Tak si trochu odskočím od své milenecko-masérské ságy a popustím uzdu fantazii na téma, které je zdá se blízké velkému množství místních uživatelů. A to sice radovánky mladších junáků, se zralýma dámama ve středním a někdy i vyšším věku.

Ač to sama nemůžu pobrat, protože se neustále minimálně mentálně cítím na plus mínus třicet, tak si člověk chca nechca rychle uvědomí, že ve svých 42 už šelma jako já taky spadá do kategorie, kdy jsou pro mne v některých případech zajímaví kluci, o kterých by se dalo říct, že jsou proti mně absolutní zajíčci. 10 a víc let věkového rozdílu, je jim kolem třiceti, ale to se mi najednou zdá tak akorát :-) ve 28 letech bych nad 25letým vrtěla hlavou. Ale vše je s postupem času evidentně relativní.

Takže pro vás všechny holky kolem 40ti, co se cítíte na vrcholu svých sexuálně intimních sil a vás zajíčky kolem třicítky, co už jste si s vrstevnicemi, co chtějí buď rodinu nejpozději včera, nebo jsou zcela pohlceny kariérou užili své a najednou je zajímavá varianta dáma, co ví a zná, ví co chce a kde jsou hranice, tahle je pro vás. Pro představu, jak by to třeba mohlo být.

Jsem profesionálka. To se ode mne snad v mém věku čeká. Je mi přes 40. Vím, co je kvalitní péče o pleť, nepotkáte mne až na výjimky, rovnající se katastrofě, bez dokonalé manikůry, obvykle v decentním oblečku v podobě přiléhavých kalhot a dobře sedící košile s vestou nebo sáčkem. Vlasy upravené, decentní a přednosti vyzdvihující makeup. Boty na vysokém podpatku, smyslná a ženská značková vůně, ladící kabelka, obvykle s kelímkem na objednávku upravené receptury kávy některé ze světových frenchíz.

Vyzařuje ze mne energie a přitom vnitřní klid a zkušenost. Na rozdíl od kolegů v práci umím při jednáních využít své ženské převahy a intuice a co si budeme vykládat, občasné naklonění se nad jednací pole s mojí horní výbavou s partnery nebo oponenty mužského pohlaví také udělá své.

Asi proto mne majitel firmy, se kterou spolupracuji, posílá na jednání, ve kterých už není mnoho prostoru pro úspěch a je potřeba pozměnit strategii našich ambiciózních obchodních střelců. Tak jako dnes. Naším skoro klientem je mladý zástupce developerské firmy. Naši ostří hoši měli za úkol zajistit smlouvu na zastupování při prodeji většího portfolia nemovitostí. Nehli s ním ani o píď. Tak vyrážím na poslední schůzku já.

Setkáváme se v jedné z nemovitostí, o kterou nám šlo, luxusní, několika pokojový byt s výhledem na Prahu, několika terasami, vířivkou uprostřed obýváku a prosklenými koupelnami. Opravdu poněkud dekadentní. Uvítá mne ve dveřích, modrooký, s lehkým strništěm, jak je dneska moderní, oblek nejnovějšího střihu, u kterého se mi stejně jako u kolegů v kanceláři kalhoty zdají nesmyslně krátké a úzké. Vzorovaná košile, lehce nekorespondující kravata. Moderní ano, moje gusto úplně ne. Navíc zajda, jestli je mu třicet, tak je to moc. Usmívá se na mne a zdraví mne, představí se jako Jakub. Snažím se být milá, decentní. Děkuju mu, že si na mne našel čas, i když uvnitř se mi s tímhle cucákem vůbec jednat nechce. Tyhle namistrovaný týpky fakt miluju.

Ale tak firma je firma. Tak se s ním usadím k prosklenému kuchyňskému stolu, přehodím ležérně nohu přes nohu a zvolna kývám nártem v lodičce, zatímco si vykládáme o důvodech, proč se mu podmínky, navržené naším obchodním týmem, nezdály zajímavé. Poslouchám ho na půl ucha, protože obsah znám od kolegů a klidně si ho prohlížím. Nemůžu si nevšimnout, že kouká na moje boty a pohybující se nohu skrz desku stolu, namísto aby koukal do papírů před sebou. Hmmmmm..... zaměřím se na něj víc... Má hezké, upravené ruce, pohrává si s tužkou v prstech, pěkně tvarovanou pusu, řasy, které by mu záviděla kdejaká mrkací panna a vybělené zuby. Celkově je vidět, že se o sebe hodně stará. Přestanu hýbat nohou, hned ho to vyruší, sklouzne očima po mých dlouhých nohách, na chvilku se zastaví na bílé košili s proužkem, až se pohledem vyšplhá k mému obličeji. Trochu se zadrhne ve své litanii na téma nesmyslné požadavky, je vidět, že si je vědom, že jsem ho přistihla při očumování. Sklopí oči do papírů a dokonce se trochu začervená. Začíná mne to bavit. Nepřijde mi nijak ultra sexy, ale jeho rozpaky jsou celkem roztomilé. Koukám na něj, jak kočka na zpitomělou myš.

