Pražský bohém (21.)

Ještě několik dní po vrácení Tima jeho paničce jsem se ráno budil nesmyslně brzy a mžoural po vlhkém psím čenichu, který mě jemně postrčí k procházce, na níž v ideálním případě potkáme Marušku, ještě rozespalou, roztomilou a ke všemu svolnou... To už ale byla bohužel minulost, i když jsem si umiňoval, že si od Elly Tima určitě co nejdřív zase vypůjčím. To psisko mi zkrátka nějak chybělo. "Pájo, můžeš na slovíčko?", mrkla na mě Valérie, naše ředitelka, když jsem pár dní na to s myšlenkami bůhví kde utíral na sklonku nudného odpoledne sklenice. "Val, jestli se pořád bojíš prozrazení našeho sprchového laškování, tak ... ", začal jsem se dotčeně, když jsme se uklidili do prázdné části baru. "Ale kdepak, a vlastně se chci omluvit, že jsem na tebe tuhle tak vyrukovala. To jen že jsem měla za zády svého drahého chotě...", zavrtěla hlavou a mimoděk si nervózně popotáhla výstřih halenky; nevím, jestli to udělala cíleně, ale můj pohled se samozřejmě okamžitě stočil na zavlnění jejích ňader, uvězněných v tmavých košíčcích luxusní podprsenky, která pod látkou halenky prosvítala. Přešla to a vyhrkla: "Mám na srdci něco jinýho. Ty a Ella jste super dvojka, ohromně jste bar zvedli, takže teď nám to šlape, chytla se i Žir..ehm, Štěpa, zkrátka, byla bych ráda, kdyby to tak šlapalo i dál. Já vím, že má Ella ostrej jazýček, občas vás dva poslouchat je k popukání, ale chtěla jsem tě poprosit, jestli bys teď na ni nebyl hodnější, když má po tom rozvodu." Zůstal jsem asi na ni civět tak moc nechápavě, že se skoro lekla. "Přece víš, že byla minulej týden v Norsku." "Asi jo, hlídal jsem jí psa. Neříkala teda, kam jede. Ale jakej rozvod???" Valérie se nadechla, až se jí kulatá prsa krásně vzepjala, a vysvětila mi stručně, že Ella byla poslední tři roky vdaná za norského loutkáře, se kterým začala chodit během jeho pobytu coby hostujícího profesora na škole, kterou vystudovala. "Když se vrátil do Norska, Ella zvažovala, jestli jít za ním... ale pořád se k tomu nějak ne a ne odhodlat, až mi někdy koncem listopadu řekla, že se stěhovat nebude, že on s ní žít taky nechce a že se dají rozvést. Možná si pamatuješ, jak byla v tý době trochu mimo, to už jsi přece v Továrně byl." "Val, já na Elle nikdy nepoznám, jestli mluví vážně, takže jestli byla mimo, asi mi to připadalo úplně normální.", přiznal jsem po pravdě. "Ale fajn, jestli má teď takhle náročný období, já uberu, ať ji zbytečně neštvu." Na chvíli se rozhostilo ticho. "Dík Pájo.", prolomila ho má šéfová a usmála se na mě. "Jasně, na mě se můžeš spolehnout, Val. Však víš, že s čímkoliv.", opětoval jsem jí úsměv a doplnil ho tak nestoudným pohledem na její poprsí, že jen ve směsi pohoršení, pobavení a polichocení zavrtěla hlavou a odkráčela. Já měl ale o čem přemýšlet a po zbytek odpoledne se neubránil pátravým pohledům směrem k Elle. Nedávala na sobě nic znát, a když jsem ji trochu neobratně pozval po směně na kafe, odpověděla klasickým odpálkováním: "Dík, Pájo, ale já tě znám, tuším, jak to myslíš a na rovinu, poslední dny jsem si užila tak, že dneska chci udržet nohy u sebe. Snad jindy." Doprovodila to ale skoro zjihlým úsměvem, takže jsem tomu rozuměl ještě míň než předtím.

