Pražský bohém (20.)

Pálení čarodějnic mělo v Továrně skoro stejně legendární status jako silvestrovská party. Už odpoledne plné dílniček a her pro děti s nimi zlákalo řadu maminek v odvážných kostýmech, a když mi na bar dosedla s výrazem, že sklenka aperolu je otázkou života a smrti, elegantní čarodějka, které se černá róba rozevírala lákavým výhledem na kulaté poprsí, obnažené skoro až k bradavkám, jejichž hrbolaté tmavé dvorce svádivě vykukovaly, málem jsem upustil půllitr čerstvě načepovaného piva. Toho se vzápětí ujala druhá čarodějná mamina, statnější a v oblasti hrudníku ještě vyvinutější, vypila ho téměř na ex a otřela si hřbetem ruky ústa, až se jí bujné poprsí rozvlnilo. To, že podprsenku nezařadila do svého outfitu ani jedna z nich, bylo tak očividné, že jsem ucítil známé cukání ve slabinách. Smutně jsem proto sledoval, jak obě prsatice jejich dítka nakonec odvlekla. "Tyhle mamči mají něco do sebe, pár z nich to doslova kouká z očí, co?", nadhodil Honza, který se právě dobavil s další takovou, štíhlou blondýnkou s nápadně špičatými prsy, svůdně trčícími přes čarodějnický hábit, a velkoryse přitom přehlížel, že její capart ho při tom tahá za nohavici. "Jediná potíž jsou ty dětičky. Valérie by měla sehnat nějakou holku na hlídání dětí, jejichž mámy by si chtěly zašukat." "Ty jsi fakt regulérní úchyl.", ušklíbla se Ella, která opět osvědčila schopnost objevit se v nepravý moment. "Nezůstaneš na pálení hranice?", všiml jsem si, že je na odchodu. "Kdepak, nadlimitní počet čarodějnic mě nějak neočaroval, takže dětičky mamiček rajdiček si budete muset s Honzou pohlídat navzájem.", zasmála se. Mamičky rajdičky se mě bohužel vzhledem ke službě na baru týkaly, jen když mi při objednávání pití jejich výstřih odhalil aspoň na chviličku jejich tajná kouzla. S večerem přibylo i čarodějných slečen, ale nával byl takový, že jsme s Žirafou sotva stíhali objednávky. "Ahoj Pájo, jak to jde?", mrkla na mě Valérie, která se aspoň na chvíli ukázala, stylově s velkým pavoukem na upnutém tričku. Moc jí to slušelo, ňadra s vyrýsovaným žlábkem se jí v kulatém výstřihu lákavě klenula... a její zachmuřený manžel se na mě zpovzdálí mračil jako bubák. Využila toho, že Žirafa byla beznadějně zaseknutá u pípy na druhém konci baru, a mrkla na mě: ""Ještě jednou díky za veškerou pomoc, ale ... doufám, že jak ta hranice dneska shoří, zmizí i myšlenky na případné opakování. Nechceme aférku barmana a ředitelky, že ne?" Zamrzelo mě, že mě považuje za tak nedospělého, a tak jsem si dovolil malý vtip: "Jé, a já už všem řekl, že spolu máme poměr." Záblesk paniky v jejích očích, než jí došlo, že jsem si z ní vystřelil, byl nefalšovaný. Jen zavrtěla hlavou, trochu provinile se usmála a vzdálila se.

