Prázdniny pro 7 (5) – soutěžní

9.7.2018 Autor: Rmnka 29 komentářů

Teď jsem na to konečně přišel! Milování s Majkou (byť ve snu), mi poskytlo klíč k pochopení mých pocitů. Reálný, a až živočišný sex se Zuzkou byl rozhodně jeden z nejlepších, který jsem za posledních pár let prožil. Potkat takovou dívku ještě před půl rokem, nemyslím na nic jiného, než jak zůstat co nejdéle v její až dětsky úzké a holé kundičce. Oblboval bych jí, dvořil se jí a předváděl se. Teď? Vůbec nic. To není tím, že vím, že je zaplacená. To je tím, že chci úplně někoho jiného a že jsem si vztah, který chci, parádně vyprojektoval. Stále se oháním tím, jak přenosům a projekcím rozumím, a zatím si tady naběhnu jako nějaký nezkušený studentík. Vždyť se to se mnou táhne už od rozchodu s mojí poslední vážnou partnerkou. Chtěla, abych byl jiný, choval se jinak k ní i k okolí a dokonce i k mým klientům. Uvnitř sebe jsem to odmítal, to bych pak nebyl já. Nechtěla mě, chtěla někoho, kdo byl v jejích představách a já jsem se jím odmítl stát. Nehádali jsme se, vše se zdálo být v pohodě, ale vnitřní pocit a poznání, že jí nejde o mě takového, jaký jsem, natolik narušilo můj vztah k ní, že jsem se jednoho dne zvedl, vše jí nechal, a odešel. Přiznávám, párkrát jsme se ještě potkali, ale už jsem s ní nechtěl žít a dokonce ani sexovat. A až moc jsem se začal zabývat tím, s kým bych vlastně vůbec mohl žít. Když jsem pak přišel do agentury, měl jsem už celkem jasno. Chci ženu, která má své životní zkušenosti, a která mi nepadne hned kolem krku, ale o kterou budu bojovat. Kterou do postele dostanu až po řádných peripetiích, které nás sblíží. A přesně tohle jsem v náznacích a i neprozřetelně otevřeně řekl jak Majce, tak Aničce Markové, majitelce agentury. Měl jsem tenkrát melancholickou náladu, pocit, že lásku si člověk musí odtrpět nejlépe rovnou hned od samého počátku, a pak že bude odměněn něčím krásným. Obě děvčata to přesně pochopila. A také si mě vodila jak medvěda. Vlastně bych měl být potěšen, že holky tolik myslely na mou duši a chtěly potěšit mé ego. Co já jim jenom za to provedu? Vlastně co provedu Majce, Anička teď na to má vliv minimální. Jenže chci tomu vůbec věnovat nějakou energii? Vložit energii do vztahu s Majkou, do vztahu, který jsem si tak krásně projektoval, a kvůli kterému jsem se začal nádherně romanticky trápit? Věnovat se vtahu, který by byl stejně jenom projekcí? Chci na Fuerteventuře přece hlavně surfovat. No, budu sledovat situaci a budu jí maximálně využívat, ale angažovat se moc nebudu. Takže si to shrnu:
1. To, co dělám Martymu a Tomovi, udělala Majka s Aničkou mě.
2. Zuzka je fajn, a potřebuje svou denní dávku orgasmů.
3. Majka je nádherná, ale očividně nepotřebuje nic.
4. Kluci potřebují také nějaký odvaz, ale mohlo by to být nebezpečné, měl bych je vyvázat z téhle mé manipulace, nebylo to vůči nim fér.

Tohle vše jsem si uspořádal, když jsem se díval při přistávání do mobilu na scénář. Myslím, že se ho nepotřebuji znovu učit. Máme tu scénář verze 2, to je scénář Majka – Anička, ale to netuší, že tu máme ještě scénář 3, scénář nově zrozeného hrdiny se supervlastností totální výdrže (já ti dám, Majko, mlčícího hrdinu, to ti nedaruju), scénář sexuální mašiny Romana. No dobře, přeháním, tak to prostě jenom bude jinak, ale tak jako tak jim to nedaruju.

