Vše(chno) kolem Elišky 1

Vrátil jsem se z odpolední několikakilometrové procházky nedalekým lesem. Projít se sám krajinou, popřemýšlet a potěšit oči pohledem na živou přírodu, upřímněji řečeno v tyto teplé červencové dny spíš pohledem na polo odhalené postavy slečen a dam vyskytující se u jednotlivých pozemků nedaleké chatové oblasti, je balzámem na mou samčí duši. Jako lovec, který srovnává, jestli by mu stálo za to, skolit zrovna tenhle kousek, jsem cestou na pomyslných miskách vah vážil viděnou dlouhonohou pihovatou dámu s copem s mohutnými přednostmi nebo černovlasou štíhloučkou droboučkou mladou maminku, kolem níž se míhali dva caparti … Jenže, co je doma, se v mém případě víc než počítá. I když se oko při procházce pokochalo, preference se vždycky po vteřinovém srovnání vychýlily směrem k mé přítelkyni Elišce.

Otevřel jsem tiše domovní branku a neslyšně vystoupal do druhého patra rodinné vilky. Nechtěl jsem vyrušit v přízemí bydlící Eliščiny rodiče, podle zvuku sledující televizi, a chtěl jsem překvapit Elišku. Nahoře v patře mě čekaly ztemnělé pokoje. „Škoda, asi se ještě nevrátila z vyjížďky domů. Ale, co, stejně jsem chtěl ukojit nejprve hlad a potom chtíč,“ pomyslel jsem si a zamířil ke kuchyni. Prahem dveří u koupelny ale prosvítalo světlo. S potutelným úsměvem na rtech jsem opět co nejtišeji pootevřel a můj zrak se střetl s Eli vykulenýma očima. Ležela až po krk v napěněné vaně. Sklonil jsem se k ní na kolena, ponořil levačku do vody a jemně šátral prstíky směrem od Eli lýtek, vnitřní stranou stehen, přes na omak ochmýřenou mušličku, bříško, její levé prso, až po bradu, kterou jsem uchopil a naklonil se k ústům s cílem vpít se do ní. Odvrátila s mírným šklebem hlavu stranou: „Smrdíš potem, teď ne, Peťo!“ Zbrzdila mou touhu. „Tak já se nejdřív najím a potom se přijdu taky vykoupat,“ otočil jsem se a chtěl odejít. „Peťo, podej mi, prosím, žiletku, ať se můžu oholit.“ Splnil jsem přání a konečně usedl k talíři žvance. Přemýšlel jsem přitom, že už je to pěkná řádka týdnů, co jsme se chodívali, zvláště v sobotu, koupat společně, nejprve jsem Eli sedávající ve vaně naproti mně lazebnickými tahy břitvou likvidoval chloupky kolem pohlaví, při tom mi narůstala erekce a končili jsme buď milováním rovnou v napěněné vaně, nebo jsem si ji bral zezadu zahalenou ručníkem a hledící u umyvadla do oroseného zrcadla. Pokud jsme se chtěli obzvlášť trýznit, bičovali jsme se vzájemnými dotyky a obě pohlaví propojili až na posteli v ložnici. Něco ve vztahu s Eli se měnilo, jen jsem ještě nebyl s to identifikovat, o co jde. Z přemýšlení mě vytrhl zvuk otvíraných dveří, mezi dveřmi prošla nahá postava. Můj penis zareagoval Pavlovovým reflexem a drobně zpozorněl. Za chvíli se Eli vracela do koupelny, pod paží novou hebkou osušku. Očima jsem skenoval její postavičku. Má štíhlá, středně vysoká prostořeká malými prsíčky a vonící lasturkou oplývající studentka, někdy odtažitá, jindy lačná. Poslední dobou ovšem nesvá. Že by s ní zamávaly dva předprázdninové debakly jedné vysokoškolské zkoušky a vyhlídka na zářijový poslední pokus? …

V koupelně se sice svítilo, ale už byla prázdná. Vklouzl jsem do vany a provedl rychlou očistu taky zakončenou holícím břitem. Nahý jsem se vydal do ložnice.

