Poprvé na druhou I.

27. 5. 2007 · 12 885 zhlédnutí Horny70

Je možné abych se mu fakt líbila? Ptá se sama sebe Jana při pohledu na asi sedmnáctiletého tmavovlasého kluka, který po ní celý týden, co s rodiči a ségrou stanují v kempu u přehrady, očividně pokukoval. Zrovna nafukoval lehátko na vodu a ona si zálibně prohlížela jeho docela svalnaté, hezky opálené tělo. Teď se na ni zase podíval! Jejich oči se na okamžik střetly, jako už tolikrát, ale oba hned na to uhnuli pohledem. Jana nevydržela klopit zraky dlouho a za chvíli se na něj znovu podívala – a on už k ní vzhlížel zase. Asi to tak bude. Když včera večer u ohně, kam se sesedlo více lidí z kempu, tak hezky hrál na kytaru, už se skoro odhodlala sednout si k němu blíž a zkusit se seznámit. Měla pocit, že některé písničky zpívá jen pro ni – a on pečlivě volil repertoár...
Teď se s povykem spolu s několika kamarády rozběhl do vody, hodil na hladinu lehátko jak jen daleko to šlo a vzápětí ladným obloukem s obrovským šplouchnutím dopadl na něj. Kluci... Usmála se Jana a po očku pozorovala, jak skupinka chlapců řádí ve vodě a občas se jí zdálo, že i tak objekt jejího zájmu hlídá, jestli na něj kouká. Kluci vydrželi zápasit ve vodě asi tři čtvrtě hodiny a pak vřava utichla. Pomalu se rozcházeli ke svým stanům – byl čas oběda. Jen ON ještě zůstal ve vodě a odpočíval na lehátku.
V Janině hlavě uzrál nápad. „Mami, já se ještě na chvíli skočím trochu svlažit do vody než bude oběd, jo? Je děsné vedro." Ani nečekala na odpověď a vydala se k místu, kde se dalo nejpohodlněji sejít do vody. On, jakmile to zaregistroval, přestal pomalým pádlováním rukama udržovat lehátko na místě a nechal se unášet lehkým větříkem směřujícím právě do směru, kde na břehu viděl hezkou siluetu dívky, která se mu tak líbila... Ona jde do vody! Jde sem! Musím s ní konečně zkusit promluvit. Hlavou mu vířilo tisíc myšlenek a srdce mu bušilo jako o závod. Viděl, jak se Jana zastavila u břehu a špičkou nohy zkusila, jaká je voda. Nemohl od ní odtrhnout oči. Už si jí prohlížel mockrát a byl jí okouzlen. Jana je štíhlá jako proutek, při chůzi se za ní vlní její dlouhé vlasy černé jako havran, miniaturní plavky sotva zakrývají její krásně klenutý zadeček a horní díl jen podtrhuje ladnost jejích prsou – odhadoval to tak na „dvojky", jak se mezi kluky říká. Podle velikosti trojúhelníčku plavkových kalhotek hádal, že se Jana určitě holí – nikde nezahlédl ani jediný neposlušný chloupek. Uvědomil si, že na dívku nápadně zírá a okamžitě stydlivě odvrátil zrak. Jana si jeho pohledu samozřejmě všimla a těšil ji. Pomaličku vstoupila do chladivé vody a když jí byla po bříško, položila se na hladinu a rozvážnými tempy se vydala vstříc svému osudu...
Po chvíli nesmělého kroužení a okukování to byl on, kdo se první osmělil. „Ahoj, voda je parádní, co?" „Hmm – to jo. Je jako kafe a u stanu se nedá vydržet." – zareagovala Jana a za chvíli už se držela okraje jeho lehátka a povídali si. On gentlemansky sklouznul do vody a chytil se matrace na protější straně. Zjistila, že se jmenuje Martin, je o rok starší než ona a je tady taky s rodiči, jenže bydlí ve stanu s kamarádem, který přijel s nimi. Protože jejich hovor přetrhlo volání Janiny maminky, která mezi tím dokončila přípravu oběda, slovo dalo slovo a dohodli se, že se uvidí večer zase u společného ohně. Martin bude Janě držet místo.„Jana už se nemůže dočkat západu slunce. S Martinem si docela rozuměla a moc se jí líbil. Několikrát se jí (snad) náhodou letmo a zlehka dotknul nohama pod matrací a jeho dotyky ji příjemně vzrušily.
