vody kolem sebe. Prsty jsem nahmatal její nohu. Nejdřív se na ni jen opatrně šlápl a nakonec dotýkajíc se jí plochou chodidla, vyjel po ní až na horu ke koleni. Dál už to nedovolovalo moje koleno a odpor vytažené mokré sukně. Abych neupadl, rychle jsem se zase postavil pevně na obě dvě nohy a o chvilku tak předešel jejímu lehkému šťouchnutí, kterým se mě snažila dostat z rovnováhy. Udělal jsem krok zpátky do větší kaluže za mnou a kopnutím na plocho jsem na ní pořádně stříkl.
"Aaaíííííí" vyjekla a odskočila do bezpečné vzdálenosti, nedbajíce toho, že je stejně celá promočená.
"Pojď ke mě". Zaprosil jsem.
"Ne, zase na mě budeš cákat".
"Nebudu".
Neodpověděla. Vykasala si mokrou sukni a začala si chodidly pohrávat s trávou nacucanou vodou. Klouzavými pohyby, jako při bruslení, začala procházet ty největší louže kolem nás. Chvíli jsem ji pozoroval, jak téměř nahá jen v sukni a s radostí malého dítěte, pobíhá takovým způsobem po parku.
Rozhlédl jsem se ve tmě a našel v trávě ležet její tričko. Kousek vedle bylo i to mé, ze kterého se vyprostila, zatím co jsme se tiše objímali a poslouchali padající déšť. Vzal jsem je i oboje sandály a donesl ke kraji keře, v jehož stínu jsme se předtím schovávali.
Došla ke mně a objala mne. Znovu jsem se přitiskl na její nahé tělo a jazykem přejel přes její dolní ret, zatímco prsty rukou jsem opatrně zabořil do její kůže na zádech. Pomalu s lehkým škrábáním jsem sjížděl prsty dolů. Tentokrát jsem se nezastavil na okraji sukně a zajel prsty rovnou až pod ni a pod kalhotky. Na měkkém zadečku jsem prsty ještě víc zaryl do její kůže.
Ucítil jsem na oplátku, jak se její prsty zaryla do mých ramen, ústy se na mne přitiskla, jak jen to šlo a jazykem začala projíždět až skoro ke kořeni mého. Zároveň jsem ucítil, jak se její pánev tlačí lehce proti mé. Vyšel jsem ji vstříc opačným tlakem a prsty jsem tak ještě víc zaryl do její kůže. Ruce se nakonec pomalu dostali až na místo, kde už níž nedosáhli. Nezastavil jsem se. Jen jsem povolil zarytí prstů do její kůže, aby to nebolelo, dál posouval ruce níže a níže po zadní straně mokrých stehen a pomalu si při tom začal podřepávat. V pohybu níž mně začaly bránit hlavně kalhotky, které jak jsem se snažil na jedné straně sunout spolu s rukama níže a vpředu mezi námi zůstaly na místě, díky našemu pevnému sevření. Vyklonil jsem proto lokty víc ven a malinko se odtáhl. Kalhotky rychle sklouzly o trochu níž a s nimi i pásek sukně.
"Néé". Uslyšel jsem od ní tiché zašeptání. Věděl jsem, že to je jen otázka nad tím, co bude,
než nesouhlas.
"Co když půjde zase někdo kolem." Zeptala se tiše bez tónu otázky, čímž mně dovolila pokračovat dál.
"Zajdeme dál od cesty." Odpověděl jsem a na krátkou chvíli jsem se zaměřil na její
bradavku, která se mi zrovna objevila před obličejem při mém postupném sunutí směrem dolů. Jen jsem ji stihl olíznout špičkou jazyka kolem dokola a sevřel ji rychle ve rtech, aby mi nevyklouzla. Lehce jsem ji táhl směrem dolů. Nakonec jsem ji musel pustit. Moje prsty se dostali až do podkolenní jamky, kde už sukně spadla celá na zem, na loktech mně zůstali svítit do tmy jen bílé kalhotky. Přitáhl jsem ruce více k sobě, povolil zarytí a celou plochou dlaní jsem oběma rukama sjel po lýtkách až ke kotníkům. Kalhotky spadly vedle nich. Moje rty se zastavili kousek pod pupíkem. Přitiskl jsem se k ní a začal ji v tom místě líbat. Moje dlaně zatím zamířily opět vzhůru a začali jemně hladit malou část zadních stehen přímo pod zadečkem. Vůbec se přitom nehýbala, ruce svěšené podél těla. Zvedl jsem oči, abych se podíval do těch jejích. Měla je zavřené. Přitiskl jsem rty opět na kůži jejího bříška. Povolil jsem horní ret a trochu nasál pramének vody stékající po celém jejím těle. Polkl jsem dešťovou vodu a jazykem se snažil zachytit další pramínek. Cucajíc déšť z jejího nahého těla jsem se po malých doušcích přesunul přes boky dozadu, až jsem ucítil pod rty měkkou kůži zad a zadečku zároveň. Kanálkem nad páteří jsem se pomalu začal propíjet a prolíbávat směrem vzhůru. Dlaně rukou byly teď na opačné straně, než jak se dostali dolů. Jak jsem se zvedal, bez složitějších pohybů jsem je s mírným tlakem sunul po stehnech přes bříško a dál k prsům nahoru. Když už jsem úplně stál, odhrnul jsem levou rukou smáčené vlasy z šíje a zlehka jí vyzývavě kousl. Zvedla nohu a udělala krok vedle. Vzal jsem sukni z trávy a dal ji na hromádku k tričkům a sandálům.
Otočil jsem se zpátky k ní. Stála tam uprostřed tmy nádherně nahá. Na křivkách jejího těla se odráželo slabé, oranžovo-žluté světlo lamp z dálky a krásně tak doplnilo její zrzavé vlasy, které teď mokré objímali ramena, a zakrývaly horní část ňader.
"Jseš krásná".
Nijak jsem se nepohnul. Stál jsem tam a snažil se užít si ten pohled a zároveň si zapamatovat každý jeho detail. Zapamatovat si ho na co nejdelší dobu, o které jsem předem věděl, jak rychle vyprchá, tak jako vždycky všechno krásné.
Věděla, co dělám. Pohnula se, a pomalým krokem se začala pohybovat kolem mne, stále ve stejné vzdálenosti ode mne. Otáčela se přitom a nastavovala tak mému pohledu detaily svého těla ze všech stran. Světlo klouzalo po každé její křivce střídající se s tmou a já jsem na chvíli zapomněl úplně na vše kolem, snažíce se pojmout všechno to, co mě vypočítavě dávala na obdiv, a nezbláznit se z toho.
Nakonec se téměř dala do tance. Dvěma rychlými kroky se ocitla u mne a pro změnu mne teď zlehka kousla do krku ona. Její ruce přitom obratně rozepnuly zip mých kalhot a získaný prostor hned využila a zastrčila obě ruce za kalhoty a slipy na můj zadek. Ani to jí ale nevydrželo dlouho a všechno šlo rychle dolů. Špičkou nohy jsem si sundané kalhoty podal a odhodil je na naší hromádku.
"Tak kam?" Podívala se mně přímo do očí.