Poprvé I

16. 3. 2018 bublapavel

Bylo mi 19 a byl jsem panic…Každý pátek jsem se vracel vlakem ze školy domů. Z Brna jsem přijížděl před pátou hodinou k otci do práce, chvilku počkal až skončí a on mě pak bral posledních cca 15 km naším autem domů. V kanceláři pracovala i jedna jeho kolegyně. Bylo to ještě za starého režimu a pracovní morálka v pátek odpoledne byla hodně pokleslá, spíš se už v tu pozdní hodinu jen tak poposedávalo, povídalo a případně i popíjelo. Ona se na mě občas tak nějak divně podívala, ale já tomu nepřikládal velký význam. Zvláště, když jsem její věk odhadoval aspoň tak na 33-35 let. Občas, když otec na chvíli někam odběhnul, měla i nějakou tu intimnější otázku. Přiznám se, já se červenal a jí, jak se zdálo, to dělalo asi dost dobře. Postupem času se z toho stala taková vzrušující hra, kde ale dle mého názoru o nic nešlo. Ona mě přiváděla ráda do rozpaků a já se červenal, klopil zrak a občas nesměle špitnul nějakou tu odpověď. Jeden pátek se za ní zastavil její manžel. I on si mě tak nějak divně prohlížel. Měl jsem strach, že ví, a že mu vadí ty naše otázky a odpovědi a ještě víc jsem klopil zrak a tvářil se nenápadně…dobře to dopadlo, přežil jsem to ve zdraví.
Jeden další týden jsem s těžkou taškou zase spěchal do kanclu k otci. Vtrhnu dovnitř a on nikde. Jen jeho kolegyně seděla na svém místě a zase si mě prohlížela. Zeptal jsem se: „Kde je otec?“ a ona mi odvětila, že musel někam odjet a dneska už se nevrátí. Autobus navazující na vlak už jsem zmeškal, těžká taška u nohy. No, moje rozladění muselo být víc než zřejmé. Usmála se opět tak nějak divně a řekla: „Jestli chceš, bydlím tady nedaleko. Pojď k nám, popovídáme si chvilku a manžel tě pak hodí domů.“ Jindy bych se zase začervenal, sklopil zrak a odmítnul, ale tentokrát, když jsem si představil 15 km s těžkou taškou, jsem kývl a za chvilku už jsme si to mířili k jejímu bytu. Odemkla a pozvala mě dál. A už od dveří hlaholila: “Ahoj Pavlíku, už jsem doma a vedu návštěvu.“ Pomohl jsem jí z kabátu a sám si odložil bundu, když její manžel (Pavel) vykouknul z obýváku, prohodil ahoj a pozval mě dál. Sotva jsme se usadili, přikvačila Hanka jako velká voda. Políbila Pavla a oznámila mu, že mi slíbila, že mě on odveze domů. Pak se od něj trošku odtáhla, moc mile se usmála a prosebně dodala: „Uděláš to pro mě?“ Dlouho čekal, pak se jí ale podíval do očí a takovým zvláštním tónem řekl: „Ale nejdřív uděláš ty něco pro mě!“ Kývnul prstem a naznačil jí tak, aby k němu přistoupila. Když se sklonila, pošeptal jí něco do ucha. Ona se odtáhla, chvilku se koukala na něj, chvilku na mě, chvilku si mi zdálo, že je její pohled vážný a chvilku jsem jí v očích viděl čertovské jiskřičky. Pak se Pavla zeptala: „To myslíš vážně?“ On si dal na čas. Vzal si skleničku, napil se, pak souhlasně pokýval hlavou. Najednou se mi zdálo, jako by se s tím návrhem, ať byl jakýkoli, Hanka smířila. Poručila Pavlovi: „jdi se vykoupat“, a když se zvednul a odešel, usadila se vedle mě na jeho místo. Natočila se víc ke mně, usmála se a řekla: „Chceš vědět, co si Pavel přeje?“ Opětoval jsem její úsměv a přikývnul.
Dívali jsme se do očí a já poslouchal jak mi říká, že Pavel prý myslel jen na ní a že by to už ani chvilku nevydržel a řekl jí, že dřív než mě odveze, tak se s ní musí pomilovat. A nakonec šeptem dodala: „a já souhlasím“. „Nevadí ti to?“, zeptala se. A já, už zase celý rudý a se sklopeným pohledem, jen pokývl hlavou, jako že ne.
