Na veškeré připnuté svorky jsem dostal ještě závažíčka, abych si jejich stisk náležitě užil. Každé šťouchnutí či zatahání mou bolest ještě více stupňovalo. "Necháme ho trošku odpočinout a pujdeme se občerstvit, ne?", prohlásila po chvíli má Paní. Paní Zara souhlasila a byl jsem tak ponechán v souboji se svorkami. Neměl jsem však šanci. Bolest byla nejvíce snesitelná ve chvílích, kdy jsem se ani nehnul. To jsem však vydržel vždy jen pár okamžiků, než jsem sebou v poutech opět cuknul a mnou projela nová vlna bolesti. Naštěstí tyto chvíle netrvaly dlouho a Dámy byly zpět, aby mě zbavily všech svorek. Při jejich sundávání jsem cítil další palčivou bolest, která však postupně přecházela v úlevu. Jen jsem oddechoval do svého kalhotkového roubíku. Poté jsem se dočkal opět něžných dotyků, hlazení a polibků po ztrápených místech. Zbožňuji, když mi jsou chvíle prožitého utrpení takto krásně vynahrazeny. Kombinace cukru a biče přenáší mou mysl do úplně jiné sféry vnímání, do tranzu, kdy nevnímám nic jiného než přítomnost daného okamžiku. A já si tyto okamžiky užívám plnými doušky...

"Je čas na tvůj trest, čubko.", šeptla mi do ucha má Majitelka. Jen jsem se zachvěl. Sdělila mi, dostanu výprask přes celé tělo, intimní partie nevyjímaje. Dodala, že si mé potrestání chce užít, tak tentokrát nebudeme rány počítat, ale že skončí, až sama uzná za vhodné. Jako trestací nástroje si připravila několikery důtky, kratší a delší bič a také rákosku. Věděl jsem, že tento výprask nebude patřit k těm, které bych si kromě mé Paní užil i já. Na začátek si Dámy vzaly jemné důtky, aby mé tělo rozehřály a připravily na intenzivnější vyplácení. A skutečně, při prvních ranách se mým tělem rozlévalo příjemné teplo. Rány postupně zesilovaly, ale i při větším švihnutí byly stále celkem dobře snesitelné. Na řadu přišly ostřejší důtky a změna byla ihned velmi citelná. Zvlášť při bití přes penis a bradavky, které byly vystaveny předchozímu mučení. Rány těmito důtkami byly podstatně štiplavější a já jsem začinal bolestí hekat a znovu sebou bezmocně cukat v poutech. Záda, hrudník, břicho, zadek i penis jsem již měl jako v ohni a to ještě na řadu nepřišly ty nejbolestivější nástroje. Když na ně došlo, tak už jsem se bolestí jen chvěl. I při slabší ráně bičem mnou projela ostrá bolest. A když Dámy dodaly větší švih, tak už jsem se neudržel a hlasitě zakkřičel do roubíku. Dámy si dávaly záležet a nevynechaly jediné místo na mém těle. Měl jsem už slzy na krajíčku, když prohlásily, že jsou s výprasky a růžovo červenému zbarvení mého těla spokojené. Mé Paní však ještě něco k dokonalé spokojenosti chybělo a vzala si do ruky rákosku. Jen jsem se zhrozil. Rákoska není ani náhodou můj oblíbený nástroj, její bolestivé rány jsou pro mě nepříjemné až moc a sama Paní ji používá jen v nejnutnějších případech. Paní Zara si stoupla přede mě, zvedla mi bradu, abych se Jí během výprasku rákoskou díval do očí. Když však dopadla první ostrá rána, jen jsem hlasitě vzlyknul a ihned sklopil oči. Nedokázal jsem se při takovém ponížení podívat Paní Zaře do očí. Té se po tváři rozlil spokojený úsměv. Při dalších ránách jsem již spustil naplno a nepokrytě plakal. Má Paní již dále nepokračovala. Dobře věděla, že mě dostala přesně tam, kam chtěla. Tedy na mé úplné dno. Odložila rákosku, vyjmula mi roubík i s kalhotkami a jala se mě utěšovat. Přistoupila ke mně, položila si mou hlavu na rameno a obejmula mě. Za něžného hlazení mi šeptala, jak je pyšná na svou čubku, že to vše vydržela. I tato slova podpořila můj pláč a ještě dlouhou chvíli trvalo, než mě Paní úplně utišila. Uvolnila mi ruce i nohy a já se jen sesunul k Jejím nohám a vroucně polibky děkoval za prožité bolestivé, ale přitom krásné chvíle.