„Slyšíš Sjú, ta rána, to se už vysunul podvozek,“ informoval jsem Zuzku. Chytila se mě ještě pevněji.
„Romane, já se ale opravdu bojím. A proč se mě neptáš, o čem jsme si povídali s Majkou?
„Protože mě už Majka po našem přijetí do klubu nezajímá.“
„Cože? Vlastně aha,“ trošku zmateně reagovala Zuzka.
„Neboj, budeš dostávat pořádně vostré úkoly a ani trošku tě nemine vojet jak Martina, tak Toma a obě holky.“
„Pane, vy své otrokyni Sjú tak moc rozumíte,“ se zasněným úsměvem odpověděla Zuzka a položila mou ruku na svou kundičku.

Když jsme vystupovali z letadla, zase se Zuzka držela Majky. Nevšimli si, že jdu nedaleko za nimi a že jsem tak mohl slyšet úryvky jejich konverzace.
„Vážně si myslíš, že jsem to přehnala?“, ptala se Majka. „Neboj, nic se nemění, nemá šanci,“ pokračovala Majka dál.
Po zaslechnutí této části rozhovoru veškeré mé zábrany padly. Zůstal jsem ještě trochu pozadu, ať si mne hned nevšimnou. K naší skupince jsem se připojil až u pásu, kde čekali na zavazadla.

„Tak jak to uděláme?“, zeptal jsem se. „My tady máme objednaný dům se třemi ložnicemi a tři auta. Pak jsme měli jet na školní jachtu, ale ta je pro nás všechny moc malá. Dům máme pronajatý nedaleko od Corraleja, na samém severu ostrova. Můžeme vás odvést na váš hotel, můžeme také naší společnost rozpustit, záleží, co si kdo bude přát. Jak dlouho máte naplánované být tady na Fuerteventuře?“
„My si tady chtěli s holkama hlavně orazit,“ začala Majka, „máme tu domluvené jedno focení oblečení, ale to není nic důležitého. Návrat máme za 14 dnů.“
„Protože doba vašeho pobytu tady odpovídá i naší dovolené, co to spojit? My můžeme školní loď určitě stornovat, no a využijme možnost si užívat klidu – já se Sabrinkou - tady, na ostrově,“ začal Tomáš.
„My se s Klárkou dohodli, že budeme kdekoli, ale určitě chceme být spolu,“ přidal se Márty.
„Holky slibovaly dobrodružství, a k němu máme docela blízko, já bych byla tak moc ráda s vámi, kluci,“ ozvala se Sjú.
„A co ty Majko? Zůstaneš na hotelu? Máme totiž jen 3 ložnice. Jestli by to Sjú nevadilo, mohla by být se mnou, já bych byl rád.“
Majka po mě střelila nepřátelsky pohledem. Zuzka se koukala zmateně kolem sebe.
„Já nechci zůstat někde sama. Jestli jste se holky rozhodly, že chcete trávit prázdniny tady s pánama, jsem poslední, kdo by cokoli namítal. Vy víte, jak dům vypadá?“ zeptala se Majka.
„Nevím, má mít 3 ložnice a nějakých celkem 180 čtverečních metrů,“ odpověděl jsem.
„Mohla bych se s Vámi jet podívat, jestli bych se tam případně vešla? Nemusím být v ložnici, nějaká pohovka tam někde snad bude. Měla bych to jako základnu a jezdila na výlety a objevovat místní pláže.“
„Jasně, pojeď,“ koukal na Majku Tom. „Vždyť Romana znáš, to on se teď tváří sice jako kakabus, ale v zásadě bejvává příjemnej. Tolik se těšil, že bude kapitán, a takhle jsme mu udělali čáru přes rozpočet.“
„Romane, organizuješ to tady, já je nechci zklamat, vejdou se holky opravdu do baráku k vám?“
To je potvora, schválně nemluví o sobě. „Klárka, Sabrina i Sjú se k nám určitě vejdou. Kluci, budete chtít na jachtu, že bych na ten druhý týden objednal větší a tuhle školní zrušil?“
„Jo, máš dobrý nápad. Ale nechme to až na zítra, podle toho, jak bude vypadat dům,“ celkem prakticky namítl Márty.
„A co oběd, půjdeme, nebo vám stačilo to, co jsme dostali v letadle?“
Všichni se začali dohadovat, tak jsem zavelel: „Kdo je pro oběd před ubytováním, ať zvedne svou pravačku!“
Nezvedla se ani jedna ruka. Tedy bude asi až pozdní obědovečeře.
Mezitím začaly jezdit kufry. Tomáš pomáhal Sabrině, Márty Klárce a já stál se Sjú a Majka byla s námi.
„Romane, já vím, je to asi hloupé, ale mohla bych být, když budeme s vámi, v ložnici se Sjú? My jsme na sebe hodně zvyklé, a však víš, že potřebuje na sebe trochu dohlédnout.“
„Jasně, s tím se přece od začátku počítá,“ řekl jsem naprosto samozřejmě.
„Ano, já si jen teď nebyla úplně jistá.“
„A neměla bys co nejdřív zrušit rezervaci vašeho hotelu?“
Majka mě sjela pohledem. Šla ke Klárce a k Sabrině a začala se ptát: „Holky, takže to tedy mám celé opravdu zrušit, souhlasíte? Když se nás pánové tak gentlemansky ujaly.“
„Majko, vždyť to je tak bezva, že jsme se tu potkali. Tobě to možná přijde děsně rychlé, ale můj Tomík je prostě dokonalej,“ začala Sabrina.
„Můj Márty je úplně super, když bys jen věděla. Chci s ním být v každém případě,“ pokračovala Klárka.
„Dobře, tak já volám,“ odpověděla Majka a sehrála pro Toma a Mártyho malou etudu na téma Jak zrušit na Fuerteventuře hotel.