"Jednu tequilu tady pro moji hrozně smutnou kamarádku! A druhou pro mě!", zahlaholila chvíli na to vesele bruneta s mikádem, která sebe a zachmuřenou černovlásku vmáčkla na dvě uvolněné barové stoličky. "Tady je to, dvě tequily pro dvě čarovně krásné slečny.", otestoval jsem míru prostoduchosti laciným vtípkem. Brunetka se infantilně rozesmála, černovláska zamračila. "A pročpak je kamarádka smutná?" "Pohádala se s přítelem. Více méně jí řekl, že má malý prsa.", naklonila se ke mně brunetka důvěrně. "No Kačule, ty seš fakt nána!", vyjela po ní kámoška a rychle zmizela v davu. "Je děsně naštvaná.", pokračovala brunetka a v nahnutí nad pult mi mimoděk předváděla, že jí se ten problém netýká, pod tričkem se jí pohupovaly solidní dvojky. "Četli jsme si v partě nějakej pánskej časák, taková blbost, prej jak říkají chlapy různě tvarovanejm koz...ehm, ňadrům. No a Editě řekl ten její jouda něco jako 'Jé, hele, takový mini angrešty máš ty, miláčku.'", vyprskla smíchy. ""To od něj nebylo hezký, že ne?" "Tak nebylo, ale je pravda, že Edit je tak nějak malý fakt má." ""Jak vyšly tobě?", mrkl jsem na Kačuli a přešel plynně do tykání. "East west.", prohodila. "To znamená co?" "No, že každý míří na jednu stranu.", uculila se a ukázala na své výmluvně se rýsující hroty. Pak do sebe kopla tequilu, zamávala mi a zmizela. Zrovna když jsem chtěl po nějaké době osiřelý druhý panák stáhnout z baru, černovláska Edita se s podmračeným výrazem vrátila. "Sorry, když už to Kačule objednala... A já panáka potřebuju." "Fajn, takže jedna angreštová tequila...", mrkl jsem na ni. "Ježiši, to je fakt pinda užvaněná! No fajn, tak jo, angrešty. Co nadělám, žádná novinka to pro mě není, tak nějak tuším, že kozy roku asi nevyhraju.", zavrtěla hlavou a skoro se i usmála. "Neříkej, že tobě se líbí mini prsa, jako fakt extrémně malý.", nadhodila, když si dávala třetí tequilu. Jen jsem pokrčil rameny. "Na tohle nemůžu odpovědět, protože jsem je neviděl. Ale jestli tě zajímá tohle, tak jsi hezká." "To píšou v těch vašich časákách, že nás máte chválit, abyste nás sbalili, že jo?" "Já tě nechci sbalit." "Protože mám malý prsa!" "Já nevím, jaký prsa máš." ""To říkáš proto, abych ti je ukázala." "Ne, já je vidět nemusím." "Protože jsou malý a nelíbily by se ti." "To nevím, já je neviděl." Když jsme se v kolečku nikam nevedoucích replik protočili podruhé, zkusil jsem Editu zachránit od následků čtvrté teqiuly a významně na ni mrknul. K mému překvapení váhavě přikývla a za chvíli jsme se co nejnenápadněji vytratili po schodech nahoru. ""Tak co?", přešlápla nejistě Edita, když jsme vklouzli do jednoho z ateliérů. "Tak zatím vím, že máš pěknej zadek, protože jsem chlap, a když jsi šla po schodech, nedokázal jsem ti na něj nekoukat.", přiznal jsem po pravdě. "Ale prsa mám fakt malý.", trvala tvrdohlavě na svém. Jen jsem pokrčil rameny, a tak ještě chviličku váhala, ale pak si prudce vyhrnula tričko tak, že si jím zakryla obličej. A odhalila hrudník, na kterém se nesměle boulila dvě miniprsíčka, které výraz angrešty vystihoval tvarem a málem i velikostí.

