Pražský bohém (8.)

Když se náš rozchod s Káťou stal setkáním v Lomnici definitivním, rozhodl jsem se pod dojmem vzrušujících, ale trochu překotných zážitků, které následovaly, dát si s bezhlavým vrháním se do erotických dobrodružství aspoň na čas pauzu, trochu ubrat plyn. Pomáhalo mi, že většina mých nedávných milenek byla kdesi daleko a Dana nezašla dál než k několika spikleneckým úsměvům. Jednou si sice při vysvětlování nějakého detailu na semináři animace nenápadně, ale velmi příjemně, opřela své bujné mateřské vnady o má záda, až jsem ucítil v rozkroku známý neklid, ale když jsem se na ni s nadějí podíval, jen s úsměvem zavrtěla hlavou. Tušil jsem, že s pokračováním, o které bych hodně stál, bude třeba čekat na správnou chvíli. Ta se stalo, že jsem na skoro dva měsíce kontakt s opačným pohlavím omezil na verbální rovinu, převážně na slovní šermování s Ellou a dalšími kolegyněmi na baru. Musel jsem si ale přiznat, že mi celibát nijak zvlášť nesedí. Změny v mém životě neušly ani Simoně, se kterou mě překonání lapálie se semestrálkou na poslední hodně skamarádilo. "Ello, všimla sis, že je Pája poslední dobou trochu nudnej? Žádný skandálky, žádný sprosťačinky, viď?", nadhodila jednoho ospalého odpoledne na baru, kde teď sedávala často. "To je fakt.", přisvědčila má břitká kolegyně. "Už si ani nepamatuju, kdy mi naposled civěl do výstřihu nebo sahal na zadek. U Páji ještě není pravděpodobný, že by překonal pubertu, ale máš pravdu, že má teď nějaký klidný období." "Ty, Elli, napadlo tě někdy, že spoustu chlapů musí ta tvá kousavost odrazovat?", nadhodila Simča zlehka. "Napadlo, a ani jeden z takových mi tudíž nestojí za pohled. Já si na pana Dokonalého, kterému moje kousání nebude vadit, ráda počkám. Mimochodem, koušu náhodou moc hezky.", ušklíbla se Ella, aniž by se urazila, a zkusmo na nás vycenila svoje bílé perličkové zoubky. Zatímco se vzápětí přemístila na druhý konec barpultu přepočítat sáčky čaje, což dělala pokaždé, když nějaké téma považovala za uzavřené, já se snažil dekódovat, co tahle její hláška znamená. Už jsem se v džungli zcela protichůdných informací na téma jejího tajemného přítele dávno ztratil, ale varianta, že ve skutečnosti žádného nemá, mě vlastně nenapadla. Simča nicméně nechtěla řešit Ellu, ale mě. Když jsem jí vyložil, že po trochu překotnějším období si dávám pauzu, úplně se zhrozila. "Pájo, ty vole, to není vůbec zdravý. Ty potřebuješ buď novou holku nebo aspoň nějakej nevšední a silnej zážitek. V tom prvním ti bohužel nepomůžu, jak víš, moje srdce i ehm, jiné části těla patří momentálně jistému geniálnímu malíři.", usmála se.

