Český vědec v tropickém ráji (7.)

10.9.2018 Autor: ilkren 6 komentářů

V zeměpisném pásmu "mého" tropického ostrova jsem zažil jen málokdy, že by mi byla ve spánku zima. Přesto jsem byl za to, že mě celý zbytek noci hřálo tělo téměř nahé Andrey, moc rád, a jakmile ranní sluníčko vyšlo nad obzor a zasvítilo mi do očí, přitiskl jsem se k jejím horkým křivkám ještě těsněji a jemným mazlením pod úsporným spacím úborem ji vzbudil. Prohnula se jako kočka, zavrněla a vypjala svůj hrudník proti mým dlaním. Znovu jsem dychtivě tiskl ta nádherně pružná, plná ňadra, prsty přecházel dokola po linii dvorců a brnkal přes hrbolky bradavek, rychle se vztyčující a tuhnoucí vzrušením. Andrea spala v tílku na tenkých ramínkách, jehož výstřih mi pohodlně umožnil oba prsy vypustit ven a nahé je laskat, dráždit prsty napučené hroty a důrazně je potahovat, až Andrea s tichými vzdechy začala pohupovat zadečkem proti mně a třít se o můj klacek, jehož vzrušení přes tenkou látku spacích šortek cítila víc než zřetelně. Hmátla za sebe, stiskla mi ptáka a začala ho jemně, ale důkladně rukou zpracovávat, pak mi strhla spodek pyžama na stehna a vysvobodila ho ven, vzrušením už ztopořený a prohnutý. Rébus, jak se jí s ním dostat co nejrychleji mezi stehna, vyřešila také sama, když vzápětí elegantně vyklouzla ze zbytku svého pyžama a přitiskla mi půlky svého zadku na slabiny. Stačilo si ji příhodně naštelovat, k čemuž mi ochotně pomáhala, a už jsem cítil na žaludu, jejím honením obnaženém, jemné šimrání Andreiny houštinky, v níž se mi rozevírala vstříc roztoužená a vlhnoucí mušlička. Vniknutí do ní bylo otázkou několika pohybů, takže vzápětí jsme už s dvojhlasným hekáním šoustali a já ho vrážel nádherně hluboko do její roztažené prciny. Po chvilce přirážení z boku se Andrea, aniž by můj čurák opustil její klín, šikovně přetočila a spustila nohy z postele, takže seděla zády ke mně naražená na mém klacku, zvedala se a znovu na něj dosedala, a zatímco jsem rukama dychtivě hnětl střídavě její krásnou zadnici a pohupující se kozy, vypínala své nahé tělo proti paprskům sluníčka, které, jak stoupalo po obloze, zlatilo čím dál širší pruh pokoje. Zabořil jsem tvář do jejích vlasů, tiskl oběma rukama kozy, nadskakující v rytmu, jak se narážela na mé péro, bradavky tiskl mezi prsty a mnul je, zatímco Andrea s čím dál hlasitějším sténáním zrychlovala své přirážení a dlaní ruky si zepředu nad šukanou dírkou prudce třela poštěváček. Když její hlasité, skoro vzlykavé sténání ohlásila nástup orgasmu, sklouzla z mého ptáka a svezla se zpátky vedle mě. Ještě si krouživými pohyby zpracovávala vrcholící mušličku, ale druhou rukou už znovu nahmatala můj klacek, kluzký od její vlastní vlhkosti. Nechala ho opřený o svůj zadeček, který ještě víc vysadila proti němu, a rychlým přejížděním po celé jeho délce od kořene až po žalud mě vzápětí přivedla k prudkému výstřiku, kterým jsem jí začal zkrápět nastavené půlky. V duchu jsem si vzpomněl, že na starých západoněmeckých pornokazetách mého strýce, na které jsme kdysi koukali tajně o prázdninách se sestřenkou Lídou, většina šukaček končila právě tak, že herečka svému partnerovi umožnila po řádném ošoustání své rozcapené mušle ze všech myslitelných pozic závěrečný heroický výstřik na svou zadnici.

