Hřbitov bláznů

13. 10. 2018 sexuh

Je pátek večer, začínají hlavní zprávy v televizi a já sedím sama doma, chvílemi pozoruji aktuální politické dění a chvílemi odpovídám tady na chatu "Jsem nadržená....chci to" na všemožné žádosti o sex. Jsem nadržená, ale chci něco jiného, než si z nějakým náhodným klukem vybraným podle fotky, co mi poslal, užít u mě nebo u něj v posteli. Spíš u mě, nikam se mi moc nechce. Jsem trochu ujetá, klasika doma v posteli mi občas nevadí, ale takové zkušební kabinky v supermarketu mě dokáží rozproudit mnohem víc. Chvíli přemýšlím, že bych někoho z nich na podobné místo vytáhla, píšu tedy jednomu, odkud je. Odepisuje, že z Brandýse nad Labem, já jsem z Prahy 8, že by stihl do hodiny přijet. Podobně odepisuji i několika dalším, z Prahy 8 nikdo. Najednou jsem si vzpomněla na jednu výzvu, kterou jsem tady na chatu kdysi zaregistrovala. Stálo tam něco ve smyslu: "Stojím v Plzni na křižovatce ulic Partyzánská a Osvobození, čelem stojím ke vchodu botanické zahrady, mám červené šaty a jsem naostro. Kdo první přijde, může si se mnou užít". Sex jsem neměla už měsíc, takže netrvá dlouho a rozhoduji se, že to zkusím. Jen vymyslet, kde. Nikde ve městě se mi do toho nechce a tak začínám hledat a vzpomínat na různá místa. A napadla mě šílenost, hřbitov bláznů.
Bohnický ústavní hřbitov, přezdívaný hřbitov bláznů, je dnes již nevyužívaný hřbitov nedaleko Bohnické psychiatrické léčebny. Je tam přibližně 4 200 hrobů. Sloužil pro pohřbívání zesnulých pacientů psychiatrické kliniky. Scházejí se zde různé satanistické sekty a vyvolávají zde duchy pohřbených vrahů, pomatenců, prostitutek, pedofilů a dalších. O hřbitovu kolují různé povídačky, údajně na mnohé padne mrazivý chlad, jiní zde cítí cizí dotyky a tlak na hrudi. Údajně jde o místo s nejnegativnější energií v Česku. Jedním z nejznámějších hrobů je hrob Marie Tumové. Je to jeden z mála čitelných náhrobků, Marie zemřela ve věku 29 let na tyfus. V okolí jejího hrobu je údajně velká energie. Další zajímavostí je část, kde jsou pochovaní vrazi, pedofilové a jiní, kteří nedostali rozhřešení. Cesty jsou zde zarostlé křovisky, zvláštně se kroutí a občas můžete vidět nějaký ten propadlý hrob. Asi největší dominancí hřbitova je rozpadlá kaple s bývalou márnicí.