To byla pravda. Simona to, jak jsme při finiši semestrálky omylem překazili malíři Honzovi svádění mladinké a naivní modelky, z hlavy nevymazala, a když se ti dva jednoho pátečního večera náhodou v Továrně potkali, trapas mu připomněla, on jí na oplátku slib postát mu modelem. Dopadlo to podle očekávání, takže od té doby se zpoza dveří Honzova ateliéru tu a tam ozývalo nezaměnitelné Simčino výskání a šperkař André si stěžoval Valérii, že Honza klátí ty svoje pipiny tak hlasitě, až se nedá tvořit. Továrnou se sice rychlostí stepního požáru nesla její odpověď, že by měl André občas taky nějakou oklátit, aby se mu tvořilo líp, ale faktem bylo, že má fešná spolužačka teď tvořila s Honzou pár. "Ty vole, ta Simča, to je dračice. Ty jsi věděl, že ta holka je k neutahání?", svěřil se mi malíř asi po týdnu. "To má napsaný na čele.", odvedl jsem jeho pozornost od úvah, jestli jsem Simčin apetyt v posteli měl šanci sám poznat. "Viď? A přitom ona není žádná nadržená puberťačka, s ní se dá normálně i suprově pokecat, pokalit... Ale pak po tobě hodí ten svůj úsměv a ty na beton víš, že ji můžeš v tu ránu popadnout za kozy a servat jí kalhotky, protože to zkrátka chce. A její kozy, to je fantazie. Já už viděl nahatý prsa takový i makový, vemena i bábovičky. Maloval jsem jednu, který dokud jsem se nepodíval na frndu, nevěřil jsem, že je holka, jak byla plochá. A Simča má s přehledem ty nejkrásnější kůzlata, co jsem kdy držel. Akorát do ruky, pevný, a ty bradavky...", rozplýval se coby rozený estét a já cítil, že mu kapku závidím, už proto, že vlastně vím, o čem mluví... "Haló, pane, jste tu?", zamávala mi Simča, o níž jsem se tu vlastně zasnil, dlaní před obličejem a vrátila mě ze vzpomínek do reality. "Snažím se tě zachránit pro celý ženský pokolení, tak se mi věnuj. Chodit spolu nemůžeme, ale nevšední a silnej zážitek bych svedla. Pamatuješ, jak jsi byl celej vykulenej pokaždý, když jsem se otřela o tu mou aférku s ženatým? Možná je čas na návštěvu mé třinácté komnaty, co říkáš? Rozmysli se, fešáku.", nadhodila, pak ladně sklouzla z barové stoličky a dala si záležet, aby cestou k toaletám dala vyniknout své postavě, zvlášť pak některým partiím. "No, já jsem sice možná kousavá, ale jestli budu někdy takhle vrtět prdelí jako pouliční šlapka, tak mě do ní štípni.", ušklíbla se Ella na ni nečekaně jadrně, načež se zase rychle stáhla. Pro tentokrát jsem ale nechal štípání své prostořeké kolegyně na jindy, protože nabídkou Simony jsem byl kapku zaskočený. Nikdy jsem na sobě nepozoroval inklinaci k praktikám submisivity a dominance. Na druhou stranu, k Simče mě to po našem jednorázovém úletu a delší době abstinence mocně táhlo, a pokud jsem měl uspokojit počínající zvědavost, zkušená dívka, se kterou jsem už něco měl a toužil jsem po ní tak jako tak, se mi jevila jako ideální průvodkyně po neprobádané části světa erotiky. Podobná možnost by se mi nemusela jen tak znovu naskytnout, odmítnutí by nebylo slušné a člověk má zkoušet nové věci. A tak, když se Simona po chvíli podobně promenádním krokem, jehož rytmus přesně umožňoval vyniknout těm správným partiím, vrátila a tázavě zvedla obočí, odhodlaně jsem přikývl. "Fajn.", prohodila s lehkým úsměvem a vzápětí začala mluvit o něčem jiném, takže po zbytek dne jsem se cítil jako na trní.