"Co jsi to v noci povídal o tom našem seznámení? To se ti něco zdálo?", zamumlala po chvíli Andrea, když jsme v těsném a trochu ulepeném objetí popadli dech. "Ale ne, teda samozřejmě o tobě se mi zdá denně, ale jen jsem si vzpomněl, jak jsem se k vám tenkrát přistěhoval." "No jo, žižkovský byt s Věrkou. Krátké, ale formativní období.", usmála se a v bezprostředním, takže neskutečně roztomilém gestu si z nahého prsa smetla smítko. "Po pravdě, když jsi k nám nakráčel, byla jsem z tebe spíš nervózní." "Což se záhy změnilo, ne?" "No, netrvalo dlouho, to je fakt. V té atmosféře, co vytvářela Věrka, to asi nemohlo dopadnout jinak.", zahihňala se Andrea. V tomhle ohledu měla pravdu, naše společná spolubydlící byla přesně to, co ve skutečnosti nebyla Mariana, kvůli níž jsem vlastně v podnájmu skončil, totiž klasická rozhoďnožka čili holka veselá, zkrátka rajda. Zatímco Andrea tehdy studovala druhý ročník žurnalistiky, stážovala v jedné z redakcí rozhlasu a celkově na mě působila jako trochu zasněná intelektuálka, Věrce koukala lumpárna z očí a byla od pohledu děvče, co to má rádo a nedělá drahoty. Přitom tahle menší, trochu podsaditá blondýnka na první pohled nebyla žádná sexbomba, ačkoliv na svou výšku měla rozhodně nepřehlédnutelné poprsí. A přesto jsme mívali často v předsíni pánské boty a z jejího pokoje se ozýval buď zvonivý smích, anebo rovnou sténání a vzdechy, protože Věrka se při milování v hlasových projevech nijak neomezovala. Na rozdíl od nás dala už studiu vale, pracovala v prodejně pánských obleků a zřejmě se zákazníkům věnovala s nevšední péčí, protože její postelí procházeli muži v téměř nepřerušeném zástupu. Pamatuju si, jak se Andrea omluvně usmála a pokrčila rameny, když mě viděla poprvé nevěřícně civět na dveře Věrčina pokoje, zpoza kterých se ozývalo stále hlasitější vzdychání. Další dny se situace opakovala. Dveře navíc měly mléčné sklo, přes které bylo díky nasvícení lampičkou vidět zřetelně siluety milujícího se páru. Bylo těžké uvěřit, že to Věrka dělá nevědomky. "To je jako nějaký čínský stínový porno divadlo.", nadhodil jsem. Andrea přikývla a snažila se nezvedat oči od rozečtené knihy. "Nechápu, Věrka je přitom normální žába. Takový kapesní prcátko, řekl by můj strejda. Hele, zdá se mi to, nebo ti dva právě...?", nestihl jsem doříct, protože zprudka vstala a dala si ruce v bok. "Dane, můžeš prosím držet hubu? Vzaly jsme tě sem s Věrkou proto, že ses nejevil vyloženě jako prase. Fajn, Věrka si to rozdává pomalu ob den, já třeba zase vůbec, takže ono se to zprůměruje. Jsme dospělí lidi, další komentář netřeba." Musel jsem se přemáhat, abych se jí díval do očí, protože jak tam stála celá rozezlená, vypadala úchvatně a její dmoucí se prsa pod domácím tílkem mě neodolatelně přitahovala. "Promiň, já se jen nechal unést. Pořád řeším, jestli tu Věrka provozuje jisté řemeslo nebo je prostě jen nymfomanka. Neskočíme na pivko?", navrhl jsem na udobřenou. Andrea se naštěstí rozesmála a přikývla. Od té doby jsme většinu Věrčiných pánských návštěv strávili v některé ze žižkovských kaváren a hospod, kterých tehdy bylo ještě víc než dneska. Jakmile se chichotání za dveřmi změnilo v tlumené vzdechy a stíny se začaly rytmicky pohybovat, brali jsme klíče, peněženky a vyráželi. Většinou jsme si povídali, někdy četli, já se dokonce sem tam i učil; myslím, že právě v té době se rozhodlo o tom, že studium biologie začnu brát vážně a postupně směřovat ke kariéře vědce. Díky takhle strávenému času, který i Andrea, přestože ze začátku jen zdráhavě, interně označovala jako šukací pauzy, při čemž se skoro pokaždé zahihňala smíchem puberťačky, co jí zůstal až do dneška, jsme se postupně blíž poznávali. Začala mě brát na akce svého okruhu kamarádů, já zase ji na naše, i když po jistém váhání, protože navzdory trochu zakřiknutému projevu byla takovým tím neokázalých způsobem atraktivní holka, což mým kumpánům podle očekávání neuniklo. "Mám jen takový pocit, nebo mi fakt půlka těch debilů civí na zadek a druhá na prsa?", ušklíbla se jednoho večera. "Fakt, ale pokaždé, když jdeš na bar, tak se ty půlky prohodí." "A nemohl bys mi chodit pro pití ty?" "Proč ne, co bych pro svou holku neudělal?", prohodil jsem jako žert. "Od kdy jsem tvoje holka?", zadívala se na mě pronikavě a s nevyzpytatelným úsměvem.