Rozdat si to u hřbitova, to je sice dost zvrácené i na mě, ale ten hřbitov se nepoužívá, tak to takový prohřešek snad nebude. Začíná se stmívat, venku je pořád teplota kolem 23 stupňů, přestávám všem odepisovat, vypínám televizi a píšu do již zmiňovaného chatu a střídavě i do chatu pro zvrhlíky: "Od 19:00 budu stát u hlavní brány hřbitova bláznů čelem do hřbitova. Budu mít černé šaty nad kolena, černé baleríny a zavázané oči černým šátkem. Jsem naostro. Kdo první přijde, může si se mnou dělat, co chce. Jen ne BDSM a vše o ochranou kromě orálního sexu. A nesmlouvejte." Tuto zprávu jsem během deseti minut napsala asi 5x, na otázky typu, jestli nechci přijít později, jestli nechci raději k někomu domů atd. jsem neodpovídala. Odpovídala jsem jedině na dotazy, zda to myslím opravdu. Je dvacet minut do potencionální schůzky, oblékám si slíbené oblečení a sedám na svůj skútr. Tak za 7 minut bych tam měla být. Přijíždím a jsem tu první, parkuji skútr nedaleko hlavní brány a stojím na místě. Mobil nechávám ve skútru, u sebe mám jen krabičku kondomů a klíče od skútru v jediné kapsičce na šatech na zip. V kapsami na šatech je to obecně problém, vždy musím mít s sebou kabelku, abych měla kam dát mobil, tady jsem bez ní. Zavazuji si oči, stavím se čelem ke hřbitovu a čekám. Cítím chlad, jde jakoby z toho hřbitova. Chvílemi mě přepadá strach, co když ty povídačky jsou pravda a na amatérech chatují duchové, kteří přicházejí. Hned se uklidňuji, že už jsem velká holka a na duchy nevěřím. Ale úplně jistá si nejsem. Zatím můžu utéct, uklidňuji se. Najednou mě přejde mráz po zádech, skokově se výrazně ochladilo, zafoukal strašně studený vítr. Mám pocit, že se mi šaty trochu vyhrnuly, to je přeci nesmysl, vítr nemůže foukat ze spodu. Ten ledový vzduch cítím na vlhké kundičce. Zvlhne ještě víc, rozbuší se mi srdce, úplně neskutečně se mi rozklepou kolena. Mám husí kůži, strhávám šátek z očí. V ten moment přestává foukat, rozhlížím se, je už skoro tma. Nikde nikdo. Jen jde slyšet sova nebo tak něco. Jdu ke skútru, dívám se na mobil, je 19:10. Jak typické, nejen, že nepřijde jeden chlap, když si s ním domluvím schůzku, on nepřijde ani jeden, když si domluvím schůzku tak obecně. Dávám si dilema, že to do půl vydržím a pak jedu domů. Střídavě se dívám na jedinou přístupovou cestu a do hřbitova. Na hřbitově nejde nic vidět, na cestě skoro taky ne. Je mi zima a to bylo takové teplo. Oblékám si kalhotky, hypnotizuji hodiny na mobilu, čekám, až budu moct jít domů, mám po náladě. Sedám si na plot a opírám se o něj, rukama se snažím třít si o nohy, abych si je zahřála. Chvílemi si třu i o ruce. Já hloupá si vzala šaty s výstřihem a bez rukávů. Pořád pozoruji cestu. Je 19:25. Fajn, ještě pět minut a jdu domů. Zvednu hlavu od mobilu a vidím světla, slyším motor. Je to policie nebo amatér? Běžím ke skútru, dávám pod sedadlo mobil, kalhotky, zavítám sedlo, běžím k bráně, cestou si dávám klíče od skútru do kapsy, zavírám ji, dobíhám na místo. Už je blízko, neotáčím se, zavazuji si oči, stojím čelem ke hřbitovu a čekám. Vzala jsem si tak dobrý pásek na oči, že ani nevidím, že na mě musí svítit světli z auta. Je mi zase zima, ale tentokrát jinak. Ne duchovně, spíš