Mé dumání nad šokující novinkou o Elle přerušil nástup dvou nových kolegyň z ciziny. Valérie udržovala Továrnu v chodu díky spletitému předivu různých dotací a grantů a v rámci jednoho z nich dorazily na měsíc dvě stážistky, Holanďanka Anneke a Polka Paulina. Oficiálně se měly v rámci jakéhosi evropského výměnného systému podílet na dramaturgii kulturního centra, neoficiálně dělat to, co právě bude třeba. "S jejich pobytem je spojená dotace, za kterou vybavíme fotoateliér a zbude i na keramickou dílnu, takže vám více méně nařizuju, abyste si holky oblíbili.", vysvětlila napůl v žertu Valérie, zatímco obě dívky se nervózně usmívaly. Blonďatá Paulina splňovala vzhledem všechny představy o hezkém slovanském děvčeti "krev a mlíko", ovšem Anneke stereotypní obraz Holanďanky v dřevácích, valící kolo goudy, obohatila o světle čokoládový odstín pleti a kudrnaté afro, na pohled velmi příjemný a atraktivní výsledek míchání genů v multikulturním Nizozemí. "Na Holanďanku nějak moc tmavá, ne?", ušklíbl se André. Jízlivá poznámka ho kromě jiných špatných vlastností usvědčovala ze sklonů ke xenofobii, což bylo směšné dvojnásob ve světle skandálu, který před pár týdny Továrnou pořádně zahýbal: ukázalo se, že naši ukrajinskou uklízečku Irinu, jejíž slovansky oblé tvary v poslední době ještě víc kulatilo rostoucí těhotenské bříško, přivedl do jiného stavu právě zatrpklý šperkař. Věc byla o to pikantnější, že Irina byla vdaná, takže André v hrůze z pomsty jejího manžela dopředu souhlasil s velkorysým výživným. Přestože se teď víc než kdy dřív prsatější blondýnka holkám přiznala, že manžel je naopak štěstím bez sebe a nemá ani stín podezření, protože s přimhouřením oka se datum početí zhruba shoduje s dobou její návštěvy doma, kdy, jak se pyšně svěřila, jí to dělal i třikrát denně skoro dva týdny, holky se shodly, že to by budoucímu miminku vyhlídky na lepší budoucnost díky Andrého finanční pomoci zkazit nemělo a navedly ji, ať ho průběžně udržuje v napětí poznámkami o síle a prchlivosti svého muže. "Víš, André, já ani nečekám, že bys přiznal, že si to u fotek takových čokoládových holek ob den děláš...", protáhl Honza, upil piva a zvolna dokončil: ".... ale mohl bys aspoň držet hubu." "Ty, André, prej bude v Praze hrát Dynamo Kyjev, komu teď budeš fandit?", nadhodil jsem a oba jsme se rozesmáli, když šperkař, vzteky bez sebe, do sebe vyklopil zbytek piva a odkráčel. "Což o to, toho blbečka jste setřeli hezky, ale uvědomujete si, pánové, že tahle exotická kráska vás při očekávatelný snaze dostat se jí do kalhotek může nepěkně rozhádat?", zamyslela se nahlas Lída, když nám přinesla nová piva. "My ženy už ukončily mnohá přátelství, víme?", mrkla vyzývavě. "Máš jedinečnou příležitost jedno pomoct udržet, Liduško.", prohodil Honza, a když se naše kolegyně zatvářila nechápavě, ochotně objasnil: "Když po dobu pobytu krásné cizinky nahradíš svou tradiční nedobytnost povolností, se kterou budeš uspokojovat nás dva, naše přátelství uchováš a ještě coby uvědomělá vlastenka zachráníš reputaci českých děvčat." "Teda Honzo, přiznám se, že mě ten nápad zaujal. Při pověsti vás obou bych určitě zkrátka nepřišla, a co teprve kdybych vás uspokojovala najednou, to bych mohla o tom rovnou napsat, třeba do Vlasty. Navíc ta možnost, že nastavím svoje dmoucí ňadra a sálající klín na barikádu vlastenectví, ta mě vysloveně rozpaluje.", naklonila se Lída k Honzovi s vážným výrazem, až mimoděk ucukl, aby po pár vteřinách s hurónským smíchem vykřikla "Ani omylem!" "No jo, ale má vlastně pravdu.", uznal jsem, když se vítězoslavně vzdálila, a pohledem jsem na dálku polaskal tělesné křivky Anneke, v přiléhavých šatech výmluvně vyrýsované a díky rafinovaným průstřihům i znepokojivě poodhalené; její do výrazných špiček vybíhající ňadra byla z boků skoro nahá. "Musíme se nějak dohodnout.", přitakal Honza, oči upřené stejným směrem. "To chceš jako o Anneke hrát karty?" "Oni zase reprízovali Sněženky a machry?"? zvedl oči v sloup. "Žádný karty, prostě až jeden uspějeme, dáme si vědět a uvolní prostor druhýmu. Já bych teda strašně rád poznal takovouhle tmavou holku blíž... A víš, co je nejlepší? Po těch jejích řečech o dmoucích ňadrech a žhnoucím klínu jsem začal toužit vyspat se i s naší Lidunou.", rozesmál se, až se na nás otočily obě, Lidka i Anneke. Ačkoliv jsem od konce našeho přátelství s výhodami se Štěpánkou zažil jen několik náhodných povyražení, a přestože se mi Anneke rozhodně líbila, nijak vehementně jsem se do jejího svádění nepustil. Na rozdíl od Honzy, kterému snědá kráska popletla hlavu tak, že si přestal dávat pozor dokonce i před svou oficiální přítelkyní Simonou. "Teda, já nejsem žádná rasistka, ale to, jak se Honzin honí za tou černošskou zadnicí, mě už maličko štve.", zamračila se po pár dnech. "Copak je to takový terno, rozdat si to s černou holkou?" "Tak Anneke je spíš míšenka, navíc zadeček má hezky malej, žádnou afro prdel, ale abych odpověděl na tvou otázku, špatný to rozhodně není.", usmál jsem se, nechal svou pověst světáka zase trochu nakynout a v duchu si vzpomněl na Joan z dámského klubu "one piece of clothes only", mou první černošku. "Jste oba debilové a prasata.", usoudila Simča skepticky.

