Viki, ty máš ale … Soutěžní

V kancelářském sále hrála z rádia tlumeně skladba Lucie Bílé „Láska je láska“ a jinak se ozývalo jen šustění papírů a tiché ťukání klávesnic. Několik žen v oddělených kójích se soustředěně věnovalo různým výkazům, vyplňování tabulek a zpracovávání hromad dokumentů. Hleděly si hlavně práce bez velkého vybavování. Měli pro to dva důvody. Jedním byla snaha neudělat chybu a druhým byl přísný šéf, který razil heslo, že kdo se vykecává, tak nemaká. Pro svůj tvrdý přístup nebyl moc oblíbený. Nadarmo mu podřízené nepřezdívaly Čistič pro jeho časté řešení potíží propouštěním. Zlé jazyky o něm klevetily, že přes postel se u něho sice dají zahladit drobné průšvihy, ale jen málokterá žena má o takové řešení zájem.
V jedné z buněk na konci místnosti ale zrovna probíhala činnost, která neměla s kancelářskými pracemi nic společného. Drobná blondýnka s brýlemi a vlasy spletenými do copu sice na první pohled vypadala jako tuctová kancelářská síla, ale zdání klame. Důkazem byly dvě webkamery v prostoru jejího pracoviště. Jedna umístěná u obrazovky monitoru a druhá nečekaně pod stolem. A hlavně z nich přenášený signál na jednu webovou stránku.
Zatímco starší pracovnice pilně pracovaly pro blaho firmy, tak slečna si blaho působila sobě. Vibrátor s elektronickou stimulací zasunutý v kundičce, který byl vždy na okamžik aktivovaný příhozem někoho ze sledujících, jí pomáhal ukojit její nymfomanské touhy. Podle výše přihozených tokenů se rozvibroval buď jen tak lehce nebo na maximum, což stálo dívku nemalé úsilí vydržet potichu. Vedlejším nezanedbatelným efektem byl samozřejmě určitý podíl z částky zaplacené sledovači za přihazované žetony.
Jedna štíhlá ručka dráždila obrovský naběhlý poštěváček, čímž provokovala zástupy anonymních čumilů u monitorů k dalším příhozům. Nikdy se nepozastavovala nad jeho velikostí. Obzvlášť, když díky jeho dráždění měla tak báječné orgasmy. Hbité prstíky s rudě nalakovanými nehty kmitaly v záběru kamery ze strany na stranu. Pravidelně nabíraly vytékající šťávu ze studánky a roztíraly po vlhkých pyscích. Klitoris mezi nimi v tu chvíli vypadal jako miniaturní úd. Druhá ruka nechávala diváky nahlédnout buď pod rozhrnutou halenku na kulaté kozičky nebo občas s horní kamerou provedla pár záběrů po místnosti.
K tomu ještě stíhala komunikovat na chatu. Hlavně s jedním chlápkem ukrývajícím se pod přezdívkou Mr. Proper, který jí mezi svými příhozy dráždivě popisoval, jak by jí rád lízal tu mokrou lasturku a jak by si pohrál s jejím velkým poštěváčkem. Oplácela mu něžné lichotky i šťavnaté oplzlosti a popisovala, jak by ho vykouřila až do konce.
Růžové dildo zasunuté uvnitř roztoužené pičky zběsile vibrovalo. Ven koukal jen krátký ocásek sloužící k vytažení. Škodolibí přihazovači se předháněli a snažili blondýnku odrovnat, aby se prozradila v kanceláři. Přitom zvesela navyšovali částku na jejím účtu. Intenzita vibrací byla na maximu už tak dlouhou dobu, že dívka v zoufalém záchvatu pudu sebezáchovy vytrhla dildo ven. Hlasitě to mlasklo a na podlahu šplouchla sprška ejakulátu. Sálem se z rádia momentálně linul text skupiny Blue Effect „… ej, padá, padá rosenka …“. Horní kamera zabírala blondýnčin obličej zkřivený v milostné grimase. Ta pod stolem ukazovala pulsující otvor jeskyňky stahující se při orgasmu a temně rudý vzrušený klitoris vykukující mezi splihlými závojíčky.
Ještě se dívka nestačila vydýchat a do místnosti vrazil šéf. Zůstal stát v otevřených dveřích a všechny ženy na něho s obavou upřely zrak.
„Slečno Němcová,“ zvolal na blondýnku hlubokým basem: „Uložte si svojí práci a přijďte za mnou do kanceláře. Hned!“ nařídil nekompromisně a rychle odešel.