Mezitím dorazily kufry a já své, Sjú a Majky naložil na vozík. V hale už na nás čekal člověk z půjčovny. Držel cedulku s mým jménem. Odvedl nás ke třem skoro novým Wranglerům Sahara. Já podepsal převzetí, rozdělili jsme si bagáž a nasedli. Majka si sedla zcela samozřejmě vedle mě. Já se otočil na Sjú a zeptal se, zda se jí sedí pohodlně.
Sjú potichu špitla: „Pane a Paní, sedí se tu náramně dobře.“
To prostě nepochopím, jak dokáže tak přesně vyslovovat to velké P? Budu se jí na to muset příležitostně zeptat.
Zadal jsem adresu domu do navigace. Bylo to necelých 50 km, asi půl hodina cesty. S klukama jsem byl domluvený, že pojedou za mnou.
Celou cestu Majka mlčela. Já také. Přijeli jsme před velký dům, kde na nás už čekal příjemný pán. Ukázal, kde co je, že nakoupil podle instrukcí, které jsem mu dal z Prahy a předvedl, jak se pouští vyhřívání bazénu. Podepsal jsem protokol a převzal 3 klíče.
„Tak jakou kdo chce ložnici?“ zeptal jsem se rozverně. Byl to přízemní dům, kde jednotlivé ložnice ústily na opocený dvůr s větším bazénem. A v každé ložnici byla Super King Long postel, tedy postel o rozměrech 182 x 203 cm a ještě sofa.
Majka se na mě skoro prosebně zadívala, a já se tvářil, že jsem si ničeho ani nevšiml.
„Navrhuji, abychom si po cestě drobet orazili, potkáme se u bazénu tak za dvě hodiny, stačí?“ Klárka se Sabrinou se usmály a takřka synchronně začaly líbat Martyho a Toma. „Dobře, tak za 2 a půl hodiny, ok?“
„Jasně, budeme připraveni!“ unisono volala Klárka se Sabrinou a smály se.