Pravda ale byla, že většina lidí nás brala jako pár ještě předtím, než jsme se jím opravdu stali. Oba jsme se tomu přitom spíš bránili, ačkoliv jsem z několika náznaků pochopil, že Andrea s nikým nechodí, zřejmě už delší dobu, a já se po přistěhování na Žižkov styděl přivést si do bytu holku, takže počet náhodných známostí, se kterými jsem skončil v posteli, rapidně klesl. Když jsem si jednou dojel k rodičům pro poštu, potkal jsem u výtahů Marianu. Říct, že to bylo rozpačité setkání, by asi plně nevystihovalo trapnost situace. Jen to, že jsem si do znepokojivých podrobností vybavil společné zážitky té noci a rána, a navíc Marianě to zase ohromně slušelo, mi dodalo odvahu kostrbatě navrhnout, že bychom se mohli někdy vidět. Usmála se a s výrazem někoho, kdo pochopil, že slovesa "vidět" a "zašukat si" jsou v tomhle případě synonyma, na mě mrkla: "Hele Dane, bylo to super, ale nerada bych pletla hlavu mladšímu klukovi. Nejsem žádná jeptiška a přiznám se, že jsem si to s tebou užila tak, že bych si to klidně i zopakovala. Ale spíš hledám dlouhodobější vztah, taky kvůli Pavlíkovi, chápeš..." "Jasně, to chápu. Kdepak vůbec Pavlík je?" "S našima, vzali ho do zoo.", prohodila Mariana s neutrálním výrazem. To už jsme byli v kabině výtahu a ona zmáčkla tlačítko jejich patra. "Aha, tak aspoň máš trochu času pro sebe, viď?" "No jo, to mám." Dívali jsme se na sebe ještě několik vteřin, než jsme se objali a začali se divoce líbat. Než výtah vystoupal do jejich patra, stihl jsem jí chtivě vykasat sukni až k pasu a přesvědčit se, že má na sobě nohavičkové kalhotky s krajkou, zatímco ona musela vepředu cítit, jak moc mi tohle muchlování není lhostejné. "Počkej, tady ne!", vyhrkla, když jsem jí vyhrnul vepředu přiléhavý rolák, pod kterým měla už jen černou podprsenku. Jakmile jsme ale zmizeli za dveřmi jejich bytu, neodepřela mi už vůbec nic. Jenže moje delší sexuální abstinence se tentokrát projevila. Už když jsem v obýváku do křesla usazenou Marianu zbavil od pasu nahoru všeho oblečení a začal ústy zpracovávat její objemné poprsí, jakmile mi vysvobodila ptáka z kalhot a jemně ho promnula, cítil jsem, že dnes nebudu trhat rekordy ve výdrži. Přizpůsobil jsem tedy všechno tomu, abych ji dokázal uspokojit ještě dřív, než se doopravdy pomilujeme. Mému laskání se rozhodně nebránila; když jsem se zaparkoval mezi její stehna, ochotně doširoka rozevřená, sama se zvedla, aby se zbavila v tu chvíli zbytečných kalhotek a nechala si ode mě lízat svou mušli. To, že ji měla nevyholenou a reagovala už na první dotyky mého jazyka tichým sténáním, které tím, jak jsem jsem se dychtivě zabořil mezi masité pysky a cucal rychle tuhnoucí poštěváček, nabývalo na hlasitosti, mě přivedlo k úvaze, že Marianin klín stále žádný muž pravidelně neuspokojuje. Přijímala mé lačné lízání s dychtivou radostí, tiskla si mou hlavu do podbřišku a jakmile jsem vnikl jazykem do horké štěrbiny a začal jím kmitat, sílící příval šťáv dával tušit, že orgasmus je pro ni otázkou chvilky. Potíž nastala, když se dostavil, já vstal, tváře celé mokré od její vlhkosti, a Mariana, ještě zprudka oddychující prožívanou slastí, mě rychle zbavila oblečení. Mé péro vystřelilo proti ní, a když se ho zmocnila prsty a následně i lačně sajícími rty, došlo mi, že na klasické šukání ani nedojde. Stačilo, aby mi ústy párkrát dosedla na kořen ptáka a zároveň jsem na koulích ucítil tíhu jejích velkých koz, kterými se o mě opřela, a už jí mé semeno prudce tryskalo do krku. Překvapeně vzhlédla, ale můj škubající se klacek z pusy nepustila, naopak za stálého očního kontaktu pokračovala v sání a polykala, dokud jsem jí do pusy nevycákl poslední dávku, takže mi připravila další fantastický zážitek z říše tajných erotických snů. Teprve pak vstala, usmála se a s pohledem na hodinky se začala rychle oblékat. Když jsme se loučili, dala mi pusu na tvář, ale tušil jsem, že tlak jejích velkých prsou, kterými se o mě mimoděk znovu opřela, cítím v tu chvíli asi naposled.

