Pomoc kolegyni s bakalářskou prací

Na provoz, ve kterém pracuji, jednoho dne dorazila za manažerem krásná kolegyně, kterou jsem do té doby neznal. Ihned mě zaujala a zařadil jsem na přední pozice imaginárního seznamu nejhezčích kolegyň. Mladá, dobře vypadající, štíhlá, s menšími, ale pevnými prsy. Přesně ten typ, který si svou krásu uvědomuje, umí ji dát na odiv a pohledy a zájem mužů si užívá. Dorazila na podpatcích, v sukni, která končila jen těsně pod kulatým zadečkem, a halence s velkým dekoltem. Byla pečlivě upravená, učesaná, namalovaná a navoněná.
Rozhodla se, že bude během práce studovat a za manažerem dorazila kvůli bakalářské práci, kterou psala a brzy ji čekalo její odevzdání. Mimo jiné v ní psala o našem provozu. Postarší manažer byl zajisté návštěvou polichocen, ale ke schůzce mě přesto přizval. „Představím ti slečnu Veroniku, potřebuje s námi probrat něco ohledně její bakalářky,“ ujal se manažer představování. Napřáhl jsem ke slečně ruku, která se ale nerozpakovala manažera opravit. „Jsem paní Veronika, ale rozvádějící se,“ opětovala podání ruky a odzbrojila mě okouzlujícím úsměvem. Přemýšlel jsem, co tím dovětkem chtěla říct.
Po představení tématu práce a jejího dosavadního znění jsem se nabídl, že tedy paní provedu provozem, aby lépe poznala, o čem se chystá psát. Nebudu lhát, mému zájmu o její práci samozřejmě napomáhal vzhled a atraktivita dotyčné. Během provádění jsem kolegyni zodpovídal dotazy, popisoval jí fungování provozu a procesů, které se v něm odehrávají. Mezi řečí jsem se dozvěděl, že je maminkou 5leté holčičky, což bych do ní absolutně neřekl, nejen kvůli skvělé postavě.
Prohlídka byla u konce. „Moc Vám děkuji za Váš čas a ochotu,“ zahájila loučení paní Veronika. „Nemáte vůbec za co, provedl jsem Vás rád. Pokud mohu být ještě jakkoliv nápomocen, neváhejte se na mě obrátit,“ odpověděl jsem podobně strojeně.
Po nějaké době, k mému překvapení, se na mě skutečně obrátila. Měla náš provoz popsaný a požádala mě, zda bych si nemohl tuto část přečíst a zkontrolovat. Samozřejmě jsem neodmítl.
S bakalářskou prací jsem se rozhodl pomoct dle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Práci jsem přečetl celou a měl jsem opravdu hodně připomínek, nejen k našemu provozu. Ať už se jednalo o chyby faktické nebo gramatické, rozhodl jsem se být pečlivý a práci paní Veroniky opravit. Trochu jsem se bál, že ji naštvu nebo urazím, ale snažil jsem se to vyložit tak, že já bych byl za podobnou pomoc při psaní rád a nemyslím to zle, jen chci, aby měla práci co nejlepší, a u obhajoby uspěla.
Zřejmě jsem s touto argumentací obstál já, protože poděkování, kterého se mi dostalo, jsem nečekal ani v těch nejdivočejších představách. A že mi hlavou probíhaly různé představy s touto krásnou ženou.
Po odevzdání práce jsem se dočkal návštěvy paní Veroniky v kanceláři. „Dobrý den, rád Vás vidím,“ pronesl jsem pravdivé tvrzení. „Dobrý den, přišla jsem Vám poděkovat za Váš čas a Vaši pomoc, bez Vašeho přispění bych si tak dobře nevedla,“ usmála se na mne, vešla do kanceláře a zavřela za sebou dveře.
Venkovní teploty vybízely k úspornému oblečení, čehož využila perfektně. Šaty, které končily zhruba v půli opálených stehen, dávaly vyniknout štíhlé postavě. Obepínaly krásný kulatý zadeček, který bych nejraději hned pevně uchopil oběma rukama, a také prozrazovala, že prsa určitě nejsou uvězněna v podprsence. Přestože už tahle maminka určitě dávno nekojila, byla prsa krásně kulatá, pevná a pod šaty se rýsovaly dva hroty bradavek.
