submissive II.

16.10.2018 Autor: withoutsexy 6 komentářů

Probrečela jsem zbytek noci. Ráno do místnosti zase vpluly nějaké děvčata. „ Dobré ráno“ zabzučeli jak lesní včelky. Včera ses asi moc nesnažila. „Uchichtla se druhá“. „ Zato tobě se to líbilo“ opáčila ji uštěpačně třetí. Pozorovala jsem jejich drbání a poslouchala. „Včera si mě pán vytáhnul z davu, a ošukal mě jak už dlouho ne. Držel mě tak pevně a ze zadu si mě podával jak správný hřebec“. Řekla vychloubačně a celá se po těle u toho pohladila. Díky tomu jsem zaznamenala, jak má kousance a cucfleky na krku, modřinu na ruce a i přes bílou látku bylo jasně vidět, jak má rud zadek. „On tě u toho mlátí?“ zeptala jsem se ufňukaně a znova si vzpomněla na jeho pevný stisk. „Mlátí“ Usmála se třetí. „Tss… ty jsi minule přišla s tělem od vosku“. Odsekla ji druhá. Dívala jsem se na ně, jako by se o něho přely a přitom je mučil. „Na, tu máš“. Podávala mi jiná šaty a spodní prádlo. „Máš se jít osprchovat a dát se do pořádku“. „Běžte, já tu s ní zůstanu“, pokynula ostatním. Ty s chichotem odešly. Jedna se u dveří ještě pootočila a řekla: „Nezapomeň, že není na tvoje hraní.“ A odešla. „Co tím myslela? Zeptala jsem se. „Pán je jako jiný chlap má rád, když vidí dvě holky, jak si to rozdávají, ale kdybych si to s tebou rozdala bez něho, bylo by zle a já jsme totiž lesbička.“
Nikdy mi lesby nevadili, „ Jak potom můžeš…“ Zarazila jsem se, nevěděla jsem jak se jí zeptat. „Spát s chlapem?“dopověděla ona. „Normálně, myslíš, že se mě někdo ptal? Ale zvykneš si, je to tu v pohodě, vždy může být hůř. A běž už do té sprchy, neboj, nebudu na tebe koukat.“
Vstoupila jsem nahá do sprchy a věděla, že Anna svůj slib nesplnila, protože jsem cítila její pohled v zádech, přesto jsem si užila proud horké vody na moje tělo, nevynechala jsem žádné místo. Jako bych ze svého těla mohla smít dotyky cizích mužů, vzpomněla jsem si i na jeho dotyky, tak pevné, tak tvrdé. Voda mě uklidňovala.
Po delší době jsem seděla u stolku v červených šatech, byly krátké, končily sotva pod zadkem, takže při každém úklonu by byly vidět červené tanga. Šaty byly obepnuté kolem prsou tak, že zpoza výstřihu vyčuhovala černá podprsenka. Zdálo se mi, že někdo neodhadl velikost šatů. Od prsou byly volnější, ale jinak zcela jistě o velikost menší. S vyfoukanými vlasy jsem na sebe hleděla do zrcadla nad stolkem. Oddychla jsem si. „No..buď to neodhadl někdo schválně, anebo jsi měla méně jíst.“ Poznamenala ostře Anna. Mě v tu chvíli jen zapracoval žaludek hlady. Bylo to hlasité. Anna se zasmála. Klid, mám tě odvést na snídani.