V naší ložnici jsem si začal pomalu vybalovat. Majka se ke mně přitočila a zeptala se: „Jak tedy budeme spát?“
„Sjú, líbilo by se ti spát uprostřed?“ zeptal jsem se.
„Paní a Pane, opravdu mě necháte spát s vámi? Není to jen legrace?“ a opatrně pošilhávala po sofa.
Podíval jsem se na Majku. Tvářila se trochu překvapeně.
„Jasně, pojďme vyzkoušet, jak se vejdeme,“ a skočil jsem bez bot na pravou půlku. Sjú hned vylezla za mnou a Majka si opatrně lehla vlevo.
„Paní a Pane, my se sem tak krásně vejdeme, to bude tak dobrodružné…“ úplně se rozzářila Sjú.
„No, a když by tu náhodou bylo pro někoho málo místa, je tu tohle výtečné sofa,“ řekl jsem a díval se při tom na Majku.
„Skočím se vysprchovat a ještě jednou si prohlédnu celý dům,“ pronesl jsem s mírně vyzývavým tónem směrem k mým soupostelnicím.
Pustil jsem si vodu, když tu se u mě objevila nahá Sjú.
„Pane, mohu vás omýt?“
„Posílá tě Majka?“ zeptal jsem se co nejlhostejnějším hlasem.
„Ne Pane. Chtěla jsem přijít sama.“
Nechal jsem se od ní namydlit a i když se mi postavil, nic dalšího jsem nechtěl. Opláchla ze mě mýdlo, postavila se a čekala na mé pokyny.
„Sjú, ty malá děvko, už ses s Paní milovala?“
„Ne Pane.“
„A líbala, a měla jsi jazyk v její puse?“
„Jednou jsem to zkusila, ale Paní nechtěla.“
„Jsi dobrá herečka?“
„Ano Pane,“ odpověděla Sjú překvapeně.
„Zahraješ, že jsi smutná, a že chceš Majku osprchovat. Že já jsem ti nic nedovolil. A že potřebuješ aspoň polibek. Budeš plakat. Nic víc už nebudeš říkat a budeš jen čekat na její polibek. Ten prodloužíš. Rozuměla jsi mi?“
„Pane, ale to je přesně, co se stalo a co musím udělat! Vůbec jste mě netrestal, ani nelíbal, a i když jste ho měl moc pěkného, tak jste mi ho nedal ani do zadečku, ani do prcinky a nechtěl jste ani vykouřit. Já jsem z toho opravdu nešťastná, že se vám nelíbím a opravdu se mi chce strašně moc plakat!“
„Sjú, musím si nechat trochu sil na noc, neboj, mé city jsou k tobě silné. Ale chceš, aby to bylo v posteli dobrodružné, a bylo to i s paní?“ Nějak se mi nepodařilo vyslovit velké P.
„Ano Pane, moc to chci!“
„Tak nauč paní líbat, to je tvůj úkol! Líbej jí, kde to jen půjde, ukaž jí, že jsi na jejích polibcích závislá, když jsem tě nechal. Však už si poradíš.“
„Ano Pane, vaše otrokyně tento úkol splní, to je tak krásný úkol!“