Vzápětí jsem se opět ocitl připnutý na vodítku a byl odveden ke gauči, kde již odpočívala Paní Zara a otrok azor Jí dělal podnožku. Chvíli odpočinku jsem uvítal i já, neboť jsem byl po předchozích hrátkách a výprasku poměrně vyčerpán. Mohl jsem se napít ze své psí misky na zemi. Pro doplnění energie se má Paní rozhodla nakrmit mně banánem. Chtěla se však s Paní Zarou mým krmením trochu pobavit, tak jej oloupaný dala na talířek na zemi, aby jej následně mohly svými lodičkami rozšlapat. Poté už jsem se směl konečně pustit do jídla. Nejprve důkladně očistit podrážky a podpatky obou Dam a pak poslušně spořádat vše z talířku, a to bez použití rukou. Bylo to hezky ponižující, Dámy se však vesele bavily. Za odměnu jsem dostal piškot a pohlazení se slovy, jaká jsem šikovná čubka. Pak už jsem se mohl také složit pod nohy své Paní a posloužit Jí jako podnožka. Dámy se daly do nerušeného hovoru a já byl pro tento okamžik rád, že si mně nikdo nevšímá a mohu si v hlavě zpracovat předchozí chvíle. Chvíle, kdy jsem se dostal až na samotné dno své submisivity. Chvíle, které byly ale tak úžasné a očistné. Vnímal jsem své rozbolavělé tělo, přesto jsem se cítil naprosto skvěle a momentální okamžiky si slastně užíval...

Ani jsem si nevšiml, že si má Paní sundala nohy z mých zad. Až zatahání za vodítko mě probralo z mého euforického bdění. Vůbec jsem nevěděl, co se děje, jen jsem slepě následoval svou Majitelku. Dovedla si mě znovu ke kleci, tentokrát jsem si však měl vylézt nahoru na lehátko, ke kterému jsem byl za ruce a nohy připoután. To už jsem se stihl zorientovat, co se děje. Zahlédl jsem otroka azora, jak visí na kladce, kde jsem byl dnes dříve připoután i já. Bylo mi vysvětleno, že nyní je na řadě on a já ať jsem hezky zticha a neruším. Paní mě pohladila po tváři a vášnivě políbila na rty. Poté jsem dostal opět roubík a k němu klapky na oči. Zase jsem byl tak krásně bezmocný, jak si má Majitelka zamanula. Dívala se na mě, hladila mě po těle a říkala si, jakou krásnou hračku má před sebou. Její hračku, majetek. Něčím však potřebovala svou hračku ještě ozdobit. Při zvětšujícím se objemu mého přirození Jí to docvaklo. Na moment si odběhla a vracela se s vítezoslavným úsměvem, který jsem však vidět nemohl. Ucítil jsem chlad v rozkroku a začínal tušit, co se chystá. Led spolehlivě zastavil nastupující erekci a za pár chvil můj ocas pěkně splaskl. Paní mi na něj začala cosi nasazovat a když se za pár chvil ozvalo cvaknutí zámku, byl jsem si již úplně jistý. Pás cudnosti. Zašeptala mi do ucha, že už můj ocas (tedy vlastně Její) potřebovat nebude a raději si jej zamkne, aby se mu nic nestalo. Ještě mě pohladila po koulích a odešla na pomoc Paní Zaře, která už byla nedočkavá na trápení svého azora. Já se tak mohl znovu ponořit jen do sebe a užívat si pocity, jak úžasné je někomu patřit, být vlastněn tak skvělou Dámou, jako je má Paní. Svištění důtek, bičů, rákosek, naříkání azora či smích obou Dam jsem vnímal jen jako kulisu v pozadí.

