Ve vlaku...

13. 8. 2018 · 7 481 zhlédnutí Promezame

"E pericoloso sporgersi... nenahýňajte sa z okien," čtu nahlas zatímco si upravuji sukni na své místo.
"Jako dečka jsme se tomu vždycky smáli a machrovali, že umíme cizí řeč," vzpomínám na dobu, kdy jsem jezdila s oddílem na vandry vlakem skoro každý víkend , je to už tak dávno.
"Jo, šlo ti to nahýbání moc dobře," mrkne na mě spiklenecky Marek a zapíná si kalhoty , které měl ještě před chvílí stažené až ke kotníkům.
Rychlík začíná brzdit, blíží se stanice a my se oba rozesmějeme, to nám vyšlo úplně přesně.
Sedneme si po směru jízdy vlaku, Marek mi dá ruku na koleno a do ticha kupé, které máme od začátku jízdy jen pro sebe, si začne pískat známou melodii. Je spokojenej, vidím to na něm.
"Jak dlouho ještě pojedeme?" přeruším jeho serenádu. Jo, tohle by mu šlo, hudební sluch má a sakra dobrej.
"Za půl hodiny jsme tam, skočíme si pak na jídlo, taky už mi pěkně vyhládlo," ví přesně na co myslím. Nevím, jak to dělá, ale vždy se trefí.
"Prostě vím, neptej se mě jak, ale vím," odpovídá mi pokaždé, když se udivuji nad tím, že to zase ví.
"Víš co se mi na tobě líbí Kati?" ...na chvíli se odmlčí a já čekám, co z něj vypadne.
"Že se ani při tom sexu nebereš vážně. Prostě si to užíváš po svém, jsi bohyně se vším všudy a když je po všem, ušklíbneš se a vyplázneš na mě jazyk," vrátí se Marek v myšlenkách pár minut zpátky.
"Jak se člověk začne brát příliš vážně, je to konec. Když už se nedokáže zasmát sám sobě, musí být jeho život strašně smutnej."
"Mě se zase líbí, jak jsi benevolentní a dáváš mi prostor, ale přitom si jdeš přímo za svým," vybaví se mi ten okamžik, kdy jsem byla opřená o malý stolek pod oknem, Marek mi chvíli před tím vyhrnul sukni do pasu a řekl jen Drž!
Baví mě ho provokovat, snažila jsem se mu vykroutit, ale on jen chytl pevně do ruky můj culík z vlasů až do pasu a byl důraznější. "Drž sakra!" a mírně za vlasy zatáhl.
Jo, přesně tohle jsem chtěla, my se vlastně dokonale doplňujeme. Ve všem. Cítila jsem, jak mi vlasy táhne k sobě a pak mě začal šukat ze zadu. Žádná něžná vanilka, prostě přirazit, až jsem usikla, protože Marek má fajnové nadobíčko, které výrazně přesahuje průměrnou velikost. Druhou rukou mě držel za bok a tempo přírazů tak dokázal korigovat.
"Říkal jsi, že mě chceš pořádně ošukat, ne?", ušklíbnu se a vím, že už to může být trochu na hraně, že Marek umí být přísnější.
"Kateřino, víš že si zahráváš?" přitáhl si mě blíž k sobě, tak aby mi to mohl zašeptat do ucha.
"Ráda si hraji..."
Chytl mě oběma rukama za prdel a už se mě na nic neptal, prsty zarýval stále víc, a protože byl pěkně nadrženej, po pár přírazech si mě natlačil co nejvíc do klína a já zřetelně cítila jeho pulsující péro a jak mě plní.
"Tak a už jsme dohráli," vyplázla jsem na něj jazyk.
"Ne tak docela," otočil si mě čelem k sobě a pravou nohu mi dal na sedadlo. Měl tak otevřený přístup k mé pičce a začal se jí důkladně věnovat. Lízal ji a prstil, dokud se mu celá kolem prstů nesevřela a vystříkla. Měla jsem co dělat, abych nekřičela na celý vagón a rty semkla co nejvíc k sobě. Při orgasmu jsem se kousla do rtu možná až moc, ale to bylo asi to poslední , čím bych se teď chtěla zabývat. Vlastně jsem ani neměla čas, protože Marek mi dal olíznout své mokré prsty, na kterých se mísila směsice chutí a vůní. Jeho sperma a já. Políbil mě.
"Jsi úžasná Kati," slíbal mi vše ze rtů a pevně objal. Oběma nám pořád ještě bušila srdce, zřetelně jsem to jeho i přes košili cítila.