Povídka na přání

Mám všeho plné zuby. Spěchu, věčného dohadování s dodavateli, problémů zákazníků a ještě něčeho. Jedu! Na Vysočinu. Na chalupu. Tichá vesnička ožívá pouze na víkend. Teď v týdnu tam budu určitě sám. Kousek za chalupou v lese je posed - sednu si tam a budu celý den pozorovat laně. Večer si přečtu knížku. Nádhera. Cestou mne zastihla sněhová vánice. Jen tak tak jsem dojel. Vesnice je prázdná. Cesty nejsou prohrnuty. Nejde elektrika - v tomto počasí to nikdo neopraví aspoň do pátku. Nevadí, v kuchyni jsou kamna, ve sednici krb a dřeva je tu dost. Ale, co to ? U sousedů na kopci jsem zahlédl světlo. Baterka. Mají to tam pěkné - zmodernizovali všechno. I krb mají na elektriku. V létě jsme se spolu chodili koupat k rybníku. Jsou zdaleka, tak si berou volno aby si víkend prodloužili a vyhnuli se zácpám na cestách. Asi pojedou co chvíle. Sedím u krbu, oheň praská a snažím se číst. Nevím jak to kdysi dokázali. Mne za chvíli od blikotavého světla petrolejky bolí oči. Z pohody mne vyrušilo bouchání na dveře. Sousedi. Mají problém … tom počasí se nedá jet a v chalupě je bez elektriky zima … viděli kouř, zda by nemohli přespat … jídlo a pití mají … pomůžou. Samozřejmě, zvu je dál. Za chvíli je jich plná chalupa. Václav je veselá kupa a nenechá nikoho dokud se nesměje s ním. Dita, plnoštíhlá brunetka se jen usmívá a po očku nás oba pozoruje. Dali jsme si pár skleniček na zahřátí a probrali kde co. Od krbu sálá krásně teplo a spolu s alkoholem jsme všichni pěkně rozpáleni. Václav i já odkládáme teplou mikinu. Ditě se do toho nechce i když je vidět, že je jí v tom tlustém roláku horko. „Odlož si ať se neupečeš" pobídne ji Václav. Nejdříve se všelijak vykrucuje, až nakonec přiznává, že pod tím nic nemá - jen podprsenku. „To nevadí, aspoň se tady Honza podívá na pořádné kozy jako odměnu za to, že nás tady nechal přespat" hlásí ovíněnej Venca. Červená se, ale přitakává „..no co je to stejné jako v plavkách a v těch jsi mne již viděl.." a už sune rolák přes hlavu. Viděl jsem ji sice v plavkách, ale to je sakra rozdíl vidět ji v průhledné krajkové podprsence. Oba jsme ztichli a němě zíráme na ty tmavé dvorce a bradavky co prosvítají. „Jsi hezká…" nemůžu jinak. Venca pokyvuje hlavou, je pyšný a usmívá se. Najednou jako by si na něco vzpomněl - „Chceš vidět nové tetování?" ptá se a nečeká na odpověď, přiskočí k Ditě a povalí ji na břicho. Ta je tak překvapena, že se nestačila bránit a až teď pokládá ruce na zadek a přidržuje si rifle. „Ne, ne, já se stydím…" ze smíchem se kroutí a drží rifle. Venca s ní zápasí, ale nedaří se mu. Chytne ji za ruce, natáhne nad hlavu - „podrž ji prosím ruce" naléhá na mne abych mu pomohl. Chytám Ditu za ruce a čekám z její strany odpor. Nic takového. Kroutí se, hází sebou, ale ruce se nesnaží vysvobodit. Pro jistotu se očima a posunky táži Dity zda je to tak v pořádku. Mírně kývne hlavou, mrkne a usmívá se. Naoko ale stále zápasí s Vencou. Přistupuji na jejich hru. „Nemůžu ji udržet…počkej podám šátek…připoutáme ji." Vyndám ze skříně hedvábné šátky a přivážeme ji ruce k pohovce. Vencovi se zatím povedlo rozepnout rifle a najednou i s kalhotkami je stáhl až ke kolenům. Koukám na hedvábný zadeček a na něm na pravé půlce asi tři centimetry velký motýlek. Moc pěkný a skutečně vyvedený. Hned to taky okomentuji. Dita se naoko zlobí, Venca ji pohladí po zadečku, pak se nakloní a jemně ji pokusuje na obou půlkách. Dita s výskotem zašermuje nohami a snaží se Vencu setřást. „Necukej se nebo ti přivážeme i nohy" a hned se chytá dalších šátků. Nejdříve ji ale musí sundat rifle. „Honzo přidrž ji nohy" Přiléhávám ji nohy, Hlavu mám blízko jejího zadečku a jen těžko se přemáhám abych ji neokusoval tak jak před chvílí Venca. Jasně, ale cítím nezaměnitelnou vůni