Všechny ženy se znepokojeně obrátily směrem k vyzvané dívce s nevyřčenou otázkou, co se děje. Ta jen pokrčila rameny a zavrtěla hlavou. Několikrát klikla myší po monitoru, ukončila spojení na net a nenápadně schovala růžovou hračku do kabelky. Za všeobecné pozornosti přešla sálem. Sotva se za ní zavřely dveře, tak se rozpoutala bouřlivá šuškanda o tom, co asi šéf po té mladé chce.

Tou dobou už zaklepala na dveře a vyčkala na vyzvání, aby vstoupila. Vešla sebevědomě s hrdě vztyčenou hlavou. V kanceláři hrála stejná stanice, jen více nahlas.
„Sedněte si prosím,“ vyzval jí šéf pohybem ruky.
Poslušně si sedla do koženkového křesla s koleny způsobně u sebe a sukní uhlazenou přes ně. Postrčila si brýle ke kořeni nosu a mlčky sledovala vedoucího. Čekala, v čem bude problém. Seděl pohodlně opřený v křesle za stolem a také mlčel. Oči se mu zvláštně leskly a oproti jindy se zdál být nezvykle nervózní. Sevřené ruce měl opřené o desku stolu.
Náhle se naklonil dopředu a vypálil otázku: „Jste u nás krátce, ale víte, jak mi tu za zády přezdívají a proč?“
„Čistič. Prý se s lidma, co dělají chyby, nepářete,“ odpověděla klidně.
„A co tedy mám udělat s vámi?“ optal se zamyšleně.
„Něco jsem pohnojila?“ uklouzlo blondýnce hovorově.
„Nóóó,“ protáhl pobaveně. „I tak by se to dalo nazvat. Jen netuším, jestli to zrovna tomu linu pomůže.“ Udiveně se na šéfa dívala s pokleslou čelistí a jeho další věta jí úplně šokovala: „Co ti říká nick Mr. Proper?“
„Vy …? Ty …“ koktala nesouvisle neschopná dát dohromady celou větu.
„Jo, dobře jsme si pokecali,“ přitakal vesele šéf a kochal se jejím zděšením. „A na konci, jak jsi hezky pokropila to lino pod sebou. Ty musíš být pěkně nadržená neřestná čubka,“ pokračoval v oplzlostech.
„Takže mě chceš nějak potrestat a přitom sám v práci čumíš na péčko?“ přešla nebojácně do útoku a tykání. „To tvojí pověsti asi neprospěje.“
Na okamžik mu ztuhl úsměv ve tváři, ale hned se mu zase koutky roztáhli: „Ostrá jak břitva. To se mi líbí. Co kdybychom dokončili naší debatu z chatu a celou věc smázli?“ navrhnul řešení.
„Kdy?“ vyhrkla bez rozmýšlení.
„Hned,“ kontroval a zvedl se z křesla. Měl rozepnuté kalhoty a ztopořené kopí mu trčelo bojovně vpřed.
I přes silný orgasmus před kamerou byla stále nadržená a tak se jí oči rozzářili sotva ho spatřila. Postavila se a na kožence zanechala vlhkou skvrnu. Ladně přešla blíž k šéfovi, který si mokrého fleku na křesle všimnul. Vykasala si sukni a usedla na jeho stůl. Roztažené nohy si opřela o opěradla jeho křesla a dala mu na odiv to, co tak chtivě předtím sledoval na monitoru. Ovanulo ho její pižmo a on lačně zavětřil.
„Hezky voníš,“ zabasoval svým hlubokým hlasem a zapadl zpět do křesla.
„Přes monitor to není ono, že jo? Tak se teď ukaž, frajere. Na chatu jsi se chvástal jako velkej machr,“ vyzvala ho drze.
„Ty jsi Viktorka viď?“ zeptal se, zatímco prsty zvědavě hladil oholené mokré pysky.
„Jo, naši mě a ségře dali jména snad za trest. Viktorie a Barbora Němcovy. Na základce to bylo peklo, když jsme četli Babičku,“ vykládala a rozepínala si halenku.
Něžně jí prsty mnul klitoris a hladil po nadržené mušličce. „Buď ráda, že si nikdo nevzpomněl na film Sněženky a machři.“
„Proč?“ hlesla mezi jednotlivými vzdechy.
„Jak tě teď vidím zblízka, tak prostě musím říct - Viki, ty máš ale pé….“
„Mllllč!“ protáhla varovné zavrčení a šlehla po něm vražedným pohledem přes obroučky brýlí.