"Tak co? Malinký, viď?", ozvala se zpoza trička Edita, když jsem nic neříkal. "Sakra, tak co? To jsi z tý velikosti oněměl? Já tě varovalaa ...aa....", přeskočil jí hlas, když jsem se sklonil a jedno maličké ňadro jemně, ale důrazně vsál mezi rty a stiskl, abych ho vzápětí pustil, až přes nevelký objem poskočilo. Než se Edita zmohla na případný odpor, dopřál jsem silné sání i druhému prsíčku, a jelikož se za tričkem ozvalo jen další hluboké vzdychnutí, vrátil jsem se k prvnímu a uvěznil ho ve svých ústech na delší dobu. Když jsem sání uvolnil, drobné ňadro na vrcholku výrazně napučelo vzrušenou tmavou bradavkou, zdvihající se jakoby rovnou z hrudníku. Edita přešlápla a vypnula beze slova hruď, stále stydlivě skryta za zvednutým trikem. Tentokrát jsem pomalu obkroužil oba naběhlé cecíky, zabrnkal na jejich vrcholky, zkoušel jsem je jazykem ohnout, ale byly tak tuhé vzrušením, že se mi to nepodařilo, jen Edita se víc rozvzdychala. Podepřel jsem jí prso jazykem a líbal ho zespodu, pak jsem náhle vyjel na jeho trčící vrcholek a celé ho znovu vsál do pusy, silně ho cucal a oddaloval hlavu od její hrudi, až se jí prso navzdory skromné velikosti propnulo do délky. Bylo zřetelné, že Editu silné cucání cecíků hodně bere, vydráždilo jí bradavky na dvojnásobek původní velikosti a, schovaná za tričkem, už při každém kontaktu mého jazyka s jejími mini vnady tiše sténala. Chvilku se ještě nechala dráždit na hrudníku, pak si přehrnula tričko přes hlavu a rozepla si rifle. Měla pod nimi bílé krajkové kalhotky, které byly vepředu průsvitné natolik, že přes ně prosvítala tmavá houštinka ochlupení, na baculatých závojíčcích pečlivě oholeného, jak jsem se přesvědčil, když jsem Editě kalhotky v pokleku stáhl tak, že jsem stiskl gumu v pase rty a posunul jí je do půlky stehen. Elegantním pohybem boků si je nechala svézt až dolů a vystoupila z nich. Její vzrušení signalizovaly porozevřené pysky i viditelně naběhlý růžový poštěváček. Chlupatost její pičky, která na rozdíl od skoro dětského poprsí ujišťovala o zletilosti, mi pomohla zahnat rozpaky z toho, že mě Editina mini prsa silně vzrušila. Navíc jí kudrnatá houštinka na zpola oholené mušličce nepopiratelně slušela. Opatrně jsem špičkou jazyka obtáhl linii pysků a pak vjel do čárky mezi nimi, přejel dokola dírku a zastavil se až nahoře na hřebínku klitorisu. Edita vzdychla a rozkročila se, čímž se jí závojíčky rozchlípily a úplně odhalily růžovou dírku, lesknoucí se vlhkostí vzrušení. Když jsem ji několikrát obtáhl jazykem dokola a pak do ní nesmlouvavě zajel, zavzdychala znovu, tentokrát hlasitěji, a konečně odhodila stud i tričko, kterým si do teď zakrývala obličej. Udýchaně se na mě usmála a předklonila se, až se ji malé bochánky koziček zhouply. Jak visely dolů, zmocnil jsem se znovu jedné ústy, sál ji a cumlal a pak totéž dopřál i druhé. Edita využila toho, že jsem ji opět pevně stiskl a silně sál, a pomalu se začala z předklonu zvedat, čímž docílila silného propnutí svého mini prsa, což ji zjevně hodně dráždilo.

Oddala se mému laskání, nabízela mi střídavě obě ňadra a rukou si zajela trochu sobecky pod bříško a rozhrnula si chloupky, aby si prsty jemně kroužila po poštěváčku. A tak jsem se v podřepu, s jejím prsem stále v puse, sám zbavil od pasu dolů trochu akrobaticky kalhot i trenýrek a z kapsy vylovil pro všechny případy schovávaný a už notně ošoupaný balíček s kondomem. Teprve když jsem si ho navlékl na beznadějně ztopořený klacek, došlo zřejmě Editě naplno, že se schyluje k jejímu ošukání, ale necouvla. Naopak, přestože jí mé cumlání slastně dráždilo cecíky, dobrovolně se ho vzdala, napřímila se a vzápětí zaujala pozici v předklonu opřená o stůl. Díky tomu měla vysazenou