Zatímco jsem takhle vzpomínal, Andrea se usmála, vstala z postele a v rouše Evině se začala točit v kuchyni, odkud za chvíli zavoněla snídaně, čímž mě definitivně vrátila do mimořádně příjemné současnosti. "Netušil jsem, že jsi od přírody naturistka.", popíchl jsem ji, když se ani u stolu nenamáhala svou ranní nahotu zakrýt. "Taková jsi nebývala, pokud se pamatuju." "No jo, asi to přišlo s věkem. Anebo to klima. V Praze si na nahotinku nehrávám.", usmála se a přitáhla si kolena k bradě, takže jsem začal horečně vymýšlet záminku, proč se sehnout pod stůl, abych se mohl kochat její nahou prcinou mezi stehny. "No, já se možná zbavila studu, ale ty ses vůbec nezměnil.", rozesmála se po chvíli, když jsem asi dost okatě upustil vidličku. "A tak zase beznadějná stydlivka jsi nebyla nikdy, pamatuješ?", snažil jsem se zamluvit své šmíráctví. "Jasně, ty myslíš to kino...", vytáhla další z dávných vzpomínek. Bylo to krátce poté, co jsme se jednoho večera vrátili domů nějak víc a příjemněji opilí než obvykle, z Věrčina pokoje zase vysílalo erotické rádio, my se na sebe v předsíni podívali, a namísto rozchodu do svých pokojů jsme se začali divoce líbat. Série úsměvů, nenápadných narážek i jakoby bezděčných malých důvěrností, kterých mezi námi poslední týdny nějak přirozeně přibývalo, tak vyvrcholila tím, co většina lidí kolem nás dávno čekala. První sex byl plný rozechvění a vzájemných očekávání, která se postupně dařilo naplňovat. Odhadoval jsem, že Andrea nebyla z těch, co by začínaly svůj sexuální život přehnaně brzy, a tak i ve čtyřiadvaceti letech jako by pořád svou sexualitu objevovala, maličko s rozpaky a trochou studu za to, jak příjemné to je a jak ji to vlastně baví. Jinak se ale mezi námi toho vlastně tolik nezměnilo, protože spoustu času jsme spolu trávili už předtím, teď jsme se zkrátka k tomu všemu ještě drželi za ruku, sem tam si dali pusu a večer většinou s provinilými úsměvy skončili spolu v pokoji jednoho z nás. To kino, které teď po letech se smíchem vytáhla, byl náš asi největší úlet. Nešlo o filmové představení, Andrea mě vzala na besedu s jedním renomovaným novinářem do jednoho artového kina v centru. Praskalo ve švech, ale už krátce po začátku jsme na sebe začali nervózně pokukovat, protože ze slavného žurnalisty se naživo vyklubal poměrně trapný pitomec. Anebo jsme byli divní my dva? Všichni kolem nás pisálkovi viseli na rtech a smáli se jako na povel jeho často trochu slizkým vtípkům, ale my po dalších deseti minutách vyklouzli ze sálu, podívali se na sebe a vyprskli smíchy. "Tak promiň, nevěděla jsem, co to bude za kreténa.", pokrčila Andrea omluvně rameny a dala mi pusu. "To si budeš muset ještě odčinit.", varoval jsem ji a sjel mimoděk rukama na obtaženou minisukni, pod kterou se krásně klenuly kulaté půlky jejího krásného zadku. "Nejsem proti, bereme kabáty a hurá domů.", zavrněla a znovu mě políbila. K našemu údivu ale v šatně nebyla ani noha. Chvilku jsme postávali a marně čekali na šatnářku, pak jsme proklouzli pod pultem a začali podle lístečků hledat svoje věci. Ve stísněném prostoru mezi spoustou kabátů a bund jsme měli k sobě blízko, sem tam se políbili, pak jsem jí ovinul ruku kolem pasu, ona se nebránila, ani když ruka po chvilce vystoupala pod rolákem po bříšku až ke košíčkům podprsenky, několikrát prohnětla přes krajkovou látku jasně patrné a rychle tvrdnoucí hroty bradavek... Původně jsem vůbec neměl v úmyslu vystavovat její počestnost zkoušce zrovna tady, ale k mému údivu se s nečekanou ochotou podvolovala mému čím dál důvěrnějšímu laskání, a když jsem jí druhou rukou zkusmo vklouzl mezi stehna a dlaní přikryl přes kalhotky hezky vyrýsovaný pahorek, namísto aby mě přes ni pleskla, jen se víc rozkročila a vyšla mi pohybem boků naproti. Potřebnou oporu našemu kvapnému milování poskytla v rohu postavená židle, o kterou se Andrea, se sukní vykasanou do pasu a kalhotkami u kotníků, odvážně opřela, zatímco jsem její prsa pod látkou roláku zbavil sevření podprsenky, takže při každém přejetí mých dlaní přes vzrušené anténky bradavek tiše sykla. Bylo to rychlé, tlumené a horečné spojení: píchal jsem nastavenou Andreu co nejprudčeji a ona si rukou zepředu zběsile třela poštěváček, takže brzy jsme oba téměř současně dosáhli vrcholu, spěšně se oblékli a za rozpačitého pochechtávání zmizeli z kina. V tramvaji se Andrea stydlivě dívala ven a co chvíli poposedla. "Jaksi sis nedal moc pozor, takže teď jsem plná nejen dojmů. Kalhotky mám durch a kdo ví, jestli jsi mě nezbouchl.", vysvětlila. Nezbouchl, ale při příští návštěvě gynekologa si Andrea poprvé nechala napsat prášky.

