Pražský bohém (13.)

Když jsem návštěvou rodného města tak podivuhodně a na konci skoro až dobrodružně udělal snad už definitivní tečku za svým vztahem s láskou od dětství Katkou, měl jsem přes trochu bizarní okolnosti a lehké mrazení při vzpomínce na divoký sex s těhotnou a nečekaně nadrženou Káťou dobrý pocit z jakéhosi nového začátku, který přebil případnou nostalgii. Původně jsem o své lomnické eskapádě neměl v úmyslu nikomu vykládat, ale nakonec jsem se svěřil Simče, která jako by na podobné věci měla radar, protože hned v pondělí se s významným úsměvem ptala, co nového u nás doma. Při líčení toho, jak jsem coby málem přistižený milenec své bývalky prchal, podoben filmovému hrdinovi, ze Sváčkovy vily, se smála tak, že málem spadla z barové stoličky. Jak se přitom prohýbala, v tradičně necudném výstřihu halenky jí ještě tradičněji podprsenky prostá prsa nádherně poskakovala a já v duchu zalitoval, že navzdory počátečním očekáváním i povaze obou protagonistů je její vztah s malířem Honzou zřejmě podstatně trvanlivější, než kdokoliv z nás čekal. Ach jo, kdybych tenkrát, když jsem jí pomohl s tou semestrálkou, využil Simčina vděku i zjevných sympatií k něčemu víc než jediné, byť vrcholně uspokojivé šukačce, mohly ty lákavě pružné, kulaté kozičky dělat místo Honzy radost mně... Ale zase jsem získal naslouchající kamarádku, což taky není k zahození. Když se Simona dost nasmála mému dobrodružnému útěku, zvážněla a z hlasu se jí vytratila veškerá ironie: "Udělal jsi dobře, Pájo. Někdy to prostě skončí a je potřeba se odstřihnout. Jakýkoliv natahování toho s Katkou by bylo jenom divný. A věř mi, já o divných vztazích vím svý."

A tak jsem se následující dny upnul na školu, práci v Továrně a občasné toužebné pošilhávání po Štěpánce alias Žirafě, jejíž návrh na "kamarádství s výhodami" mi v dané situaci přišel vhod víc, než jsem si v den, kdy mi to celá uzardělá rozpaky navrhla, vůbec pomyslel. Štěpa vedla rušný život díky dvěma pracím, studiu a basketbalu, takže možností k využití slibovaných "výhod" nebylo moc. Jednoho odpoledne mě ale Žirafa zaskočila, když se vynořila ze svého pokoje s rozpačitým výrazem, v každé ruce jedny šaty. Udělala něco na způsob pukrlete, což při její výšce vypadalo dvojnásob komicky, a zoufale se zeptala: "Pájo, pomoc, poraď, tyto ... nebo tyto?" "Co já vím? Maškarní plesy už byly, nech to plavat.", ušklíbl jsem se, ale Štěpa nedala pokoj. "Jsi fakt blbý! Já nechcu na maškarní, jdeme s basketem do divadla na muzikál a já nevím, co na sebe. A mimochodem, můžeme přijít s doprovodem, tak jsem tě chtěla poprosit...", zamrkala jako bárbína, až jsem se rozesmál. "Nebuď takový, já to s chlapama neumím, tak mi to usnadni. Všecky baby tam někoho přivedou, krom Dity a Jiřiny, ty jdou tak nějako spolu, a já nechcu být za krávu. Prosíííím.", začala spínat ručky s nelíčeným zoufalstvím. "Štěpi, já muzikály nerad, navíc mám určo směnu v Továrně.", snažil jsem se vykroutit, ale Žirafa byla na odpor připravená. "Nemáš, jsem ti to s Ellou vyjednala, byla moc ochotná. Tak půjdeš? Potom se půjde aj někam popít...", lákala dál. Ellinu ochotu jsme si dovedl živě představit a v duchu jsem se smiřoval s novou vlnou jejích jízlivostí, ale Štěpánka