Napětí trvalo ještě dva dny, ale v den třetí mi pípla smska od Simony se znepokojivě přesnými instrukcemi ohledně data, času a místa našeho setkání. Šlo o adresu na pomezí Žižkova a Vinohrad, vzdušnou čarou pár set metrů od mého bytu. 'Na místě bude vše potřebné, ale přines si cokoliv, fantazii se meze nekladou.', stálo ještě ve zprávě. Při skromných znalostech žánru jsem si rozpačitě stáhl filmovou verzi "Padesát odstínů šedi", kteréžto dílko mi dosud posloužilo jen jako zábavný způsob, jak uvádět do rozpaků ty slečny a paní, které jsem v tramvaji odhalil si ho číst. Přestože šlo o unylou slátaninu, dospěl jsem přes toporné mezidialogy k jakés takés představě. Pomohla i vzpomínka na milování s mladinkou Evou v Andrého ateliéru, kde sice klipsy na bradavky zaujaly primárně ji, ale když jsem si vybavil, jak jsem ji za řetízek k nim připojený před svým vyvrcholením tahal, ta myšlenka mě nenechala chladným. Půjčit si rekvizitu u šperkaře nešlo, protože jak tajných návštěv zasvěcených, co věděli, kam v jeho ateliéru sáhnout, v poslední době přibylo, začal být silně podezřívavý, dokonce nám zakázal mu v aťasu uklízet. A tak jsem překonal ostych a v nedalekém nákupním centru s křečovitě nenuceným výrazem vešel do jedné z poboček řetězce sexshopů. To, že u pokladny jinak prázdného obchodu sála atraktivní štíhlá blondýnka, které se snad náhodou knoflíčky bílé košile rozevíraly právě tak, aby poodhalily košíčky černé krajkové podprsenky, moje rozpaky jen zvyšovalo. Když si všimla bezradnosti, s jakou jsem nazdařbůh bloumal krámem, s odzbrojujícím úsměvem mi nabídla pomoc. "Totiž, já .... mám takového kamaráda a on ... pozvali ho, no zkrátka....", koktal jsem rozpačitě, ale blondýnka byla na podobné zoufalce připravená. Věcnými dotazy zjistila, o jaký segment zboží mám zájem, a vzápětí už mi nabízela výrobek nápadně podobný Andrého serepetičce. "Zde to dámě opatrně přicvaknete na vrcholky prsou...tedy, ten váš kamarád....a tady regulujete délku řetízku.", vysvětlovala ochotně. "Pokud to má dotyčná ráda, je možné postupně připojovat tahle závažíčka, ten efekt si jistě představíte.", nabídla mi se širokým úsměvem sadu malých stříbrných kuliček různých velikostí a tedy i vah. "Přejete si to dárkově zabalit?" "Promiňte, můžu mít ještě otázku?", dodal jsem si odvahy u pokladny. Když se usmála a přikývla, vyhrkl jsem: "Jak se stane, že taková krásná a mladá slečna prodává tady? Já čekal nějakou vyžilou čtyřicátnici a zatím..." "Tak to děkuju za lichotku, a odpověď je asi taková, že díky snaze si přivydělat u studia, zvědavosti a touze objevovat. V uvedeném pořadí, ale se vzrůstající důležitostí.", usmála se. "Plat tu nemám nijak závratný, ale přece jen vyšší než holky v butiku vedle, navíc je tu menší nával. Zvědavá jsem byla ze začátku hlavně na to, jaký typ lidí tu nakupuje. No a co se objevování týká, podrobnosti si nechám pro sebe, ale pár věciček jsem tu pro sebe už objevit stihla.", mrkla na mě. "A jaký typ lidí tu tedy nakupuje?" "Tak část jsou zvědavci jako vy, co hledají originální dárek, nebo tvrdí, že mají kamaráda, co se stydí.", rozesmála se. "Pánům je taky někdy třeba vysvětlit, že jsem prodavačka, nikoliv zkušební figurína, natož šlapka. Ale docela dost chodí i páry. Občas se nechají trochu unést a v převlékací kabince se dějí věci..." "Zajímavé, vaše kolegyně z prodejny spodního prádla mi onehdy říkala totéž." "Tak tady ani tam není část s kabinkami pod kamerou, takže když na to lidi mají povahu, klidně si to tam rozdají." "Vy takovou povahu máte?" "Vy jste mě očividně neposlouchal dost pozorně. Hezký den.", usmála se přesvědčivě a já odcházel s pocitem, že coby neodolatelný svůdce žen snad začínám vycházet z formy.