Vzpomínkové téma se udrželo ve vzduchu po zbytek dopoledne. "Vidíš, Věrka.", nadhodila bez jakékoliv souvislosti Andrea, když jsme po snídani obcházeli má kontrolní stanoviště. "Myslím na ni od rána, cos mi ji připomněl.", upřesnila, když jsem se zatvářil nechápavě. "Kdepak je jí asi konec? Od té doby, co jsme se rozestěhovali, jsem ji už nikdy neviděla. A to se říká, že Praha je malá." "Praha je malá, ale svět je velký, podívej se na mě. Třeba se vydala někam do ciziny a už tam zůstala. Česká holka jejího ražení udělá štěstí i u šejka." "Viď. Ona byla taková...hm, do světa.", zahihňala se zase Andrea, a dodala: "Stejně je záhada, že po tobě nikdy nevyjela." "Hm, fakt záhada.", prohodil jsem co možná nejlhostejněji a vzápětí Andreu upozornil na zvlášť pestrého motýla. Náhlé odvedení její pozornosti mělo svůj důvod: i po těch letech jsem měl dojem, že objasnění téhle "záhady" by nám mohlo zbytek Andreiny krátící se návštěvy jen pokazit. Ve skutečnosti to totiž bylo trochu zamotanější. Věrka, která do té doby o mě skutečně nejevila sebemenší zájem a přehlížela mě jako hladinu, po odhalení našeho vztahu s Andreou nečekaně svůj přístup ke mně radikálně změnila. Dodnes netuším, jestli šlo o jakousi uraženou ješitnost nebo soutěživost, navíc zpočátku jsem si toho pořádně ani nevšímal. Nemohl jsem si ale nevšimnout, že navzdory svému nezanedbatelnému hornímu objemu najednou začala po bytě chodit očividně bez podprsenky, pod přiléhavými tílky se jí kulaté kozičky lákavě pohupovaly a anténky bradavek mi trčely svádivě naproti. Když si začala dávat záležet, aby se přede mnou několikrát za večer předklonila tak, že jí bylo výstřihem vidět na nahá prsa, začalo mi to být podezřelé. A všechno vyvrcholilo jednoho sobotního rána, kdy jsem na ni narazil v koupelně. Stála u umyvadla, na sobě dlouhé spací tričko, které jí odhalovalo spodní část kulatého zadečku, a ten pohled vybízel ke spekulacím, jestli má pod tričkem vůbec na sobě ještě něco. "Čau Dane, jdeš se sprchovat? Klidně můžeš, já se nebudu koukat.", nadhodila se smíchem. Překvapeně jsem zamumlal, že si jen jdu vyčistit zuby. "Aha, já ti zabrala umyvadlo, viď? Musela jsem si přeprat pár kalhotek, už nemám co na sebe.", mrkla na mě a vytáhla z vody model tak úsporně střižený, že ho tvořilo jen o málo víc než dvě šňůrky. Následovalo malé krajkové nic a dokonce jsem zahlédl i takové, které vypadaly, že mají uprostřed prostřižení, jehož smysl byl víc než zřejmý. "Vydrž, už budu!", zahihňala se Věrka, načež vzápětí jeden z těch delikátních kousků upustila na podlahu. "Sakryš, teď mi upadly. Já jsem fakt drnda...", zavrtěla hlavou. Neměl jsem čas zaobírat se tím, co asi holka myslí tím, že se označí jako "drnda", protože jak se předklonila, tričko jí vyjelo až do pasu a má nevyřčená otázka byla zodpovězena ve stylu "ukázaná platí": v lehkém šoku jsem zíral na její nahatou prdelku a pod ní se rýsující baculatou mušličku, zřejmě dohladka vyholenou. Nemohlo být pochyb o tom, že se mi takhle "dole bez" předvádí záměrně, protože upuštěný kousek prádla už svírala v ruce, ale nahatým zadečkem přede mnou nakrucovala dál. "Můžu ti nějak pomoct?", vypadlo ze mě ne právě duchaplně. "Já myslím, že můžeš.", zavrněla a rozkročila se ještě víc. Když si vsunula mezi stehna ruku a jejími prsty si nahatou kačenku doširoka rozevřela, cítil jsem poplach v rozkroku. "Andrea se brzy vzbudí.", hlesl jsem, ne zrovna charakterně. "Tak něco teď a něco jindy...", vzdychla a začala si prsty rozcapenou micinu mnout a ještě víc roztahovat. Když jsem si k ní klekl, oběma rukama stiskl pružné půlky kulaté prdelky a zabořil rty do pružných oblin její baculky, věděl jsem, že to není správné. Ale nádherně voněla a chutnala dívčím vzrušením a sametově heboučká prcinka se pod mým kmitajícím jazykem nádherně zmáčela během chviličky. Zabořil jsem ho vzápětí do její dírky, hltal příval šťáv, kterými mi tekla na tváře a projížděl jí horkou štěrbinku. Věrka spádu událostí pomohla tím, že si rukou začala kmitat na poštěváčku, takže za chvilku se její tlumené vzdechy slily v potlačované zasténání, stoupla si na špičky a několikrát zprudka dorazila pičkou na můj jazyk. Bylo zřejmé, že se udělala.

