Zámečnická pohotovost - soutěžní

Bylo to v době kdy jsem si jako již několik let svobodný mládenec bral v naší firmě dobrovolně Vánoční pohotovost a v poklidu očekával jestli se na Štědrý den najde zase někdo kdo ztratil klíče od auta či si zabouchl nešťastně dveře od bytu a bude potřebovat pomoc zámečníka. Protože loňský rok byl naprosto v klidu, čekal jsem podobný průběh i letos a v pohodě si doma chystal pro sebe a svého psa sváteční večeři, když mě volala paní z dispečinku, že má pro mě práci. Zklamaně jsem nechal všeho a řekl jsem, že sedám do auta a jedu. V té nové čtvrti na periferii prý stojí nějaká nešťastná dáma před domem, s prázdným odpadkovým košem a mám se snažit být tam co nejdřív, že prý je v tom mrazu ještě docela nalehko. No jo, pomyslel jsem si, venku deset pod nulou, čerstvý sníh a já se tady mám přetrhnout. Adresu jsem zadal do navigace a stejně jsem čekal, že budu v té čtvrti řadovek, kde je každý dům stejný jako ten předchozí bloudit. Nakonec jsem našel místo rychle. Ono najít v tom mrazu na ulici slušně vypadající padesátku jen v pantoflíčkách, krátké sukni a halence nebylo zase tak těžké. Dáma na mě celkem zbytečně horlivě mávala a když jsem vystoupil, všiml jsem si jak se docela obstojně klepe zimou. ,,Šla jsem jen vynést odpadky a vítr mi zabouchl dveře“, snažila se mi omluvně sdělit. ,,Nebojte se, to bude hned, paní“ a z kapsy jsem vylovil planžetu a během několika vteřin bylo otevřeno. ,,To jste tady doma úplně sama?“, ptal jsem se. ,,Štědrý večer přece tráví většina lidí s rodinou?“. S viditelnou úlevou a již značně pookřátá mi sdělila, že již několik let tráví tenhle večer sama, syn je prý v zahraničí a nikoho blízkého již nemá. ,,Tak já vám vypíšu účet a vrátím se k tomu svému bramborovému salátu“, řekl jsem a na koleni vypisoval doklad. ,,Jestli nemáte další výjezd, ráda bych vás pozvala na ten můj. Doma mě vždy učili, že na Štědrý večer se má chystat i porce pro nenadálého návštěvníka. A tím jste vlastně pro mě dnes vy.“ Vzhlédl jsem a viděl najednou před sebou trochu jinou ženu než na ulici v minus deseti stupních. Mile se usmívala a v očích jí to již nějak jiskřilo. Zkontroloval jsem mobil a tím si dal pár vteřin na rozmyšlenou. Vlastně proč ne, není špatné nebýt tenhle večer zase po letech úplně sám. ,,Jen se dojdu převléknout a budu moci servírovat“, volala na mě již na schodech do mezipatra. Zvědavě jsem nakoukl do slušně zařízeného obýváku, kde se vyjímal decentně nazdobený smrček. Musel jsem uznat, že dáma má v tomhle skutečně vkus. A nejen v tomhle. Za malou chvíli mě zvala ke stolu žena, která ani trochu nebyla podobná té zmrzlině co jsem jí otvíral dům. Tělo jí obepínaly přiléhavé šaty z kterých od půlky lýtek vyčnívaly nádherně tvarované nohy. Mohl jsem oči nechat na kouzelně tvarovaném pozadí a na výstřihu, který více i méně odhaloval její nádherné čtyřky. A ten dokonalý bramborový salát doplněný smaženým kaprem byl vrcholem. Dlouho jsme po jídle seděli proti sobě a já si uvědomoval, jak pohledem hypnotizuji její výstřih.,, Půjdeme ke stromečku, abych si ho také užila?“, rozesmátá mě uvedla do reality. Probral jsem se, něco nesmyslně zakoktal a už jsem v obýváku zapadl do gauče a s otevřenou pusou pozoroval, jak nám servíruje kávu.,, Vidím, že i u vás Ježíšek naděloval.“, snažil jsem se začít zase mluvit. ,,Naděluji si jen pro sebe, ale ráda. Již od září si kupuji dárečky a pak je tady jako malá s nadšením rozbaluji.“ , usmívala se. ,,Tak asi nadešel ten čas“. , pomalu se mi vracela řeč.
,,Chcete se mnou? Budu moc ráda.“ Vzala mě za ruku a já se ocitl před vánočním stromkem tak blízko její šíje, že jsem omámeně a naplno vnímal smyslnou vůni parfému. ,,Musím vám, ale říct, že si kupuji výhradně věci pro radost. Tak snad nepohorším.“ Začal jsem tušit, že ty dvojsmysly budou mít tragické následky. Několik balíčků obsahovalo dámské kalhotky všemožných tvarů, barev , podprsenky i noční košilky. Zíral jsem a moje fantazie pracovala na plné obrátky. ,,Mám moc ráda hezké prádlo, jen ho nemám komu ukazovat.“, zašeptala tiše a naklonila se ke mně blíž. Cítil jsem její vzrušený dech a ve vteřině jsme se vášnivě políbili. ,,Určitě ti sluší“, přešel jsem samovolně v tykání.
Pohladila mě a nadšeně si přede mnou klekla a vytáhla si šaty do pasu. ,,I tyhle?“ ,,Nádhera, nádhera“, koktal jsem. ,,Ještě je tam jeden dárek. Ale ten není měkký, ten je naopak tvrdý.“, smála se a vzala poslední balíček. Roztrhala balící papír a z krabice vyndala nezvykle velký vibrátor. Byl jsem v koncích a věděl jsem to hned jak mě začala provokovat. Pomalu ho hladila a líbezně olizovala. ,,Vyzkouším ho?“,a ani nečekala na moji odpověď , položila se na podlahu, stáhla kalhotky a pomalu s ním dráždila mušličku po okraji. ,,Svlékni se, ty můj největší dárečku, prosím“, škemrala mezi vzdechy. Překotně jsem odhazoval svršky a pozoroval její obratné a zkušené dráždění. Zaklekl jsem vedle ní a začal ji vášnivě líbat. Rychle jsem z pod šatů vysvobodil její ňadra, laskal je a sál bradavky. Po chvilce odhodila vibrátor a rukou se věnovala mému penisu. Honila ho, masírovala kuličky a pak nečekaně rychle sklouzla hlavou mezi mé nohy a začala ho vášnivě sát. Vzdychal jsem vzrušením a se zavřenýma očima si vychutnával každou vteřinu. ,,Pojď do mě!“, vzdechla a klekla si přede mnou na čtyři. Uchopil jsem ji za boky a rychle ho přirazil do její nádherně mokré mušličky. Byla kouzelná. Střídání poloh jsme prokládali vášnivým orálkem a když už nám podlaha přišla moc tvrdá, pokračovali jsme na gauči a pozdě k ránu ještě v posteli.
Byl to nejkrásnější Štědrý večer v mém životě. A když jsem na Boží hod dopoledne sedal do auta a zazvonil mi mobil, aby mi dispečerka oznámila další práci, uvědomil jsem si jaké to mám vlastně krásné zaměstnání.