Když jsem v pátek vyrazil podvečerem napříč parkem na Simonou udanou adresu, měl jsem pocit chvění jako před prvním rande. Několikrát jsem se chtěl vrátit, ale už jsem se na neobvyklý erotický zážitek naladil a zvědavost mě pokaždé přiměla jít dál. Simona mi ráno poslala další smsku s přístupovými kódy ke dveřím do domu a do bytu č. 3 ve druhém patře. Na jeho dveřích chyběla jmenovka, po vyťukání čtyřčíslí a tichém cvaknutí jsem vstoupil do ztemnělé předsíně, osvětlené jen několika čajovými svíčkami, které lemovaly cestu do útrob bytu. Jeho skromné, zjevně nepoužívané zařízení napovídalo, že tu nikdo nebydlí. V další místnosti byly zatažené černé rolety a až na pár dalších svíček tma. Pak někdo cvakl vypínačem a kruh světla ozářil střed místnosti, kde visel od stropu řetěz, zakončený železnou tyčí s dvojicí pout. Dalo se snadno odhadnout, k čemu slouží. "Dobrý večer. Jsem Vaše otrokyně.", představila se dívka, která vzápětí vyšla zpoza exotického paravánu v rohu místnosti. Přestože měla na obličeji černou škrabošku se stříbrným zdobením, poznal jsem Simonu hned. "Prosím, potrestejte mne. Jsem zcela ve Vaší moci.", pronesla hlasem, který tu zněl cize a vzdáleně. Pak se postavila do kruhu světla a svěsila ruce. Musel jsem uznat, že v této pasivní póze nabízí vzrušující pohled, mimo jiné i díky svému úboru: černé punčochy, zakončené krajkou, končily vytažené právě pod oblými půlkami nahého zadečku, a když jsem ji obešel a prohlédl si ji zepředu, v rozkroku mi zacukalo vzrušením z černé podprsenky s nezpevněnými košíčky na dvou mašličkách, které byly uprostřed prostřižené a zpoza krajek vykukovaly Simoně nahé, vzrušením už naběhlé bradavky. Vzrušení bylo patrné i na její mušličce, vyholené oproti čárce, kterou jsem si pamatoval, tentokrát zcela. Mezi zpola rozevřenými pysky se už rýsoval nateklý poštěváček, jen zatahat. Simona stála bez hnutí a tiše se usmívala. Zkusmo jsem položil ruku na její zadeček a pohladil ho dokola; když jsem pocítil jeho pružné půlky pod dlaní, i moje vzrušení znovu vzrostlo. "Děkuji Pane, zasloužím výprask, Pane.", zareagovala Simona na mé dotyky, a tak jsem ji zlehka přes prdelku plácnul. "Děkuji Pane, prosím ještě, Pane." Přidal jsem několik citelnějších plácnutí, až jí na rudnoucím zadku vystoupily bílé obrysy mých rukou. "Děkuji, Pane. Prosím, zbičujete mne důtkami?" Nechápavě jsem se rozhlédl, ale pak jsem si všiml, že mihotavé světlo svíček osvětluje na malém stolku stříbrný tác s několika předměty, mezi kterými se vyjímal i krátký jezdecký bičík a kožené důtky. Zkusmo jsem je vzal do ruky a nechal černé řemínky několikrát zlehka dopadnout na Simčin zadek. "Děkuji, Pane. Prosím, přitlačte. Snesu o moc víc." Ten pohyb jsem nikdy sám nezkusil, ale znal jsem ho z několika narychlo nakoukaných pornoscén: točením zápěstím jsem docílil toho, že důtky začaly vířit a dopadat na její prdelku v jakémsi dešti bičování. I přes škrabošku bylo vidět, jak Simona přivřela oči, ale ochotně nastavovala svou zadnici stále citelnějšímu výprasku, a já si s překvapením uvědomil, že přidávám na razanci, až začala tiše sykat. Na chvíli jsem se přestal ovládat a několikrát jí prdel přetáhl prudkými údery. "To bolí, Pane, děkuji, Pane!", vydechla, když jsem se zarazil. Ze zvědavosti, zda jsem to nepřehnal a skutečně to Simču vzrušuje, jsem přešel dopředu. Bradavky se jí, napjaté a vztyčené, draly z průstřihů košíčků a dole měla mušličku rozevřenou. Když jsem jí sáhl mezi pysky a jemně ji promnul, cítil jsem, jak je vlhká. Přiblížil jsem své prsty k její tváři; pomalu je olízala. "Děkuji, Pane. Mám ji mokrou, vzrušuje mě být bita, Pane.", okomentovala to dutým hlasem. Rozhrnul jsem jemnou krajku na košíčcích a nechal nahá ňadra bez opory viset ven z podprsenky, zatímco jsem prsty přejížděl po zduřelých bradavkách a vrásnících se světlých dvorcích. "Prosím, vytahejte mi cecky, Pane!", vydechla a vzápětí se prohnula, jak jsem ji důrazně potahal za oba růžové hroty. Několikrát jsem jí za prsa škubl, až se celá rozvlnila. "Děkuji Pane, zasloužím potrestat bradavky."