Navzdory nepopiratelně rajcovnímu vývoji situace jsem sebral rozum do hrsti, a zatímco opřená v mírném předklonu o umyvadlo ještě oddychovala po prožitém orgasmu, rychle jsem z koupelny vycouval. Právě včas, na chodbě jsem totiž potkal Andreu. "Dobré ráno, miláčku.", usmál jsem se a než stihla protestovat, umlčel jsem ji pusou a vmanévroval zpátky do pokoje. "Čím to voníš?", zamumlala a já si uvědomil, že nejpravděpodobněji vzrušeným klínem právě mnou vylízané Věrky, ale dál už jsme to naštěstí nerozebírali, protože když jsem Andree vyhrnul noční košilku a stiskl pěkný zadek pod ní, nebránila se a za chvíli už jsme se zpola svlečení vášnivě milovali. Rozpálený nečekaným a pro mě vlastně neuspokojivým zážitkem s Věrkou, dal jsem se do šoustání Andreiny pičky s pořádnou vervou, takže i ona, která se při sexu většinou nepouštěla do žádné konverzace, vzrušeně drmolila: "Jo, ještě...ježiši, jo...ty mi dáváš...bože, Dane...ty mi ji roztrhneš ...ne, nepřestávej, mrdej mě takhle, jooooooo.....", jak jsem ji zprudka píchal. "Panebože....to bylo něco. Teď si připadám jako coura a maličko se stydím, ale .... super!!!", roztáhla rty do širokého, upřímného úsměvu, když jsem ji ojel tak, že ve finále si tiskla k obličeji polštář, aby nekřičela nahlas, a pak jsem jí zkropil nahá prsa, břicho o chomáček nevyholených chloupků nad poštěváčkem prudkými výstřiky semene, přestože díky pilulkám, které teď zobala, jsem nemusel. Tenhle sex, kterým jsem zahnal pocity provinění a zároveň dosáhl vytouženého uspokojení, byl jeden z našich nejdivočejších a nejlepších. Když jsme se pak objevili v kuchyni, Věrka snídala a podle úsměvu, kterým mě i maličko se stydící Andreu obdařila, bylo jasné, že jí zvuky našeho postelového dovádění neunikly. "To bylo o fous.", prohodila jakoby nic, když později Andrea z kuchyně na chvíli odešla. "Příště budeme opatrnější a nepřijdeš zkrátka ani ty.", mrkla na mě a já cítil, jak mě polévá horko. To poslední, co jsem měl v plánu, bylo podvádět Andreu s Věrkou, ale stejně jsem věděl, že jestli ona bude chtít, já nedokážu nechtít. Už pro ta její prsa, která se jí zase tak znepokojivě vyzývavě rýsovala přes strečové tričko včetně těch nejmenších detailů včetně drobných hrbolků na prsních dvorcích. A tak se stalo, co se stát muselo. O pár dní později jsem vešel do bytu sám, Věrka se naoko bez zájmu zeptala, kde je Andrea, přestože jsme oba věděli, že šla na přednášku zahraničního válečného reportéra agentury Reuters, o kterém nadšeně vykládala den předtím celý večer, a vzápětí jsme už byli zaklesnutí ústy jeden do druhého ve vášnivé líbačce. Věrka, opřená o zeď tam, kde právě stála, když jsme se na sebe vrhli, si prudce vyhrnula tílko k bradě a nechala na mě vyskočit pár svých kulatých koziček, po nichž jsem vzápětí dychtivě hmátl. Ve skutečnosti jsem po tom toužil nejen z obecné záliby v ženských ňadrech. Od chvíle, kdy se pro Věrku staly minimálně doma podprsenky zbytečným oblečením, mi vrtala hlavou jedna věc: navzdory absenci jejich podpory jí nahá prsa pod halenkami a tričky ani trochu nevisela. Všem ženám, které jsem měl to potěšení vidět nahé nebo dokonce sám svléknout, jejich ňadra, ať malá kůzlátka nebo objemná vemena, po zbavení se podprsenky nahá aspoň trochu poklesla. Jedinou výjimkou byla hubená gymnastka Zita, se kterou jsem se vyspal léto po maturitě na vodě, té ale z téměř zcela plochého hrudníku trčely na dvou sotva znatelných oblinách v podstatě jen výrazné, na vystouplých dvorcích