Moničin romantický večer – soutěžní

Seděla v luxusní restauraci. Na stole zapálená svíčka, decentní doprovod pianisty, intimní osvětlení... Byla tu prvně a cítila se trochu nesvá. Alespoň zpočátku. Francouzský název toho podniku by nedokázala z jídelního lístku ani správně přečíst. „Jak dlouho už jsem nebyla na takové romantické večeři?“ ptala se Monika sama sebe. Připadala si tak trochu jako ve snu.

Zato on byl ztělesněné sebevědomí. Karel. Dobře udržovaný čerstvý padesátník, luxusní oblek, drahé hodinky... Bez velkého rozmýšlení stručně komentoval objednávané jídlo a pití. Formálně sice nechával na výběr dámě, ale ve skutečnosti rozhodoval sám. Rázně úkoloval číšníka a nebral ohled na vysoké cifry uvedené v menu u jednotlivých položek. Přitom stihl neméně sebejistě flirtovat s Monikou, kterou viděl ten večer poprvé. V tu chvíli byl jeho hlas měkký a plný pochopení.

Lichotkami Karel opravdu nešetřil. To, že je „naprosto úžasná“ slyšela Monika už přede dveřmi po prvním letmém polibku na uvítanou. Odmítal jí uvěřit, že má skutečně přes čtyřicet, jak také po pravdě uvedla ve svém internetovém profilu. Skutečnost, že by žena jako ona mohla být skoro půl roku sama, považoval za nemožné. „To by ses, chlapče, divil“, blesklo přitom Monice hlavou, ve skutečnosti to bylo dokonce déle. Ale poslouchalo se to hezky a drahé víno přitom příjemně stoupalo do hlavy.

Zdvořilostní fráze a základní body CV stačili probrat během polévky. Hodně si z toho ostatně ujasnili během intenzívní dvoutýdenní internetové konverzace. Bylo vidět, že je Karel na schůzku dokonale připravený. Jeho otázky směřovaly k jádru věci, ale přesto nebyly přehnaně osobní. Působil tak, že si spíše jen potvrzuje svůj úsudek, než by se dovídal nové informace. Naslouchal trpělivě, jen občas svou poznámkou vylepšil Moničin životní příběh. Z jejího propuštění pro nadbytečnost z předchozího zaměstnání se stal „odvážný, ale rozhodně správný životní krok zralé ženy“, z traumatického zážitku, jakým byl pro Moniku rozchod s předchozím partnerem, se stal díky Karlovy humorný příběh, kterému se oba od srdce zasmáli. Z muže, který ji dlouhá léta jen ponižoval, udělal v několika větách pitomce tak výstižně, jako by ho skutečně sám dokonale znal.

Karel se rozhovořil během hlavního chodu. Nad rybí specialitou, kterou si na jeho doporučení vybrali, přitom stačil dát k lepšímu dvě historky ze svých cest do exotických zemí, vysvětlit jí správnou techniku základního golfového odpalu i pochválit Moničiny večerní šaty, Vše na sebe kupodivu plynule navazovalo. Jídlo bylo opravdu vynikající, ale výrazně kořeněné, takže se konzumace vína urychlovala a Karel mohl objednat druhou láhev.

Letmé doteky Monika přijala s potěšením a také Karlův polibek, o dost delší, než ten před restaurací, ji příliš nepřekvapil. To už se ovšem jeho židle přesunula vedle její. Podnik byl naštěstí prostorný a podobné změny umožňoval, aniž by bránil v cestě obsluze. Při dalším polibku se Karlova ruka přesunula na Moničinu bradavku, kterou zručně dráždila i přes dvě vrstvy látky. Při třetím se ta druhá svezla po jejím stehně, aby nahmatala jeho vnitřní stranu a postupovala pomalu výš. „Tady?“ zděsila se. Ale vzrušení bylo silnější než stud. Na tohle přece čekala celé ty dlouhé měsíce...