Přišel čas využít můj nákup. I když na tácu jsem zahlédl několik podobných rekvizit, s letmou vzpomínkou na fešnou blondýnku v sexshopu jsem vybalil zakoupené klipsy, Simoně bradavky několikrát důkladně promnul a pak na ně obě připnul, až se jí takhle ozdobené vrcholky ňader ohnuly. Jakékoliv zatahání za řetízek, který klipsy spojoval, způsobilo znatelné propnutí prsou a Simonino přešlápnutí. Do malých oček jsem jako bizarní vánoční ozdobičky připojil nejmenší dvojici kulatých závažíček a brnkáním prsty je rozhoupal. "Děkuji, Pane, krásně mi trápíte bradavky. Prosím o těžší, Pane.", vydechla Simona, která si všimla, že závažíček mám celé balení. Přeskočil jsem dvě velikosti a připnul jí na cecíky rovnou největší dvojici. Zhluboka vydechla, jak se jí vrcholky koz vytáhly. "Potřebuji výprask přes kozy, Pane.", udala vzápětí směr dalšímu počínání. Nejdřív jsem jí zlehka klepal po prsou bičíkem, ale pak jsem vzal do ruky důtky a začal jí hrudník bičovat s jen o něco menší razancí než předtím zadnici. Simona vzdychala, několikrát už se zdálo, že uhne, ale pokaždé jen víc vypjala poprsí další ráně. Aniž bych si to uvědomil, sáhl jsem jí pod bříško a stiskl její nahou, vzrušením rozevřenou mušličku. Stačilo ji chvilku prsty mnout, a už jsem dvěma zajel do mokré dírky. Začal jsem ji prsty šukat a přitom jí dál bičoval kozy. "Děkuji, Pane, prosím o potrestání kundy, Pane.", zasténala Simona. Možná to udělala proto, že prostě potřebovala na chvíli ulevit svým rudnoucím kozám od výprasku. Radši jsem důtky položil, protože má příchylnost k tomu černému nástroji mě samotného trochu vyděsila, a vsunul pomalu Simoně mezi stehna jezdecký bičík. Vtiskl jsem ho do rýhy mezi jejími pysky a projížděl jím její čárku, pak ho oddálil a koženou koncovkou pleskl přes poštěváček. "Auuuu....děkuji, Pane!", zareagovala Simča a na chvíli stiskla stehna k sobě. Vzápětí se znovu narovnala a rozkročila, ale druhá rána přes poštěvák ji opět přinutila dát nohy k sobě. "Prosím o spoutání, Pane. Toužím po výprasku kundy, ale nejsem dost silná, Pane.", vydechla, sama zvedla ruce a položila je na zavěšenou tyč. Okovy byly zajištěny jen jednoduchými kovovými závlačkami, což mě uklidnilo, protože mi na chvíli proběhly hlavou všechny ty žertovné zprávy o experimentujících dvojicích, co se spoutaly, a pak se nemohly odemknout, protože se kamsi ztratil klíček. Simona se s takto zajištěnýma rukama nemohla bránit dalším ranám přes kundu, i když nohy k sobě tiskla po každé z nich. Radši jsem s bitím přestal, z tácu vzal několik velkých plastových kolíčků a klekl si k jejímu podbřišku. "Děkuji, Pane.", odrecitovala pokaždé, když jsem jí kolíček přicvakl na jeden z pysků. Umístil jsem na každý po třech, a když jsem si všiml,že i ony na sobě mají očka, na dva jsem připojil v náhlém záchvěvu zručnosti kulatá závažíčky. Pysky kundy se Simoně rázem propnuly a vahou závažíček jí krásně odstávaly. Její mušlička vypadala s takhle ozdobenými závojíčky nezvykle, ale tím víc mě lákalo ji takovou ošukat. Vysvlékl jsem se z kalhot a několikrát ještě Simče zabrnkal na závažíčka na bradavkách i pičce. Znovu poděkovala a v očekávání věcí příštích se rozkročila.

