Český vědec v tropickém ráji (4.)

Milování s Andreou na vrcholku hory vysoko nad mořem bylo jedno z nejkrásnějších v mém životě. Držel jsem ji za boky, kterými pomalu pohybovala, posazená na mém klíně a s mým klackem až po koule v rozevřené prcině, postupně přidávala na tempu a hloubce přírazů, až se jí nahá prsa krásně rozvlnila a lákala k pevnému chycení, stisknutí a hnětení, zatímco bradavky, milováním vzrušené a naběhlé, jsem zase dychtivě sál rty a cucal, až to mlaskalo. Snad že to bylo během tří dnů několikáté naše milování, ubrali jsme na prudkosti a oba si dali záležet na prodlužování slastného zážitku. Protože šance, že by nás tu někdo vyrušil, byla skoro nulová, Andrea bez zábran na mém trčícím klacku měnila pozice: chvíli na něj nasedala čelem ke mně, takže jsem si mohl vychutnávat její plná prsa, pak se zase otočila a při dosedávání pičkou na můj ocas nabídla mým chtivých dotekům svůj krásný zadek. Se stehny doširoka rozevřenými se koleny opírala o zem, pak se zvedla do podřepu, takže jsem do její miciny pronikal ještě hlouběji, předklonila se, až se jí kozy v rytmu přírazů houpaly... prostě dělala veškerou myslitelnou milostnou gymnastiku, abychom oba prožívali co nejintenzivnější rozkoš. Když jsem cítil, že se můj výstřik blíží, jemně jsem ji z mého klacku odstrčil, přitáhl si ji za zadek nad svůj obličej a začal jí lízat milováním zmáčenou prcinu a sát vzrušeným poštěváček. Pohupovala se nade mnou, stehna doširoka rozkročená, sama si dráždila vrcholky prsů, které si tiskla mezi prsty a jemně, ale důrazně se za ně tahala, a po chvíli s hlasitým sténáním prožila prudký orgasmus, při kterém se málem neudržela na nohou a skoro upadla. Když jakž takž popadla dech, s úsměvem se ke mně stulila a začala beze studu laskat můj stále trčící čurák, prohnutý vzrušením a lesknoucí se jejími šťávami. Při našich předchozích milováních se mu, snad z nedostatku času, pusou moc nevěnovala, teď si ale čas ráda našla, vsála obnažený žalud mezi rty, klouzala jimi po něm a sem tam hravě sjela níž, až jí zajel celý můj čurák do pusy. Pak jednou po takovém zasunutí zůstala rty přitisknutá k jeho kořeni, nepohybovala hlavou, ale silně mi péro sála, přestože jeho žalud teď musela cítit až na mandlích. Slastní se mi kroutily prsty na nohou, protože Andrea to vydržela dělat obdivuhodně dlouho, než jí došel dech a málem se zakuckala, ale sotva si dopřála kratičkou pauzu a dech znovu popadla, udělala to znova. Opřela se svými pružnými kozami o má stehna a rty tiskla kořen mého péra, které si znovu zasunula hluboko do krku. Cítil jsem, že nesnesitelně dráždivý tlak jejího sání mě brzy přivede k explozi, a tak když znovu začala tlumeně kuckat, opatrně jsem jí hlavu odtáhl právě včas, abych vzápětí s hlubokým zasténáním vychrlil první dávku výstřiku na její krk, ramena a prsa. Zalapala po dechu, jako by se vynořila z hluboké vody, chytila prsty pevně mou škubající se stříkačku a nasměrovala si ji na prsa. Jemně mi stříkající péro honila, dokud z něj nedostala poslední kapku. Sténal jsem, že to muselo být slyšet až dole na pláži, a vychutnával si pozdní záškuby fantasticky vykouřeného a vyhoněného čuráku s očima upřenýma na panorama vrcholků stromů, pláže a tyrkysového moře, ale i roztomile zadýchanou, stále nádherně nahou Andreu u mých nohou.