Úplnou náhodou jsem ten samý den večer potkal u nás ve Vršovicích Paulinu, druhou stážistku. Blonďatá Polka byla první dny maličko ve stínu exotické Anneke, kterou všichni obletovali, ale její oválný obličej, orámovaný dvěma copy, a upřímný, široký úsměv mě přiměly si přisednout, když mě mávnutím ruky pozvala ke stolu v baru, kam jsem jen nakoukl. "Ty tady někde bydlíš?", začal jsem anglicky, abych předešel jejímu neochvějnému dojmu, který sdílela s tolika dalšími Poláky, že totiž když bude na mě mluvit vytrvale polsky, ukáže se, že tomu jazyku rozumím. Zavrtěla hlavou a neurčitě vysvětlila, že tu čekala na kohosi, kdo nedorazil. Pak se usmála a dodala, že jinak se jí ale v Praze moc líbí. "Příjemný město, nikdo tě tu neřeší, milí lidi, teda až na toho blbečka, co nepřišel ... a máte skvělý pivo. Doufám, že tu moc nepřiberu, i když mi včera ten kudrnatej fotograf říkal, že holkám po pití piva akorát rostou prsa.", uculovala se při dalším doušku, ačkoliv pohled do jejího výstřihu, doslova narvaného dvojicí pohupujících se kulatých ňader, dával tušit, že v tomhle směru Paulina žádný hendikep rozhodně nemá. Dali jsme si ještě jedno a po něm dvě další, protože se ukázalo, že studuje v Poznani grafiku, což nebylo od mých animací zase tak daleko, a během povídání čmárala na účtenku docela zajímavé ornamenty. Když si odskočila na dámy, předvedla mi svou krátkou sukni model "po prdel", v jejím případě slovansky širokou, hezky klenutou zadnici, kolem které jí sukně za chůze hezky poletovala, zatímco při návratu ke stolu jsem se zase kochal vlněním jejího poprsí, pod halenkou s flitry přes nepřehlédnutelný objem zřejmě nespoutaného podprsenkou. Tímhle maličko expresivním outfitem sice Paulina mimoděk splňovala stereotypní představy o Polkách, maličko bojujících s vkusem, ale zase hezky zdůrazňoval ženské přednosti její postavy a já už pak během hovoru nedokázal svůj zrak moc krotit, aby mi pořád nesjížděl ke žlábku dvou kulatých ňader, která se při každém pohybu Pauliny, většinou její ruky s půllitrem směrem k ústům, hezky vlnila a pohupovala. Večer mohl plynule přejít v solidní pitku, ale měl jsem na druhý den ještě nedodělané nějaké věci na naše připravované divadelní představení, a tak jsem se přiměl po dalším pivu zvednout. Paulina se vypravila na cestu do Jinonic, kde bydlela na koleji, a tak jsem ji kousek doprovodil. Musel jsem obdivovat, že jí konzumace vůbec nenarušila rovnováhu, se kterou rozverně kráčela po obrubníku jako po kladině, takže jsem mohl znovu obdivovat její sošně stavené pozadí. Pak se ale několikrát zablesklo, ve vzduchu zavoněl déšť a vzápětí se spustila neskutečná průtrž. Během chvíle jsme byli oba promočení. "Asi mi neuvěříš, že už několik týdnů nespadla ani kapka, co?", usmál jsem se, když jsme našli pod římsou jednoho domu azyl, dočasný a soudě podle toho, jak se Paulině lepilo mokré oblečení na tělo, i dost pozdní. Pod promočenou látkou halenky se jí krásně vyrýsovaly prsní dvorce i s chladem naběhlými bradavkami, což mi neuniklo a můj pohled na oplátku neunikl zase Paulině, která roztáhla rty do širokého úsměvu. "Já kousek tady bydlím, kdyby ses chtěla na chvíli schovat.", nabídl jsem se a ona přikývla. Do bytu jsme vpadli jako dva vodníci. "Pájo, slyšel jsi o vynálezu jménem deštník?", ušklíbl se Ruda, načež začal Paulině bez obalu civět na kozy, které jí jako Miss mokré tričko dokonale prosvítaly. Naštěstí byl i s Madlou, která mu vlepila pohlavek, právě na odchodu. "Ať si tvá kámoška půjčí něco na sebe ode mě, Štěpa je na tréninku.", mrkla na mě a oba vypadli do deště, který už stejně ustával. "Koupelna je támhle." S Madliným trikem jsem vešel ve chvíli, kdy si Paulina, svlečená jen do kalhotek, utírala do soušky svoje blonďaté kadeře. Díky tomu si hned nevšimla, že civím na její nahá prsa, míhající se a pohupující za osuškou, i na úsporné, úplně průsvitné minikalhotky s krajkou v pase, které jejich majitelku usvědčovaly z toho, že dnes měla nepovedené rande.