normálně nervózně. Auto zastavuje někde za mnou, motor běží ještě poměrně dlouho. Jsou to asi ti policajti. Najednou motor vypne, slyším otevření dveří od auta a následné zavření. Slyším cvaknout centrální zamykání. Je úplné ticho, musí stát na místě, není tady asfalt, kroky bych slyšela. Nebo že by to byl duch? Mám husí kůži, je mi zima a kolena se mi třepou víc, než před tím. Najednou se rozejde, je sám, nikdo jiný nevystoupil. Toho jsem se taky bála, aby nepřijela nějaká ta satanistická skupina a místo sexu mě neuctívali. Přichází ke mě a je ticho. Slyším, jak dýchá, ale slyším ho jen, když zadržím dech a nedýchám. Najednou mě plácne přes zadek, až udělám krok dopředu. Nevím, jak daleko jsem od brány, abych do ní náhodou nenarazila při dalším kroku. Začne se smát. V tom tichu to zní přímo děsivě. "Bál jsem se, že tu už nebudeš," řekl mi a ani nepozdravil. Je to mladý kluk. "Pro tebe jsem pán temna, jo?," zeptal se mě. Jen jsem souhlasně kývla hlavou a pomyslela si, že je to magor. Pak jsem přemýšlela, že bych ještě mohla utéct. Chytl mě za boky a otočil o 180 stupňů, tedy čelem k sobě. Nazvedl mi šaty k pupku, nohama mě začal u kotníků z boku kopat tak, abych roztáhla nohy. Celou dobu držel šaty nahoře. Očekávala jsem, že teď do mě zasune a bude to rychlé. Rukou mi zajel k análku a pak přejel až ke kundičce. Pochválil mě, že jsem krásně vlhká a zajel mi prsty do kundičky. Hned zase vyjel a zopakoval to ještě třikrát. Pak ji olízl a pochválil mě, že krásně chutná a že je krásně úzká. Potom mi svlékl šaty. Stála jsem jen v balerínách a s šátkem přes oči. Bylo úplné ticho. Teď mi došlo, že jsem to nedomyslela. Když uteče s šaty, nejen, že zůstanu nahá u psychiatrické léčebny a ještě na takovém místě, ale nedostanu se ani ke skútru pro mobil, protože klíče jsou v šatech. Domů se taky nedostanu, klíče od domova jsou ve skútru a doma nikdo není. Musela bych přes půl Prahy k rodičům, což nejde. Snad si to uvědomoval, stála jsem tak asi 2 minuty, bylo ticho, jen on občas chodil. Pak jsem uslyšela řetěz. Znělo to, jako velký řetěz. Přemýšlím, zda si strhnout šátek a podívat se, co dělá nebo ještě čekat. Hrozně jsem se bála, čekala jsem ránu tím řetězem. Pak jsem slyšela zavrzat branku, přišel ke mě zezadu, chytil mě za prsa a řekl, že si to přeci nebudeme užívat před hřbitovem, když můžeme přímo na něm. Chytl mě za ruku a pomalu vedl. Tato branka asi není moc využívaná, neustále jsem cítila nějakou trávu, nějaké keře, skoro až u kolenou. Nemám nejlepší boty, měla jsem si vzít něco s pořádnou podrážkou. Prvně jsem zvažovala žabky, teď jsem šťastná, že je nemám. Šli jsme celkem dlouho, byl hodný, občas mi říkal, ať si dám pozor, že tady je kořen a tak. Dvakrát mě chytl do náruče a přenesl. Byla jsem přesvědčená, že jdeme k márnici. Strašně špatně jsem se orientovala, ale měla jsem pocit, že jdeme po cestičce. Pak zahnul doprava, cesta se zhoršila, vlastně ani nevím, jestli ještě po cestě jdeme. Občas jsem zakopla, ale ani jednou nespadla. Řekl mi, ať udělám vysoký krok, cítila jsem pod sebou beton, potom, že teď bude trochu schodek a ať si ta ten schodek sednu. Ptal se, na čem si myslím, že sedím. "Na hrobě," odpověděla