prdelku právě tak vysoko, abych k ní mohl zezadu přistoupit a tlakem žaludu jí rozhrnout závojíčky tak, že jsem vzápětí začal vnikat do její uzoučké štěrbinky. Když jsem zasunul až po kořen, vyjel jsem rukama z Editiných boků nahoru na hrudník a stiskl malá, vzrušením tuhá prsa, zatímco prohnula páteř a vyšla mi zadečkem naproti. Následovalo několik přírazů, díky kterým se roztáhla mé velikosti, takže jsem ji mohl začít tvrdě píchat. Šíleně mě vzrušovala její drobná ňadra i to, jak je krásně úzká, navíc jsem se bál, že nás může kdykoliv vyrušit náhodný příchozí nebo jiná dvojice, poohlížející se po mileneckém azylu, a tak jsem její pipinku nijak nešetřil, ale nezdálo se, že by Edita doufala v nějaké něžně zasněné hrátky, vycházela protipohybem pánve mému přirážejícímu péru ochotně naproti a její stále hlubší vzdechy prozrazovaly, že se blíží vyvrcholení. Prostředí nám nedávalo moc možností na změnu polohy, přesto se Editě povedlo zvednout jednu nohu tak vysoko, že si opřela stehno o desku stolu, čímž mi nabídla ještě lepší přístup a možnost pronikat do její pičky co nejhlouběji. Okamžitě se to projevilo i na jejím sténání a po chvíli se zakloněnou hlavou vyvrcholila. Sevřel jsem její minikozičky tak silně, až vykřikla, a několika prudkými přírazy se dovedl i já k výstřiku, díky těsnému sevření její dívčí lasturky skoro až bolestivému. "Ježiši...panebože...no ty voleeee....", doprovodila mé vyvrcholení mezi vzdechy Edita. "Ty jo, poprvé s gumou.", prohodila jakoby zamyšleně, když jsem z ní po chvíli opatrně vystříkaný čurák i plný kondom vytáhl, a přejela si zkoumavě po vyšukané mušličce dlaní, než si natáhla kalhotky. "S Edou...s tím mým troubou...spíme bez, on šprcky nesnáší a prej si umí dávat pozor.", dodala, když si všimla mého udiveného pohledu. "Pozor si dávejte jinak, ordinace na gyndách jsou plný prvorodiček, co si myslely, že si ten jejich Eda dával pozor. Kolik je ti Edito vlastně let? O nic nejde, jen mě tak napadlo..." "Šestnáct. Doufám, že tě nepohorší, že jsi se vyspal s gymnazistkou. Víš, jak mi říkají natvrdlejší spolužáci? Husa, co nemá prsa.", zamračila se a nasoukala se do trička, takže její malé, ale nadmíru vzrušivé i vzrušující "angrešty" mi zmizely pod jeho látkou. "Tak snad jsem ti dokázal, že pro chlapa je holka jako ty stejně přitažlivá, jako nějaká prsatice. A neboj, ony ti ještě narostou, až tě ten tvůj Eda zbouchne..." "Díky za osvětu, jsi úplnej terapeut. Měla bych k tobě docházet na sezení. Nebo spíš ležení?", ušklíbla se a oba jsme se rozesmáli. "Dolů radši každej zvlášť, i tak mě kolegyně zabije, že jsem ji tam nechal samotnou tak dlouho." "Nefandi si, tak dlouho to zase nebylo.", popíchla mě a se spokojeným úsměvem se ztratila v davu, zatímco já očekával hromy a blesky od Štěpy. Žirafa se na mě ale jen chvatně usmála a pilně vyřizovala objednávky. Teprve po dlouhé chvíli, kdy už mě nával na baru pohltil tak, že milování s Editou jako by se stalo před týdnem, přitočila se ke mně a prohodila s úsměvem jako neviňátko: "Já ti nevím, Pájo, jestli se dřív ušukáš nebo tě zavřou za prznění nezletilých." Zamrkala přitom jako Lolita a já se zmohl jen na pokus zatahat ji za vlasy. V duchu jsem byl ale rád, že se přechodný chlad po našem rozchodu nerozchodu už nadobro rozptýlil. Venku zrovna za hlasitého povyku vzplála hranice a noc byla stejně mladá a lákavá, jako gymnazistka Edita.