"Tak děkuju, až mi oblečení uschne, hned poběžím.", přešlápla nervózně Paulina, když jsem se, převlečený taky do sucha, objevil v obýváku. Oproti ní jsem měl v oblečení značnou výhodu; tričko od Madly jí bylo Paulině sotva pod zadeček, navíc prsa jí ho vepředu šponovala svým objemem i vztyčenými bradavkami... "Nechceš se podívat na ty animace, o kterých jsme se bavili?", navrhl jsem, abych ulehčil její rozpaky. Vděčně přikývla a za chvíli jsme se skláněli nad monitorem mého notebooku. Jenže zkuste se soustředit na animace, když cítíte ještě vlhké vlasy holky, která má na sebe jen tričko vaší spolubydlící a co chvíli se mimoděk podrbe na boku, až se jí vyhrne a odhalí ze strany kulatý zadeček. Když jsem navíc několikrát zahlédl i kudrnatou čupřinku světle hnědých chloupků pod maličko vyklenutým bříškem, ucítil jsem pohotovost v trenýrkách. A tak když Paulina udělala poněkolikáté zdánlivě bezděčný pohyb, kterým mi pod tričkem ukázala od pasu dolů všechno, zkusil jsem štěstí a stiskl rukou její nahou kundičku. Vzdychla a namísto odporu mi ji pohybem boků stiskla do dlaně, na míž se mi vzápětí pohupováním pánve krásně rozevřela, až jsem cítil její baculaté závojíčky, naběhlý poštěváček i kudrnatý trojúhelník chloupků nad ním. Vzápětí jsme už leželi na posteli a pravidelné přírazy mého čuráku do její horké pičky udávaly rytmus našemu dvojhlasnému sténání. Paulině se krásně pohupovala prsa, nad která jsem jí tričko vyhrnul, v rytmu milování, a když jsem cítil známé cukání v koulích a připravoval se na výstřik na ty krásné pružné cecky, Paulina zamumlala cosi polsky, z čehož jsem pochytil slovíčko "tabletki". I kdybych mu náhodou nepřikládal dostatečný význam, objala mě pevně stehny kolem pasu, takže vzápětí jsem už plnil její lačnící lasturku svým horkým výstřikem. "Myslela jsem, že odsud budu odcházet suchá.", mrkla na mě, když jsem ji o něco později vyprovodil před dům, a výmluvně se dotkla svého klínu. Jen jsem provinile pokrčil rameny a oba jsme se rozesmáli. Já se pak musel v duchu smát podruhé, když se jen pár minut po odchodu prsaté Pauliny vrátila do bytu Žirafa.

Druhý den jsem v Továrně po Paulině nesměle pokukoval, jako pokaždé, když jsem znovu potkal holku, se kterou jsem se předtím vyspal, a teď jsem nevěděl, na čem jsme. Nijak se mi nevyhýbala, s úsměvem mě pozdravila, ale události, které přinesl její azyl v mém vršovickém bytě, nijak nekomentovala. Nicméně nazítří se mi ladně usadila na bar, snad schválně, snad náhodou opřela svoje poprsí, štědře vystavené v hlubokém výstřihu, o pult tak, že se mi její kulatá ňadra, deroucí se z podprsenky, připomněla víc než živě, a nadhodila, jestli bych s ní nešel fotit. Tvářil jsem se asi dost natvrdle, a tak mi trpělivě vysvětlila, že vedle grafiky se jako koníčku věnuje fotografování v městském prostředí a během svého pražského pobytu plánuje takový fotoblog, který by přiblížil známá i méně známá místa Prahy. "Už jsem na to nalákala všechny své známé, takže urgentně potřebuju první fotoset. Třeba klidně ty vaše Hradčany, ale nějak netradičně, aby to nevypadalo jako pohlednice z Karlova mostu." Chvilkově zaskočen, navrhl jsem Petřín, ze kterého jsou na Pražský hrad přece jen míň tuctové pohledy. Paulina byla už z výletu lanovkou nadšená, a jakmile jsme si našli vhodnou vyhlídku, začala čarovat s foťákem a filtry. Měkký soumrak měnil světelné podmínky každou chvíli, takže se nám focení protahovalo, ale s příjemným povídáním, pro které se Paulina snad už definitivně smířila s angličtinou, čas hezky utíkal. Musel jsem uznat, že i v konzervativnějším outfitu než před pár dny to blondýnce fakt sekne a očima jsem laskal všechny ty hezky se pohupující ženské křivky, které mi při občas krkolomných pózách předváděla. Líbila se mi čím dál víc, a snad pod vlivem petřínského genia loci jsem se v pokročilém soumraku rozhodl zkusit, jak na tom u ní po vršovické epizodě vlastně jsem. "Už je skoro tma, co?", nadhodil jsem očividné, a přitom nenápadně, ale důrazně zezadu stiskl jednu z půlek jejího kulatého zadku. "Však ještě pár posledních pokusů a jsme hotovi.", přikývla Paulina, aniž by udělala sebemenší pokus se mé ruky zbavit, takže ta vzápětí začala přes látku sukně laskat vnitřní stranu pružné půlky, zlehka ji podebírat a hníst a bez odporu postupovat směrem k místu, kde