V tom se někde otevřely dveře a za chvilku stál Pavel v těch do obýváku. Měl na sobě jen osušku kolem pasu, která dávala tušit, co se skrývá pod ní a mířil si to sebevědomě k nám. „Je řada na tobě, Haničko“, řekl a posadil se do křesla. Hanka se na mě podívala, usmála se a beze slova odešla.
Chvilku bylo ticho a pak se Pavel zeptal: „Řekla ti Hanka, co se bude dít?“ Znovu jsem jen přikývl. On chvilku mlčel, a pak začal filosofovat: " Někdo by jí odsoudil, někdo by řekl, že je perverzní, ale jí baví se předvádět a mě se to líbí taky a rád jí to dopřeju....". A zase mlčel. Slyšel jsem jak se v koupelně zastavila voda, když se mě zeptal: "Chceš se na nás u toho dívat nebo počkáš tady až si užijem?" Váhal jsem, nesmírně mě ta představa vzrušovala, ale moc jsem se styděl. Pak jsem uslyšel někde bouchnout dveře a uvědomil si, že pokud budu ještě chvilku váhat a neodpovím, tak můžu o tohle všechno přijít. Dodal jsem si odvahy a spíš zašeptal než řekl: "Jo, chci se na vás dívat.". Sotva jsem to dořekl, vplula Hanka dovnitř. Byla nádherná, sexy. Měla na sobě sytě rudou noční košilku, jen na ramínka a dlouhou stěží tak, aby jí zakryla klín. Stála tam, usmívala se na nás a já pocítil silné vzrušení. Pavel jí řekl o našem hovoru a zeptal se jestli jí to nebude vadit. Otázka to byla zjevně formální, ale já se přesto bál jestli neuslyším odmítnutí. Hanka se však usmála znovu, tentokrát na mě a pak se mě zeptala: "a nechceš se jít taky vykoupat?". Byl jsem z toho už úplně zmatený, ale ona na nic nečekala, natáhla ke mě ode dveří ruku, mile se usmála a veselým hlasem dodala: "pojď, ukážu ti koupelnu". Vstal jsem, vzal její ruku do své a nechal se pomalu odvést do koupelny. Nespěchala, šla malý kousek přede mnou a já cítil její svěží vůni, viděl jak se vlní v bocích a byl vzrušený jako nikdy. V koupelně mi poručila svlíknout se a odešla s tím, že mi přinese suchý ručník. Rychle jsem začal plnit její rozkaz, sundal si triko i kalhoty, ponožky, ale pak mi došel elán. Stál jsem tam v trenkách a přemýšlel jestli si je taky sundat. V tom se Hanka s ručníkem vrátila. Prohlížela si mé tělo a pak, docela panovačně řekla: "to se chceš koupat v trenkách? Sundej si je!" Byla starší, zkušená, sexy, panovačná a mě nezbylo, než se prostě podřídit. Pootočil jsem se k ní bokem a pomalu si sundával trenky. Cítil jsem při tom její pohled, ale statečně jsem se svlíknul. Stál jsem tam a ona si mě prohlížela. Pak se rychle na špičkách natáhla k mému uchu, pošeptala mi: "Nádherně ti stojí, už se těším, až mě s ním propíchneš." A zmizela. Rychle jsem skočil do sprchy a měl jí plnou hlavu. Umyl jsem se, rychle a nedůkladně osušil a směřoval do obývačky. Hned ve dveřích se mi naskytl nádherný pohled. Nahý Pavel seděl se zakloněnou hlavou v křesle a mezi jeho roztaženýma nohama klečela Hanka. Byla v předklonu, s hlavou a rukama zabořenýma v Pavlově klíně. Nepřemýšlel jsem co mu tam asi dělá, protože mě uchvátilo něco jiného. Košilka předkloněné Hance neskrývala, ale spíše zvýrazňovala nádherně nahý zadeček. Poprvé v životě jsem na vlastní oči viděl tak sladkou prdelku. Dvě kulaté, bílé půlky a mezi nimi se rýsovala temná, tmavými chloupky porostlá štěrbina. Jako fascinován jsem šel pomalu blíž, sklonil se k Hančinu zadečku a se zvláštním pocitem, takovou směsicí vzrušení, chtíče i strachu, jsem jí na zadeček položil ruku a co nejemněji jsem jí pohladil. Bál