"Páni, já vypadám... Vy chlapi dovedete ženskou zřídit.", vzdychla procítěně, když jsem konečně skončil svou mohutnou explozi, a teatrálně si otírala bílé cákance mého semene z koz. "To všechno ty. Zajímalo by mě, kde jsi tohle viděla.", rýpl jsem si, když se mi dech trochu uklidnil. "Chceš to vědět? Tak tohle mě naučila jedna odbarvená americká herečka s piercingem v bradavkách. To je tak, když se počítačovej analfabet uklikne a na notebooku, co si ho půjčil synáček, omylem najede na historii prohlížeče. Z čistě výchovných důvodů mě zajímalo, co mladého pána zrovna bere, a ona to byla 'hluboká kuřačka', nebo jak se to jmenovalo... Přiznám se, nedokázala jsem to nedokoukat. I když jsou to takový pohádky pro dospělý, docela mě to vzrušilo. Říkala jsem si, kdy a kde tuhle inspiraci uplatním... a hlavně s kým. No a vida.", usmála se skoro omluvně a stydlivě, ale vzápětí stále ještě úplně nahá začala rozkládat věci na oběd. Bylo opravdu těžké se soustředit na jídlo a nevnímat její nádhernou nahotu. "Ale jdi, já bych půvab české čtyřicítky po dvou dětech nepřeceňovala.", zapýřila se Andrea, když jsem ji upozornil, že mi její nahá krása působí příjemné nesnáze, ale bylo vidět, že ji má lichotka těší. "Máš kolem sebe tolik exotickejch krasavic, a mladších.", rýpla si. "Andrej, neprovokuj! To s Titi bylo jen jednou a v podstatě šlo o poděkování za tu pomoc se školou." "No to nevím, říkal jsi, že pak pod dojmem tvé mužnosti oplakala to, že tě jako nápadníka pustila k vodě.", dobírala si mě dál. "To jen v dívčím ohromení z mých schopností.", zatvářil jsem se jako skromnost sama. "Ale dlouhodobě by to nedávalo smysl. I když Titi je chytrá holka, máš tu pořád nezanedbatelný kulturní rozdíl, plus rozdíl věkový. Vem si, kolik je mi, a ona byla v podstatě puberťačka." "No, koukala jsem, že pár takových puberťaček se tu nosí s bubnem.", namítla Andrea. "To jo, se sexem začínají asi dřív, tudíž i s dětma, ale i tak. Přes takový generační rozdíl by mi to neklapalo ani s Češkou, natož s holkou z druhého konce světa, co netuší, kdo je Arabela a proč králíci bydlí v klobouku, například." "Zrovna nedávno vyšel u nás článek o takovém tom doktorovi, co v devadesátých nadělal majlant prodejem těch mašinek, co ženským ubíraly celulitidu a břicho a přidávaly kozy a sex-appeal. A představ si, žije na Filipínách, částečně teda asi i proto, aby utekl žalobám za to, že ty jeho krámy nefungujou, a žije tam rovnou se dvěma Filipínkama, oběma je sotva patnáct, a i to možná jen tvrdí." "No fuj! Ale to je jednak prasák a za druhé, dědek ve vatě. Ten si je prostě vydržuje. Na to nemám žaludek ani peníze.", namítl jsem. "Já bych u Titi i každé další zdejší slečny jako záruka snadnýho živobytí selhal. Bylo fajn, že zrovna Titi si to uvědomovala a to, že mi dala, byla fakt jen taková osobnější forma poděkování. Docela příjemná, uznávám. Ty jsi se někdy s někým vyspala z vděčnosti?" Andrea se zamyslela a zavrtěla hlavou: "Asi ne. Teda pokud se nepočítá, že jsem v sedmý třídě ukázala za školní jídelnou spolužákovi prsa za to, že mi dal opsat písemku z matyky. Ale pokud mám být upřímná...", zahihňala se, " ... tak jsem to udělala i proto, že jsem tak nějak doufala, že by pak se mnou mohl chtít chodit. Na což teda moje dívčí vnady v tý době nestačily.", pokrčila rameny, až se jí ty současné, zralé vnady dospělé ženské půvabně rozhoupaly. "Ty jsi byla už v pubertě evidentně pěkná rajda. A s potěšením konstatuju, že ti to zůstalo.", uzavřel jsem naše škádlení a očima laskal Andrein nahý klín, když se přede mnou beze studu sehnula pro láhev s vodou, až se jí nahá, baculatá lasturka znovu krásně rozevřela.