se obě polokoule Polčiny zadnice setkávaly se stehny i pahorkem mezi nimi. Prsty se mi povedlo smačkat do dlaně dost z látky sukně na to, aby se objevila její prdelka zpola nahá, ale teprve po chvíli se ukázaly i kalhotky, velmi úsporné a hluboko vykrojené. Posunul jsem se těsněji za Paulinu a druhou rukou přejel po jejím maličko se kulatícím bříšku, a když ani to nevyvolalo žádný nesouhlas, začal jsem prsty pouť nahoru, k zvedajícím se prsům. Paulina se rozkročila a poprvé tiše vzdychla, když moje ruka doputovala na látku kalhotek, zakrývající jen zčásti baculatou mušličku, jejíž měkké plátky odstávaly nahé po stranách. Když jsem prsty začal jemně tlačit na měkkou oblinu klínu, ucítil jsem protitlak a Paulina se rozkročila ještě víc. Rychle jsem prsty shrnul kalhotky ke straně a ucítil horkou, rozevírající se a na omak vlhkou prcinu. Ve stejnou chvíli, kdy dva mé prsty zatlačily na dírku a vzápětí vláčně vklouzly do horkého sevření vlhké štěrbiny, jsem druhou rukou posunul zespodu košíček podprsenky přes pravé ňadro a to spodem vyklouzlo do mé dlaně, kde jsem ho vzápětí promnul prsty a začal přecházet přes rychle tuhnoucí růžový zobáček bradavky. A tak jsem v rychle postupujícím petřínském stmívání jemně prstil kundičku a hnětl nahé prso ochotně se nastavující Pauliny, a protože jsem jí to všechno dělal oblečené, ani náhodný kolemjdoucí by si asi nevšiml, že jen neobdivujeme panorama Hradčan. Jenže blonďatá dračice nebyla sobecká, takže i když zůstávala ke mně otočená zády, poslepu nahmatala zip mých džín a za chvíli už mi zpracovávala rychle se zvedající čurák rukou. Otázku, zda zůstane u vzájemného manuálního uspokojování, nebo naše mazlení posuneme, rozřešila Paulina tím, že si po chvíli zcela prozaicky vyhrnula sukni a zapřela se rukama o kamennou zídku vyhlídky, která jí do té doby sloužila jako stativ. Přistoupil jsem k ní, zezadu jí vtiskl ptáka mezi pysky kundičky a vzápětí se propadl do horkého, vlhkého sevření její poddajné pičky. Paulina se zvedla, takže mé ruce dosáhly na její prsa, pod tričkem už obě vytažená z podprsenky, a zlehka vycházela naproti mým přírazům, jejichž tempo jsem z obavy, že nás nějaký večerní chodec přistihne, trochu zbrkle stupňoval. Šukaná mušlička jí ve večerním tichu pod oponou spuštěné sukně slyšitelně čvachtala, jak jsem ji projížděl, a Paulina dychtivě vypínala svoje kozy mým hnětoucím prstům naproti. Pamatoval jsem si ještě od minula šeptané slovíčko "tabletki", takže jsem dovedl své snažení do prudkého finále a vystříkal se komplet do její horké lasturky, kterou si začala rukou rychle třít a brzy po mém výstřiku se udělala s dušenými vzdechy i ona, s čelem opřeným o starou kamennou zídku. Poprvé jsme promluvili, až když jsme houstnoucí tmou doklopýtali do Strahovského pivovaru a zvedli půllitry zdejšího ležáku. Paulina měla ještě tváře roztomile zrudlé, když šibalsky prohodila: "Super focení, kam se podíváme příště?"

A tak se z nás stala trochu nečekaná fotograficko-šukací dvojice. Svolná a Nadržený, jindy zase naopak, Svolný a Nadržená, to podle momentální nálady, každopádně Paulina věnovala focení různých pražských zákoutí, tradičních i úplně netradičních, skoro všechen volný čas a já, ačkoliv jsem tu žil sotva půl roku, jsem se jí snažil být užitečným průvodcem. Podle čeho své lokace vybírala ona jsem vlastně nikdy neodhalil, ale o to větší to byla zábava. Zábava a vzrušení, jestli tentokrát taky... A ono skoro pokaždé, někdy na můj popud, někdy dala impulz ke spontánnímu milování ona, ale jen málokdy se nic nestalo. Milování na tajňačku ji evidentně bavilo nejvíc, zato mimo fotografické výpravy jsme spolu nespali vůbec. Během nich se ovšem nijak neostýchala, takže jsme si to dali nenápadně na stojáka ještě na Kampě, v parku u věže Cibulka, na Grébovce a několika dalších místech, a pokud to podmínky umožnily, rozvinuli jsme společnou vášeň i velkoryseji. Na focení do Šárky si nesla Paulina kromě fotobrašny pod paží srolovanou deku, a když ji s úsměvem na jedné ze strání rozprostřela a nenápadně mi ukázala, že pod sukní nemá kalhotky, mohl jsem se k ní přitulit a bez ohledu na nedaleko korzující výletníky a cyklisty jí to nenápadně udělat pusou. Zatímco jsem zdálky vypadal, že jen lenoším v jejím klíně, rty jsem střídavě tiskl její baculatou, masitou prcinu, vyjížděl