vzrušené ženy. Tak alespoň jako v zápalu toho lítého boje pokládám ruku na ten skvostný zadeček. „Ouu… „ vydechnu a hlava se mi zatočí. „Ouu… „ vzdychla Dita, zavřela oči a zaklonila hlavu. Na chvíli přestala kopat nohami. To poskytlo Vencovi dostatek času na stažení riflí a připoutání k pohovce. Všichni tři teď zhluboka a prudce dýcháme, Dita až na podprsenku nahá na břiše, já a Venca každý z jedné strany pohovky. „Tak a co teď hodláte jako dělat ?" ptá se Dita, hlavu položenou na bok, s lehkým úsměvem a ohníčky v očích. „Teď tě budeme lechtat, šimrat a vzrušovat až budeš prosit abychom tě odvázali." „Néé to néé … já budu hodná … jen né lechtání." „Ale jó…" Nic nedbá na její protesty a už jí jemně přejíždí prstem po zádech kolem páteře odvrchu až na zadeček. Nezastavuje se ale pokračuje rýhou až mezi stehna a po vnitřní straně stehen až na podkolenní jamky , tam zakrouží a vydává se na cestu zpět. Dita jen vzdychá, má zavřené oči a vyloženě si to užívá. Na ramenech ji naskočí husí kůže, otřepe se. Venca rozepíná podprsenku, aby mu nevadila při šimrání na zádech. Všimnu si, že v krbu dohořívá a dřevo je venku. Sdělím jim to a jdu nanosit trochu dřeva alespoň do předsíně. Netrvá mi to dlouho, ale když se vrátím tak vidím, že Venca je jen ve slipech. Přiložím a usedám zpět k Ditině hlavě. „Jé z tebe jde zima… „ vyjekne. Uvědomuji si, že jsem za tu chvilku vystydl a ruce mám úplně ledové. Pokládám ji je na holá záda. „Óóó… to to studí…" Vencu něco napadne a na chvíli vyběhne ven. Než se vrátí i já se odstrojím do slipů. Přichází s velkou sněhovou koulí a dost se směje. Dita si jej ještě nevšimla. Pokládá ji kouli na zadeček, Dita sebou cukne a ta ji sklouzne až na stehna. Instinktivně je roztáhne a nám se naskytne pohled na hladce vyholenou buchtičku. Uvědomí si to a chce dát nohy k sobě, ale tam je ta koule, tak je zas roztáhne. Celou dobu piští a hází sebou tak že se jí šátky bolestivě zařízly do rukou a nohou. Smiluji se nad ní a odkládám sněhovou kouli na stůl. I Venca si všiml zařezaných šátků a tak ji rozvazuje nohy. Když už má odvázané nohy, vzpomene si co jí sliboval a tak je teď na rozpacích. Nechce ji trápit utaženými šátky, ale na druhou stranu si chce hrát. „Když se teď dobrovolně otočíš na záda tak tě nepřivážu tak silně… jinak! …" a zatváří se hrozně zle. „Nóó … dobře ale vy se taky úplně vysvlečete…." Ok dohodnuto. Dita se otáčí na záda a my si oba sundáváme poslední kousky oblečení. Venca ji přiváže jednu nohu na jednu stranu pohovky. Přivazuje ji jemně, tak aby ji to neškrtilo, ale tak aby se nemohla vysmeknout. Až teď Dita pochopila co se děje. Až doteď měla nohy hezky u sebe, ale Venca ji teď upoutal tak, že je bude mít dost daleko od sebe. To znamená, že ji bude vidět celá kačenka. Chvilku protestuje, ale pak se podvolí. Venca úspěšně připoutal i druhou nohu a já ji povoluji pouta na rukou. Tak a teď jsme všichni tři nazí, viditelně vzrušení a mezi námi leží připoutaná nahá krásná žena. Konečně si můžu v klidu prohlédnout její prsa. Bradavky ji vzrušením stojí a tak neodolám a prstem jednu objedu. „Na skus tohle.." podává mi půl sněhové koule Venca. Sám si bere druhou a vydává se na průzkumnou cestu po nohách od prstíků přes vnitřní stranu stehen až na kačenku. Já mezitím chladím její bradavky a neodpustím si polechtat jí v podpažních jamkách a na krku. Dita ani nedutá. Užívá si pocitů. Začíná kroutit hlavou ze strany na stranu a stále rychleji vzdychat. Je hodně vzrušena, ale chce to ještě nějaký podnět… Teď mi to blýskne….teplo-zima-teplo…. Obkroužím roztápějící se koulí obě ztopořené bradavky tak abych měl jistotu že jsou dobře prochlazené. Nakloním se a vezmu jednu do pusy. Ta změna teplot vyvolala očekávanou reakci. Dita prudce otevřela oči, prohnula