Doutíral jsem se, oblékl si kraťasy a tričko a vyšel na obhlídku domu. V kuchyni u ledničky jsem dostal chuť na něco dobrého. Napadla mě Mimosa. Ledový pomerančový džus s cavou. Půl na půl a netřepat, promíchat, aby neutekly bublinky. Sedl jsem si v kuchyni a začal si číst zprávy na Novinkách. Mé myšlenky se však rozutíkaly a já myslel na to, jak a co provedu. Chtěl jsem Majku vyprovokovat k erotické náladě, aby to nakonec nevydržela a chtěla také svůj díl orgasmů. Myslím, že nejdřív ale musím vysvětlit kamarádům, co se děje. Když jsem procházel domem, bylo slyšet velmi dobře zvuky jejich milostného zápolení.
„Tome, co ty tu děláš?“ zeptal jsem se přicházejícího Tomáše.
„Sabri má žízeň a chuť na nějaké ovoce, po našem milování jí vyhládlo. Tak jsem se nabídl.“
„Jaký z ní máš pocit a jaký to s ní je?“
„Tak nádhernou holku jsem nikdy neměl. A snad se jí to se mnou fakt líbí. Teda tohle je den…“
„Tome, musím ti něco říct a prosím, nezlob se na mě.“
„Že musíme odjet, že to tu nelze prodloužit?“
„Ne, máme to tady na 14 dnů zaplacené.“
„Fakt? Tak to je bomba, žes to už stačil vyřídit.“
„Já to na 14 dní doplatil už před měsícem.“
„Počkej, jak to? A doplatil? Vždyť jsme měli jet na jachtu?“
„Neměli. Objednal jsem tobě a Martinovi holky, co jsou super, a co vás budou chtít a jsou moc hezké a všechno bude vypadat jako náhoda a zařídil jsem, že se to hned vyvine v neskutečnou šukací dovču.“
„Počkej, to jako fakt? A co ty?“
„Sebe jsem nějak nedomyslel, chtěl jsem Majku, ale to se zvrtlo. Vadí ti to?“
„Ty vole, tys měl tak bezva nápad! Já jsem právě dostal děsnej strach, co bude dál, jestli třeba nebudeme muset po dovolené navštívit její rodiče a tak. Románku milej, mě ti úplně spadnul kámen ze srdce! Teprve teď se mi bude šukat jako nikdy předtím! Jsi opravdovej génius!“
„Tome, ale prosím, oni mají své úkoly a bude to všechno fajn, ale aby to mohly hrát dál, neříkej jim, že všechno víš. Sjú se už teď těší, že bude muset k vám do trojky. Dostane to jako příkaz. A třeba se to pak zvrhne a vůbec vymyslíme nějaké fajn sexuální hry.“
„Sabrina je nejkrásnější, ale víš, že chci všechny. A Majka, to je teda fakt kus. Je to tvoje bejvalka nebo ne? Jste oba tak přesvědčivý, ani na minutu jsem nepochyboval.“
„Není. Trošku jsem se s ní scházel, když jsme připravovali tuhle dovolenou, bylo to fajn, ale pak se to zvrtlo, když jsem si uvědomil, že jde o manipulace. Tak jsem jí odpískal.“
„To je škoda. A co Márty?“
„Myslím, že sem přijde ze stejného důvodu jako ty. Tak mu to řeknu.“
„Jasně, a nějak mi dej vědět, co on na to!“
„Jasan!“

Namíchal jsem si další Mimosu a čekal na Mártyho. Neuplynulo ani pět minut a Márty se objevil.
„Romane, cože tady sedíš sám a popíjíš?“
„Čekám tu na tebe, musím ti něco ne příliš příjemného říct.“
„Musíme brzo odjet, že jo, já si říkal, že tohle ani nemůže bejt pravda, že se něco určitě posere!“
„Ne, máme to tu na celých 14 dní.“
„Fakt? Tak čeho se teda mám bát, když vidím tvůj naprosto tragický obličej?“
Vstal jsem ke skřínce, vyndal skleničku a nalil mu vizoura.
„Tumáš Martine, nejdřív si dej pořádnýho loka.“
Počkal jsem, až polkne, a začal jsem: „S Klárkou ses nepotkal jen tak, náhodou. Holky, to je naše dovolená. Conquistador je dobyvatel, a v tomto případě i dobyvatel žen. Celé to bylo dopředu připravené. Jsou to holky z pornoprodukce.“
„Hele, to nekecej, fakt? No to je úplně nej! Já chtěl vždycky sbalit pornoherečku! Byl jsem na ní hodně opatrnej, takže teď vím, že se můžu pořádně vodvázat! A taky že se svět nezbláznil. Měl jsem už tady intenzivní pocit, že to je nějaká ujetá pohádka, co fakt blbě skončí. Ale tohle je normální a standardní situace, tady už očekávám konec dobrý, a tudíž i všechno dobré!“
„Prosím, drž to před holkama pod pokličkou, že víš, že to je nahrané. Ono takhle bude i tak hodně vostré, třeba Sjú se tě připravuje vojet.“
„Booooombaaaaa! ´Já ti jí úplně záviděl, i když Klárka je fakt nej. Ale znáš to…“
„Třeba uděláme i nějakej velkej společnej vodvaz,“ usmál jsem se na Mártyho.
„Neboj, budu mlčet jak hrob. Co Tomík, už to ví?“
„Byl tu před chvílí, je také rád, že Sabrina není normální holka, bál se, že po dovolené bude muset na námluvy za rodičema.“
„Brrrr, děsná představa. A co ty? Tys domluvenej s Majkou? Teda je to taky parádní kost!“
„Majka je šéfová holek, dává na ně pozor, aby nezačaly blbnout. Má celkem autoritu. Ale spolu nám to moc nejde, takže se jen zdravíme.“
„Aha, ty si teda asi moc neužiješ, co? Jen se Sjú a to asi jen občas… Co tady chceš dělat?“
„Jsou tu jedny z nejlepších surfových pláží, tak se těším, že budu blbnout na vlnách.“
„Taky dobrý. Musím už jít za Klárkou a spolehni se, neřeknu ani slovo.“