vypadala tak upřímně nešťastná, že jsem rezignovaně rozhodil rukama a přikývl. "Jsi zlatinký, Pájo! Takže tedy tyto ... nebo tyto?", vrátila se rychle k tradičnímu ženskému dilematu. "Co já vím? Prsa nebudeš mít v žádných, nohy až na zem v obou...", škádlil jsem ji. "To by se muselo vidět na tobě.", dodal jsem rychle, když se na mě příkře zamračila. Přikývla a odcupitala do pokoje, aby se za chviličku vrátila v jednom z modelů. Když uviděla můj výraz, zavrtěla hlavou a vyrazila pro druhý. Zneužil jsem situace, a protože jsme byli doma sami, vklouzl jsem za ní do jejího pokoje v tu pravou chvilku, kdy se převlékala z jedněch šatů do druhých. Stála ke mně zády, na sobě jen jednoduché černé kalhotky, ale po chvíli vycítila mou přítomnost. Otočila se s rukama cudně zkříženýma na nahém hrudníku a tázavě se na mě zadívala. "Přišel jsi mi pomoct se zipem?" "Jo, přesně, Štěpi, přišel jsem ti zapnout šaty.", horlivě jsem přikyvoval, což jí kupodivu stačilo, aby se znovu otočila ke mně zády a bez větších rozpaků se začala soukat do druhých šatů, při čemž mi nabídla docela štědrý výhled z boku na svoje malá, plochá prsa s výraznými bradavkami na vystouplých dvorcích. "Lepší, viď?", zadívala se na mě s nadějí. "Rozhodně, Štěpi." "Tak mi nedáš košem?", znovu zaprosila s rukama sepnutýma a vzápětí si šaty začala svlékat. "Co mám s tebou dělat.", rezignoval jsem. "Ale slib mi, že si oholíš nohy a podpaží, ať neděláš ostudu." "Jsi sprostý. Co si mám ještě oholit?", mrkla na mě spokojená Štěpánka laškovně. Nemohl jsem si nevšimnout, že děvče samá ruka, samá noha, se začíná projevovat jako koketní ženská, a ješitně jsem si představoval, že je to díky našim občasným "úletům". Využil jsem její rozvernosti, nenápadně jí položil ruku zepředu na kalhotky, a když neprotestovala, vklouzl jsem prsty za jejich gumu a rozhrnul jemné chloupky na pahorku její mušličky. "No, něco by se k oholení našlo.", usmál jsem se, zatímco ochotně přivřela oči a rozkročila se, abych jí mohl laskat nastavenou lasturku. Na každý můj dotyk reagovala tichým syknutím a podle toho, jak rychle se jí nalil poštěváček, se zdálo, že má dnes velkou chuť. Vzhledem ke vzácnosti našich delikátních setkání jsem si pokaždé dal záležet, aby se jí to líbilo, takže i teď jsem si rychle klekl, stáhl jí kalhotky na kotníky a přisál se snaživě k její vzrušené mušličce. Štěpánka s očima stydlivě zavřenýma se opřela o stůl, pevně ho stiskla rukama a rozkročila se, takže jsem jí mohl začít frndičku lízat po celé délce. Pokaždé, když jsem jazykem zakroužil na vlhké dírce, vzdychla, a když jsem jen letmo přejel přes zduřelý klitoris, skoro vyjekla. Chvíli jsem ji takhle trápil, než jsem jí začal štěrbinu důrazně projíždět jazykem a dvěma prsty třít poštěvák, takže sténala víc a víc, až se prohnula, sevřela hranu stolu, až jí klouby na prstech zbělely, a s výkřikem se udělala. "Uuuf ... to bylo něco. A to mám za hodinu trénink.", vydechla celá zrůžovělá a stydlivě si zakryla kalhotkami klín. "Páni, před tréninkem? Štěpi, ty jsi rebelka!", poškádlil jsem jí, dověděl se očekávatelnou informaci, že jsem "blbý" a vzápětí musel vyklidit pole, protože z předsíně bylo slyšet Rudu s Madlou, kteří právě dorazili do bytu.