Konečně! Kempaři se sesedají kolem ohně a jako každý večer znějí notoricky známé odrhovačky, bez kterých by dovolená nebyla dovolenou. Protože je pořád ještě docela horko, bere si Jana na plavky jen tričko a jde si sednout. Jde sama, protože rodiče se dnes rozhodli zůstat u stanu. Martin je na stejném místě jako včera a vedle sebe má na ležícím kmeni položenou maskáčovou blůzu. Jakmile Janu spatří, okamžitě bundu zvedá a mává na ni, že to je místo pro ni. Její srdce buší až někde v krku. Je nervózní. Netuší, že jsou na tom oba naprosto stejně. I Martin se nervózně připravoval na dnešní večer a nikdo neuvěří, kolik práce dá mladému muži pečlivě se upravit tak, aby vypadal ležérně neupravený.
Večer příjemně ubíhá a oba si povídají. Jak postupně sílí chlad přicházející od přehrady Martin galantně nabídne Janě přes záda svou bundu a ona se k němu důvěrně přitiskne. Oba cítí totéž. Jeden druhému se moc líbí a oba jsou vzrušení. Žádný z nich ale neoplývá velkými zkušenostmi, takže žádný z nich ne a ne překročit onu tenkou hranici a začít něco víc. „Skočím zkontrolovat stan. Tomáš dneska vypadl někam na druhou stranu přehrady na disku. Nechceš se projít se mnou?" Ano – to byl ten geniální nápad, který to chtělo. Martin přišel na to, jak zařídit, aby se s Janou ocitli někde úplně sami. I Jana nad něčím takovým přemýšlela. Byla by ráda Martina poznala lépe. Dovolená se krátí a ona byla skálopevně rozhodnutá, že léto nesmí utéct, aniž by neměla žádného kluka. „Tak jo." – špitla skoro neslyšně. Martin se hned postavil a podává Janě ruku, aby jí pomohl vstát. Jakmile její dlaň vklouzla do jeho, oba věděli, co bude následovat. Jejich ruce se už nepustily a tak došli až ke stanu. Z dálky sem doléhal hlahol do ohniště. Jinak byl slyšet jen večerní koncert cikád a nikde ani živáčka. Dvojice se zastavila před stanem, chlapec se náhle otočil a oba se ocitli tváří v tvář. Nekonečně dlouhou dobu se dívali jeden druhému do očí a ty se k sobě stále přibližovaly. Jejich rty splývají v prvním polibku. Jana už se sice s několika kluky líbala, ale tenhle je úžasný. Za chvíli cítila v ústech jeho jazyk a vyšla mu vstříc svým. Dlouze se takto mazlí a objímají. Jana je vzrušená a i Martin cítí, jak se chvěje. „Pojď, půjdem dovnitř – je tam tepleji." – říká Martin, využívajíc Janino chvění ve svůj prospěch. Za okamžik se za oběma zatahuje zip stanu.