posazené bradavky, jinak byla chlapecky plochá. To v žádném případě nebyl případ Věrky, nicméně její kulaté trojky vzdorovaly gravitaci obdivuhodně, a když jsem teď měl možnost je laskat, tisknout a líbat, nenápadně jsem pátral po malých jizvičkách pod prsy nebo na dvorcích, které by signalizovaly zásah estetického chirurga. Nic takového jsem ale nenašel, Věrka zkrátka disponovala znepokojivě pevným, téměř dokonalým poprsím, jehož jsme si teď užíval s náruživostí kojence, když jsme její tuhé kozičky tiskl a sál střídavě z obou tvrdých, krásně vztyčených bradavek. "Máš fantastický kozy...", zamumlal jsem upřímně. "Děkuju ... a čím mě překvapíš ty?", vydechla udýchaně vzrušená Věrka a rukou mi zajela do rozepnutých kalhot. "Hmmm...to nevypadá špatně.", zašeptala mi do ucha a vzápětí mě laškovně kousla, zatímco mi bez rozpaků ohmatávala čurák, rychle se stavící. Chvíli se zdálo, že si to rozdáme na stojáka v předsíni, protože když jsem jí strhnul jedním pohybem kraťásky i vykrojené kalhotky pod nimi, ochotně se otočila zády a podobně jako před pár dny v koupelně mi nabídla svou prdelku i prcinu, ale nakonec jsem jí do ní strčil svůj beznadějně ztopořený čurák vlastně poměrně ordinérně na gauči v obýváku.

Jinak ale naše tajná šoustání ordinérní rozhodně nebyla. Věrka byla podle očekávání náruživá až k samé hranici toho, co holka při šukání běžně dělá a říká a já sex s ní záhy pociťoval jako něco, za co se sice sám před sebou stydím, ale zároveň si to nedokážu odepřít. Díky směnám v krámě byla často doma dopoledne, takže jsem pod různými záminkami mizel z přednášek nebo na ně vůbec nedorazil. Teprve s odstupem mi došlo, že v tom zvláštním vztahu to byla ona, kdo udával pravidla. Já s dlouhým vztahem s Majdou, pak několika náhodnými krátkými známostmi a dvěma úlety s Marianou svou sexualitou vlastně pořád nijak zvlášť nerozvinul, postupoval jsem dokola podle už od puberty osvědčeného postupu, že holka má mezi nohama dírku, do které je moc příjemné strkat jí čurák, není špatné ji přitom držet za prsa a pokud jí chci udělat radost, můžu jí předtím lízat pindu. Věrka byla v sexu daleko vynalézavější a taky bezprostřednější. Když jsem jednoho dopoledne vpadl celý roztoužený do bytu, nemohl jsem ji nikde najít. Pak jsem vešel do koupelny, kde stála ve spaním tričku ve vaně, a když mě uviděla, s úsměvem na sebe pustila proud vody ze sprchy, který jí vzápětí triko, beznadějně promáčené, přilepil k nahému tělu. Šlo o imitaci legendární scény Dády Patrasové z notoricky známého filmu Vrchní, prchni, ale Věrka ho vylepšila o to, co si Dáda dovolit nemohla: když mě dostatečně vyrajcovala pohledem na své pevné kozičky, vyrýsované pod mokrou látkou do nejmenších detailů, usmála se a s hraně provinilým výrazem prohodila: "Ooops, jak ti tu blbnu, chce se mi najednou čůrat.", načež si přede mnou jako by nic tričko vykasala do pasu, maličko se rozkročila a vzápětí jí z pipinky vyrazil zlatý pramínek. Bez hlesu jsem zíral, dokud neskončila a nenabídla mi svou počůrandu k olízání, načež jsem ji divoce opíchal ohnutou o vanu. Byla také první ženou, která mi nabídla k ošukání svou zadní dírku. Toho večera jsme měli byt pro sebe, protože Andrea odjela k rodičům, a tak jsme namísto klasického šukání provozovali cosi na způsob tantrické masáže. Sice mi to esoterično maličko lezlo krkem a upřímně jsem se těšil, až Věrka přestane blbnout s olejíčky a nechá se konečně ošukat, pak si ale nalila mezi stehna další štědrou dávku, namazala