"Jakube, prosím Vás, vraťte se k tomu proviznímu bodu, co že vám na něm nevyhovovalo?" Předstírám zájem, zatímco nohy pod stolem složím vedle sebe, překřížím v kotnících a strčím pod židli, což mi umožní opřít lokty o stůl, malinko si tak zmáčknout pažemi prsa ve výstřihu a naklonit se nad desku stolu blíž k němu, naznačujíc zaujaté naslouchání.
"ehm...ano.. Provize..." trochu se zakoktá a jeho pohled směřuje přímo do výstřihu mé košile, kde se k sobě mačkají moje holky. Jeho ruměnec stoupá od límečku košile o kousek výš k linii čelisti. "Moment...já to najdu přesně..." hrabe v papírech ale každé dvě vteřiny blejskne pohledem k zapínání mé košile. Nosím delší řetízek z bílého zlata s přívěskem, který mi sedí skoro ve žlábku mezi ňadry. Začnu si s ním rádoby nevědomky hrát a vidím, že jeho ruce v papírech se zastavily a prostě mi zírá na kozy.
"Jakube, našel jste, co jste hledal?" usměju se a nadhodím tichým hlasem...
Odkašle si a začne hrabat ještě zuřivěji v papírech...
"Klid, máme dost času, v klidu si to najděte. Nevadí, když se půjdu podívat na chvilku na terasu?" "Jasně, dejte mi chvilku, já to najdu" drmolí Jakub. Zvednu se a dám si záležet na tom, aby to bylo elegantní, plynulé. Jakoby se hrálo o každý krok, aby se moje boky trochu zhouply v bocích. Co chudák chlapec netuší, že ve skleněném odrazu jedné ze stěn vidím, jak můj odchod pozoruje. Já mu dám, hajzlíkovi....říkám si v duchu. Vyjdu na terasu a opřu se oběma rukama o nerezové zábradlí, trochu se rozkročím a předstírám, že se předkláním, abych měla lepší výhled do strany a přitom malinko prolomím bedra a vystrčím zadek. Vím, že ze zadu to vypadá jako pozvánka. A to fakt nemám v plánu. Ale trochu mu otlačit ptáka v erekci o látku značkových kalhot, to by mohla být sranda. Nemá nosit takhle blbý střih.
Ohlédnu se přes rameno a samozřejmě se střetnu s jeho upřeným pohledem.

"Jakube, tohle je parádní výhled," usměju se....už je to nepokrytý dvojsmysl. Jenom polkne a kývne. Říkám si v duchu, jestlipak se odhodlá, chlapeček... Narovnám se a rovnám si oblečení, dám si záležet aby mi upravené ruce přejely po zadku, sehnu se abych si stáhla úzké kalhoty ke kotníkům, porovnám si košili...představení pro kolouška, culím se v duchu, na povrch klidný výraz elegantní ženy, co jí záleží na zevnějšku.

Vrátím se do místnosti. Sedí u stolu, opřený v židli, papíry rozložené, ale už ani nedělá, že do nich kouká. "Nemáte chuť na panáka? Vím, že pak budete řídit, ale třeba by to šlo nějak zařídit?" říká překvapivě jistým hlasem, i když vidím, že už mu červenání poskočilo až na lícní kosti. "Podle toho, co tu máte..Jsem vybíravá, tak jestli mi to za to stojí, víte?" Laškuju, opřená o pult kuchyňské linky.
Vyskočí ze židle a otevírá lednici umně schovanou v kamenném obložení kuchyně.

"Pojďte si vybrat..." pobízí mne.
Projdu kolem něj, drží otevřené dveře ledničky, lehce se dotknu jeho paže, jako bych chtěla zajistit, že ho nevylekám, když se kolem něj protahuju. Cítím, jak lehce ztuhne a natočí se ke mně, když ho míjím. Přísahala bych, že si čuchnul jak voním. Koukám do lednice, kde jsou celkem tři láhve, jako by tam byl výběr století. Ale současně s tím, jak chlad z ledničky prostupuje mým oblečením vnímám, jak mi začínají tuhnout bradavky pod krajkovou podprsenkou pod košilí. To by se mohlo pro moji provokaci hodit.