Rozrušený neobvyklou situací i neznámým prostředím, celou dobu jsem se slabý, ale vytrvalý pocit, že v bytě je ještě někdo další, snažil vytěsnit. Proto když najednou zpoza paravánu vyšla druhá dívka, vylekala mě. "Dobrý večer, Pane, i já jsem Vaše otrokyně.", usmála se drobná černovláska, které zakrývala obličej stejná škraboška jako Simoně. Okolo ní jí spadal vodopád černých kudrnatých vlasů do půlky zad. I jí vzrušující úbor podtrhoval její ženské přednosti: od pasu nahoru byla úplně nahá, takže dvojice plných, na její drobné postavě vynikajících kulatých prsů s malými tmavými bradavkami se jí volně pohupovala a lákala ke stisknutí. Jediným jejím oblečením byly černé síťované punčocháče s velkým oválných průstřihem vepředu. Husté ochlupení jí tvořilo v klínu pečlivě upravený tmavý trojúhelník. Když jsem ji obešel, všiml jsem si, že má díky střihu punčocháčů stejně lákavě obnažený i kulatý zadeček. Překvapilo mě a trochu i vyděsilo, že jsem jí zcela automaticky vlepil po facce na každé prso, za což s malou úklonou poděkovala. "Prosím, Pane, potrestáte i mé cecky?", vybídla mě a podala mi z tácu dvě svorky, spojené řetízkem. Nejdřív jsem jí za její drobné bradavky, tvrdé jako dva kamínky, obě pružná a bujně se vlnící prsa pořádně vytahal, než jsem je svorkami spojil. "Děkuji, Pane, tahejte prosím silně, Pane.", usmála se černovláska s další malou úklonou. "Pane, smím požádat o osvobození svých cecků? Bolí, Pane.", ozvala se naopak Simona a mimoděk mi připomněla mou nezkušenost; vůbec mi nedošlo, že by delší stisknutí klipsy mohlo na jejích kozičkách zanechat otlaky, které by navíc jistě vyvolaly u Honzy jisté otázky a podezření. "Aaaach, děkuji, Pane...", vzdychla, když jsem jejím bradavkám ulevil. "Smím Vám honit čurák, Pane?", zapředla černovláska snaživě a klekla si mi k nohám. Chvíli otírala pokorně tváře o moje vyboulené trenýrky, a když jsem přikývl, rychle mi je svlékla, až můj ztopořený klacek vystřelil ven. Vzala ho jemně u kořene a velmi zručně ho začala rukou zpracovávat. Sem tam se sklonila níž a jazýčkem mi lízala koule, výš ale nešla, dokud mi po chvíli na ptáka nenavlékla kondom, který vylovila za gumou svých punčocháčů. Pak už ochotně nechala mé ztopořené péro zajet mezi své rudé rty a dojela jimi až na kořen. Její poloha mi poskytla možnost vjet prsty do těch hustých, kudrnatých vlasů a tisknout si její hlavu těsně k čuráku, zatímco druhou rukou jsem poškubával za řetízek, který jí zvedal a napínal její kozičky. Kouřila mě snaživě, dokud nezačala slabě dávit. Když vstala, dostala hned dvě citelná plácnutí přes pohupující se kozy, která s úklonou přijala a vzala ze stolku další rekvizitu. Klekla si za stojící Simonu a chviličku ji lízala mezi stehny, spíš než rozevřené kundičce se ale věnovala její zadní dírce. "Pane, potrestáte své otrokyni zadnici?", navrhla mi, když znovu vstala, a začala afektovaně olizovat kovový anální kolík, zakončený nepravým diamantem. Druhou rukou přitom kroužila Simoně po rozevírající se rozetce prdelky, do které sem tam na chvíli vnikla prstem. Pocítil jsem nevoli, že mě maličko manipuluje proti Simoně, a tak jsem jí hračku vzal z ruky a vzápětí ji razantním gestem přiměl si kleknout. Vyjekla překvapením, ale zaujala požadovanou pozici na všech čtyřech, takže jsem jí mohl začít pronikat pomůckou do zadečku. "Ano Pane, děkuji, Pane...přitlačte víc, zasloužím potrestat svou nadrženou zadnici.", šeptala horoucně a natáčela se zadkem proti tlaku mé ruky. Simoně přešel po tváři krátký úsměv, jako by ji změna černovláskou navrhované situace maličko potěšila. Ta si nechala zasunout kolík do zadečku postupně až po diamant. "Děkuji za potrestání své zadnice, Pane." "Kterou ze svých otrokyň chcete omrdat, Pane?", pronesla Simona a rozkročila se ještě víc, takže mi vystavila svou vyholenou píču s kolíčky stále připnutými k pyskům. Tím, jak obě dívky mluvily trochu strojovou, nepřirozenou dikcí a vzhledem k situaci se vůbec nevyhýbaly jistým výrazům, navozovaly jakýsi neskutečný, snový dojem a já se propadal do pozměněné reality, v níž jako by se zhmotnily tajné erotické fantazie.