Následující dny jsem se opět choval vzorně, jen jsem se musel v duchu pochechtávat, když si uklízečka Irina den po pálení čarodějnic stěžovala, kolik musela sbírat po celém areálu kondomů. "Ja nechápu... tady snad každá lidová tradice zahrnuje i šukání.", pohoršila se češtinou s východním přízvukem, ale oči se jí smály. Ostatně bříško, které se jí nepřehlédnutelně kulatilo pod zástěrou, dávalo tušit, že i Irina se mu věnovala v nedávné době pilně a malíř Honza její pohupující se vnady, už předtím slovansky oblé, teď ale postupujícím těhotenstvím ještě lákavěji plné, už mlsně okukoval. Já zase okukoval vnady Marty, se kterou jsme pokračovali v přípravě představení, ale její nedávná alkoholem podpořená otevřenost už byla ta tam. Kupodivu se krotila i Ella, ale když jsme si jedno odpoledne po předání směny sedli na popracovní kafe, zatvářila se z ničeho nic naléhavě a po chvilce ošívání vyhrkla: "Pájo, něco bych od tebe potřebovala." "No, sice se mi zrovna nechce, ale že jsi to ty... Půjdeme nahoru, nebo to sfoukneme v kanclu?", zamrkal jsem a zabodl pohled do její nové oranžové podprsenky, která jí pod bílým tričkem doslova zářila. Přešla můj vtip zavrtěním hlavy a trpělivě vysvětlila, že potřebuje pohlídat psa. "Ty máš psa?", divil jsem se. "Ne, mám kočku, papouška a černou mambu, ale od tebe chci pohlídat psa.", zvedla oči v sloup. "Všechny moje hlídací kamarádky selhaly." "Jistě, imaginární kamarádky skutečného psa nepohlídají.", rýpl jsem si. "Je to jen na pět dní, soužití s tím milým tvorem by tě mohlo polidštit a já bych ti byla děsně vděčná.", udělala na mě oči div ne psí. "Nedělám si iluze, jak milý bude tvůj tvor, ale asi by to šlo. Můžu si vybrat odměnu?" "Ne, to nemůžeš, protože tě znám, ale slibuju, že ti za to vlastnoručně uvařím večeři snů." "To je nakonec možná lepší, jdou zvěsti, že jsi v posteli mimořádně špatná. Kam vlastně jedeš?" "Můj tajný přítel je katarský šejk a vyšla na mě služba v harému. Jen pět dní, zato budu muset kromě něj být po vůli i celé palácové gardě." "Poslyš, Ello, víš, že podobné vtípky o tobě leccos prozrazují? Jsem si jistý, že jsi ve skutečnosti daleko zkaženější než já." "Ne, ve skutečnosti chci vstoupit do kláštera a jedu na pohovor s matkou představenou, ale chtěla jsem se přiblížit tvému zvrhlému uvažování." "Kecáš, v klášteře by ti nedovolili psa." "Tak já ho zítra přivedu, ju? Bude se ti líbit, je děsně roztomilej." "Cože? Už zítra?!" "A do háje.", zaklel jsem, když Ella druhý den přišla do Továrny s dotyčným psíkem. "Co je, nepůjde to?", polekala se. "Ale ne, půjde, akorát ... nekecala jsi, on je fakt děsně roztomilej." "Viď?" Sympatický flekatý voříšek zvedl přední tlapku, zadumaně si mě prohlédl, pak zavrtěl ocasem a začal mi žrát tkaničku. "Čau čokle." Podíval se na mě a zvedl uši. "Jmenuje se Tim." "Zduř, Time. Chodí panička doma nahatá?" "Boha jeho... dítě bych ti nesvěřila a ani u psa si už nejsem jistá." "Dítě by ti nikdo neudělal. Kdy že se vrátíš?" Nafasoval jsem vodítko, pytel granulí a dokonce pelíšek, Ella se asi stokrát ujistila, že opravdu budu Tima venčit, ale přesto se aspoň trochu uklidnila teprve když jsem ho vzal dozadu na dvorek a půl hodiny si s ním hrál. Pravda byla, že se mi od první chvíle líbil, připomněl mi dávnou a marnou dětskou touhu mít psa, kterého mi naši nikdy nedovolili. Tim ideálně kombinoval správnou dávku drzosti, příjemně psovitý vzhled a veselou povahu, takže když se Ella vydávala s malým kufříkem na letiště, jen zavrtěl ocasem a stočil se pod bar do svého pelíšku. "Dík, Pájo, fakt jsi mi moc pomohl.", rozloučila se jeho panička zjihle a vlepila mi na odchodu pusu.