Eliška ležela nahá na břiše s rukou pod bradou, četla si při svitu lampičky asi ve skriptech a na mě vyzývavě svítila sněhobílá prdelka. Prsty obou rukou jsem se po přikleknutí vydal po vnitřních stranách stehen směrem k pohlaví. Po několika vteřinách odložila skripta, prohnula se v zádech, s hlavou u polštáře ale na loktech rukou ke mně jako maják nadzvedla a vyšpulila prdelku. Prsty jsem ponořil do pomalu slzící pochvy a zároveň z její břišní strany bloudil k trčícím hrotům malých ňadérek. Myslel jsem jen na sebe a penis přiblížil na okraj lesknoucího se údolí, popadl ji oběma rukama v bocích a vplul do nitra jak plavec ze skokanského můstku ke dnu bazénu. Jen co Eli vzdychla, obrátila se na mě se strachem v očích: „Neberu prášky, zapomněla jsem si je koupit, musíš si vzít návlek!“ Rozmrzele jsem sáhl do přihrádky u postele. Vyčkávala s našpulenou prdelkou. Probudil se ve mně kanec. Držel jsem ji silně za boky a narážel nejen do pochvy, ale proti celému tělu, které jsem si oběma rukama přitahoval na erekcí blouznící beranidlo, občasně jsem se jí přilepil na záda a hnětl hroty prsíček nebo prstem dráždil klitoris. Po čele, skráních i hrudi mi stékaly kapky potu. Jemně vzdychala a svírala poševní svaly. V několika minutách jsem dospěl do strnulé křeče, vyplyvnul hlavičkou údu dávku semene, vytáhl povadající penis, odložil návlek, stočil se do lžíce k Eliným zádům a zadečku a s rukou přes její nohu v mžiku vyčerpáním usnul.

Probudil mě závan vzduchu odtahující se peřiny a sledoval jsem už jen odcházející nahou postavu, která se za chvíli vrátila, oblečená. „Vždyť je neděle,“ rozmrzele jsem jí pronesl v ústrety. „Ještě spi, jedu na koně a budu se při tom učit, zatím pa.“ A byla pryč. S rukou na údu jsem přemítal, co budu dělat, těšil jsem se, že po ránu vytřepu opět naplněný váček, teď abych si sedl k počítači a koukal na porno. Přemýšlel jsem, má fantazie pracovala na plné obrátky. „To je nápad,“ blesklo mi hlavou. Po snídani jsem vsedl na kolo a rozjel se ke stáji.

Ujet ty čtyři kilometry nedalo velkou námahu, navíc v ranním chladu, kdy se teprve blížila osmá hodina. Vrata statku byla nezamčena, ale zavřena, známka, že Eli bude dávno za horama. Rodinný statek měl obytnou část a stáje. V nich měla Eli pronajatý box. Kromě vlastních koní patřících majiteli usedlosti, kterým byl pětačtyřicátník a na můj vkus egoistický a namachrovaný Pavel, byly zbylé boxy prázdné. Eli byla toho času jedinou nájemnicí. Za vše mohl Pavlův mamom a přemrštěné ceny. Jí se odtud i přes mé naléhání zatím nechtělo, už před měsíci přistěhovala svou kobylku z jiné stáje a představa opětovné změny byla ubíjející. Byla neděle, statek ztichlý. Předpokládal jsem, že pán statku, který se moc nepředřel, si přispal. Někde uvnitř by s ním měla být ještě jeho třicetiletá partnerka Běla a roční synek. Pavel se před časem rozvedl, ale představa byť jen dočasného mládeneckého života na statku, který potřebuje ženskou ruku, pro něj byla neúnosná, takže si přivedl podle svých slov nejkrásnější ženu z okolí. V tomhle nepřeháněl. Běla byla už od pohledu a povahou po všech směrech souměrná žena, kterou bych snad přál každému jinému jen ne Pavlovi a vůbec jsem nechápal, jak ti dva spolu mohou být.

Obešel jsem statek, postavil za něj kolo, vytáhl dalekohled a rozhodl se vykročit směrem k pastvinám, s cílem najít si v krajině Eli. Sotva jsem trochu poodešel, vyšla na zápraží statku postava. Schovaný nezpozorován za stromem, jsem použil čočkového přibližovadla a zahlédl Pavla. Jen tak ve slipech kráčel ke stájím a zmizel v nich. Že by pán šel obhlížet panství? Jistě zjistil, že Eli je na toulkách. Za chvíli se venku objevila i Běla. Pavel se k ní přiblížil a já jak na dlani mohl sledovat, jak ji majetnicky objal, rukama vyhrnul a nadzvedl dolní část letních šatiček, a i když se viditelně nesvá trochu bránila, přisunul ji a položil břichem na nedaleký stůl. Svítili na něj vyzývavě její běloskvoucí kalhotky. Obratným chvatem je stáhl k Běliným kotníkům a zkušeným poklepem koňáka na jednu z pat, kterou nadzvihla, zbavil tělo v tu chvíli zbytného oděvního doplňku. Za vteřinu už byly kalhotky, vedle nichž spočinuly slipy, odložené na židli a Pavel vsouval naběhlé pohlaví do Běly a začal ji picat zezadu. Hezká nedělní pohlavní mše.