Naše nudistické hodování mi znovu připomnělo období začátku vysokoškolských studií, kdy jsem po nečekaném rozchodu s Majdou vletěl po hlavě do divokého honění se za holkami a sexuálními zážitky všeho druhu. Tenkrát frčely městské hry, napůl anonymně a konspiračně vyhlašované na kolejních nástěnkách, internetových fórech i šeptandou. Ani nevím, jestli se podobným způsobem dnes studenti ještě baví, já si díky tomu zahrál Mafii i několik dalších honiček s plněním úkolů a pak přišla od jedné z účastnic pozvánka do uzavřeného fóra, kde se organizovaly hry trochu jiného druhu. S příjemným mrazením jsem četl popisy akcí, kdy hráčky a hráči plnili úkoly s výrazně erotickým nádechem. 'Po rozluštění šifry získal hráč instrukci, ve které kavárně na Jiřáku má popsané servírce předat lístek s tajným heslem. Ta ho následně odvedla do skladu, kde mu poskytla orální uspokojení. Vše se muselo odehrát beze slov.' 'Složením písmen z několika hádanek, umístěných na Karlově náměstí, získal hráč číslo přepážky na nedaleké poště. Za ní sedící úřednice ho po předložení určité pohlednice vpustila do skladu balíků, kde se mu oddala.' Udivilo mě, kolik se našlo odvážných hráčů, ale především hráček, kterým zřejmě adrenalin ze hry připadal lákavější než zkrátka balit nebo se nechat balit někde v baru. Z toho, jak byla většina her postavena, jsem usuzoval, že v pozadí stojí skupinka pěkně "trhlých" holek, co "to" mají rády a zároveň jsou hravé a vynalézavé. Úkoly byly rafinované a ty, kteří hádanky vyluštili špatně, mohly zavést do prekérních a občas komických situací. Pár týdnů jsem četl pobaveně komentáře hráčů, kteří požádali nepravou osobu, a s příjemným pocitem vzrušení letmá, anebo naopak hodně explicitní líčení těch, jimž se naopak zadařilo. Každá hra měla nízkou kvótu účastníků, co se zpravidla vyčerpala do hodiny od vyhlášení; ta přicházela nahodile, a tak jsem byl dlouho jen pasivním členem komunity. Pak jsem ale jednoho dopoledne v počítačové učebně náhodou fórum otevřel a zjistil, že novou hru vyhlásili před pár minutami. Srdce mi bušilo, když jsem se jedním kliknutím stal prvním mezi účastníky. Během dvaceti minut nás bylo deset a objevila se úvodní indicie. K mé radosti jen pár ulic ode mě. Sešlo se tenkrát několik šťastných okolností, díky kterým jsem měl do hodiny hádanku vyřešenou a nastupoval na Hlavním nádraží do rychlíku na Moravu. V jednom z kupé měla sedět dívka v zeleném roláku, která pro pronesení hesla ... no, chvěl jsem se vzrušením a zároveň rozpaky z toho, jestli se netrefím, protože heslo bylo dost peprné na to, aby v případě omylu zadělalo na pořádný trapas. Jak jsem nervózně procházel poloprázdným dopoledním spojem, pro účel hry zvoleným ideálně, přemítal jsem, kolik nás hráčů stihlo nastoupit. Pak se venku začaly míhat libeňské činžáky a ve mně hrklo: v prázdném kupé na konci vagónu seděla slečna v zeleném roláku a nepřítomně se dívala z okna. Rád bych tvrdil, že z ní na dálku vyzařovala živočišná smyslnost, olízla si rty a přimhouřila oči, ale i po letech si pamatuju moc dobře, jak se na mě roztržitě usmála a lhostejně kývla, když jsem se ptal, jestli je tu volno. Nešlo rozhodně o ženskostí žhnoucí sexbombu, tlustý rolák více méně skryl veškeré křivky jejího hubeného těla a v obličeji připomínala ta zakřiknutá pihovatá blondýnka dospívající dceru našich sousedů. Když nám průvodčí, v obtažené tmavomodré sukni a s výrazně klenutým poprsím šponujícím košili uniformy podstatně svůdnější, zkontrolovala lístky a vlak z Libně vyrazil na dlouhý úsek bez zastávky, chvíli jsem se přemáhal, než jsem sebral odvahu a pokusil s pořádným knedlíkem v krku své hráčské štěstí. "Slečno? Ehm... máte spíš jedničky nebo dvojky?", zamumlal jsem heslo.