"Ten je parádní!", osvědčil malíř Honza u něj očekávatelnou lásku ke zvířatům. "Navíc, koukej na něj, to bude ideální babolep.", kývl směrem k Terce a Lídě, které kašlaly na obsluhování zákazníků a muckaly se s Timem. Blahosklonně přijímal jejich drbání a přimhouřenýma očima mě sledoval. "Jdem, čokle.", broukl jsem vlídně, Tim zavrtěl ocasem a vyrazili jsme do Vršovic. Už cestou se potvrdilo, že je fakticky magnet na hezké holky. "Páni, ten je sladkej! Můžu si ho pohladit?", zavrkala v tramvaji štíhlá blondýnka, začala ho drbat za ušima a zřejmě jí nevadilo, že mi v mírném předklonu zároveň odhaluje ve výstřihu halenky malá prsa až k růžovým zobáčkům bradavek. Nevadilo to ani mně, zvlášť když se k ní vzápětí přidala kamarádka, brunetka s poprsím výrazně objemnějším, ale stejně jako její blonďatá kolegyně nespoutaným podprsenkou a vystaveným až po tmavé cecíky. Tim si užíval drbání, já pohledu na dva páry pěkných prsou. "Jůůů, super psisko.", zavýskaly ve vršovickém bytě svorně Štěpa s Madlou. Ani jejich seznamování s Timem se neobešlo bez bonusu pro mě; Madle přitom rajcovně vystoupila v pase vykrojená tanga i skoro z půlky odhalený zadek a Žirafina kůzlátka, v předklonu se jí pod sportovním tílkem pohupující, jsem od ukončení našeho vztahu takhle hezky obnažená zahlédl poprvé. "Kam půjdeš Tima vyvenčit?", zajímala se, když si všimla mého pohledu, zaparkovaného na jejích bábovičkách, a beze spěchu či známky pohoršení si přidržela tílko dlaní u těla. "Aha, no jo, vidíš... asi někam do parku?" Obě holky se rozesmály. Venčení jsem se zpočátku bál, protože žádné ranní ptáče nejsem, ale ukázalo se, že Tim má na čas vycházek celkem rozumné požadavky. Když mě šťouchl vlhkým čumákem do ruky, bylo sice o dost míň než v kolik normálně vstávám, ale dalo se to vydržet. Ani interakce s dalšími pejskaři nebyla tak zlá; starší, snad že mě neznali, se mi spíš vyhýbali, mladší občas vypadali podobně rozespale jako já a do řeči jim taky nebývalo. Hlavně na slečnách si nešlo nevšimnout, že mnohdy vyrazily ven hned jak vstaly, ještě nenamalované a "nenačinčané". "No to je ale fešák!", sklonila se nad Timem okatá, statná bruneta, jejíž kólie se s ním dala do psí řeči. Pohyb pod tričkem na jejím vzdutém hrudníku dával tušit, že přes nepopiratelný horní objem si nestihla ráno obléct podprsenku, což jsem velmi ocenil, protože mi v předklonu nad Timem nabídla štědrý výhled na svoje kulatá, pohupující se ňadra s hrbolatými tmavými dvorci. Vzrušující obraz skýtal i pěkný, široký zadek s kalhotkami lákavě zaříznutými mezi půlky, v předklonu nápadně poodhalené z riflí. Zjišťoval jsem, že holkám to prostě při mazlení se psy většinou moc sluší. "Já zase zaspala, jen jsem na sebe něco navlíkla, a už jsme běžely.", prohodila s koketním úsměvem, když si všimla, jak jí koukám pod tričko, a uhladila si pramen vlasů za uchem. Další dny jsem se pochopitelně tetelil, že kólii s prsatou paničkou potkáme zase, ale neměl jsem štěstí. Zato jsem opakovaně narážel na mladinkou černovlásku s pudlem, které sice tričko zvedaly kozičky zřetelně menší, ale hezky tvarované a zcela jistě také pod jeho látkou nahé, o čemž svědčily dva výrazné hroty na jejich vrcholcích. Pokaždé se plaše usmála a z nějakého důvodu špitla pozdrav. Teprve třetí den, kdy jsme se málem srazili dole ve dveřích, mi došlo, že bydlíme oba ve stejném domě. "No páni, máme na sebe štěstí, viďte?" "To máme.", přikývla s úsměvem a jak se protahovala kolem mě, ucítil jsem na chvilku špičky jejích ňader otřít se mi o ruku, kterou jsem jí držel dveře. Škoda, že už jdou domů, zatímco my teprve vyrážíme, pomyslel jsem si a popotáhl Tima, který měl s pudlem sympatické černovlásky nějaké očmuchávání. Po celý den jsem pak myslel na ten letmý dotyk pružných dívčích ňader, plachý úsměv a pihovatý nosík, až se mi spolužáci na cvičení smáli, že musím být zamilovaný. Smáli se do chvíle, než Adriana, která k podobnému tvrzení neměla zatím žádný důvod, prohodila skepticky: "Takovej klátič jako Pája se snad ani zamilovat nemůže." Pak už se spolužáci nesmáli, ale smíchy přímo řičeli, a naše vyučující Dana, která podle výrazu tváře a šibalského úsměvu měla možná na jazyce nějakou peprnou poznámku, ke které by na rozdíl od Adriany měla důvodů z minulosti dost a dost, nás musela krotit.