„…rfektního frajtra,“ dokončil kostrbatě. „Máš prostě nádherný poštěváček,“ lísal se a znovu ho promnul mezi palcem a ukazováčkem. A po jejím hlasitém zasténání dodal potěšeně: „A krásně citlivý.“
Pokud chtěla ještě něco říct, tak už nedostala šanci. V rádiu zrovna procítěně pěl Aleš Brichta text „… dej mi svojí rosy napít, dám ti sousto do úst hladových …“, když se šéf vášnivě přisál ústy na nabuzený růžek mezi závojíčky a dlaněmi laskal pevná stehna a slabiny. Viktorka sevřela jeho hlavu rukama a prsty ho vískala ve vlasech. Natažená na stole tiše sténala vlivem jeho péče. Opravdu se nechvástal planě, protože v práci s jazykem se vyznal. Netrvalo dlouho a její tělo se otřáslo pod náporem orgasmu. Na nic nečekal, postavil se a snadno zasunul tvrdé péro do rozdělané kundičky. Bral si jí důraznými přírazy, až se musela rukama chytit hrany stolu, protože ujížděla po desce. Stihl si i pohrát s vábivými kopečky ňader, než změnili pozici.
Viktorka se postavila a položila břichem na stůl. Svůdně vystrčený zadek posloužil mužským rukám jako kotviště a pohyby pánve proháněly tvrdý úd neukojenou pičkou. Po stehnech jí stékala vláha vytlačovaná ven kmitajícím pístem. Přitiskl se Viktorii na záda a lehce se jí zakousl do ušního lalůčku. Přirážel už jen krátkými šťouchy a přerývavě oddychoval.
„Jsi na řadě splnit slib z chatu,“ zašeptal do ucha.
Odtáhl se od ní a posadil do křesla. Klekla si před něj a polkla tuhý žalud. Rukama objala jeho boky a nehty mu zaryla do zadku. Pouze kýváním hlavy ho vedla k výstřiku. Jazykem kroužila a mlela dokola nebo laskala napnutou uzdičku. Když jí chtěl chytit za hlavu, tak sevřela jeho ruce do svých a dál pokračovala v kouření. Ucítila, jak sebou začíná škubat a rukama silně zmáčkl její drobné ruce. Mocné střiky semene přímo do úst následovaly okamžitě. Pevně obemkla rty cukající klacek a hladově spolykala celou nadílku, jak slíbila. A na radiových vlnách hulákala skupina Harlej „… ty jsi vylízaná, já jsem vyhulenej …“.

„Doufám, že se to už nebude opakovat,“ řekl, když se chystala opustit kancelář.
„Nelíbilo se ti to?“ zeptala se s šibalským úsměvem.
„Myslel jsem to vysílání na netu z kanceláře. Tohle tady bych si klidně zopakoval,“ dodal ležérně rozvalený v křesle s oslintaným ocasem venku z kalhot. „Jo a máš mokrý fleky na sukni, jak si se tu usadila neutřená,“ škodolibě se jí posmíval.
„No paráda, to budou mít ty semetriky téma, jestli si všimnou,“ pronesla a snažila se sukni nařasit, aby se skvrny alespoň trochu skryly.
Když se vrátila k ostatním, tak se na ní zvědavě sesypaly a vyzvídaly, co šéf chtěl.
„Chtěl vidět to, s čím jsem se tu dnes zabývala,“ odpověděla celkem po pravdě a natáčela se zády ke stěně.
„A proto jsi tam byla víc jak půl hodiny?“ šťourala jedna odkvétající matróna strachující se o léta budovanou pozici.
„Nedělal ti nemravný návrhy? Přeci jen jsi mladá nevinná holka,“ přidala se další starostlivě.
„Jo, chvíli trvalo, než jsme si to vyjasnili,“ odpověděla první a obrátila se k druhé: „Nemravný návrhy? Nemusíte se bát. Já se jen tak nedám,“ uklidňovala hlouček Viktorie, zoufale se bráníc záchvatu smíchu. Prosmýkla se natočená bokem okolo nich a pozpátku mířila do své kóje.
Jedna z žen začichala a znechuceně pronesla: „Viktorie, měla byste si pořídit nějaký deodorant, když se tolik potíte.“
„Omlouvám se, ale bohužel jsem ráno zjistila, že mi došel,“ zalhala pohotově. Sotva se usadila a zmizela jim z dohledu, tak si mlsně jazykem přejela všechny zuby v puse a s úlevou vydechla.
Moderátor v rozhlase právě ohlásil písničku skupiny Lucie a po chvíli si Viktorka broukala refrén „… sex je náš, dělá dobře mě i tobě …“.