jsem celkem jistě. "A dál?," zeptal se mě. Nechápala jsem. "Snad na hrobě, pane temna, ne?," upozornil mě na správné oslovování, které se přiznám, že jsem úplně zapomněla a odpověď jsem zopakovala podle jeho přání. "A čí si myslíš, že je to hrob?," položil mi další otázku. Odpověděla jsem, že netuším a už jsem nezapomněla na správné oslovení. Byl to ale pěkně studený hrob. Řekl nějaké jméno, které mi stejně nic neřeklo. Jde prý o údajného vraha nějaké prostitutky. Pak začal mít řeči, že se mu to asi nebude líbit, když mu další šlapky sedí na hrobě a začal mi prsty zajíždět do kundičky. Pak mi řekl, ať si lehnu. Strašně to studilo a přiznám se, že mi to moc příjemné nebylo. Měla jsem se začít hrát sama, že si odskočí. Slyšela jsem, jak odchází, nějakou dobu jsem ho neslyšela vůbec. Přestala jsem a potichu poslouchala. Asi tři minuty jsem o něm vůbec nevěděla, pak jsem slyšela, že se vrací a tak jsem pokračovala v masturbaci. Řekl, že si chce užít na víc místech a že začneme tady. Po těch slovech mi odsunul ruky, já ze opřela a on do mě poprvé zasunul. Bylo to šíleně mrazivě vzrušující. Chytla jsem ho za ptáka, chtěla jsem se ujistit, že má ochranu, napomenul mě, ať na něj nesahám, když mi to nepovolí. Ochranu měl, tak jsem spokojeně sténala. Vždyť na to jsem čekala. Chytl mě za prsa, byl studený. Klátil mě celkem dlouho, ani nevím, jestli se udělal, ale asi ně. Prostě toho nechal, řekl, že tady na tom pomníku nechá ten prezervativ, místo svíčky a že bych tu taky měla něco nechat. První mě napadlo, aby mi něco neuříznul, pak ale řekl, že viděl mé video, že mývám mokré orgasmy a krásně stříkám. To je pravda, dřepám si na náhrobku a začínám se přivádět k orgasmu. Chvíli mě nechá, pak mě vybídne, abych si sedla a roztáhla nohy, chopí se té úlohy sám a za chvíli stříkám. Vůbec zvuky netlumím a pouštím je na plno. Vždyť tu nikdo není. Pak mě chvíli nechá vydechnout, chytá mě za ruku, pomáhá mít vstát a někam mě táhne. Asi nejdeme co cestě, jde se strašně špatně, na nohách cítím nějaké keře, asi budu dobře poškrábaná a dost možná i nějaké to klíště na sobě najdu. Porost je fakt vysoký, už se mi dotýká i kundičky a mám pocit, že mě schválně vede po takové cestě, aby mi o ni zavadil kde jaký keř. Navíc nejde přede mnou, jak tomu bylo doposud, ale vedle mě. Povzbuzuje mě, ať zrychlím, ať dělám větší kroky, já mám stále pásku přes oči, nic nevidím a bojím se, že zakopnu nebo si zvrtnu kotník. Tady je to prý hardcore, tady tě přenesu. Nese mě chvíli v náruči, občas cítím keř u kotníků a na zadku. Za chvíli mě položí a jdu zase vedle něj. Najednou mi podjede nakročená noha, on mě pouští, někam padám, nohy už mám u sebe a jedu po holém zadku jako po klouzačce. Na zemi se odírám o jehličí, listí a snad i šišky. Zaječím. Nejednou dopadnu na zem, málem si zvrtnu levou nohu a zády jsem opřená a ten sráz, ze kterého jsem sjela. Hrozně se tomu směje. "Jestlipak víš, kde jsi?," směje se a u toho se mě ptá. Myslím, že jsme nějak přišli k márnici, podle internetu je tam někde díra. Jak jsem šukali u toho hrobu, ztratila jsem orientaci, kudy jdeme. Typuji tedy tu márnici. Zamítavě odpovídá a já typuji druhou možnost, která mě napadla prvně, ale