Ella mě podle předpokladu za můj kamarádský doprovod Štěpánce nijak nešetřila a celý zbytek týdne jsem musel během směny poslouchat úryvky ze slavných muzikálů, které tu a tam nečekaně začala zpívat. Když to udělala poprvé, málem jsem se polil pivem. "Jestli si na mě zase chystáš Lízu Doolittleovou, vymáchám ti hlavu ve dřezu.", vyhrožoval jsem, když se na mě ve čtvrtek zase tak záludně usmála. "To by ti bylo podobné, jsi násilník a primitiv, ale tvé výhrůžky přejdu, protože tě mám za úkol s někým seznámit.", ušklíbla se a ukázala na mladý pár, který se usadil na bar. Jindra a Marta studovali DAMU a chystali pro Továrnu dětské divadelní představení. "Ty jsi Pájo prý skvělý animátor.", nadhodila Marta. "Říkal kdo?" "Říkala Ella. Říkala teda i leccos dalšího, ale já jsem holka přísných zásad, takže v tomhle směru si dám pozor.", usmála se významně a já mimoděk přejel pohledem po jejím svetru, přes který se rýsovaly křivky lákavě velkých prsou. "Jo, to jsem měla na mysli.", glosovala Ella, které můj pohled neunikl, ale Marta jen pobaveně zavrtěla hlavou. "My si s Jindrou vymysleli, že by to představení mělo složku hranou, část by byly loutky, a k tomu by se na kulisy promítaly takový animovaný skeče, víš.", začala mi odkrývat můj potenciální přínos projektu. Jindra vytáhl desky s několika rozkresy a Marta, z celé dvojice zjevně ta výřečnější, mi nastínila detaily. Už na první pohled mě ten nápad uchvátil, šlo přesně o ten typ projektu, co bych strašně rád dělal, jen jsem k tomu zatím neznal ty správné parťáky. Navrhl jsem z hlavy pár momentálních nápadů, které se divadelníkům líbily, a s radostí jsem souhlasil. "Prima, tak to máme produkční tým pohromadě.", zaradovala se Marta. "Budeme myslím silná čtyřka." Tázavě jsem se podíval na Ellu. "Loutky.", prohodila stručně, a když jsem se zatvářil ještě nechápavěji, s jedovatým úsměvem doplnila: "To jsi Pájo celej ty. Sice přesně víš, jakou mám kterej den podprsenku, protože mi jako puberťák furt civíš do výstřihu, ale že mám bakaláře z loutkoherectví, to samozřejmě nevíš." "Páni, vy budete dobrá dvojka.", zasmála se Marta, zatímco já se upřímně styděl. "Já tě varovala.", pokrčila Ella rameny. "Však v pohodě, já to dávám. Co jsem ve třinácti zběhla z katolickýho gymnázia, jsem sama jak utržená ze řetězu.", mrkla na ni Marta a Jindra, který do té doby řekl celkem maximálně pět slov, jen zhluboka vzdychl. Cítil jsem, že tohle bude pecka. "Elli ... dík, žes mě doporučila.", zavrněl jsem zjihle, když herci odešli. "Není zač, byl jsi jasnej kandidát. Ptala jsem se Simony a tvrdí, že jsi nejlepší z vašeho ročníku. Samozřejmě kdyby hledali lidskou bytost, jsi ze hry, ale ..." Víc Ella nestihla říct, protože jsem jí začal cpát hlavu pod dřezovou baterii, čemuž se ubránila jen s největším vypětím.