Absence podprsenky mi do hlavy vehnala myšlenky o přítomnosti či nepřítomnosti druhého dílu spodního prádla. Ale zatím jsem zůstal pouze u hříšných myšlenek a kochání se pohledem na krásnou návštěvu v mé kanceláři.
Pokynul jsem na židli za stolem naproti mně, nabídl vodu a kávu a poté jsme se bavili o hodnocení práce ze strany vedoucího.
Během hovoru se nezapomněla naklánět nad stůl, abych měl co nejlepší výhled do výstřihu šatů, což ještě podporovala tisknutím rukou k sobě, tak aby se jí prsa co nejvíce tlačila ven. Na stůl poté položila tašku s lahví vína, kterou s sebou přinesla a děkovala mi za mou pomoc. Děkování zakončila tím, že víno je jen maličkost a zasloužím si speciálnější poděkování.
Pozdvihl jsem obočí v očekávání. Postavila se, přešla z jedné strany stolu na druhý a odstrčila mou židli od stolu. Posadila se na stůl a užívala si můj napůl překvapený, napůl dychtivý pohled. Začala si hladit tělo, hladit se na prsou, a přes látku šatů si mnout bradavky. Užíval jsem si ten pohled a cítil rostoucí tlak v mých kalhotech. Nožku, na které měla obuv s vysokými podpatky, mi položila na stehno a začala po něm přejíždět směrem k rozkroku.
Poté se zvedla ze stolu, přistoupila ke mně a rukou mi prohrábla vlasy. Naklonila se ke mně, do ucha mi zašeptala „Děkuji,“ a začala mě líbat na krku. Neudržel jsem ruce v klidu a objal její krásnou prdelku a začal ji masírovat. Spodní díl prádla sice měla, ale jednalo se o miniaturní tanga. Při líbání mi začala rozepínat košili a přitom hladit po hrudi. Poté jsem se dočkal na toto místo také polibků a já měl v tu chvíli už naprosto nerušený výhled na krásná prsa, která přestože byla v šatech, byla vidět naprosto celá.
To už se mi autorka bakalářky začala dobývat do kalhot. Rozepla mi pásek, poté i knoflík a zip a ruka ji neomylně vklouzla přímo do trenek, kde nahmatala už pevně stojící kládu. Přetáhla uzdičku a prstem mi párkrát přejela po obnaženém žaludu, až jsem se neubránil několika vzdychnutím. Nadzvedl jsem se ze židle, aby mě mohla zbavit kalhot i trenek, a poté uklekla přede mě a svými ústy a šikovným jazykem se pustila do práce.
Kouřila vážně fantasticky. Souhrou skvělé práce rukou, kterou mi pomalu přetahovala uzdičku a druhou hladila na břiše, jazyka kterým šmejdila po mém klacku, žaludu, ale také koulích a tříslech a rtů, které mne líbaly na stehnech, ale také na kořenu i úplném vršku penisu dosáhla mého maximálního vzrušení. Když pak celý penis vsála do svých lačných úst, byl jsem v sedmém nebi. Cítil jsem její rty až na koulích, které byly nalité semenem, a automaticky ji oběma rukama chytl za hlavu a takhle ji přidržel, dokud se nezačala dávit.
Vytáhla si moje krásně oslintané péro z pusy a několika rychlými a šikovnými pohyby se zbavila svým tang. Vyhrnula si šaty a nasedla. Předcházející scénka a moje vzdechy při kouření ji musely také dost vzrušovat, protože byla krásně mokrá, teplá a bez problému mi dosedla až na kořen. Hlasitě vzdychla, chvíli zůstala dosednutá a poté se mi začala pomalu nabodávat na kládu.
Osvobodil jsem z jejich šatů také prsa a začal je nejdříve oběma rukama pořádně mačkat, jak jsem byl vzrušený. Poté jsem se střídavě sál jednu a druhou bradavku, které byly parádně tvrdé a mnohem větší než při příchodu do kanceláře. Vždy jsem si s nimi v ústech trochu pohrál, dráždil je jazykem a poté jemně zkousnul.
Vzrušení se stupňovalo na obou stranách a paní Veronika zrychlovala své přírazy, až ji prdelka pleskala a můj pytel, který byl ulepený směsí jejích slin, když mě hluboce kouřila, a šťáv z její silně tekoucí kundičky.