Štíhlou černovlásku jsem potkal druhý den odpoledne: když jsme se s Timem vraceli z procházky, seděla s koleny přitaženými k bradě na schodišti a vypadala přesně jako někdo, kdo si zabouchl klíče. "Jejda, copak tu děláte?" Rozpačitě pokrčila rameny a přiznala, že si zabouchla klíče. Ukázalo se, že tu nebydlí, proto jsem ji taky z dřívějška neznal, ale je navštívit kamarádku. Pudl není její, kámošce ho venčila, teď ale dotyčná i se psem odjela za přítelem někam za Prahu a ona je krapet v pasti. "Tak hlavně, že pudlík není zavřenej v bytě. Pojďte k nám, já vám půjčím mobil a nějak se to vyřeší.", mrkl jsem povzbudivě a jak se zvedala, s radostí jsem zaznamenal čiperný pohyb na jejím hrudníku. Dělala, že si toho nevšimla. Telefonát kamarádce ovšem vyjevil, že ta se do Prahy vysvobodit Marušku, jak se mi představila, zrovna nehrne. "Sašo, neblbni, já vím, že ses za Markem těšila... no jo, ale kam mám jít? Nemám u sebe ani peněženku...jo, i kabelku, v předsíni na botníku...no to nevim, hele, to je blbý, u něj asi přespat nemůžu...jo, ten hezkej z třetího, ale to je fakt ... no ne, to fakt nevim....", vrtěla hlavou a občas se po mně během telefonátu podívala. "Hm, tak to je paráda. Tak dík a ahoj.", zakončila hovor a bezradně pokrčila rameny. "Děkuju za azyl, ale Saša se do Prahy vrátí až zítra. Ona se s přítelem málo vídá, jelikož je totiž jaksi ... ženatej, takže ..." "Takže budete muset přespat u nás, to na mou duši nevadí.", ochotně jsem se pasoval do role zachránce dívky v nesnázích. Následné Maruščiny protesty jsem umlčel logickými argumenty, kterým se zase tak moc nebránila; sama byla asi ráda, že má kde hlavu složit. "Vyber si u mě v pokoji něco na spaní.", nabídla jí Žirafa, načež na mě spiklenecky mrkla. "Tak se tu mějte, já jdu na trénink." Maruška se s nejistým úsměvem usadila v obýváku, a tak jsem se na chvíli uklidil k práci na divadelním představení do pokoje. Když jsem po hodině vyšel, ke svému překvapení jsem ji našel v obýváku na štafličkách drhnout okno. "Jsem si říkala, že budu aspoň užitečná, když jste mě tu nechali...", nadhodila. "Nepamatuju si, že by tu okna kdokoliv myl.", musel jsem se zasmát, ale pak mě cosi přimělo zůstat pod štaflemi. Všiml jsem si totiž lákavého detailu: dopředu trčící kozičky Marušce svým objemem tričko oddalují od bříška tak, že když si stoupnu pod ni, zespoda jí na nahá prsa krásně vidím. A tak jsem horlivě podával hadr i čistou vodu a kochal se dvojicí nahých, pružně se pohupujících kůzlátek. Maruška si musela pravého důvodu, proč jsem se tak snaživě přidal, po chvíli všimnout, ale za neustálého uculování mi výhled na svoje poklady dopřávala dál. Podvečerní sluníčko jí bílé tričko krásně prosvětlovalo, takže silueta nahých ňader se zobáčky bradavek napínajícími jeho látku se výmluvně rýsovala... A tak když okno domyla a slezla ze štaflí dolů, zůstal jsem na místě a prohodil, že taková snaha si zaslouží odměnu. Usmála se, stydlivě sklopila oči, ale opřela přitom svoje pružné tvary o hřbet ruky, kterou jsem štafle stále držel jako pojistku proti pádu.