Když toho večera, kdy se konala návštěva muzikálu, vyšla Štěpa z koupelny, zůstal jsem v němém údivu. Účes a líčení spolu s nepopiratelně elegantním střihem šatů vykonaly své a přede mnou namísto vytáhlé žirafy stála přitažlivá štíhlá slečna. "Páni, já nevěděl, že se už maluješ.", zakryl jsem ironií své překvapení. Když jsme dorazili do jednoho z profláklých pražských muzikálových divadel, ukázalo se, že Štěpánka v tom, že by zůstala jediná na ocet, tak trochu přeháněla; vedle zmiňované dvojice spoluhráček, které si očividně vystačily jedna s druhou, dorazilo ještě několik dalších holek "single". O to víc se Štěpa pýřila, když vešla do foyer divadla zavěšená do mě a několik tváří se na ni tázavě otočilo. "Mám hrát tvého milence?", sykl jsem ve frontě na šatnu. "Nemusíš... a sundej mi prosím ruku ze zadku.", odsekla s úsměvem. "To jsi mohla vzít místo mě Rudu." "Jsi vadný ???", otočila se v nelíčeném šoku. "Ruda je můj bratranec a prima kluk, ale jinak děsné hovado." "To říkáš o mně taky." "Však jsi, ale jiné hovado. Pro tuhle příležitost jsi ideální.", mrkla na mě povzbudivě. Muzikál, asi tisící dílko provařené dvojice Osvaldová-Soukup, byl podle očekávání přímo utrpením, a když jsem poslouchal uši rvoucí repliky, které plytký děj nesnesitelně pomalu posunovaly k snadno odhadnutelnému vyústění, zpívané navíc vzhledem k xté repríze nikoliv hvězdami z plakátů, ale jejich třetími alternacemi, v duchu jsem Žirafu proklínal. "Proboha, jak vás napadlo jít zrovna na tohle?", vyjel jsem o přestávce. "Manžel naší trenérky tu dělá nějakého náměstka, tak máme volňásky.", pokrčila Štěpa rameny. "A není to tak zlé, jen ta Bílá není, to mě mrzí." Bezmocně jsem zavyl a raději se věnoval okukování Štěpánčiných spoluhráček, které ve společenském vypadaly docela jinak než na palubovce. Většině to oproti basketovému tílku slušelo víc, jen polská rozehrávačka Jadwiga to trochu přehnala s líčením, takže mi připomněla úsloví mé tety "je zmalovaná jako na štrych", kterému jsem jako kluk nerozuměl. Protože ale blonďaté Polce kryl záda chlap velikosti kredence, na vtípky jsem si nechal zajít chuť. Druhá půlka představení se té první v rozvleklosti a kýči zdatně vyrovnala, takže následná návštěva jednoho z nedalekých barů mi připadala víc než zasloužená. Mezi Štěpinými spoluhráčkami mě kromě stále rozjetější Jadwigy zaujala černovláska Nina. Na baskeťačku měla netradičně spíš menší postavu, zato sympaticky žensky zaoblenou; šaty s odvážným výstřihem mělo na sobě několik holek, ale Nina jediná měla ten výstřih výrazně naplněný. A právě ona se ke mně přitočila, když Štěpánka odcupitala na dámy. "Tak Žirafa nekecala, fakt přišla s chlapem.", mrkla na mě. "Jsme kamarádi.", pokrčil jsem rameny. "Já nevyzvídám.", usmála se. "To jen že nám s holkama přijde poslední týdny jako vyměněná, dokonce i v šatně občas mluví... Máš na ni dobrej vliv. Pletu se, nebo jsem tě už viděla na našem zápase?" "Jo, jednou jsem byl. Hele, víte, že ona není ráda, když se jí říká Žirafa?" "Já vím, ale co čekala, když nám tu přezdívku sama vytroubila?", rozhodila Nina rukama, až se jí kulatá prsa ve výstřihu hezky zavlnila. Nenamáhal jsem se zakrývat, kam mi sjel pohled, a Nina zase nepředstírala, že si mého okukování svých koziček nevšimla, namísto toho se vyzývavě usmála, a protože Štěpa se už vracela, mnohoslibně prohodila: "Přijď zase někdy na náš zápas."