Těch pár vteřin, kdy zvedla oči a mlčky si mě prohlížela, trvalo celou věčnost. Marně jsem v jejím obličeji hledal něco víc než upřímné překvapení. "Prosím?" "Jestli máte jedničky nebo dvojky.", vyhrkl jsem a rychle vstal, protože jsem napevno počítal, že se vzápětí rozječí nebo mě rovnou začne mlátit kabelkou. "Můžeš zamknout?", prohodila, když jsem se vrhl ke dveřím. Překvapeně jsem se otočil. Dívala se na mě se zkoumavým úsměvem, ječet se evidentně nechystala a prsty si hrála s okrajem roláku. "Nemusíš zamykat, já ti je ukážu, ale jestli je chceš sám vyzkoušet, bude lepší, když zamkneš.", mrkla skoro šibalsky a posunula si rolák výš. Vykouklo nahé, ploché bříško s malým kamínkem piercingu. Nahmatal jsem kličku zámku a očima napjatě hypnotizoval její prsty, kterými si rolák postupně vyhrnovala výš, až zpod jeho látky vyklouzla dvojice malých, kulatých ňader, nahých a s tmavě růžovými bradavkami uprostřed vystouplých prsních dvorců. Měla rozhodně ty nejmenší jedničky, jaké jsem kdy viděl, ale ne ploché, při své drobné velikosti stále žensky zakulacené a bez opory podprsenky se zlehka pohupující, jak vagón za jízdy nadskakoval na pražcích. "Ještě záclonky.", prohodila a aniž by čekala, až naše zamčené kupé skryju pohledům z uličky, rolák si definitivně přetáhla přes hlavu. "Líběj se ti?", usmála se, zatímco si malá ňadra podepřela dlaněmi obou rukou, jako by mi je nabízela. Horlivě jsem přikývl, zatímco jsem si rychle klekal, abych mohl jejich vrcholky začít dokola olizovat. Držela mi je nastavené, prsty si brnkala po dvorcích a s přivřenýma očima mi nártem jedné nohy zatlačila zepředu na kalhoty. Když ucítila moje rostoucí vzrušení, vyklouzla z lodičky a začala mi nohou klouzat po poklopci. Vzrušeně jsem cucal její krásně naběhlé cecíky a sám se tlačil proti její noze, a protože si prsa pořád držela nastavená mému laskání, mohl jsem volné ruce zaměstnat tím, že jsem jimi vklouzl pod sukni s krajkovým lemem a po vnitřní straně stehen putoval tam, kde se spojovala a pod kalhotkami se klenul vypouklý pahorek. "Nemám moc parádní ... nečekala jsem, že ... ", zamumlala, když jsem jí prsty vnikl za gumu v pase, ale vzápětí se ochotně nadzvedla, abych jí mohl kalhotky, obyčejné puntíkaté, stáhnout až ke kotníkům. "Rozepni si kalhoty ... chci ho vidět.", vydechla. Když můj vzrušením ztopořený klacek vyjel z poklopce kalhot, přitiskla k němu chodidlo a začala mi ho jím jemně, ale důrazně třít. Natočil jsem se tak, aby mi prstíky u nohou dosáhla až na koule, a hlavou jsem zmizel pod její sukní. Mezi nohama krásně voněla, její přírodní, světlými kudrnatými chloupky zarostlá frndička se už vzrušením rozevírala, a když jsem po ní přešel špičkou jazyka od růžového hřebínku poštěváčku až k vlhké dírce, stiskla mi nohou péro, div jsem se neudělal. Následující minuty se nechala ode mě s tichými vzdechy lízat na kundičce a pak i uvnitř, vypínala se boky proti mému jazyku, kterým jsem jí dováděl na stále naběhlejším klitorisu i v dírce, která tekla víc a víc, takže jsem její šťávu nestíhal slízávat. Přes zpola průsvitnou látku sukně jsem viděl, jak si oběma