doufala jsem, že se pletu. "Hrob, pane temna?," s třesem v hlasu se ptám a odpověď tuším. "Přesně tak, jsi v něčím hrobě," odpovídá a stále se směje. Ptám se, v čím, odpovídá, že neví, ale že tady jsou ti bez rozhřešení, takže vrah, pedofil nebo tak něco. Začínám trochu šílet a říkám mu, ať už to nedělá. I bez oslovení pána temnot. Řekne OK a že půjdeme k té márnici, kde si pořádně oba užijeme. Mám natáhnout ruce, že mě vytáhne. Namítám, že se mi vyzula levá bota, že ji nemůžu najít. Mám ji zkusit pohledat, dřepnu, zadkem i hlavou se opírám a hlínu. Naslepo šmátrám, ale nic nemůžu nahmatat. Nahmatám něco, co prvně považuji za klacek, je to ale překvapivě hladké a hned zaječím. "Co se stalo?," zeptal se mě vyděšeně. Odpovídám, že jsem chytla asi kost. "Natáhni ruce, vytáhnu tě!," přikazuje mi a myslím, že mu došlo, že to přehnal. Nohama mu pomáhám, ale vytáhne mě, stojím s jednou botou a šátkem přes oči u hrobu. Říká, že má baterku, vlevo je nějaká hluboká díra, nevidí tam a ani tu botu nevidí. Ptá se mě, jestli to zvládnu bez ní, trochu naštvaně kývnu, že zvládnu. "Za tu botu tě teď chvíli přes ty keře ponesu," řekne mi a opravdu mě chytne do náruče a chvíli nese. Ze začátku cítím na chodidle a zadku keře, pak už nic. Postaví mě na zem, začne mi čistit záda, zadek a nohy, od té skluzavky a dál mám jít po svých. Jde zase přede mnou a táhne mě za ruku. Jdu pomaleji, bojím se, kam zase spadnu a taky se bojím, na co šlápnu. Klidně tu může být injekční stříkačka nebo tak něco. Občas šlápnu dost bolestivě na klacek nebo kořen, po chvíli se dostáváme na nějakou pěšinku a už to jde vcelku dobře. Někam přicházíme, opírá mě o zeď a než cokoliv řekne, ptám se, jestli jsme v márnici. Souhlasně odpoví, zase mi nohama roztáhne nohy, tak, jako u vstupní brány a začne mě lízat. Je šikovný, tohle umí málo který chlap. Prstem mi zajede do análku, oba si to užíváme, já sténám. Pak vstane a začneme se líbat. Líbáme se dlouho, jeho jazyk je jako živé stříbro, ani chvíli se nezastaví a to, co předváděl dole, teď předvádí i nahoře. Zase odejde, za chvilinku se vrátí a já cítím na bradavce horko, hned mi dojde, o co jde, tenhle pocit znám. "Hořela tu nějaká svíčka," směje se a odlupuje už ztuhlí vosk z mého těla. "Dřepni si!," přikáže mi. Dřepím a strčí si ptáka do pusy. Je horký, dlouhý a tlustý, to jsem ale už věděla. Kouřím mu ho, povoluje mi masírovat jeho koule a já to dělám oběma rukama. Mám si vyzout i tu druhou botu, udělám to. Chytí mě za kotník a natáhne mi nohu někam daleko. Málem ztratím rovnováhu. Mám si dřepnout, dřepnu si poměrně rychle, očekávám další kouření, ale zastavím se o jeho vztyčeného ptáka. Překvapením a snad i bolestí zavře, že stačí, je mi to směšné, tak mě zmáčkne bradavku, zařvu taky bolestí a jen suše odpoví, že aspoň vidím, jaké to je. Pak ho do mě nasměruje a já ho do sebe zasunu. Je to strašně příjemné, po všech těch utrpeních teď vím, že přijde ta odměna a půjdeme domů. Už mi byla zima, teď jsem se zase zahřála. Zrychluji, baví mě to. Poměrně brzo mě zastaví, mám se postavit. Opře mě zády ke zdi, nohama mi roztáhne nohy a zasune do mě. Jde vidět, že je z toho všeho strašně nadržený a začne mě klátit přímo