si svou dohladka vyholenou lasturku, ale pak prsty začala kroužit i po hnědé zadní rozetce, a když si ji olejem připravila a vtiskla do ní postupně tři prsty, kterými se slastí stisknutými rty kroužila, zašeptala vzrušeně: "Chceš mi to udělat do zadku? Mám to tam ráda..." Vlastně dodnes nevím, jestli Andrea pojala nějaké podezření, ale i když jsem se snažil to nedělat, některé věci, které jsem dělal s Věrkou, jsem pak zkoušel dělat i s ní, což se ne vždy setkalo s pochopením. Zpětně vzato to bylo nakonec jedno, protože se blížil den, kdy mě seznámila se svou kamarádkou Sabinou, což byl začátek konce našeho několikaměsíčního vztahu. S odstupem let nejsem pyšný na to, že jeho podstatnou část jsem ji tajně podváděl s naší spolubydlící. Když teď zmínila, že od konce společného bydlení Věrku neviděla, vzpomněl jsem si, jak já ji později potkal ještě jednou. O rok později, to už jsem naplno prožíval nový vztah se Sabinou i s jeho vzestupy, pády, rozchody a návraty, které nás vyčerpávaly, a zároveň naplňovaly dva další roky, jsem si šel koupit oblek na bakalářskou promoci, protože světe div se, od puberty jsem přece jen trochu zmužněl a kvádro z tanečních mi najednou nebylo. Byla to náhoda, že jsem vešel zrovna do toho krámu, kde prodávala Věrka. Všimla si mě hned, doširoka se usmála a zamířila ke mně, takže jak vyšla zpoza pultu, všiml jsem si nepřehlédnutelného: nad pasem se jí zvedalo kulaté těhotenské bříško, které taky vysvětlovalo, že ve výstřihu košile, po jejím zvyku dopnuté míň, než by se slušelo, se jí pohupovalo poprsí ještě bujnějšího objemu, než jsem si pamatoval. "Ahoj Dane, to je ale náhoda...moc ráda tě...no jo, to už je doba ... a jak se máš .... pořád s Andrejkou? ... aha, to neva...". Věrka chrlila větu za větou, snad aby zamluvila svůj požehnaný stav, přesto jsem očima na její bříško i velké, nalité poprsí pořád očima sjížděl. Když zjistila, že sháním oblek, snesla mi do kabinky hned několik kousků a ani ji nenapadlo nechat mě vyzkoušet si je o samotě. Stála opřená u závěsu a pobaveně sledovala, jak se do nich soukám, oči zaparkované na mém rozkroku. Rukou si žmoulala okraj sukně a nebyla by to Věrka, aby si ji po chvíli nezačala vepředu nenápadně vyhrnovat. Za chvíli jsem už zíral na její bílé kalhotky, pod kterými prosvítal na Věrku netypický trojúhelník tmavých chloupků. "Končím tu ve dvě. Nemáš třeba čas...?", nadhodila, zatímco si prsty začala přejíždět po rýze mezi dvěma jasně patrnými bochánky. Když jsem zavrtěl hlavou, smutně vzdychla. "Škoda. Co jsem zbouchnutá, mám na to chuť ještě víc." "Věrko, to snad ani nejde.", pokusil jsem se situaci odlehčit. Pokrčila rameno, až se jí velké poprsí zavlnilo, smutně se usmála a odešla. Oblek mi po chvíli markovala už její kolegyně. A pak už ani já Věrku nikdy nepotkal.

"Andrej, plavky tu máš, že jo?", nadhodil jsem, abych zaplašil hořkosladké vzpomínky. "Proč bych neměla?" "No, že jsem tě v nich ještě neviděl. Jestli chceš, můžeme se odpoledne jet potápět. Když jsi tu dneska poslední den, měla bys vidět i podvodní část toho tropického ráje.", navrhnul jsem.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
Michal030
Michal030 VIP
15.9.2018 01:13
Úžasné počtení. Strašně krásné povídky. Jen tak dál.
Emotikon
14.9.2018 09:35
Konecne dalsi dil! Diky Mistre.
Missmondo
13.9.2018 12:21
Opět úžasné počtení *114* díky za to
jjj3
12.9.2018 15:56
skvostné pokračování
B08
B08
12.9.2018 09:28
Naprosto dokonale
peauvi
12.9.2018 08:14
Famózní...*24*