Napůl se k němu natočím, bradavky mi v daném úhlu osvětlení z ledničky jednoznačně trčí přes košili, ale dělám, že nic netuším a ptám se s úsměvem "A na co byste měl chuť vy, Jakube?"...
"Já...já..." koktá už zase rozpačitě, ten předtím tak namistrovaný frajírek...
"Copak, Jakube? Jste nerozhodný? Koukněte na ten výběr..." Nakláním hlavu na stranu a otevřeně flirtuju. Vidím jeho oči přilepené na moje plná prsa a krajku pod košilí, která je nasvícená a struktura pod ní se nedá přehlédnout. Ty moje Éčka mají prostě vždycky svoje fanoušky.

Teatrálně si povzdechnu: "No jo, vy mladíčci nerozhodní, tak já něco vyberu, když teda nevíte co byste...." A otočím se zpět do lednice.
V tom okamžiku mi Jakub zezadu položí ruce na boky... "Prosím tě neotáčej se..." skoro škemrá... "Aleeeeeee, jak mám tohle chápat?" Kontruju.. "Já.... já tohle normálně fakt nedělám, ale... já .... sakra... ty mně tak rajcuješ..." říká skoro zničeně.

No, stojící napůl v lednici, mi začíná být celkem zima. A fakt nemám chuť s ním tady píchat, mám být za hoďku na další schůzce. "Tak s tím něco uděláme Kubíčku, co říkáš?" oslovuju ho familierně. "Tak už si je omákni, vím, že ti o to jde už od prvních chvílí..." pokračuju. Zavřu dveře lednice, vezmu jeho ruce na bocích a posunu si je nahoru na kozičky. Je jak uhranutej. Drží moje holky v rukách, bradavky mu tlačí do dlaní, prohmatává je, neodolám a opřu se rukama o zavřenou lednici a zadkem se mu otřu o klín, kde už cítím slušnou erekci...

Jak když do něj vjede blesk, když se o něj otřu, přitlačí k mýmu zadku klín a zmáčkne prsa skrz košili. Je to docela rajcovní...přemýšlím, co s ním...
"Pojď, něco si užiješ, dneska jsi dítě štěstěny, koloušku.. " slibuju, sáhnu do lednice naleju dva panáky Zacapy na led a vedu ho ke kožené lenošce, kam ho usadím, sklenky s pitím na stoleček vedle a zatímco sedí jak zkoprnělej, rozepnu mu ty úzký kalhoty, stáhnu je až ke kotníkům spolu s moderníma boxerkama, ze kterých se mu vyhoupne moc pěkný péro střední velikosti. Kleknu si před něj a mírným tlakem na obě kolena ho přiměju, aby dal nohy od sebe a já se mohla uvelebit mezi nima.

"Zajíček s hezkým ocáskem.." chválím ho. Je oholený, pohladím ho, hezky hladký i na koulích. "Takže Kubíčku, teď si pěkně složíš ruce za záda nebo za hlavu, nebo kam potřebuješ, ale pokud mi do toho jednou zasáhneš, tak tahle jízda končí... rozumíme?" diktuju pravidla. Kývá a dívá se na mne lesknoucíma se očima, dech má těžký, každý dotek, který věnuju jeho rozkroku se projeví jeho mírným povzdechem.. "V pořádku..." Usměju se... "A neboj, tohle tě k ničemu nezavazuje. Ani mě ne.. business budeme řešit jindy, ano?" ujišťuju ho, že tahle hra je jenom pro radost, nic vypočítavého nebo zavazujícího. Konečně z něj vymáčknu úsměv. Prima, tak si rozumíme.

"Tyhle se tí líbí viď?" Ptám se a rozepínám si halenku. Zatíná ruce, o které je opřenej do lenošky. Vidím jak rád by mi teď pomohl. "Ani na to nemysli, buď hodný chlapec a nebudeš litovat..." upozorňuji ho. Obě prsa vyhodím z podprsenky, kterou nechávám pod nima... krásně čouhají z výstřihu košile, kterou rozepínám ještě o kousek níž. Vezmu obě kozičky do svých dlaní a ukazuju mu, jak krásně reagujou, když si promnu bradavky a zatahám za ně. Zase to jeho zatajení dechu, oči už má úplně temně modrý. "Klidně si napij, pokud ti to pomůže." uculuju se.. Zvolna usrkává ze sklenky a nepřestává hypnotizovaně zírat na práci mých prstou na mých bradavkách.