ďábelsky. Jde na mě orgasmus, očekávám, jestli na něj nepřijde dřív, ale nevypadá to tak, vzdychám, začínám se prohýbat, silou mě přimáčkne zpět ke zdi. Nepolevuje, snažím se ho rukama odstrčit, stále přiráží. Tak silný orgasmus jsem snad ještě neměla, mám pocit, že prasknu. Konečně to vytahuje, celého to hned s jeho vysunutím postříkám a dýchám, jak lokomotiva. Pořádně mě nenechá a znovu zasune, na chvíli zadržím dech, přiráží ještě víc. Čekám, jestli nepřijde můj třetí, ale najednou vysune, chytne mě za rameno a donutí dřepnout, nerve mi ho do pusy a honí ho. Já ho začnu honit taky, on přestane. Je mi jasné, co se bude dít. Téměř okamžitě mi vystříká pusu, koutky mi to teče ven, po bradě, jak mléko až na stehna. Stále popadám dech a když se snažím dýchat velmi intenzivně nosem, nadechnu se i pusou a část sperma vdechnu. V ten moment ho cítím i v nose, vytahuji ještě stále stříkajícího ptáka z pusy a snažím se to vykašlat. Nemůžu popadnout dech, je to, jako když vdechnete sliny nebo vodu, jenže vzhledem k lepkavé koncentraci ještě o něco horší. Svým stále ještě značným proudem mi zasáhne i vlasy, pak zvládne proud nasměrovat a cítím ho na kolenou, jak mi ztéká ke kotníkům. Zbytek jde asi na zem. Poplácá mě to zádech a ptá se, jestli jen to lepší. Kývu souhlasně hlavou, ale ještě mi to bude trvat. Jsem v předklonu, rukama se opírám o kolena, z úst mi stále ztékají zbytky mrdky. Nohama mi opět roztáhne nohy, prstem sjede od palce u nohy až ke kolenu, nabere trochu ztékající mrdky a zasune prsty do mé kundičky. Pak ty samé prsty otře o mé rty a znovu zasune. Ještě chvíli si s ní hraje. Teď mi to zrovna příjemné není, ale nechávám ho. Nabízí mi pití, to odmítám, jako kdyby mu nikdy nezaskočilo. Sundává mi šátek. Vidím na sobě a na zemi zbytky spermatu, svítí baterkou do země, ale šátek jsem měla na očích hodně dlouho, takže je mi to nepříjemné. Zavírám oči a snažím si zvyknout nejen na světlo, ale i na dýchání. Už nekašlu, ale stále to cítím v krku. Podívám se mu do obličeje, ale nevidím ho, dívám se totiž proti světlu baterky. Už je to lepší, narovnám se, vidím jeho obrysy, pořád ho nevidím pořádně. Dá mi do ruky baterku, ukáže směrem za mě na botu, listím se snažím ze sebe otřít sperma, ptám se ho už bez pána temnot, jestli nemá kapesník, prý nemá, oslovení už nepožaduje a ptáka si otírá taky o nějaké listy. Sice jsem polepená, ale lepší už to nebude. On zahodí kondom, obleče si trenky a kalhoty a obuje se. Je úplná tma, sama bych odsud určitě nevyšla. Navrhne, že mě vyvede. Souhlasím a vtipně nadhodím, že bych odsud sama nevyšla. Zasmál se a řekl, že on taky ne. Vytáhl mobil s GPS. Pak mi řekl, že si uložil polohu toho hrobu, kde zůstala má bota, že se tam můžu za světla vrátit, jen jsem mávla rukou, sem dlouho nepůjdu, co kdyby chtěli duchové odvetu. Žádám ho o šaty, říká, že je nemá. Zatrne ve mně, prý jsou pohozené u té hlavní brány, že je tam nechal. Znervózním, mám v nich přeci ty klíče od skútru a v něm je všechno. Popadne mě stejný strach, jako na úplném začátku, že mě tam tak nechá, nahou. Ještě si prohlédnu kapli s márnicí a vracíme se. Jde první, já jdu za ním. Vyloženě se dívám pod nohy, kam bosou nohou šlapu.