na naběhlý poštěváček a vsával ho mezi rty, abych nakonec jazyk ponořil do zmáčené pipiny a jejím prudkým lízáním přivedl Paulinu na vrchol, až zatínala do deky prsty a kousala se do rtů, aby nekřičela nahlas. Rozdat si to v plenéru jsme se s ohledem na dobré mravy neodvážili, ale ten den jsme se ještě vydali do obory Hvězda, a tam už se Paulina v jednom ze zákoutí přímo za letohrádkem rychle nabodla na můj klacek, který mi předtím velmi zručně přivedla k pevnému ztopoření, a rajtovala na něm, až jí kozy pod tričkem nadskakovaly a pleskaly o sebe. Její očividná ochota ke každé špatnosti mě přiměla zajít do knihovny a v několika pražských bedekrech zapátrat po netradičních cílech výletů. Na Barrandovské terasy jsme po kratším váhání prolezli dírou v plotě, ale odměnou za to nám byl nádherný výhled na Prahu a tentokrát i úplné soukromí, takže Paulina se mi mohla oddat vkleče a dát volně průchod svému jindy potlačovanému sténání, se kterým přijímala mé přírazy, až se jí visící kozy pohupovaly jako dvě nádherně kulatá vemena s naběhlými růžovými cecíky na koncích. To za vstup na vyhlídkovou terasu Žižkovské věže jsme museli zaplatit nehoráznou sumu, ale vysoká cena lístku nám na druhou stranu zajistila, že jsme byli po celou dobu úplně sami, takže se jako zbytečné, i když dráždivě rafinované, ukázalo opatření nejen nadržené, ale i vynalézavé fotografky, která si v očekávání nutné diskrétnosti jedny obyčejné kalhotky vepředu prostřihla, aby mi umožnila rychlý přístup ke své kundičce. Nakonec se to ukázalo spíš jako nevýhoda; při milování mohla být klidně třeba nahatá, ale nikdo kromě mě by to neviděl, zato po cestě dolů si už ve výtahu ironicky stěžovala, že díky tomu, že mi předtím dopřála tradiční finále do své mušličky, jí to teď rpostřiženými kalhotkami kape zpod sukně. V nedaleké vyhlášené hospodě U sadu jsme se tomu smáli jako dva puberťáci. Když mi pár dní na to ve vlahém večeru na opuštěných schodech v Nuslích, už s nahými a cucáním vztyčených bradavek krásně vzrušenými prsy, visícími pod tričkem z košíčků podprsenky, zadržela ruku, kterou jsem se jí chystal vklouznout pod sukní do kalhotek, pochopil jsem, že tentokrát jí zřejmě její dny obvyklé završení našeho mazlení nedovolí. Na jednu stranu jsem zajásal, že "tabletki" vykonaly svou práci, ale projelo mnou i zklamání, protože během předchozího cumlání jejích vzrušivých cecíků jsem si ji už živě představoval ohnutou o staré zábradlí. Ale Paulina nebyla ani ve svých dnech skoupá, takže za chvilku už přede mnou klečela a hlavou kmitala na mém vzrušením vztyčeném klacku. Po chvilce své svižné tempo zarazila a začala se mazlit jazykem s mým žaludem, obtahovala ho a jemně vsávala mezi rty, aby po chvilce nečekaně dojela až na kořen ptáka a nechala si mé péro vklouznout do krku. Chvíli ho silně sála bez pohybu, pak zase svou hlavu nad ním rozkmitala, znovu kouření přerušila a špičkou jazyka mi dráždila uzdičku, až jsem ve slastné křeči svíral trubky zábradlí, o které jsem ji plánoval ohnout...zkrátka maximálně vynalézavým způsobem mi vynahrazovala, že tentokrát nezažiju slastný výstřik do její horké štěrbiny. Mou explozi oddálil náhodný chodec, který Paulin ústní výkon přerušil, ale jakmile zmizel za záhybem schodů, rychle mi rukou nahonila ptáka do původního ztopoření, znovu zaklekla a tentokrát už nesmlouvavě vedla sevřenými rty můj klacek k výstřiku, kterým jsem jí vzápětí s tlumeným chroptěním zaplnil pusu. Trochu sobecky jsem si ve chvíli vyvrcholení přitáhl její blonďatou hlavu k rozkroku, ale snaživě polykala můj příval, díky četnosti našich předchozích fotografických výprav naštěstí nijak přehnaně mocný. "Uuuf, těžký život fotografky.", usmála se, když vstala, teatrálně si otřela rty, očistila smítka z otlačených kolen a pod tričkem si nacpala svá neposedná, obnažená ňadra zpátky do podprsenky. Pak si všimla mého slastně připitomělého výrazu, a ačkoliv jinak lidi vůbec nefotila, tentokrát na mě namířila objektiv a několikrát stiskla spoušť, než jsem si stihl zakrýt obličej rukama jako přistižená celebrita. Ještě když jsme v zahrádce nedaleké hospůdky spláchli žízeň nádherně vychlazeným pivem, Paulina gestem naznačila, že si musí vypláchnout pusu, ale šibalsky se přitom smála a já se tetelil blahem, že ani dnešní výlet nebyl pro mě bez pointy.