"Buď tak hodnej a podej mi kousek ledu.. pusou.. ano?" dožaduju se. Nalije si do úst větší lok a spolu s ním ledovou kostku. Skloní se ke mně a dáme si první pusu. Má jí voňavou po rumu, chladivou po ledu, měkou obláčkovou pusu... jak začne vztahovat ruku k mý hlavě, hned se ohradím... "Nene, nezlob!" varuju ho znova a otevřu pusu na francouzáček, při kterém si vyměníme ledovou kostičku...
Rukou zatlačím do jeho košile aby se zas narovnal a trochu zaklonil a kostku ledu vytlačím skrz rty, vezmu ji mezi prsty a přejedu s ní po bradavkách. Reakce je okamžitá, zvtrdnou mi na šutr a jako by byly propojený s jeho ocasem, jemu se napřímí ještě o trochu víc. Trošku si bradavky poškádlím, po prsou mi teče tající voda do žlábku mezi nima. "Potřebuješ zchladit, koloušku." laškuju a strkám si led zpátky do pusy, kde ho chytim mezi přední zuby, předkloním se a dám mu lehkou pusu na špičku žaludu. Druhý dotek je dotek rtů a ledové kostičky.... "Aaaach.." ujede mu nahlas a hlava mu spadne dozadu...

Parkrát to zopakuju, led mi taje mezi rty, voda mu teče po ocase až ke koulím spolu s mýma slinama. Chytím ho za jeho pevnou délku a začnu ho pevně táhle a pomalu honit, zatímco mu po vršku žaludu rejdím nachlazenýma rtama a jazykem. Vzdychá už hezky nahlas a pravidelně...

"Jakube, podívej se na mne..." Přestanu s honěním a kouřením a čekám až ke mně skloní pohled. Pak si rukama mokrýma od jeho ocasu, ledu a slin rozetřu zbytky roztáté vody po prsou, nakloním se nad něj a vezmu mu péro do žlábku mého dekoltu. Zmáčknu prsa z obou stran a začnu mu ho honit mezi mýma luxusníma kozkama. Klouby na prstech má úplně bílý, s každým tahem se předklání blíž a blíž ke mně, vidím jak by na mne vletěl, ale nechce si to pokazit. Honím mu ocas v sametovém mezikozí, párkrát si tam pustím trochu slin z pusinky, aby to hezky klouzalo.
"Prosííííím, udělej mi to..." Sténá zajda. Na to jsem čekala... Uvolním ho z kozího zajetí, chytnu ho za koule, nasadím si jeho žalud na rty a začnu ho kouřit, zatímco druhou rukou si ho honím do pusy. Sténá nahlas, už se nekontroluje... "Ano, ano, ano prosím...." cuká mu v péru... "Tak pojď, tahle mlsná kočka ráda smetánku.." hecuju ho.

Ještě dva tahy a já dám pusu stranou, chytím ho za péro a jeho dávky si směřuju na odhalený vyprsený dekolt. Jakub sténá a stříká krásné dávky semene, jak se na jeho věk sluší a patří... když se dostříká, vyjeveně kouká na moje prsa, mne, sebe...
"Co koukáš, rošťáku...Olízat...musím ještě na jednání..." Nakazuju a ukazuju si na zaneřáděný prsa.. sklouzne z lenošky a zanoří mi hlavu do postříkanýho údolí.. všechno poslušně slízává, saje mi u toho bradavky, nemůže se tý hebký krásy nabažit.
Můj čas se ale krátí...Zvednu se ze země a začnu si rovnat kozičky zpátky do krajek, zapínám košili a před zrcadlem kontroluju, že nevznikly nějaké větší škody...
"Ale co ty... ty nic?? To mi nedělej.." koktá Jakub. "Není každý den posvícení, Kubíčku. Ale neboj, já už si svý v životě užila, bez jednoho orgasmu navíc život taky půjde dál.." ujišťuju ho. "Navíc fakt někde musím být."
"Tak ok, ale já se určitě ozvu, ano?" ujišťuje se o svých možnostech..

"Jak budeš chtít.." A mířím ke dveřím. Orgasmus z toho nebyl, ale tak nějak tuším, že naše osobně pracovní vztahy o něco posílily. Příště mu tam pošlu mojí mladou kolegyni s důkladnou instruktáží. Přece jenom, tohle bylo pro radost. Šukání zajíčkovských klientů není mým profesionálním stylem. Ale kdo ví, třeba se vzbudila šelma a na zajíčka ještě někdy chuť přijde, tak, jako přišla dnes.