Rozhodnutí, kterou z dívek začnu píchat, kupodivu nezůstalo na mně, protože k mému dalšímu leknutí vyšel zpoza paravánu tentokrát vysoký muž. Na obličeji měl také masku, jinak byl zcela nahý a jeho zpola ztopořený úd se ve vzduchu komicky pohupoval. Mlčky mě pozdravil pokynutím hlavou a posadil se do křesla v rohu místnosti. Černovláska k němu po čtyřech přilezla, sklonila se nad jeho klínem a vzápětí už vodopád jejích černých vlasů doprovázel pravidelné pohyby hlavou, jak mu začala ptáka kouřit, aniž by tentokrát navlékala kondom. Všiml jsem si, jak si přitom volnou rukou nenápadně poklepává na diamant ve své zadnici zasunutého kolíku. "Prosím, Pane, zmrdejte mě.", nabídla se mi Simona. Když jsem jí uvolnil ruce z pout, váhavě přešla k jakémusi klekátku přímo naproti druhé dvojici, na které se pomalu poskládala s vysazenou prdelkou a nastavenou kundou. Možnosti připoutat ji ke klekátku za ruce a nohy jsem ani nevyužil, přistoupil jsem k ní zezadu a konečně jediným přírazem pronikl do její štěrbiny. Dvojice naproti nám už také souložila, černovláska snad aby mi vynahradila svůj ústup, stála rozkročená nad sedícím mužem čelem proti mě, takže jsem krásně viděl, jak se mu chlupatou pičkou nabodává na ocas, až jí kozy nadskakují. Simona tiše sténala a mě silně dráždily do přirážejícího klacku kolíčky, které jí trápily její nahé pysky zřejmě už příliš, protože po chvíli znovu pokorně požádala o jejich sejmutí. Když jsem její frndičku zbavil kolíčků, všiml jsem si, že čurák druhého muže už neprojíždí černovlásce prcinu, ale píchá ji do zadní dírky. Zatímco předtím svou otrokyni mrdal téměř lhostejně, šoustání jejího zadku ho vzrušilo, takže s hekáním hnětl její pružné kozy, mačkal je a tahal za drobné bradavky. Černovláska měla tvář staženou směsí vzrušení a bolesti, ale na mužovo péro se nabodávala s veškerým nasazením. Cítil jsem, že se blíží moje vyvrcholení a podle toho, jak začala Simona sténat a drmolit své "Prosím, Pane, ještě, Pane!", i ona byla krůček od orgasmu. Když se mi koule stáhly a vzápětí jsem začal prudce stříkat, ani jsem nevnímal, že Simonu plácám přes zadnici, kterou házela proti mému ptáku, až se i ona prohnula a udělala se. Prožíval jsem s každým výstřikem explozi intenzivní rozkoše, takhle prudce, skoro až bolestně, jsem už dlouho nestříkal. Jak vlny slasti odeznívaly a do uší mě začalo bodat vysoké sténání černovlásky "Ano, Pane, vystříkejte mi zadnici, prosím.", jako bych se vrátil ze sna do reality. Sevřel mě podobný nával paniky, jako když jsem byl před pár měsíci uvězněn v Andrého ateliéru příchodem zákaznice. Najednou jsem intenzivně cítil, že tu nechci být. Simona se malátně sesunula z klekátka, které ještě před chvílí křečovitě svírala při svém orgasmu, pomalu přelezla po čtyřech ke druhé dvojici a začala jako fenka vkleče lízat černovlásce frndu a muži ptáka. Určitě existovala řada zajímavých variant, jak se ke trojici přidat, ale já se rychle oblékl a téměř vyběhl z bytu. Simona se po mě na vteřinu ohlédla, pak se ale opět sklonila k rozcapené mušli druhé dívky.