Už na mě doslova skákala, až jsem se bál, že to židle nepřežije. Jednou rukou jsem jí mačkal prso a druhou drtil půlku její prdelky, když vykřikla, ještě několikrát trhaně přirazila a poté zůstala sedět s mým pérem hluboko v její kundičce, která se stáhla projíždějící vlnou vzrušení z orgasmu okolo mého tepajícího péra. Hluboce oddychalova a já měl co dělat, abych do ní nepustil svou nálož. Nevěděl jsem, jestli si můžu dovolit vystříkat její božskou kundičku a také jsem chtěl v téhle kancelářské mrdačce pokračovat i v mé režii.
Poté co odezněla poslední vlna jejího orgasmu, jsme se nějakou chvíli vášnivě a vlastně poprvé, líbali. Poté jsem ji chytl za zadeček a donutil ze mě slézt. Posadil jsem si ji na stůl a roztáhl ji nohy. Chtěl jsem ochutnat její kundičku, částečně i proto, aby trochu opadlo mé vzrušení a já oddálil blížící se vyvrcholení. „Ach ano, lízejte mě. Chci Váš jazyk na mojí kundě. Prosím, vylízejte mi jí,“ pobízela mě, což ale ani nemusela.
Klekl jsem si před ní a poprvé si zblízka prohlédl její krásnou kundičku. Byla hladce vyholená, měla ponechanou jen tenkou čárku tmavých chloupků, které už byly ulepené její šťávičkou z kundičky. Pysky byly krásně vylezlé a klitoris měla naběhlý vzrušením z předchozího mrdání.
Jazykem jsem několikrát protáhl celou kundičku od spodu až nahoru a poté se špičkou jazyka začal věnovat poštěváčku. Střídavě jsem ho dráždil a cucal. Pak jsem k tomu přidal několik prstů do její rozpíchané kundičky. Stupňoval jsem tempo přírazů a nepřestával lízat. Její tiché steny přecházely v stále hlasitější vzdychání, rukou mi přirážela hlavu k její kundičce, tahala mne za vlasy a sama mi pomáhala nadzvedáváním zadečku a pohyby pánve. Nepřestával jsem, naopak jsem přidával na intenzitě lízání i prstění a odměnou byl za malou chvíli další orgasmus, ze kterého jsem schytal spršku šťáv do obličeje.
Byl jsem z jejího druhého orgasmu znovu totálně vzrušený a péro mi stálo, až to bolelo. Na nic jsem nečekal a vrazil jí ho do vylízané kundy. Chytil ji za boky a začal tvrdě přirážet. Objala mě nohama a přistrkávala si mě patami co nejhlouběji, rukama mě hladila na slabinách a mlsně se olizovala.
„Joo, šukejte mě, pořádně, chci Vás cítit hluboko!“, křičela mezi vzdycháním. „Líbí se Vám to mrdání se mnou? Jste pěkná kurvička, paní Veroniko“, opětoval jsem jí a musím říct, že vykání při sexu bylo zvláštní, ale ještě umocňovalo to vzrušení.
Tvrdé přírazy ještě doprovodila tím, že si sama začala hrát se svojí kundičkou. Díval jsem se střídavě na její kmitající ruku a dychtivý výraz v obličeji. Ruce jsem přemístil na obě prsa a doslova jí je drtil v dlaních. V koulích jsem cítil vzrůstající tlak a cítil, že každou chvíli vybuchnu.
Vytáhl jsem ho z její kundičky, ona mrštně seskočila ze stolu, klekla si přede mě a pevně mi chytila cukající péro. Začala ho rychle honit a druhou rukou mi mnula koule. Začal jsem mít mžitky před očima, vzdychání se změnilo v hrdelní výkřiky a celý jsem se propnul. Přisála se mi na péro rty, žalud si přitiskla na jazyk a takhle strnulá mě nechala cákat jeden výstřik za druhým do její pusinky a krku. Poté mi ho ještě pohonila, vyždímala a semeno olízala do poslední kapky.
Poté se zvedla, narovnala si šaty a upravila se. „Doufám, že se Vám moje poděkování líbilo,“ pronesla a chystala se k odchodu. „Lepší poděkování jsem si nemohl přát. Budu Vám držet palce u obhajoby,“ odpověděl jsem, natáhl si kalhoty a svalil se vyčerpaný, ale uspokojený a trochu omámený do židle.