Anna mě vzala do jídelny. Zde zase seděli všichni lidi ze včerejška, poskoci, holky v bílém, černá madam a uprostřed pán. Tentokrát byl oblečený v bílém tričku a riflích. Při mém příchodu zvednul hlavu. Prohlédl si mě a bylo vidět, že není moc potěšen. Vstal od stolu a došel ke mně. „Otoč se“ řekl. „Otočila jsem se dokola“. Když nepromluvil, dovolila jsem si já. „Máte blbý vkus a oko, je to malé, nebo to snad pro Vás vybírala madam dracula?“. Opáčila jsem sebevědomě. Madam v tu chvíli vystřelila ze židle. Ale jak vstala, tak se při pohledu pána zase posadila. Usmál se, vypadalo to, že má lepší náladu jak včera. Vzal talíř, na kterém byly crossainty a dal ho na zem do kouta. „Tam je tvé místo“. A v klidu zpátky šel na své místo. Chvíli jsem stála a koukala na ně. Měla jsem hlad, ale nehodlala jsem se ponížit. Takže jsem tam dál stála. Ostatní dělali, jak kdybych nebyla. Jen Anna na mě kynula hlavou, ať jdu do kouta. Jasně jsem kývala, že ne. „Nejsem žádná vaše čubka“. Obrátila jsem se a začala přes místnost utíkat pryč. Cítila jsem v zádech, že muži vyskočili ze židlí, ale dál se nehnuli. Proběhla jsem do další místnosti a do kuchyně. Snažila jsem se otevřít nějaké okno, ale než jsem stačila pohnout klikou, chytnul mě někdo za ruku a prudce k sobě otočil. „Co si myslíš, že děláš?“. Řekl a držel mě pevně, dívala jsem se do těch jeho modrých očí. „Pusť“ Křičela jsem. Ale on se vůbec nehodlal mě pustit. Ohnul mi ruku za záda a držel mě u svého těla, stisknul mě, jak nejpevněji to šlo, snažila jsem se vysmeknout, utéct, ale jeho stisk nepolevoval, spíše naopak. Ve snaze kopat, křičet kousat mi došlo, že s ním nepohnu, vyhrkly mi slzy do očí. Stál tam a díval se, jak mi tečou slzy z očí, přesto byl pořád tvrdý, přitisknul si mě blíž k sobě. Jeho modré oči, chladný pohled, stejně jako včera. Nevím, jak dlouho jsme tam tak stáli, ale po chvíli jsem zjistila, že už mě nedrží tak pevně. Naklonil se ke mně a já najednou ucítila jeho rty, líbal mě tak vášnivě, až drsně. Nebránila jsem se. Jeho ruce ze mě strhávaly šaty, přímo tam v kuchyni, byl tak strašně nenasytný. Nemohla jsem se bránit, byla jsem ochromená. Cítila jsem, jak jeho líbání opětuji, najednou mě tam měl jen ve spodním prádle. Obratně mě otočil a položil prudce na břicho na stůl. Cítila jsem, jak si rozepíná poklopec. V tu chvíli mi to došlo. „Ne..!“ Křičela jsem a snažila jsem se zvednout. „Ne, odrážela jsme jeho výpady. „Ne!!!!“ Kopala jsem do něj. V tu chvíli naposledy udělal výpad, kdy pěstí praštil do stolu hned vedle mého obličeje. Pak mě pustil. Rychle jsem vstala a podívala se na něj. Stál tam s rozepnutými riflemi, udýchaný a nadržený, mužství se mu v klíně tlačilo. Já naproti němu jen ve spodním prádle, odhodlaná se bránit. „Nechci to..“ koktala jsem ze sebe. „ Mě nezajímá co ty chceš, nebo nechceš, rozumíš? Jsi má…jsi jako majetek, jsi jen věc…vezmu si tě kdykoliv já budu chtít. Buď to pochopíš, nebo půjdeš!“ Zakřičel a přiblížil se ke mně. Naposledy mi věnoval letmý pohled. A odešel. Během pár vteřin přišla madam, rychlým krokem ke mně připlula a vrazila mi facku, až jsem se složila na zem „posbírej si věci a padej do pokoje“. Sesbírala jsem kusy prádla a šla poslušně za ní, abych se vyhnula dalšímu trestu.
V pokoji jsem na chvíli našla útočiště. Seděla jsem zachumlaná v peřinách a dotýkala se svých rtů. Uvědomila jsem si, že to líbání mě hrozně vzrušovalo, každý jeho pohled, dotyk. I ta tvrdost. Je možné, abych byla až tak submisivní. Ten chlap se ke mně chová jak ke své věci, ponižuje mě a mě přesto vzrušuje. Děsilo mě to pomyšlení. Anna mi za chvíli do pokoje donesla misku ovoce a nějaké jídlo. S chutí jsem všechno snědla. „Pán byl pěkně naštvaný, vzal si Lucii“. Dívala jsem se na ni. „Ještě jsem neviděla, že by Lucie tak prosila, myslím, že si ji vzal hodně tvrdě. Jestli ho budeš takhle štvát, tak se tě zbaví.“ Stále jsem ji neodpovídala. „On…on je nemocný?“ Zeptala jsem se po chvíli. „Nemocný?“ Podivila se Anna. „Jo ty myslíš, tou úchylkou, že on je pán?“ „Jo asi ano, svým způsobem je to úchylka.“ Anna mi donesla další oblečení, naštěstí, už normální. Košile a sukně, obojí zase černé. Asi je ujetý i na černou barvu napadlo mě. Oblékla jsem se a učesala. Jídlo mě uklidnilo. Prohlídla jsem si obličej, zatímco jedna modřina už se ztrácela, obtisk dnešní facky se hezky rýsoval, stejně tak jsem cítila i modřiny na rukách.