rukama hraje s nahými ňadry, důrazně si hněte jejich vrcholky a potahuje se za ně, až se jí drobné kozičky krásně napínají. Pak se v sedu trochu prohnula, čímž mi umožnila vjet jí jazykem hlouběji do štěrbiny, a když jsem ho uvnitř rozkmital, se vzlykavým sténáním se po chviličce udělala. Když jsem se vynořil zpod její sukně, ještě udýchaně vzdychala, ale vzápětí popadla rukou moje stále trčící péro, naklonila se k němu a objala rty žalud. Stačilo jazykem párkrát přejet po uzdičce, a už jsem cítil, jak se vzdouvá příval mého výstřiku. Poznala to a na poslední chvíli si mé péro namířila na svoje drobné poprsí, které jsem jí vzápětí s dušeným hekáním začal zkrápět prvními cákanci. Počkala, dokud jí po prsou nestékaly pramínky mé kompletní nadílky, teprve pak se nasoukala do roláku, který jí vzápětí několika vlhkými fleky přilnul k dívčí hrudi. "Vracíš se do Prahy?", zamumlal jsem, protože právě jsme vjížděli do Kolína. "Ne, já jedu do Olomouce.", zavrtěla jakoby překvapeně hlavou. "Aha ... tak ... ahoj." "Ahoj." Když jsem na poměrně vratkých nohou procházel uličkou, v hlavě mi uprostřed zmatku začalo klíčit určité podezření. Pak u kupé na druhém konci vagónu cvakl zámek a ven vyšel viditelně zmatený mladík, po chvilce následovaný černovláskou v zeleném roláku, vzdutém výrazným poprsím. Vystoupili a každý zvlášť se okamžitě vydali na protější nástupiště, odkud za pět minut jel vlak zpátky na Prahu. Kluk se tvářil vykuleně, černovláska se pobaveně usmívala, zapálila si cigaretu a něco naťukala do mobilu. Moje podezření, že jsem v tajné hře vlastně nevyhrál tu pravou slečnu v zeleném roláku, ale prostě jen měl štěstí na jinou, taky ochotnou, se pomalu měnilo v jistotu.

Podobnou taškařici jsem už nezopakoval; do následujících her jsem se nedostal, navíc po pár měsících se tajné organizátorky odmlčely. Podobné hříčky nemívají dlouhý život. Trochu se mi i ulevilo, vedle jistých zábran a strachu, že mi štěstí začátečníka podruhé tak nepopřeje, mě pronásledovala obava, abych si neuhnal nějakou zásadnější pohlavní nemoc. Jinak jsem si ale nezávazné porozchodové období užil během prváku se vším všudy i pak. Když jsme se po obědě a příjemné, malátné siestě ve stínu palem dali na pomalý sestup zpátky na pláž k zakotvenému člunu, samozřejmě už oblečení, jakkoliv vzhledem ke zdejšímu klimatu stále dost spoře, pohled na Andreino poprsí, krásně se pohupující pod látkou košile v přítmí okolního pralesa, mi připomněl, jak jsme s kamarády sedávali začátkem léta na zahrádkách příhodně umístěných hospod v Hostivaři nebo Podolí a kochali se pohledem na slečny, vracející se z plavečáku. S vlasy ještě mokrými ze sprchy vypadaly jako smyslné vodní bohyně. Nejmíň půlka z nich si tričko nebo šaty natáhla na nahé tělo, takže jejich ňadra nám drobnými nebo naopak výraznými bradavkami signalizovala nespoutanost košíčky podprsenky a dávala možnost k úvahám nad rozmanitostí fyziognomie dívčích půvabů. "To mi řekněte, jak je možný, že ze dvou holek od pohledu skoro stejně starejch jedna má prsíčka jak když včelka štípne a druhá dudy jak kojná od Švabinskýho.", meditoval