Když jsem vyšel do chladného nočního vzduchu, měl jsem pocit, jako bych se vynořil z hluboké vody. Hodinky ukazovaly půl jedenácté, Továrna byla docela daleko, ale byl pátek a já věděl, že kapela možná ještě bude hrát a party bude v plném proudu určitě, takže jsem bez zbytečného přemýšlení vyrazil. "Teda Pájo, ty vypadáš i na svoje poměry fakt děsně.", ušklíbla se Terka za barem, kde k mému ulehčení nestála Ella. Vypil jsem na ex malé pivo a přiznal jí neurčitě, že mám za sebou jeden z nejpodivnějších zážitků, aniž bych specifikoval, z jaké oblasti. "Vidíš, já ti říkala, že se ti to s tím pánem, jeho dcerou a jejím spolužákem nebude líbit.", mrkla na mě. "Teri, ty bys mohla psát scénáře. Jak jsi to říkala?" Jen mávla se smíchem rukou a podala mi druhé pivo. "Viděl jsi tu saxofonistku? To je holčina, co? Třeba by se nechala po koncertě namalovat, když Simča odjela k rodičům...", nadhodil Honza, který vedle mě přistál. Na pódiu foukala do sága štíhlá bloncka s parádními melouny, které se jí, zpola odhalené, při hraní krásně pohupovaly ve výstřihu a já cítil, že se svět vrací k normálu. Simona asi náš společný průzkum třinácté komnaty stravovala trochu náročněji, protože ještě v pondělí se mi ve škole důsledně vyhýbala a v Továrně se pokusila proklouznout kolem baru jako myška. Využil jsem toho, že jsem malíře Honzu viděl před chvílí odcházet ven, a zrovna když se otočila v prvním patře od zamčených dveří jeho ateliéru, zastoupil jsem jí cestu. "Jé, ahoj, já tě ani neviděla.", zalhala. "Tak jak se ti líbila naše ... hm, akce?", nadhodila nejistě. "Bylo to hodně ... hodně intenzivní, neobvyklý.", hledal jsem najednou obtížně slova zase já. "Ten druhý, to byl ... ?" "To byl.", přikývla. "A ta druhá?", "To byla ta druhá. Teď je asi první.", pokrčila rameny. "Byla to jeho podmínka, pod kterou mi ten byt půjčil. Chtěla jsem, abys to měl na úrovni, žádný pouta z teleshoppingu a upocená trapárna v mém pokoji." "To oceňuju. Jen doufám, že se tím nemění Honzova pozice.", nadhodil jsem. "Kdepak, to vůbec. Tohle byla jednorázová akce, k tamtomu se nevracím ani náhodou.", odpověděla možná až moc horlivě. V náhlém popudu jsem podobně autoritativním hlasem jako v bytě vyjel: "Dej ruce za záda a otevři pusu." Vteřinu na mě překvapeně zírala, ale pak můj rozkaz pomalu splnila. Energicky jsem jí vyhrnul halenku až k bradě, zmuchlal její dolní okraj a strčil jí ho jako improvizovaný roubík do pusy. Jelikož po svém zvyku neměla na sobě podprsenku, její prsa se jí nahá zhoupla a rychle se vztyčující bradavky mířily jako dva růžové hroty proti mně. "Takže už žádné schůzky s tamtím, jasné?", zavrčel jsem a pleskl ji dlaní z boku přes pravé prso, až to mlasklo. Simona jen přikývla. "A věrná Honzovi ... v rámci možností.", dodal jsem alibisticky a doplnil to plácnutém jejího druhého ňadra, na jehož kůži zůstal na chvíli bledý otisk mé dlaně. Znovu horlivě přikývla. Pak jsem ji laškovně zatahal za naběhlé dudlíky a zase jí halenku přetáhl přes nahý hrudník. "Uuuf... máš talent, Pájo. Ty bys to uměl. No dobrý, dobrý, už mlčím.", rozesmála se Simona, celá ve tváři zrůžovělá. Pak jsme společně sešli dolů na bar. Simča ve snaze z celé věci se vymluvit klábosila o všem možném a já si tu ukecanou temperamentní holku vedle sebe prostě nedokázal spojit s pokornou a unylou otrokyní z vinohradského bytu. Na dlani jsem ještě cítil, jak jsem Simče nafackoval přes prsa, a věděl jsem, že jakkoliv ten zážitek byl jako zhmotnění temného pornofilmu, musí zůstat ojedinělým dobrodružstvím, protože jinak by mě to asi rychle pohltilo. Večer mi pípla smska od Simony: 'Dlužím ti další poděkování. Třináctá komnata zamčena, klíč zahozen.'