A zase následují žhavé polibky a vzájemné doteky postupně nabývají na intimitě. Martin si troufá poprvé se dotknout Janina prsa. Jakmile to udělá, Janě se ze rtů vydere tlumený vzrušený vzdech a její bradavky okamžitě reagují. Hroty jejích pevných prsou, které byly ještě před chvílí možná ztuhlé chladem, teď již signalizují míru dívčina vzrušení. Jana se ještě pevněji přitiskne k Martinovi a cítí, že i on je vzrušený. Na svém bříšku registruje tvrdost jeho penisu, který se o ni otírá, zatím uvězněný v plavkách. Oba jsou jen málo zkušení, ale jejich touha je vede sama. Martin si dodává odvahu a jeho ruce zabloudí pod dívčino tričko. Její pleť je napjatá a horká. Žhne jako malá kamínka. Jeho cíl jsou opět Janina prsa. Dívka se nijak nebrání a vychází mu vstříc. Společnými silami se oba zbavují triček a jejich objetí je stále vášnivější. Martin už neskrývá své vzrušení a jako kámen tvrdým penisem se už úmyslně otírá o Janinu buchtičku. I ona už si své vzrušení uvědomuje a jeho pohyby opětuje. Martin Janu něžně pokládá na zem na svůj spacák a jeho polibky směřují už nejen na ústa, ale stále níž. Zasypává jimi její šíji a ramena. Nespěchá – nechce nic pokazit a nechce o tuhle dívku přijít. Nikdy nebyl tak blízko tomu, milovat se s nějakou holkou –a navíc takhle krásnou. Stejné pocity sdílí i Jana sama – i ona je rozhodnuta dnes večer přijít o panenství s tímhle klukem. Líbí se jí jak je něžný a pozorný. Líbí se jí, jak se snaží ji nevyplašit, protože netuší, jaké myšlenky jí víří hlavou. Netuší, že i ona chce konečně poznat opravdový sex se vším všudy. Holky sice říkaly, že napoprvé to není nic moc, ale jednou s tím přece začít musí. „Jsi krásná" – šeptá jí Martin do ouška. Jen se usměje a ještě pevněji ho k sobě přitiskne.
Jeho ruce bloudící po jejím rozpáleném těle se náhle dostaly pod košíčky její podprsenky a něžným pohybem ji odsunul vzhůru. Odhalila se mu tak nádherná prsa s malými tmavými dvorci kolem vzrušením vztyčených bradavek, které okamžitě zasypal stovkami polibků. Jazýčkem postupně obě bradavky, sladké jako zralé maliny, obkroužil a s lehounkým stiskem zubů je vsál mezi rty. „To je krásné" – šeptala teď Jana. „To ty jsi krásná" – nezůstával Martin pozadu. Šňůrky podprsenky neodolaly jeho šikovným prstům a tenhle kousek prádla už leží vedle triček.
Mladý hřebeček se pouští do stále odvážnějších výprav za taji dívčina těla. Jeho ruce i polibky směřují stále níž a níž a konečně si poprvé troufá dotknout se přes tenkou látku její kundičky. Jana vzrušeně vydechne a lehce jej kousne do ramene. Je to tak krásné. Je vzrušená tak, jako ještě nikdy a touží po milování. Cítí, jak jeho prsty něžně pomalu zpracovávají její broskvičku, se kterou si až do dnešního dne hrála jen sama. Je to jiný pocit. Je to příjemné, je to nádherné, je to vzrušující... Je krásně vlhká a i Martin její vzrušení cítí. Její jeskyňka jej magickou silou přitahuje, jako je tomu už po celé generace mužů. Instinktivně cítí, že má ochutnat a napít se z toho kalichu slasti. Přesouvá se níž a líbá kundičku zatím stále přes poslední překážku, která zahaluje pohled, po kterém už tak dlouho touží a který si tolikrát představoval po nocích, když poznával taje sebeuspokojování. Jana povoluje křečovité sevření nohou a dovoluje svému průvodci do světa sexu, líbat ji a hladit po celé broskvičce. Martin neváhá a za malou chvíli už odsouvá úzký proužek látky stranou. Konečně! Jeho rty se dotýkají horké pokožky, která byla až dosud všem klukům skryta. S napětím bere do obou rukou horní kraj kalhotek a naznačuje, že jich dívku zbaví. Děsí ho myšlenka, že mu to nedovolí. Že v tomhle okamžiku skončí ten nádherný sen a jeho vzrušení jej snad zahubí. Janu ale ani nenapadne se mu bránit. Je nádherně vzrušená a je pevně rozhodnuta mít právě dnes to „své poprvé"...
Jste zvědaví jak to dopadne? Splní se Martinův sen? Neztratí Jana odvahu? Nepřekazí nic jejich společný plán? Pokračování večera plného slasti a vzrušení bude následovat v druhé kapitole povídky zase zítra :-)