Ten den, už za mnou nikdo nepřišel, ani v noci, ani na druhý den. Stále zavřená v pokoji, jsem propadala děsu. Utěšovala mě jen Anna občasnou návštěvou. „Anno, proč tu chodíš jen ty?“ zeptala jsem se zvědavosti. „No, ostatní holky nechtějí, chtějí, aby tě pán prodal a věnoval se jim.“ Souhlasně jsem kývala hlavou, byla jsem ráda, že tu byla Anna, i když mi docházelo, že to bylo asi i tím, že jí jsem zajímala já víc jak pán sám. Další noc a den mě nechali samotnou. V hlavě se mi honily myšlenky, že už neuvidím slunce, nebo rodiče. Občas mě přepadl smutek, ale snažila jsem se držet.
Na večer se otevřely dveře, stál tam on. V ruce měl sklenku s nějakým alkoholem, v druhé držel celou flašku. „Na“. Podal mi sklenku a s jistým krokem se posadil na židli ke stolku. Hrála jsem si se sklenkou v ruce, smrdělo to jak whisky, kterou zásadně nepiju. „Napij se“. Řekl. Tentokrát i když neochotně jsem lokla sklenku. Alkohol mě zadusil, zakuckala jsem se. A viděla jsme ho, jak se usmívá. Když se usmíval, nevypadal tak přísně. Usmála jsem se taky. Seděli jsme naproti sobě. Nic neříkal jako obvykle. „Jsem Katy.“ Odpověděla jsem. Zaraženě se na mě podíval, pokýval hlavou. „Proč bych měl vědět, jak se jmenuješ?“. Odpověděl klidným hlasem a loknul si z flašky. „Nevím…“ odpověděla jsem. „Jak se jmenuješ ty?“. Znovu se usmál. Vstal a dolil mi sklenku. Potom se znova posadil „Proč bys ty měla vědět, jak se jmenuji?“. Zamyslela jsem se. „Abych věděla, jak tě oslovit.“ Znovu se usmál. „Ano, pane“. Tak mě máš oslovit. Souhlasně jsem zakývala. „Ale“….zamyslela jsem se „pane, i pán má jméno“ dodala jsem. Pousmál se, bylo vidět, že mu to udělalo radost. „Dobrá tedy, chceš jméno, já tě chci nahou.“ Začervenala jsem se. Tentokrát se pousmál více chlípně. Lokla jsem druhou sklenku, alkohol nepálil o nic méně. Napřáhla jsem ruku s žádostí o další. „prosím, pane“. Kuňkla jsem. Dolil mi další sklenku. I tu jsem lokla. Poté jsem vstala z postele a vysvlékala se. „Pomalu“ zavelel. Zpomalila jsem, knoflík po knoflíku jsem rozepínala košili a poté ji odhodila. Pro jistotu jsem se na něho nepodívala. Pokračovala jsem dál, rozepnula zips sukně a nechala ji sklouznout k nohám. Zůstala jsem stát jen ve spodním prádle. „Otoč se“ zavelel podruhé. Otočila jsem se zády k němu. „řekl jsem nahou“. Sundala jsem si podprsenku, nechala jsem ji spadnout na zem, instinktivně jsem se cítila víc v bezpečí zády k němu, neviděl na předek. Sundala jsem si i kalhotky, prádlo jsem nohou odkopla dál a stála. Dech jsem měla zrychlený, vzrušením se mi tyčily bradavky, hlava mi třeštila pod náporem alkoholu. Cítila jsem, že vstal, blížil se ke mně. Přišel ke mně ze zadu a celým tělem se nalepil na moje tělo. Cítila a slyšela jsem jeho zrychlený dech. Jeho klín mě tlačil do zadečku. Jemně mě kousnul do krku a pak otočil k sobě. Díval se na mě tak chtivě, začal mě líbat, a u toho prudce hníst v ruce moje levé prso. Vzdychla jsem a sevřela jeho zápěstí. Bolelo to, snažila jsem se uvolnit jeho sevření. Přestal mě líbat. Podíval se na mě, oddychnul si. „Jsem Adam“ řekl a znovu mě políbil. Tentokrát vášnivěji než kdy jindy. Nechala jsem se, jeho tělo mě tlačilo k posteli, položil mě na saténové povlečení a líbal na krku, jemně okusoval, a klouzal svým jazykem dál, sklouznul až k prsům. Znovu je sevřel ve svých dlaních, a okusoval bradavky. Bylo to tak necitelně vzrušující. Vzdychala jsem a nebránila se jeho dotykům, ani když sjížděl jazykem ještě níž. Silným dotykem mi odtáhl nohy od sebe a sklouznul ústy do mého klína. Chvíli jsem cítila jeho dech a potom se celá napřímila, když si jeho jazyk zamířil přímo mezi mé pysky. Sál poštěváček okusoval ho jemně a lízal, dokud jsem vzrušením nevzdychala přes celý dům. Cítila jsem, jak na mě jde orgasmus, mozek byl zatemněný. A on pokračoval. Víc a víc, dokud celé mé tělo se nenapnulo v mohutném orgasmu, chytnula jsem jeho hlavu za vlasy a v orgasmus i jeho ústa tlačila do klína víc.