Přijdeme k bráně, protáhneme se pootevřenými vrátky. Šaty tam leží na zemi, asi tak, jak je tam nechal. Jsem ráda, že nepřišel další amatér a nesebral je. A pokud přišel, tak že je tak nechal. Klíče i kondomy jsou stále s kapse. Nabízí mi odvoz, odmítám, mám svůj vlastní a ukazuji na skútr skrytý u křoví. „Tak jak se ti to líbilo?,“ ptá se zvědavě. „Jsem spokojená, bála jsem se, ale takhle nějak jsem si to představovala, tedy skoro, myslela jsem, že si to rozdáme tady a že třeba nás načapá někdo další a že se třeba taky přidá. Jen jsem teda nečekala takové ztráty,“ usmála jsem se a podívala na svou bosou a trochu odřítou nohu. Šel do auta a rozsvítil světla. Stoupnul si za mě, otočila jsem se a viděla jsem mu poprvé do obličeje. Byl to fešák, takový blonďáček. Navrhl, že mu zase stojí a že když jsem to chtěla dělat tady, že můžeme, jen že už asi nikdo nepřijde. Usmála jsem se a kývla hlavou. Sebral mi šaty z ruky, položil je na kapotu auta, pak na ni položil i mě. Rozepnul si kalhoty, já převzala iniciativu, stáhla mu je, pak mu stáhla trenky a strčila ho do pusy. On mě držel za hlavu a přirážel. Byly jsme na příjezdové cestě, zase jiný typ vzrušení. Po chvíli šel otevřít kufr, sklopil sedačky a prý si mám lehnout nohama ven. Vzala jsem si ze šatů kondom a šla ke kufru. Udělala jsem, co chtěl, ještě si mě posunul blíž k sobě, znovu jsem si sedla a nasadila mu prezervativ. Ani nevím proč, ale strašně ráda je nasazuji. Pak jsem si lehla, roztáhla nohy a on domě zajel. Jednou rukou jsem si ji hladila, druhou jsem měla na ňadrech a sténala. On krásně přirážel. Vyzul mi botu, chytl mě za chodidla a začal si ho s nimi honit. Jedna byla špinavá, druhá relativně čistá. Pak toho nechal, znovu zasunul a s pravidelnými přírazy si dal prsty pravé nohy do pusy a cucal je. Hrozně mě to lechtalo, takže jsem s tebou škubala. To se mu líbilo a druhou rukou mě držel na místě. Pak ho vytáhl, strhl kondom a postříkal mi kundičku. Byla to taková ta druhá mrdka, taková ta hodně tekutá, takže po mě hned ztekla. Chvíli jsme se na sebe dívali, pak se prudce otočil, chytl mi nohu velmi pevně mezi své nohy, přitiskl stehny a začal mě lechtat. Já začala šílet, snažila jsem se mu nohu vyrvat, to nešlo. Kopala jsem ho druhou nohou, jen se smál. Sednout jsem si nemohla, zasunul mě hlouběji do auta a já si přes snížený průnik mezi kufrem a kabinou nemohla ani sednout, asi se vsoukat zpět do kufru. Lechtání nesnáším, nevěděla jsem, jak ho zastavit. Cítila jsem, že se mu opět postavil, cítila jsem to na své noze. Na chvíli přestal a začal si ho honit přitisknutého k mé noze. Pak ale začal znovu lechtat. Začala jsem na něj řvát, ať toho nechá, že se pochčiji. Smál se ještě víc a tak jsem mu pomočila kufr. Překvapivě i tomu se smál a pak mě nechal. Smála jsem se tomu taky a rukou ho mlátila a nohama kopala. Koule jsem netrefila a pak jsem toho nechala. Obula jsem si botu, do nějakého kapradí otřela stehna a kundičku a oblékla si šaty. Na rozloučenou jsme si dali ještě jeden polibek s tím jeho živým jazykem a on si nastoupil do auta a já odjela na skútru.
Plná zážitků si to jedu prázdnými silnicemi Prahy, na všech semaforech jen oranžová. Vlasy mám polepené, to ale nejde přes helmu vidět. Na přechodu pouštím chodce, v levém pruhu zastavují policisté a hledí na mě. Policistka stahuje okýnko a vyzívá mě, ať zastavím na nedaleké autobusové zastávce. To jsem udělala a probíhala namátková kontrola. Sundala jsem si helmu, vytáhla z pod sedadla doklady a dýchala jsem. Pak mě nechali i lízat papírek na drogy, všechno negativní. Potom se mě policistka ptala, co se stalo. Měla jsem ulepené vlasy a neměla jsem jednu botu, tak si prostě mysleli, že jsem nalitá. Jen jsem dodala, že jsem ji ztratila. Zeptali se, kam jedu, odpověděla jsem, že domů. Podle dokladů viděli, že bydlím asi 300 m odsud, tak mě nechali odjet. Přijela jsem domů, osprchovala se a šla spokojeně spát.