Tímhle tempem stáž blonďaté Polky rychle utíkala, a protože fotografické výpravy bývaly aspoň tři do týdne a vedle focení došlo skoro pokaždé i na vzrušující zážitky a následné posezení u piva, na přitažlivou Anneke, jakkoliv se neobtěžovala s přehnaně upjatým oblékáním, jsem sice rád koukal, ale do balení snědé Holanďanky jsem se nehrnul. To Honza se snažil až bezhlavě, ale vedlo to jen k tomu, že se s ním pohádala Simona, kterou pak v Továrně dlouho nikdo neviděl. Zato nás překvapila návštěva doslova nečekaná: jednoho odpoledne vešla do kavárny Soňa. Když se partnerská dvojice Soni a Nikolky, které byly obě mými kamarádkami a kumpánkami četných večírků v prvních měsících v Továrně, rozpadla Nikčiným odjezdem do Dánska, kde našla ve své školitelce i novou milenku. Soňa se úplně odmlčela a jen od Elly jsem věděl, že si našla novou přítelkyni. Svalnatá, na krátko ostříhaná černovláska nesledovala Sonino bouřlivé vítání s Lídou i se mnou zrovna nadšeně, ale Soňa na svou žárlivou partnerku jen mrkla a bez ohledu na svou sexuální orientaci si mě přivinula k sobě s nebývalou srdečností. Strašně rád jsem ji viděl a po pravdě jsem pochválil, jak jí to sluší. Teprve když si se stydlivým úsměvem pohladila bříško, pod letními květovanými šaty znatelně vyklenuté, došlo mi, že za rozpuk její ženskosti i markantně naplněný výstřih, ve kterém se jí vzdouvaly solidní čtyřky, může těhotenství. I Lída s Ellou si toho všimly a gratulace nebraly konce, na baru se objevily panáky, a i když si Soňa s námi vzhledem ke svému stavu připila jen minerálkou, nálada byla skvělá. "Uměle, Darina jinej způsob absolutně odmítala.", předešla Soňa s úsměvem mé otázce, když jsme si na sebe ve všeobecném veselí našli chvilku. "Jinak bych šla klidně přirozenou cestou a možná jsi zaslechl, že ještě s Nikolou jsme o tobě uvažovali jako o vhodným kandidátovi.", usmála se a mrkla na svou partnerku, která v kontrastu s okolním jucháním zachmuřeně upíjela vodku. "Hlavně, že jsi šťastná, Soni." "A co ty, bohéme, jak proháníš holky? Už jsi svedl Ellu?", přešla mou poznámku. "Kdepak, ta mě nenávidí a hnusím se jí, což je vzájemný.", zlehčil jsem nejednoznačné téma. "Já jsem teď jako beránek, dokonce i támhleta exotická kráska mě nechává chladným.", kývl jsem směrem k Anneke, které právě Lída vtiskla do ruky skleničku a vysvětlovala jí anglicky, co slavíme. "No to chápu, tam by to bylo zbytečný.", prohlédla si ji Soňa s trochu záhadným úsměvem. "Vsadím cokoliv, že vaše snědá krasavice je na holky. Pájo, já se v tom pohybuju od šestnácti, kdy mi trenérka aerobiku ujasnila zmatky puberty, a lesbu poznám, takže mi věř.", rozesmála se, když viděla moje překvapení. "Hm, to by vysvětlovalo, proč ani Honza nezabodoval.", pronesl jsem a zamyšleně sledoval, jak si Anneke povídá s Lídou, směje se, až jí bílé zoubky svítí a v srdečném gestu klade Lidce ruku na rameno... Od té chvíle jsem se přistihl, že Anneke pořád s lehkým podezřením sleduju, a po pár dnech jsem musel uznat, že sotva znatelných, ale při pozorném pohledu nepřehlédnutelných náznaků přibývalo. Konec stáže obou cizinek se blížil, a Honza se v pokusech intimně se s půvabnou Holanďankou sblížit, nijak neposunul.

Já si naopak dosyta užíval poslední dny nejen fotografických zážitků s Paulinou. Byl jsem přesvědčený, že o našem vztahu nikdo v Továrně nemá ani tušení, protože tu Paulina nikdy nepřekročila rámec běžné konverzace, proto mi trochu zatrnulo, když jednou v podvečer, když mi skončila odpolední směna, čekala na baru a prohodila: "Vlastně jsem ještě nic nevyfotila tady.", při čemž se šibalským úsměvem kývla na svou fotobrašnu i stočenou deku. S co možná nejlhostejnějším výrazem jsem ji doprovodil do zadního traktu Továrny, odkud se dalo po železném žebříku vylézt poklopem na střechu, a aby si nemyslela, že se budu upejpat, jakmile vystoupala po jeho prvních příčkách, objal jsem rukama její boky a pod sukní jí začal líbat vnitřní stranu stehen směrem nahoru. Přestala šplhat a nastavila se mi na žebříku tak, že jsem mohl pohodlně přes kalhotky lízat a dráždit hezky vyrýsovanou mušličku, jejíž pysky po chvilce zase vystoupily po okrajích vykrojených kalhotek, které si po chvilce shrnula na stranu a nastavila mi svou nahou, vzrušením už zase krásně rozcapenou a mokrou frndu. Udivilo mě pokaždé, když jsme byli spolu, jak navzdory tomu, že jsme se v minulých týdnech milovali skoro ob