Když jsme dorazili do Vršovic, bylo už hodně po půlnoci. Nevyřčené pravidlo říkalo, že pokud je doma Ruda, Žirafa se do intimností nehrne, proto mě překvapilo, když z pootevřených dveří jejího pokoje na mě po chvíli svádivě vykoukla hezká dlouhá noha v černé punčošce s krajkou. Štěpa byla zjevně v rozverné náladě, kterou podpořilo na ni nezvyklé množství alkoholu, a tak když jsem vyslyšel lákání jejích krásných nohou a vešel do pokoje, ležela na posteli ve vyzývavé póze a především, už svlečená ze šatů. Svá malá, špičatá ňadra se zřetelně vztyčenými bradavkami se tentokrát nenamáhala nijak zakrývat, naopak si olíznutými prsty začala kroužit dokola po obou dvorcích, až se jí růžové cecíky ještě víc zahrotily. Kromě punčoch měla na sobě jen titěrné černé kalhotky na šňůrkách, které zdůrazňovaly krásně vymodelovaný zadeček, po kterém se několikrát laškovně poplácala. Sice jsem cítil neodolatelnou touhu se na ni vrhnout a co nejrychleji ji začít šukat svým rychle se stavícím pérem, ale ta její neobvyklá svádivá hravost mě zajímala ještě víc, a tak jsem se díval, jak si tiskne mezi prsty své vzrušené bradavky, potahuje si je, až se jí celá malá ňadra propínají, a druhou rukou si krouží přes kalhotky mezi nohama na zřetelně se rýsujícím pahorku. "Radil jsi mi oholit se. Tak jak se mi to povedlo?", zašeptala a zařízla si mezi stehny kalhotky do čárky, až po stranách vystoupily růžové závojíčky. Když jsem si klekl a titěrného černého nic ji rychle zbavil, vykoukla na mě její hladká mušlička, vyholením "na holčičku" bez jediného chloupku a lákavě rozevřená. Když jsem si klekl mezi její roztažená stehna a začal jí špičkou jazyka kočičku lízat, Štěpa tentokrát nezavřela cudně oči, ale naopak moje uspokojování její stále mokřejší kundičky vzrušeně sledovala, zatímco si dál dráždila špičky koziček. Musel jsem uznat, že v černých krajkových punčochách její dlouhé nohy opravdu vynikají, a sotva mě to napadlo, ucítil jsem, jak mi nártem jedné z nich jemně, ale důrazně zatlačila na poklopec kalhot a začala po něm přejíždět sem a tam. Když jsem z kalhot rychle vyklouzl, Štěpa mi přitiskla tentokrát chodidlo na vzrušením vyboulené trenýrky, několikrát po nich přejela a pak s nečekanou šikovností zachytila prsty jejich okraj a stáhla mi je dolů. Můj ztopořený klacek doslova vystřelil ven a vzápětí už ho Žirafa jemně sevřela oběma chodidly a začala honit. Lehký stisk jejích nožek a hebký dotyk punčoch způsobily, že se mi péro prohnulo silnou erekcí a žalud se vzrušením skoro celý odhalil. Polaskala mi ho palci, což způsobilo úplné přehrnutí předkožky, a pak mi po obnaženém vrcholku ptáka znovu jemně kroužila chodidly. Všiml jsem si, že si přitom vjela rukou mezi nohy a zlehka si hraje se svou nahatou a díky vyholení neskutečně rajcovní pipinkou, tiskne si mezi prsty růžový hřebínek vzrušeného poštěváčku a občas se za něj důrazněji zatahá. Obrázek polonahé, vzrušené Štěpánky, která mi chodidly v krásných punčochách dráždí péro a koule a zároveň si dělá dobře na prcince, vypadal až neskutečně. Snad bych se od ní nechal v tom mámivém vzrušení vyhonit nožkami, ale po chvíli mě ze sametového zajetí svých chodidel přece jen pustila, posadila se a bez rozpaků mě vzala za čurák rukou. Chviličku ho hladila, jako by se přesvědčovala o jeho délce a tvrdosti, pak se nad něj nahnula, začala mi dokola olizovat žalud a když se leskl jejími slinami, sjela pusou níž a nechala si mé péro vjet až do krku. Zůstala na pár vteřin bez pohybu, ale pak mi začala klacek střídavě silně sát a kmitáním hlavy nahoru a dolů kouřit, až jsem začal mít obavu, že tímhle způsobem mě brzy přivede k výstřiku. A tak přesto, že mi cucala péro jako zkušená kurtizána, odepřel jsem si to potěšení a nalehl na ni. Ucítil jsem, jak pode mnou roztáhla stehna a navedla si rukou můj ocas pod ploché bříško, abych vzápětí na žaludu ucítil horké vlhko její rozevřené a rozlízané čárky. Stačilo jen maličko zatlačit, a už jsem zajížděl do její vzrušením krásně mokré a připravené dírky. Několika polovičními přírazy jsem ji maličko potrápil, než jsem pohybem pánve vrazil svůj čurák do její štěrbiny až po kořen a nechal své koule plesknout o její prdelku.