se jako luk, vyšpulila kačenku a zařvala v bouřlivém orgasmu. Rychle jsme ji odvázali, stulila se, a my jsme se k ní přitiskli z obou stran. Jemně jsme ji hladili. Rychle dýchala a šťastně se usmívala. „Líbilo se ti to?" „Hmm…" a vzrušeně přikyvuje. „To ale není všechno…. Ještě něco pro tebe mám…" „Co?" Venca nechce prozradit a napíná ji. Ještě jednou tě připoutáme a uvidíš… tentokrát ti ale zavážeme oči" „Oh vy mne zničíte… Tak jo…" a lehá si na záda, ruce dává za hlavu a mírně roztáhne nohy. Opět ji přivážeme a já donesu další šátek na oči. Sám jsem zvědav co Venca vymyslel. Než jí zavážu oči, tak vyběhne ven a v ruce nese silný dost dlouhý rampouch. Dita to netuší. Odkládá jej opatrně na stůl a naznačuje mi abych se věnoval prsům. Sám si kleká mezi její nohy a začne ji líbat nejdříve na bříšku, pak na vnitřní straně stehen. Dita co nejvíce roztáhne nohy a tak umožní přístup k její vzrušené kačence. Líbám ji na ústa, věnuji se jejím prsům, nevynechám ani ruce a podpažní jamky. Opět se dostává do varu. Venca ji mezitím jazykem rozhrnul sladké závojíčky a bouřlivě olizuje její svatyňku. Bere její hrášek do pusy a vcucne jej. „U ..u .. úúú…" vzdychá a vychází mu bokami vstříc. Přidává prst a pomaloučku ji zajíždí do dírky. „Jo .. jo… prosím … ano … jo .. jo" dává najevo svou spokojnost Dita. Venca pomalounku a jemně dráždí její dírku a přitom nenápadně bere do druhé ruky odložený rampouch. Když se mu zdá, že je dostatečně rozpálená prsty rozevírá její dírku a druhou rukou ji tam vsune ledový rampouch. Reakce byla okamžitá. Dita ztuhla v překvapení, ale v zápětí vybuchuje jako sopka. Její orgasmus je nekonečný. Střídavě svírá stehna k sobě a co nejvíce je roztahuje, hlavou hází ze strany na stranu. Václav vyndává z dírky rampouch a rychle nasazuje místo něj svůj k prasknutí napnutý úd. Zajede do dírky a zůstane tak. Nehýbe se. Změna teplot opět posune Ditin orgasmus ještě dál. Zůstane prohnutá, jakoby v křeči, bez jediného hlásku a bez dechu hodnou chvíli. Až mám strach, že se jí něco stalo. Odvážu ji šátek z očí a uvolňuji pouta na rukou. Vydechne. Bez dalších projevů se uvolní, sveze se na pohovku a zavře oči. Pouze zhluboka dýchá, nemá sílu jakkoliv reagovat na cokoliv. Václav už opět sedí, odvázal její nohy, položil si je na klín a jemně ji hladí. Beru si její hlavu a rovněž si ji dávám na klín. Myslím, že Dita to ani nevnímá. Po hodné chvíli otvírá oči a v nich se odráží pocit naprostého uspokojení ale i otázka „… co to bylo?... co se to se mnou dělo? …." Není schopna pohybu a chce se posadit. Pomůžeme ji a opět se k mí přitiskneme. Otočí se postupně k jednomu i druhému a dá nám sladký polibek. Až teď si všimne jak moc jsme oba vzrušeni a uvědomí si, že s tím musí něco udělat. Chytne nás oba za ztuhlé klacky a začne nás polehoučku honit. „Promiňte kluci… v tuto chvíli nejsem schopna vám to náležitě oplatit… tak alespoň takto…" Jsme, ale tak vzrušeni, že není potřeba moc a oba najednou stříkáme jak na povel. Neteče teplá voda, ale nám to nevadí. Pořádně přiložíme do krbu a vyběhneme ven do sněhu tak jak jsme - úplně nazí. Házíme po sobě čerstvě napadaný sníh, válíme se v něm. S kůží vyštípanou sněhem a mrazem doruda utíkáme zpět dovnitř. Rozestelme širokou postel, přitáhneme si k ní stolek s jídlem a pitím. Dáme si skleničku a vlezme si pod deku. Lehneme si na břicho, díváme se do krbu, pojídáme, popíjíme a povídáme si. Sbíráme sílu na další dovádění. Dita vzrušeně vykládá o pocitech kdy byla přivázaná, vydaná napospas naším choutkám jak ji vzrušoval jen samotný pocit že neví co bude následovat. Mluvila tak, až nás přesvědčila, abychom to okusili taky. Tentokrát, že nás přiváže ona a my budeme čekat co na nás vymyslí. …. Ale to je úkol pro fantazii ženy ….. nezkusíš to ?