Připravil jsem si další Mimosu a čekal na posledního kuchyňského konzultanta. Neuplynulo ani pět minut a v kuchyni se objevila Zuzka.
„Romane, Majka má žízeň a mám ji přinést něco, co jí potěší. A vůbec nevím, co to má být. Ona mě děsně zmaluje zadek, když se netrefím.“
„A co líbání?“
„To bylo tak krásné! Líbala mě a hladila a utěšovala, normálně mě mazlila! Ve sprše jsem ji šáhla i na prcinu. A neodtáhla se. To byl bezva nápad, cos měl!“
„Paráda! Teď vyndej z ledničky jahody, umyj je a rozkroj na čtvrtky a naplň s nimi tyhle dvě velké sklenice, asi tak do dvou třetin.“ Já jsem si zatím připravil zvlášť Malibu a šťávu z jedné limetky a důkladně to promíchal dohromady. Jahody jsem zalil připravenou směsí, sklenice doplnil ledovou tříští z výrobníku a celé to propojil vychlazenou cavou. Do skleniček jsem přidal dlouhou lžičku a brčko.
„Běž a nepráskni, že jsem to dělal já. Všimla sis toho v Bombay baru, jasný?“
„Ano, Pane, vaše otrokyně Sjú děkuje za záchranu!“

Tím končí pátý díl. Chcete další a dozvědět se, jak skončí naše první společná noc? Prosím o komentáře, jestli se mé vyprávění líbí a také prosím o lajky, ať vím, že jsem laskavé čtenáře zaujal.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
medanl
17.7.2018 03:50
Těším se na další pokračování*243*
Mil10
14.7.2018 13:05
Pokračování ti zveřejnili rychle. A je čtivé...
Rmnka
Rmnka VIP
14.7.2018 05:43
Moji laskaví čtenáři, poslal jsem dnes ráno ke zveřejnění další pátý díl, tak uvidíme, kdy ho admini pustí *4*
wise94
13.7.2018 17:33
Zaujal víc než dost :-) ze začátku se mi do toho moc nechtělo, ale teď další díl vyloženě potřebuju ;)
MiGab
13.7.2018 12:56
Super čtení, určitě pokračuj!!!
rider11
12.7.2018 02:34
Krásná povídka, pokracuj ve stejném duchu ještě mnoho dílů :D
dominik1981
12.7.2018 00:00
moc pekne , pokracuj
MyAngel
11.7.2018 16:31
Májka na chlebu je luxuska*18**22*to vim uz z detstvi
Milkymilkyway
11.7.2018 11:30
*24**24**24*
Danny99
11.7.2018 11:12
Pokračuj pls.