Nebyl vlastně žádný důvod, abychom se v prázdném, podvečerním světlem rozzářeném bytě, pomilovali, kromě toho, že jsme oba chtěli. Maruška sice cudně zavřela oči, ale sama si tričko přetáhla přes hlavu a na svá špičatá kůzlátka, která jsem předtím letmo okukoval, mi nabídla štědrý výhled. Když jsem jí jejich hroty sál, krásně naběhly a ztvrdly a jejich cumlání ji přimělo tichounce vzdychat, zatímco jsem ji zbavoval džín i pruhovaných kalhotek, přes které se jí krásně rýsoval pahorek, rozdělený rýhou na dva bochánky. Mušličku měla částečně oholenou, s nahými růžovými závojíčky a tmavočernými měkkými kudrnami nevyholeného trojúhelníčku nad nimi. Když jsem vsál mezi rty světle růžový poštěváček, její vzdechy se prohloubily a prcinka se rozevřela vzrušením, jehož chuť jsem cítil na jazyku, jak jsem začal kmitat čárkou mezi pysky a pronikat do vlhnoucí dírky. Postupně jsem přidával na rychlosti i důrazu, Maruška sténala už nahlas, přitáhla si mou hlavu k podbřišku a vycházela svou rozcapenou mušličkou mému jazyku naproti. Objal jsem pružné půlky jejího zadku, přitáhl si její pičku a kmital jazykem v úzké štěrbině, až zaklonila hlavu a s táhlým sténáním se udělala. Když jsem vstal, abych se svlékl a natáhl si na ztopořený ocas kondom, udýchaně se usmála, načež se mi na gauči natočila tak, že jsem do její rozevřené a vlhkostí se lesknoucí kočičky mohl proniknout zezadu. Stiskl jsem jí nadskakující kozičky a přirážel do úzké štěrbiny čím dál rychleji, až neudržela rovnováhu a sesula se na gauč. Nalehl jsem na ni, rychle našel pérem cestu do nastrčené kundičky a píchal ji, až se j půlky zadečku natřásaly. Cítil jsem, že to na mě jde, ale snažil jsem se výstřik oddálit, což vedlo k tomu, že právě v okamžiku, kdy mi cukání v koulích oznamovalo blížící se vyvrcholení, Maruška stiskla rukama křečovitě okraj gauče, začala házet zadečkem proti mému klacku a ve chvíli, kdy jsem vystříkl se zaťatými zuby první dávku, dalším zakloněním hlavy a hlasitým výkřikem ohlásila svůj druhý orgasmus. Dlouho jsme pak vleže oddychovali a já cítil slábnoucí záchvěvy svého stříkajícího péra, nádherně sevřeného Maruščinou úzkou štěrbinkou. "Páni, teď se ale budu asi červenat.", usmála se udýchaně a v půvabně bezprostředním gestu si setřela z nahých koziček kapičky potu. Dřív, než jsem stihl zahájit obvyklou tirádu o tom, jak je úplně v pořádku, když dva lidi dají průchod vzájemným sympatiím, kývla se smíchem ke dveřím. Stál v nich Tim, který předtím celé odpoledne prospal, teď ale, zřejmě přiváben neobvyklým hlukem, na nás zkoumavě koukal, jedno ucho nahoru, druhé dolů. "Tak jdem, čokle šmírácká.", popadl jsem vodítko a začal se oblékat, zatímco Maruška nás pobaveně sledovala, cudně skrývající svou krásnou nahou za zmuchlaným tričkem. Když jsem se vrátil z procházky, seděla se Žirafou v obýváku, kde si taky na noc jako slušná holka na gauči ustlala, a já si radši nastavil budík, abych se v noci vykradl z pokoje a jemným laskáním ji tiše vzbudil a ještě jednou se s ní tajně a co nejtišeji pomiloval. Podle výrazu Štěpánčiny tváře druhý den ráno se nám asi naši vášeň tak úplně utlumit nepodařilo, ale Marušce její rozpaky náramně slušely. "Doufám, že jsi to nebohé zvíře aspoň občas vyvenčil a nestalo se nástrojem tvé vyhlášené zvrhlosti.", nadhodila Ella po návratu. "Nemusel doufám sledovat scény nestoudných orgií..." "Kroť svou neukojenou fantazii, strávili jsme nudný týden a musím říct, že jsem k němu ani nějak extra nepřilnul.", lhal jsem nepřesvědčivě, protože vzápětí jsem to psisko, které se na mě přemýšlivě podívalo s jedním uchem zase tak a druhým tak, prostě musel podrbat. Když s Ellou odcházeli, krátce štěkl na pozdrav a my se na sebe nejistě usmáli.