Zajíček I....Neznámý pán

Je zima, brouzdám Prahou, probuzený realitou cítím vztek, bezmocnost.Pře pár hodinami mne propustili po dlouhých šestnácti měsíci z vězení. ,,Sakra tohle je ta svoboda?" jsem si mumlal Nejvíc mne štvalo, že mi ujel vlak a teď budu mrznout.

Všiml jsem si ho hned, mladíček ještě se určitě neholí, bídné oblečení v očích vztek, beznaděj. Neváhal jsem, oslovit ho ,, Hele mladej copak se tady flákáš v té zimě?“

Kdo to je? co chce? nemám náladu na keci a tak jsem odsekl ,, Co by. nic".

Tak teď je v úzkých, Počkej nebude tak zle, Asi bychom mohli někam do tepla hospody“

Koukám jak blázen, chlapa si prohlížím nevypadá ošumtěle, to já ano, proto jsem stydlivě špitl ,, Ale já nemám peníze,“

No to přece vidím, jinak nebudeš tady u nádraží proběhlo mi hlavou. ,,Pojď zvu tě!“ Viděl jsem onen vnitřní zápas a i já byl na vážkách.

Jít, nejít, trochu jsem asi civěl, ale nakonec odpověděl ,,Děkuji pane, rád se zahřeju"

Vlastně jsem ani jinou odpověď nečekal, abych docílil co chci budu ho muset opít,kam sním jít? ,, Vidíš to je slovo, rád ti pomůžu, dáme si grog , posedíme a hned ti bude líp" pomyslel jsem si , snad dopadne vše dobře.

Zdráhal jsem se, ale před hospodou byly výčitky i stud pryč. ,,Pane, mě ale není osumnáct" Raději jsem na to upozornil.

Co si myslí, že jsem slepý? A právě toho chci využít. Mladíka jsem uchlácholil. ,,Neboj, tady to bude dobré, jde jen o zahřátí, pak zase můžeš jít." Doufal jsem však, že tak brzo nepůjde. Abych si to pojistil, objednával jsem grog za grogem přidal k tomu i slivovici za necelou hoďku byl dost opilý, potřeboval jsem víc.

V hospodě je super neznámý taky, já do sebe valím jeden grog za druhým , chci zapomenout na zimu vztek a beznaděj. pomalu, tedy spíš více se mi motal jazyk, když jsem se snažil vše vypovědět.

Ještě chvíli a je namol, kecá tady nesmysly, jako bych nevěděl, že jde z kriminálu, nemá kam jít a hlásit se chce sotva. přesto jsem ho stále chlácholil a nutil pít. ,,Tak chlapče, co budeme dělat? Nejde tady sedět a ty už opilostí usínáš."

Už jsem pána nevnímal, něco jsem brumlal, nevím co. ,, Nevím, mě je to jedno, ať mne třeba zase seberou, budu mít kde spát." to bylo poslední co si matně pamatuji.

Nabídl jsem mu noclech, nereagoval a tak jsem ho odvezl taxikem domů, dokonce mi taxíkář pomohl. No co dovleču ho do koupelny, umyju a šup do postele, na to jsem se těšil nejvíce. Při mytí jsem strnul, jeho výbava byla více než velká, hlavou mi projelo a co teprve když stojí, jen jsem vzdych touhou ale bylo mi jasné, že v takovém stavu v jakém je bych nedocílil ničeho. Necham mu pár hodin spánku a uvidíme.

Kde jsem?Co tady dělám, snažil jsem si vzpomenout co se stalo....nevím nic a navíc ta bolest hlavy. Chci se zvednout, ale vedle mne leží muž, ruku má na mém břichu a spí. Aha to bude můj zachránce... Raději se nehýbám, abych jej nevzbudil, Je mi krásně, teplo jen ta hlava, propadám se do polospánku. Jeje začíná se vrtět a jeho ruka mne objímá a hladí. Celý trnu a zatínám svaly navíc dělám, že spím.

Teď, nebo nikdy říkám si, protože mladík se dle mého vzbudil, stále je dost opilý, ale necuká. Pomalu jej hladím a rukou se nezadržitelně mířím do rozkroku, cítím chvění, přesto dělá, že spí, začínám se dotýkat vzrůstajícího ptáka a on reaguje, to je krása beru jej do ruky a vychutnávám si pocit, tvrdého mladého ptáka rostoucího pod mými doteky.

Probíhá mnou mrazení a můj pták se napíná proti laskající ruce, nikdy bych si nepřipustil, že můj ocas bude stavět mužská ruka. Jenže jsem ještě vláčný po alkoholu a ruka mi dělá víc než dobře. Ani nevím proč, ale již spolupracuji a snažím se svého ptáka ještě víc vypnout, nedočkavě čekám co bude dál. Věděl jsem o sexu mezi muži, ale pro mne to jsou a byli vždy jen buzíci, nyní nedočkavě čekám na vše další.

Mám v ruce největšího ptáka co jjsem kdy laskal, točí se mi hlava , teˇdokonce sám přiráží k mé ruce, nedočkavě odhazuji peřinu a s radostí začínám honit, rychleji. dávno nespí a udiveně se dívá co se děje, v očích má ale i touhu.

Nedá se odolat, vzrušení azkušenost pána mne vede k jednomu cíli, když teď odhazuje deku je pohled úžasný, ruka honící mého ptáka a to, jak to umí je pomalu zázrak. Už strácím soudnost a popoháním Pána ,,Ano pane víc" a sám se snažím dosáhnou i já tam kde cítím ptáka neznámého.

Vychutnávám si ho ale najednou slyším ,,Ano pane víc" a cítím šmátrající ruku. Zrychluji a vedu zajíčka k vrcholu protože chci vidět výstřik. Už heká prohýbá se a v ptáku mu škube, slyším pomalu zvířecí řev, to ve chvíli kdy se mu z ocasu valí mohutné střiky semene. ,,Tak to je ono ještě " povzbuzuji ho. Ač se zklidňuje ocas stojí dál a dál. Semeno jsem nestačil zachytit nakláním a olizuji naběhlý žalud

Nenacházím nic, slyším jen své vzdychání a cítím, že brzo vystříknu, z pusy se mi rvé vzdechm spíše řvu a uvolňuji tělo, stříkám a znovu a znovu, Pán mne povzbuzuje a proto se napínám a ukazuji mu, že je mi krásně. Uvolněně oddychuji, kdýž opět cítím pohyb na mém ptáku, drží ho a olizuje. Je to šílené a volám ,,Ne už ne to je k zbláznění, nedá se to vydržet" Nejen , že mne nepouští, ale ještě více se věnuje mému ptáku, nelíže ale cucá. Kdo to má vydržet, proto po chvilce stříkám, aniž bych pána upozornil, rovnou do pusy. Strnul jsem čekám nadávky a stydím se, že to bylo tak rychle, jenže polykání a radost v pohledu pána mi dává naději, že se mu to líbí.

Křičí něco, ale já nedbám a ihned kouřím onen skvostný ocas a když po chvilce stříká semeno do pusy radostně polykám vše a vysávám i zbytky. Jsem spokojený a dívám se do očí zajíčka který je trochu zmatený tak ho uchlácholím ,,moc hezké, děkuji a ted si odpočiň a prospi se" já v transu odcházím do kuchyně
Hurá pán je spokojený, nechává mne spát a odchází, poslouchám a nořím se do spánku s pocitem klidu a pořád mi hučí v hlavě.
Sedím v kuchyni a přemítámjak si zajíčka aspoň na chvíli užít, jak ho přijmět, aby zůsta sám. Těď spí, než se mi probudí na něco přijdul