Během minuty jsem oddychovala, nechal mě ležet, jen se na mě díval, rty se mu leskly od mé šťávy. Já se na něho uspokojeně dívala s pohledem toužení. Nevěděla jsem, proč se odtáhnul, byla jsem připravena mu to oplatit. Ale on jen stál. „Otoč se na břicho“. Otočila jsem se. Necítila jsem nebezpečí, slyšela jsem, jak rozepíná pásek u riflí, sundává ho. Chvěla jsem se znova vzrušením. „Auuuu“ Najednou jsem ucítila ránu přes zadek. Byla silná, až jsem se otočila zpátky. Pálila a on stál s páskem v ruce. „Otoč se.“ Zakřičel. Lekla jsem se, ale otočila jsem se, druhá rána. „Nee“ prosila jsem, aby přestal. Nepřestal. Další rána následovala další. Zadek jsem měla rudý a bolavý, brečela jsem do deky. Nechápala jsem, co se děje. Když přestal, nahnul se na mě a políbil mě na ucho. Klidným a jemným hlasem jen zašeptal: „Nesmíš se nikdy udělat bez dovolení.“.
Tahle věta mě pronásledovala celou noc, při každém pohybu, který bolel. Odešel si pak a nechal mě tam ležet. Poníženou. Probrečela jsem hodiny, při pohledu do zrcadla mě vyděsil pohled na mě samotnou. Vypadala jsem děsně. Do dveří vešla Anna. Nesla mi snídani, oblečení a nějakou mast. Když odcházela, zastavila jsem ji. „Anno? Nepomohla bys mi?“ Anna správně pochopila, že potřebuji mast rozmazat po zadku. Anna se pousmála a kývla. Odhalila jsem si zadek a nechala ho hýčkat doteky Anny, která jemnými krouživými pohyby rozmazávala mast na zahojení. Po deseti minutách si to neužívala jen Anna, ale i já. Najednou jsem cítila, jak kadeře jejích vlasů se dotýkají mých zad, ucítila jsem letmé polibky na mou nahou pokožku na zádech, její ruce postupovaly výš. Cítila jsem, jak rukama projíždí po mých bocích a stoupají výš a výš, až se letmo dotkla mých prsou. Nechala jsem ji, bylo to moc příjemné, tělem mi projíždělo vzrušení. Pak najednou Anna ustala. „pokračuj prosím“ řekla jsem odvážně. „Nesmím, bez dovolení.“ Odpověděla rázně. „Jak by to asi zjistil?“. Anna se pousmála a podívala se do rohu k zrcadlu. „Co?“ nechápavě jsem se zeptala znova. Anna pokývala hlavou, vstala a odešla. Ve mně zůstala vlna vzrušení. I přes bolest, únavu, jsem měla nehoráznou potřebu si sáhnout do klína. Otočila jsem se na záda, rozevřela nohy a sjela si rukou k rozkroku. Druhou rukou jsem si začala hladit své prsa, cítila jsme, jak se mi napínají bradavky, prstem jsem kroužila po poštěváčku, přejížděla přes vlhkou kundičku a sem tam prstem zajela dovnitř. Zavřela jsem oči a představovala si ten nádherný pocit, když mě Adam lízal. Dovolila jsem si nahlas vzdychat a zrychlovala pohyb přes poštěváček, mačkala si bradavky a nakonec se v hlasitém orgasmu uspokojila. Poté jsem spokojeně znovu usnula.