spolužák Libor poté, co kolem nás přešly dvě slečny, co jsme od vidění znali z menzy, jedna přírodou obdařená nápadně štědře, druhá naopak dost skromně. "Víte, že jste neskutečný prasata, když takhle babám civíte na kozy?", ušklíbla se naše spolužačka Káťa, která se u nás zastavila na jedno rychlé na žízeň, sama po hodině akva aerobiku a s příjemně zakulaceným poprsím pod sportovním topíkem hezky vyrýsovaným. "Náhodou, nemáš pravdu, Kačenko.", oponoval jí Libor. "Tím, že na dotyčné hodnotíme i jiné aspekty než jen krásnou tvářičku, jsme vlastně spravedlivější. Podívej se na támhletu blondýnku, tu s raketou. Pleť jí vyvádí nepříjemné skopičiny, takže má akné jak já ve čtrnácti, ale vzhledem k tomu, že má kozy ještě větší než ty, u mě pořád boduje." Vzápětí bleskově uhnul Katčině pohlavku, a ať už mu ho chtěla vyšít pro to srovnání velikostí nebo celkovou zvrácenost jeho uvažování, my ostatní se aspoň popásli na tom, jak jí její trojky přitom parádně zahopsaly, a v duchu se zase o trochu víc těšili na terénní ročníkovou exkurzi na jižní Moravu, o níž se mezi staršími spolužáky vykládaly legendy. A ty skutečně nelhaly, řada z nás si z okolí Lednice odvážela kromě přírodovědných znalostí i zajímavé vzpomínky. Sama Káťa ostatně nebyla z upejpavých a hned první noční návrat ze sklípku s dalšími dvěma děvčaty zapózovala v rouše Evině u sousoší Tří Grácií, což byla stará fakultní tradice, léty se lišící jen v tom, jak moc háklivé byly nebo naopak nebyly odvážné figurantky při zakrývání choulostivých partií. Náš ročník se mohl pyšnit trojicí grácií tak odvážných, že nepotřebovaly ani fíkové listy. A nebyl by to Libor, aby hned hlasitě nefilozofoval nad tím, jestli si ženy v antice také upravovaly ochlupení v klínu tak, jako Káťa, Denny a Monča, až byl dotyčnými hromadně zpohlavkován. Příznačné bylo, že právě Monča se s Liborem další noc zamkla v chatce a zvuky pootevřeným oknem se linoucí dávaly tušit, že se ti dva toho večera už docela shodli. "Ty vole, to je celá Mona, zásadová jak Matka Tereza, a pak roztáhne nohy tomu největšímu dobytkovi.", komentovala to její spolubydlící Anděla, jíž předchozí konzumací ryzlinku mluva trochu zjadrněla. "Ta kráva se nechá vojet, a já tu mám stát jak svatá na mostě? To si mám jít lehnout místo Libora a nechat se vošukat od vás ostatních?", obrátila se na nás a dala si teatrálně ruce v bok. Jelikož jí odpovědí bylo nadšené povykování Liborových spolubydlících, radši jsem Andělu rychle odtáhl stranou. Procházka v chladném nočním vzduchu po hrázi rybníka sice zabránila jejímu hromadnému zprznění, ale hořkost z vývoje situace ji neopustila. "Tak Mona si to rozdává s Liborem, a já husa tu courám pod hvězdičkama. A to jsem si dneska extra oblíkla novou podprdu. Koukej, Dane! Uznej, docela rajcovní, ne?", mrkla na mě a vyhrnula si tričko ke krku. "Andí, je fakt hezká, ale neblázni, někdo nás tu ...", protestoval jsem nepřesvědčivě, protože krajková push-upka formovala Andělina spíš drobnější kůzlátka opravdu hodně lákavě. "Pojď sem, ty troubo...", přitáhla si mě opilá Anděla k hrudníku a zamumlala: "Zapínání je vepředu."