jsem se, že se mi to zdá nebo že ucukne, ale nestalo se nic. Spíše naopak, zdálo se mi, že snad ten zadeček vystrčila ještě víc. Kůži měla teplou a nesmírně hebkou a já si to užíval. Za chvilku už mi to nestačilo, sklonil jsem se k jejímu zadečku a políbil jej. Nevím jestli to patřilo mě, ale uslyšel jsem její vzrušené povzdechnutí. Povzbudilo mě to a tak jsem krom rtů položil na její zadek i druhou ruku a začal jej už silněji masírovat a tisknout. Čím déle jsem si tak hrál, tím méně strachu jsem měl. Už jsem se nebál, že vše skončí a chtěl jsem podívat na její lasturku. Přestal jsem jí líbat zadeček a zadíval se na něj. Nic krásnějšího jsem do té chvíle neviděl, mezi bílými půlkami měla velmi tmavě pigmentovanou rýhu, malinkou dírku do zadečku a dva, chloupky porostlé, skoro černé, velké a naducané závojíčky slepené k sobě, které to ostatní skrývaly. Moc jsem to chtěl vidět, ale stále ještě jsem neměl dost odvahy na přímý útok a tak jsem ten zadeček začal rukama hníst ještě silněji, kroužil jsem po obou půlkách a nenápadně jsem se je snažil roztáhnout. Závojíčky se kroutily, natahovaly, ale nepřály mi. Byly stále k sobě slepené a já pořád nic neviděl. Celý vzrušený jsem tedy trochu změnil taktiku, přestal jsem ten zadeček tak silně hníst a pomalu a hlavně nenápadně zajel palci co nejblíže k mušličce, chvíli tam s nimi lehounce kroužil a když se to nesetkalo s odporem, dodal jsem si odvahy, zatajil dech a důrazně jsem palce roztáhl od sebe. I její vzrušení asi vykonalo své. Stačilo už málo. Závojíčky se ochotně rozestoupily a ukázaly co skrývaly. Dva jemné, růžové a již silně orosené malé bratříčky. Vydechl jsem a zíral. Nevím, asi až příliš dlouho. Probralo mě až zavrtění toho zadečku a Hančin hlas. "Lízej mě", řekla a tak jsem poslechl. Sklonil hlavu mezi půlky, vystrčil jazyk co to šlo a nedočkavě a nejspíš i hodně nešikovně jsem se jej tam pokusil zabořit. Zajel tam jako po másle, ale moje představa, že jí s ním budu píchat a špičkou snad při tom dosáhnu až na její dno, byla hodně naivní. Chvíli jsem se snažil ze všech sil, ale asi neuspokojil. Najednou mi Hanka dala ruku na rameno a odtlačila moji hlavu od svého zadečku, sama se zvedla z předklonu a postavil se i Pavel. Poprvé jsem uviděl i jeho chloubu. Erekce sice nebyla dokonalá, ale jinak to byl impozantní kousek. Nikdy předtím ani potom jsem větší kus neviděl. Zíral jsem na něj a ani nezpozoroval, že si mezitím Hanka opět klekla, tentokrát přede mnou a najednou jsem ucítil jemný dotek na zduřelém žaludu. Byly to její rty, které se mě chystaly ochutnat. Nevěděl jsem co dělat rozpaky. To, že se krásná žena chystá mě vykouřit bylo vzrušující, ale fakt, že ona žena je vdaná a její manžel stojí hned vedle a na všechno se dívá byl takový zvláštní. Pavel se ovšem vůbec netvářil pohoršeně, sledoval nás a dokonce se usmíval. Viděl jak mě jeho žena chytila rukama za zadek a jak po chvilce jemného líbání zmizel v její puse celý můj žalud. Dal nám ještě pár minut a pak řekl: "Počkám na vás v ložnici. Pak mi jí tam přines." a pomalu odešel. Hanka si ještě chvilku hrála a pak se zase postavila, i já jsem se zvednul a ona se celým svým tělem ke mě přitiskla, políbila mě tak, že jsem na jejich rtech cítil i svoji vůni a pak mi rozverně poručila. "Neslyšel jsi? Odnes mě manželovi do postele." Vzal jsem jí tedy do náruče a nesl do ložnice.

Má cenu ve vzpomínkách pokračovat?