Když jsem se podívala do zrcadla po druhé, byla jsem už po sprše, oblečená do černých volných šatů, vypadaly tak obyčejně. Přesně takové bych si pořídila normálně já, délka ke kolenům, lehký materiál, jemně splývavý, žádný velký výstřih. Koukala jsem do zrcadla, vlasy v culíku a najednou jsem viděla tu starou Katy, proč by někdo takovou Katy unášel. Dostala jsem chuť jít domů. Do pokoje vešla Anna. „Dneska můžeš jít na večeři.“ Vzdychla jsem si a souhlasně pokývala hlavou. Odešla jsem do místnosti, s očima upřenými do země. Dovolila jsem si na moment je zvednout. Adam byl tam jako vždy. Holky byly vysmáté. Poskoci zamračení. „Sedni si“ ukázala mi svým kostnatým prstem madam dracula, tak abych mohla zaznamenat umělé nehty pokryté rudou barvou krve. Posadila jsem se a beze slova jsem se pustila do jídla, po zbytek večeře jsem neřekla ani jedno slovíčko. Na konci večeře, všichni vstali a začali odcházet. Taky jsem se postavila, ale zarazil mě jeho hlas. „Seď.“ Překvapeně jsem uposlechla a sedla si zpátky. A seděla, dokud všichni neodešli jinam. Seděla jsem u stolu a přemítala. Adam se na mě díval. „vypadáš nudně.“ Řekl pohrdavým hlasem. Neodpověděla jsem. Jen jsem se dívala do stolu. „Příští týden bude aukce“. Zděšeně jsem se na něho podívala, vzpomněla jsem si, co říkaly děvčata, při představě, že se domluví a předá mě panu „doggymu“ mě zachvátil strach. Nevěděla jsem, co říct. Vstala jsem od stolu a zeptala se: „mohu blíž?“. Adam nejdříve zaváhal, ale pak souhlasně přikývl. Vstala jsem a pomalu jsem došla až k němu. Stále seděl a já si před něj klekla na kolena a sklopila hlavu. Zaznamenala jsem překvapení v jeho očích. Pohladil mě přes vlasy. Stále jsem měla oči sklopené do země. Více se natočil ke mně. Svým sametově hlubokým hlasem řekl: „co by čubka ráda.“ Spolkla jsem horkou slinu, která mě vedla k tomu vstát a jednu mu třísknout za ty slova. Hrdost jsem zahodila za hlavu a pomalu mu rukama přejela po jeho klíně. Nebránil se. Začala jsem mu odepínat pásek u kalhot a poté rozepínat knoflík. Stále se nebránil, co nejopatrněji jsem mu vysvobodila jeho péro s riflí. „Jsi děvka“ znělo mi v uších, ale neříkal to on, to jsem jen odsoudila sebe. Naklonila jsem k němu hlavu a jemně mu ho objela jazykem, pak znovu a znovu a poté jsem ho celého vzala do úst, přejížděla jsem po něm dlaní a jemně ho masírovala, zatímco jsem se snažila, co nejvíce ho polknout. Pohyby jsem ústy prováděla stejně jako každá pornoherečka, vychutnávala si jeho chuť, chuť spermatu na jazyku, a přizpůsobovala se jeho dechu, čím byl zrychlenější, tím jsem vycítila, že to dělám dobře. Adam zaklonil hlavu, chytnul mě za culík a sám si mě vedl, sám určoval tempo kouření jeho péra. A bez známek varování se i v posledním tempu udělal přímo mě do úst. Překvapila mě dávka spermatu, překvapilo mě, jak slaně chutnalo, spolkla jsem to přímo před ním a všimla si, jak je překvapený. Pak jsem znovu sklopila oči, ale tentokrát, aby nezaznamenal, že jsem ze sebe tak znechucená, že se mi chce brečet. „Mohu odejít?“. „Můžeš“. Odpověděl bez rozmyšlení. Vstala jsem, ale na konci místnosti se ozvalo: „ještě se dnes uvidíme.“ Polkla jsem vyděšeně, souhlasně kývla. Do pokoje jsem vletěla jako do prostoru útočiště. Schoulila se do peřin a vyděšeně se rozplakala.