Po chvíli Bělu obrátil čelem k sobě, přetáhl jí přes hlavu šaty, položil zády na stůl, přehodil si její nohy přes ramena a v rytmu koňských kopyt ve stylu klap, klap, narážel do Bělina lůna. Zřejmě už se blížil ke svému vyvrcholení. Odtáhl se. Běla pomalu vstala ze stolu, klekla si, jednou rukou pod Pavlovými kulkami, druhou pumpovala jeho napjatý úd, aby si ho o chvíli později vstrčila do úst. „Taky bych si dal říct,“ pomyslel jsem si při pohledu na Bělinu postavu uprostřed dvora a nedokázal potlačit vlastní erekci. Stáhl jsem si kraťasy a s jednou rukou na vlastním penisu a druhou na dalekohledu sledoval odvíjející se Pavlovu milostně mrdací ataku do Běliny pusy. Napjal se a vystříkl. Běla viditelně vše spolykala. Popadla kalhotky i šaty a zmizela do nitra budovy. Pavel si oblékl slipy, sáhl po obnošeném ležícím triku a vydal se ke stáji.

Slunce začínalo připalovat a já zvažoval, jestli se opravdu vydat za Eli a vystopovat si ji. Rozhodl jsem se ještě chvíli sledovat dvorní divadlo.

Pavel kydal ve stájích hnůj a vynášel ven na slunce sušit nějaké deky, které přehodil přes balíky sena a slámy před vraty stáje. Začínalo být vedro. Pavel volal na Bělu, která se za chvíli vynořila s PET lahví nějaké tekutiny, ze které si před vraty stáje mohutně přihnul. A ještě než lahev uzavřel, se smíchem zbytek obsahu vychrstl na stojící Bělu. Ta si naštvaně začala čechrat zmáčené šatičky. Pavel se k ní zezadu přitočil, rukama zabloudil přes vyhrnující si šaty po hýždích a bleskově asi i zepředu ke vchodu do pochvičky. Evidentně vyčítavě se na něj zadívala, ale to už moc nevnímal, přes hlavu jí opět přetahoval a odkládal šaty a přes nohy bleskově stahoval kalhotky. „Neuvěřitelné,“ pomyslel jsem si a vedle toho se snažil dalekohledem marně zachytit detaily Bělina pohlaví. Pavel se zbavil opět vlastních slipů, odhalil hruď jenom tím, že si přední část trička přetáhl přes hlavu, vyzval Bělu, aby si lehla na záda na deky rozprostřené na rozdělaných balících sena, poklekl před ní a nabuzen po vložení narostlého údu do jejího lůna, se ji opět rozhodl mrdat, z čehož jsem viděl jen jeho rytmicky jako kladivo kováře se pohybující zadek. Nevnímal jsem čas, jen pohybující se těla. Běla asi tušila blížící se vrcholky Himalájí a tak se nohama zaklesla za Pavlova záda, aby za chvíli místo vlajky oba paralelně nebo sériově dobyli vrchol mužským i ženským orgasmem. Díval jsem se smutně na vlastní topořící se mužství, v duchu spílal Eli, že mě ráno tak bezprizorního nechala doma a s nevěřícím pohledem na dvorní sexaktéry přemítal, že být blíž, mohl jsem si jejich výkony na památku nahrát. Snad příště.

Rozhodnutí už nešlo oddalovat, vydal jsem se za Eli, musím tedy do přírody. Nechal jsem dvůr dvorem a občasně s dalekohledem u oka a intuitivně v tušení, kde by Eli mohla být k nalezení, se vydal krajinou.

První myšlenka bývá většinou správná. Po slabé půlhodince putování na dohled hájíčku na kraji mezi končícím lesem a otevírající se polním horizontem se na louce pásla Elina hnědka Blanche. Znenadání se vedle mě vynořila rozesmátá dvojice trampů. Pustili jsme se do řečí, ptali se mě na několik místních reálií… Když jsme se loučili a já se vydával směr hájíček, přišlo mi, že se na mě potutelně usmáli.

Nadešel jsem si a jako zálesák se opatrně blížil ke cíli. Skryt v dostatečné vzdálenosti od koně i Eli, jsem ji konečně zahlédl. Ještě jsem se raději přiblížil na vzdálenost, kdy jsem mohl dalekohled odložit a obhlédnout situaci jen očima.

Ležela na dece, kolem sebe pohozenou knihu, pod hlavou sedlo. Přišlo mi, že dříme, ale s jistotou jsem to nevěděl, protože jsem se nacházel ve směru za její hlavou. Už jsem chtěl vykročit z úkrytu, když mě upoutalo několik věcí. Skoro naproti se téměř neslyšně poodhrnulo jemně houští a já zahlédl kousek Pavlovy hlavy. Potom mě to trklo. Eli vyluzovala zvuky a jemně hýbala oběma rukama. Nebylo pochyb, hladila si frndičku a v tichu nedělního dopoledne se uspokojovala. Jen Pavel s výhledem odnaproti bezpečně věděl, jestli na sobě má v tu chvíli kalhotky nebo se před ním odhaluje cesta do nitra jeskyňky.

(povídka je zveřejněna znovu na přání autora, starší špatně zformátovaná a tedy čtenářsky nekomfortní verze povídky nešla změnit)