Ani nevím, kolik času uplynulo, když jsem si uvědomil, že Dámy s mučením azora dávno skončily. Zaslechl jsem, že se baví aportováním svých kalhotek. Dámy jej chválily, občas ale schytal pár facek, když nebyl dostatečně rychly nebo když nešikovně vracel v zubech přinesené kalhotky. Nechaly se od něj obsluhovat, masírovat nohy, sloužil jim jako stolek na tácek s jídlem a příjemně se u toho bavily. Mně si nevšímaly, jen občas směrem ke mně prohodily nějakou poznámku...

Večer již notně pokročil a Dámy usoudily, že je čas jít spát. Přikázaly otroku azorovi vše sklidit a zbylé občerstvení zabalit a schovat do lednice. Když vše splnil, odvedly si jej na vodítku a já tak zůstal sám. Bezmocný, pevně připoutaný za ruce a nohy jsem ležel na zádech, s roubíkem v ústech, klaplami na očích, zamčený v pásu cudnosti.. Začínal jsem mít obavy, že takto zůstanu celou noc, což nebyla zrovna nejlákavější představa. Zatahal jsem za pouta, ale jen jsem se přesvědčil, že sám nemám šanci se z nich dostat. A jak čas plynul, tak mé obavy narůstaly. Naštěstí pro mě, zůstalo jen u obav. Ozvalo se vrznutí dveří a klapot dvou párů podpatků směřoval ke mě. "Tak co čubko, pujdeme spát, ne?", naoko se zeptala má Paní. Jen jsem nesměle kývnul. "Neboj. Když nám teď dobře posloužíš, tak si možná vysloužíš pohodlnější spaní", dodala s úsměvem a sundala mi klapky i roubík. Všiml jsem si, že jsou obě Dámy skoro nahé, na sobě mají jen téměř průsvitné župánky, navíc jen ledabyle zavázané. Má Paní měla černý, Paní Zara červený. Vylezly si ke mně na bondážní lehátko, má Paní si mi sedla obkročmo na břicho, Paní Zara na obličej. Připoutaný jsem se tak stal živou erotickou hračkou. Dámy se se spolu mazlily, líbaly se a já se dal na příkaz do lízání již vlhké kundičky Paní Zary. Po chvilce lízání začínala vzdychat vzrušením a sama rajtovat po mém obličeji. Netrvalo dlouho a tělem Jí projel silný orgasmus, jen se vzrušením celá třásla. Když Její orgasmus odezněl, Dámy si vyměnily místa. Jen s tím rozdílem, že má Paní si sedla zády k Paní Zaře aby mi mohla uvěznit hlavu mezi svými stehny. Na Její příkaz se dávám do jemného lízání nejdříve okolí pysků, pak opatrně mezi ně. To Paní pěkně vzruší a přisedne si na můj obličej plnou vahou. Ocitám se jazykem hluboko v Její kundičce a poslušně Ji lížu dle instrukcí. Tu jemněji, tu silněji. Také začne rajtovat, přejíždí mi vlhkou kundičkou přes ústa i nos, až mám za chvíli celý obličej mokrý od Jejích sladkých šťáv. Brzy příchází orgasmus a má Paní mi v něm pevně sevře hlavu mezi stehny. I pro mě je to slast, být takhle uvězněn mou Paní při Jejím orgasmu. Nechá jej pomalu doznít, otáčí se k Paní Zaře a přesouvá se mi z hlavy na hrudník. Já mám tak úžasný výhledn na plné pozadí mé Majitelky. Dámy se spolu ještě chvíli mazlí a je zřejmé jak si užívají tyto slastné chvíle. Nakonec slezou dolů a konečně mě odpoutávají z lehátka. Ihned slézám dolů do pozice na kolenou. Všimám si, že v kleci již je připravena deka a malý polštář. "Tak přece jen se vyspím pohodlně.", říkám si v duchu. Ještě než jsem nasměrován do klece, mi obě Dámy nastaví své zadečky a já je poslušně a s velkými díky něžně několikrát políbím. Pak už mám příkaz vlézt do klece, kterou má Paní zamyká a se slovy na dobrou noc odchází...