Nevím, jak dlouho jsem spala, ani zda už byla noc. Ale vzbudil mě příchod osoby do pokoje. Chtěla jsem dělat, že dál spím. Ale překvapil mě ženský hlas. „Klid, to jsem pořád já.“ Anna se na mě pousmála, přisedla ke mně a pohladila mě po vlasech. „Je noc?“ Zeptala jsem se. Anna jen souhlasně pokývala. Podala mi do ruky nové věci. „Za chvíli přijde.“ „Musím s ním spát?“ ptala jsem se. Anna zase jen souhlasně pokývala hlavou. „Já nechci.“ Kuňkla jsem. Anna si povzdechla. „To on ví, to se mu líbí.“ Zadívala jsem se na ni znova překvapeně. „Takže když budu dělat, že chci, naštvu ho?“. „Je to složitější“ přikývla Anna. Potom odešla. Po sprše, jsem se znovu navlíkla do oblečku, který pro mě byl připravený na dražbu. Černý korzet znovu nešel dopnout. Stála jsem dlouhou dobu před zrcadlem, když vešel do místnosti. On sám byl oblečený jen v černých boxerkách. Měl krásné tělo, štíhlé, ale byl vysoký a ramenatý. V ruce držel pásek. Zamrazilo mě. Přišel ke mně hodně blíž, cítila jsem z jeho úst alkohol. Jeho pach mě nepříjemně štípal. Odvrátila jsem hlavu. Vzal mě jemně za bradu a znova mi otočil hlavu tak, abych se mu dívala přímo do očí. Mlsně si mě prohlížel. „Ty vlastně jsi taková …taková kyprá“. Poznamenal trochu až sarkasticky. „Nikoho nenutím se na mě dívat“. Odsekla jsem hbitě. Pousmál se. Vzal pásek a ukázal mi ho před očima. „Sedni si.“ Nařídil mi a ukázal na židli u stolku. Posadila jsem se. „Ruce za záda.“ Chtěla jsem odporovat, ale vzpomněla jsem si na Annu, přece mu nepůjdu na ruku. Takže jsem ochotně dala ruce za záda. Páskem mi je připoutal k opěrce židle. Pak se postavil a usmál se. Na chvíli beze slova odešel z místnosti a hned se vrátil, za ruku vedl Annu. Anna neochotně klopýtala, postavil ji přede mě a prudce ji strhl šaty. Stála přede mnou, měla krásné plné prsa, štíhlou postavu, dokonalé boky. „Takhle má vypadat sexy žena.“ Řekl Adam pohrdavě. Měl pravdu a já to věděla. Viděla jsem, že Anna se přede mnou nestydí, ani když ji ze zadu hnětl prsa a hrál si s nimi. Pak si Annu dovlekl do postele, svléknul se. Musela jsem se dlouho dívat, jak Annu šuká jako tu nejlacinější děvku. Viděla jsem, že Anně to nic nedává, dokud si ji nepodal v poloze ze zadu tak, aby Anna obličejem viděla na mě. Potom teprve jsem zaznamenala vzrušení v jejím obličeji. Chtěla jsem odvrátit zrak, ale celá scénka se mi líbila. Líbilo se mi, jak ji kousal do krku, propleskával přes prsa, měnil pozice a šukal a šukal i do zadečku. Tahal ji za vlasy a sprostě jí nadával. Vychutnával si to, ale stejně se neudělal. Po půl hodině zpocené dvě těla, kdy Anna už sama nemohla i on přestal. Ale bez vrcholu. To mě zaráželo. Přišel pak nahý ke mně, tělo se mu lesklo kapičkami potu, voněl vůní cizí ženy, rozepnul mi korzet a vypadly na něj moje prsa, pohladil je. Jednou, dvakrát. Jeho péro se tyčilo před mým obličejem. „Oblízej mi ho“. Řekl a já ho poslechla. Měla jsem i chuť. Chutnal sladce od kundičky Anny, kouřila jsem mu ho poslušně. A pak jsem cítila jak mi pusu plní svým semenem. Vše jsem poctivě spolykala. Podíval se na mě, a na moment v tom pohledu byl zase ten milý Adam. Políbil mě, tentokrát jemně. A pohladil po tváři. Pak odešel.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
Michal030
Michal030 VIP
25.10.2018 02:30
Tak to je úžasné. Jen tak dál.
feminka
20.10.2018 11:24
Pokračování moc Vás prosím *400* ať se vám lépe píše
SeeMe123
20.10.2018 06:56
uzasny talent, sme nedockave na pokracovani*15*
mazlena67
20.10.2018 04:47
ano pokračovat
lentilka24
19.10.2018 17:00
Skvělý příběh!
Annaaa
19.10.2018 14:43
Pokračování prosím