Karel jako by jí četl myšlenky. „Jak dlouho už si ho neměla“, zeptal se bez okolků. „Dlouho“ vydechla Monika pod další vlnou slasti z jejího klína. „Pojď!“ zavelel a vzal ji za ruku. Zmatená se podvolila. Chce snad jít tančit? Kdepak. Karel ráznými kroky směřoval k pánským toaletám. Sama nevěděla, jak se ocitla v kabince. Posadil jí a rozepnul poklopec. „Tak tady máš!“

Ze začátku ji nechal, ať si sama poradí. Díval se na ni, jak snaživě olizuje jeho čuráka a pomáhá si při tom rukou, pomalu se osměluje a pouští si ho hlouběji do úst. Mezitím občas zavrzaly dveře, jak se střídali další návštěvníci u pisoáru. Ke ztopoření tohle Karlovi stačilo, ale k plné spokojenosti rozhodně ne. „A teď to zkus bez držení“ zašeptal, když byli zrovna sami a odehnal její ruku ze svých intimních partií. Zároveň pevně uchopil Moniku za vlasy a sám určoval rytmus i hloubku přírazů. Monika ani tentokrát neodporovala, Karlův nástroj se ale dále zvětšoval a nemilosrdně si razil cestu stále hlouběji do jejího krku. Chroptěla, snažila se vydržet ze všech sil, ale nakonec sotva stačila vstát a obrátit hlavu do záchodové mísy, kam putovala většina té úžasné rybí speciality. Karel mezitím neváhal, jedním pohybem jí strhl kalhotky, přirazil zezadu a okamžitě vyvrcholil.

Poté, co se Monika na dámách trochu vzpamatovala, zábava pokračovala. Aby ji trochu odškodnil za předchozí „drobnou nehodu“ v kabince (tak tomu Karel s úsměvem říkal), objednal lanýžovou pochoutku a samozřejmě další láhev vína. Jeho hlas zůstával nadále měkký a chápavý, při vší své vytříbené kurtoazii ovšem zároveň jednal s Monikou jako s děvkou. Během hovoru se jí dotýkal dle své libosti na intimních partiích a jeho ruka neucukla ani tehdy, když se přišel číšník zeptat, zda je vše v pořádku.

Řeč se vedle už jenom o sexu. Monika byla na vrcholu blaha. Vychutnávala si jeho hlazení a těšila se, co ji ještě čeká. Byla ochotna vyhovět ve všem. Tak jako na začátku vybírala z menu podle Karlových doporučení, nyní se jím nechala znovu vést při plánování dalšího programu. Ačkoliv trojku se ženou nikdy nevyzkoušela a lesbický sex ji nelákal, teď ji sama navrhla, protože správně pochopila, že právě to je jeho přání. „Dobře tedy“, nechal se Karel jakoby přemluvit. „Ale je pozdě, nikoho jiného než profesionálku už neseženeme...“ A tak Monika vybírala z Karlova laptopu podle fotek tu správnou kurvu, jeho prst na jejím poštěváku přitom sloužil jako zkušená nápověda.

Za dvě hodiny (pro Moniku byly jako okamžik) ležela v „azylu pro milence“. Dvacetiletá bruneta jí orálně dráždila zepředu, zezadu jí bušil do kundy Karel. Monika zažívala dokonalou a nekončící extázi. Při třetím táhlém orgasmu nevydržela a vykřikla...

„Co řveš?“ ozvalo se najednou vedle ní. Monika otevřela oči. Z romantického večera bylo rázem nevábné ráno, na budíku svítilo 5:40. Ležela doma v posteli a dívala se do neoholeného ksichtu svého muže. „Zase se ti něco zdálo, co? Furt čumíš jen na to porno, to máš z toho! Podívej se do zrcadla, tohle už fakt není pro tebe!“ Monika nechápala. „Takže já s ním pořád ještě žiju? A z té práce mě taky nevylili, ani ne za dvě hodiny mi začíná směna? Ale mohlo se mi vůbec zdát něco takového?“