Pak už se naše procházka odvíjela očekávaným směrem: když jsem vyhrál kratší zápas s netradičně umístěným zapínáním podprsenky a ta ze zajetí svých košíčků propustila Anděliny zahrocené kozičky, které jsem vzápětí stiskl a chtivě se přisál k jejich tuhým hrotům, má spolužačka se položila naznak do trávy, přitiskla si mou hlavu k nahým prsům, zatímco rukou mi celkem neromanticky, zato věcně, zašmátrala po zipu kalhot. Využil jsem toho, že má na sobě sukni, vyhrnul jsem ji až do pasu a vzápětí přerývaně oddychující Andělu zbavil kalhotek. Neprotestovala, ochotně roztáhla pode mnou doširoka stehna, a jakmile vylovila můj rychle tuhnoucí klacek a pohoněním ho postavila, sama si ho rukou navedla do rozkroku. Když mě na žaludu zašimraly hebké chloupky její houštinky, blesklo mi hlavou, že tenhle bobřík by nároky na klín antické grácie jistě splnil. Pak už jsem cítil, jak mírným tlakem beder vstupuju do úzké, ale zvlhlé štěrbinky, která se mému čuráku rychle přizpůsobuje, zatímco Anděla mi s tichým zasténáním objímá stehny boky a patami mě na zádech povzbuzuje k hlubšímu průniku. Když jsem v ní byl až po koule, na chviličku jsem se zarazil v pohybu, ale Andí vykulila oči a vyhrkla: "Ježiši dělej, šukej mě!", takže jsem jí vzápětí vyhověl a začal její prcině nakládat podle svých nejlepších schopností. Sténala, nohy doširoka roztažené, pak si podebrala svoje kozičky dlaněmi a sama mi je držela nastavené, abych mohl cucat její napučené dudlíky. Trochu krkolomně jsem se snažil jí zároveň píchat pindu a sát cecíky, ale po pár minutách společného přerývaného hekání se dostavil výsledek: Anděla pustila svá prsa, stiskla oběma rukama trávu pod sebou a přerývaně zasténala: "Ježiši...jooo...ještě...už....uuuuuuž!" Sevřela svá stehna pevně okolo mých boků a tiše pode mnou supěla v nastupujícím orgasmu, zatímco já ji dál píchal, až jí nahá prsa nadskakovala. Pak jsem si uvědomil, jak moc se někdy, když jsem trochu opilý, spletu v odhadu své výdrže; z ničeho nic jsem ucítil. že to jde i na mě, a jelikož Anděla mě v extázi věznila svými stehny, vzápětí jsem jí začal stříkat do slastí pulzující kundičky. Snad si to ani neuvědomovala, její sevření totiž nepovolovalo, a tak jsem odložil obavy z případných následků toho neuváženého vyvrcholení na později a dalšími přírazy jsem jí plnil semenem pičku, zatímco jsem se snažil zdusit své vzdechy slasti. Nemělo už smysl hrát si na zodpovědného, a tak jsem se do Anděly, která už pode mnou ležela odevzdaně jako hadrová šukací panenka, kompletně vystříkal a vleže oddechoval na jejích prsou. Snad bychom tam leželi až do rána, ale nakonec nás noční chlad přiměl vstát a v trochu rozpačitém mlčení doklopýtat zpátky do kempu, kde už si mezitím Libor s Káťou také užili, takže jsme se vydali každý do své chatky. Já si od pomalu střízlivějících spolubydlících ráno vyslechl zpola vážně míněnou kritiku, proč jsem Andělu "nedal do placu", což mě jen utvrdilo v přesvědčení, že podobné situace se mezi lidmi, co jsou opilí, můžou vyvrbit všelijak. Jen ze zakončení jinak skvělého šukání jsem neměl nejlepší pocit, ale ačkoliv se mi druhý den Anděla, pobledlá a evidentně zápasící vedle rozpaků i s těžkou kocovinou, celé dopoledne vyhýbala pohledem, po obědě se ke mně přitočila v momentě, kdy jsme byli na chvilku sami, naklonila se, až se jí hrotité kozičky pod modrým topem, zašněrovaným za krkem, krásně zhouply v příjemném připomenutí nočních radovánek a zamumlala: "Dík za včerejšek, Dane. Mohlo to dopadnout všelijak..." Když si všimla, jak jí s přitroublým úsměvem okukuju prsa, zavrtěla hlavou, kterou si vzápětí s trpnou grimasou chytila do dlaní, a dodala: "Hele, nebudeme to hrotit, v Praze někoho mám, ale ... dík, mohlo to bejt pěkně hnusný, ale s tebou to bylo hezký. A neboj, beru prášky."

"Páni, dolů to trvalo o půl hodiny míň.", vrátil mě do současnosti Andrein zvonivý smích. Vyšli jsme se ze zeleného přítmí pralesa na sluníčkem ozářenou pláž a já s ulehčením viděl, že náš člun se pořád pohupuje na tyrkysových vlnách přesně tam, kde jsme ho ráno uvázali. Tušil jsem, že ještě před cestou domů nás čeká koupačka, a jelikož plavky si Andrea od svého příjezdu ani nevybalila, těšil jsem se o to víc.