Když jsem začal Štěpu v důrazném tempu píchat, neuhnula pohledem, ale se vzrušeným výrazem se na mě upřeně dívala a stále hlasitěji oddechovala, jak jí můj čurák šoustal prcinu. Olízl jsem si prsty a stiskl jimi nalitou bradavku na jejím pravém prsu. Vzala si mou druhou ruku, přitiskla si ji k tváři, chviličku mi sama olizovala prsty a pak mi nabídla k dráždění i své druhé ňadro. A tak jsem svou dlouhonohou kamarádku šoustal do pičky a tahal ji za naběhlé cecíky, až stále hlasitěji sténala, nakonec přece jen oči zavřela, házela hlavou ze strany na stranu a dlaní si zakryla ústa, aby udusila svůj výkřik, když se udělala. Ještě několikrát jsem jí vrcholící kundičku projel, než jsem z ní ptáka vytáhl. Ale Štěpa se zřejmě rozhodla být tuhle noc ze řetězu utrženou sexuální dračicí, takže ještě oddechující prožitou rozkoší se rychle k mému ptáku, lesknoucímu se jejími šťávami, sklonila a začala ho olizovat. Když jsem ji vzal rukama za hlavu, rozevřela ústa a nechala se do nich píchat, až mi koule pleskaly o její bradičku, zatímco snaživě držela, přestože jsem jí zajížděl žaludem skoro až na mandle. Odolal jsem lákavému pokušení šoustat ji do pusy jako nějakou kurvičku z pornofilmu, ačkoliv bych zřejmě býval klidně mohl. Namísto toho jsem Štěpánku rukou přiměl se otočit na břicho a nabídnout se mi zezadu. Neklekla si na čtyři, ale lehla si a rukama si v pasivní poloze, kterou mě silně dráždila, roztáhla půlky svého kulatého zadečku. Nedokázal jsem odolat, a abych zároveň ještě trochu získal čas, sklonil jsem se a začal jí lízat takhle lákavě nabízenou pičku. Když jsem po chvíli přešel jazykem na její zadní dírku, trochu jsem zariskoval, ale slastné vzdychání a další dychtivé nastavování Štěpy svědčilo o tom, že dnes bude i trochu víc nemravné počínání přijímáno s nadšením, a tak jsem jí špičkou jazyka pronikl do zadečku, zatímco prsty jsem hnětl její mokrou pičku. Často jsem se později sám sebe ptal, jestli kdybych tu noc zkusil Štěpánku do zadečku šoustat, nechala by se. Zpětně mi připadá, že tehdy byla tak nadržená, vzrušená a opilá, že by ode mě snesla skoro všechno, a při představě, jak pronikám sevřením její zadní dírky a ona se ve směsi rozkoše a bolesti podvoluje, jsem si to později několikrát udělal. Ale v ten pravý moment převážila chuť neriskovat, takže jsem se nad Štěpiným kulatým zadečkem rozkročil a zajel jí do kundičky. Rozhodně to nebylo špatné, naopak. Jak se mi poslušně jako šukací panenka nabízela, čím dál vzrušenější jsem ji zezadu divoce píchal, až jsem cítil rostoucí tlak v koulích, a dalo hodně přemáhání nerezignovat na bezpečnost a neudělat se Štěpánce do její horké pičky. Nakonec jsem se v poslední chvíli ovládl a klacek z její úzké mušličky vytáhl těsně předtím, než jsem s marně potlačovaným sténáním začal stříkat. Štěpa se rychle otočila, nic nedbala na to, že jí cákance mé horké mrdky dopadají na břicho, na prsa a dokonce i na tváře, zmocnila se prstíky mojí stříkačky a honila mi ptáka, div mi ho neutrhla, dokud jsem ji nezkropil poslední dávkou. Když jsem se vyčerpaně zhroutil vedle ní, nedokázal jsem skoro uvěřit, že ta udýchaná holka vedle mě, které stéká moje sperma po plochých ňadrech a kape ze zobáčků bradavek, je ta stydlivá a ostýchavá Žirafa, kterou znám.