den, pokaždé, když jsem ucítil v rukou nebo na jazyku její pindu nebo pružné kozičky, okamžitě jsem se silně vzrušil. I teď stačilo po chvilce lízání její nahaté a vzrušením mlaskající kundičky rozepnout zip džín a čurák mi vystřelil v perfektním ztopoření. Neodpustil jsem si akrobatický pokus vyšplhat se za Paulinu a dostat se jí zezadu na žebříku mezi půlky zadečku a do dírky. Vzdychla a začala přirážet zadnicí naproti, až mě málem shodila. Vydržel jsem ji šoustat v téhle krkolomné pozici jen chvilku, pak mi při dychtivé snaze chytit ji za nahé cecky začaly chybět volné ruce. Paulina si snaživě stáhla sama podprsenku bez ramínek prudce pod kozy, které jí nahé vyskočily do mých dlaní, ale to už jsme oba málem sletěli dolů. Přesto jsem pocítil nevoli, když se mi sesmekla z péra a vyšplhala výš, ale pohled na to, jak na střeše ze sebe rychle rve oblečení, aby se se mnou pomilovala, mi to bohatě vynahradil. Rychle jsem nohou rozkopl roli deky a vzápětí jsme se na ni sesuli, oba rukama mířící na rozkrok toho druhého. K opětovném spojení jsme byli připravení v okamžiku, v návalu vzrušení jsem strhl Paulinu pod sebe, nalehl na ni a zajel jí čurákem zezadu mezi půlky v pozici, která mi sice nedovolila tak hluboké vniknutí do její štěrbiny, ale zase jsme byli při následném divokém šoustání v maximálně těsném kontaktu. Když se pode mnou rozsténala, sevřel jsem ze stran její smáčknuté kozy a prudkými přírazy se do ní během chviličky udělal. Pak jsem na ní zůstal ležet, během oddechování ještě několikrát opožděně vystříkl do její pulzující pičky a hnětl jsem ty nádherně plné kozy, které mi během finále vklouzly do dlaní. Teprve po dalších několika minutách jsem se odvalil stranou a udýchaná Paulina se otočila na záda. Mlčky jsme se dívali na oblohu nad námi. "Není sem odtamtud vidět?", mávla směrem k oknům na druhé straně dvora. "Je, ale tam to ještě není opravené. Valérie tam chce za peníze z vaší stáže udělat fotolaboratoř." "O důvod víc přijet někdy znova.", usmála se. "Snad jsem tu po tom pivu moc nepřibrala.", zauvažovala nahlas a v pochybovačném gestu, vlastním většině holek, si stiskla prsty obvod bříška. "Jestli, tak tady.", zalichotil jsem jí a podebral dlaněmi její krásné kozy, jejichž stále ještě naběhlé růžové vrcholky jsem promnul prsty, až blaženě vzdychla. "A taky ses opálila. Nechápu, proč zrovna takhle.", přejel jsem se smíchem obrys světlejší neopálené kůže na ňadrech. "Všimla sis, že od té průtrže, co nás vlastně dala dohromady, skoro nepršelo?" "No jo, přijde neúroda a budete muset kupovat polské potraviny, slyšela jsem, že je úplně milujete.", ušklíbla se Paulina a vzápětí vzdychla, když jsem její citlivé hroty stiskl prsty a jemně potáhl. "Na koho jsi v těch Vršovicích tenkrát vlastně čekala?" "Na Honzu, tvrdil, že kromě malování i fotí a pomůže mi.", usmála se a beze studu si setřela kapičky vlhkosti z mušličky. "Ale dneska nelituju, že tenkrát nepřišel.", mrkla na mě a rozkošnicky se protáhla, až její nahá prsa vyklouzla z mých dlaní a rozlila po hrudníku. Přitulil jsem se k ní a začal jí mušličku jemně dráždit jazykem. Protože byla stále plná mého výstřiku, zaměřil jsem se na masitý, citlivý poštěváček, který jsem stupňujícím se sáním vzrušil do velikosti tuhé fazolky, při jejímž dráždění Paulina s přivřenýma očima tlumeně vzdychala. Pak, aniž by se vzdala mé hlavy ve svém klínu, přilehla k mému a začala mi jemně lízat koule a výstřikem ochablý klacek, který pod dotyky jejího mrštného jazýčku pomalu začal znovu tvrdnout. Paulina si dala záležet a nespěchala, dokud jsem neměl péro perfektně vztyčené, pak se na mě obkročmo posadila, nasměrovala si ho na dírku a dosedla. Vláčně jsem zajel tam, kde už můj čurák jednou byl, a Paulina začala nečekaně prudce vlnit boky, až se jí kozy na hrudníku házely sem a tam. Když se mi brzy po výstřiku znovu postaví, trvá mi pak většinou dlouho udělat se podruhé. Dnes to ale neplatilo, kombinace pružné kundičky a houpajících se ňader mě přivedla brzy i ke druhému výstřiku, po kterém jsme znovu dopadli na deku jako uštvaní závodní koně. "Ani jsem nestihla nic vyfotit.", vzdychla Paulina a prsty si otírala mou mrdku z bříška a kundičky. "Můžeme sem zajít i zítra." "Zítra už budu v letadle do Varšavy.", usmála se smutně a zvedla se na loktech, až se jí nahá prsa zhoupla. "Stáž končí. Myslím, že nemohla být lepší.", mrkla na mě a vlepila mi pusu.