Na skok v rodném městě

18.11.2018 Autor: ilkren 16 komentářů

Nevím, jak to máte vy, ale já pokaždé, když se vrátím do rodného města, pocítím lehkou nostalgii. Odstěhoval jsem se už před lety, ale jakmile se procházím známými uličkami, vrací se mi vzpomínky, ty veselé i ty míň veselé. Taky vždycky porovnávám, co se tu od mé poslední návštěvy změnilo. Ne vždycky jsou změny k lepšímu, ale nová kavárna v podloubí náměstí mi udělala radost. Marně jsem se pokoušel vybavit si, co na tom místě bylo předtím, snad nějaká herna, kdo ví. Chuť na dobré kafe se ale dostavila bezpečně, a protože jsem měl do domluvené schůzky na katastru ještě skoro hodinu, zvědavě jsem vešel. Útulný interiér skýtal dopolední azyl hlavně mladým maminkám s kočárky, v rohu se nad prázdnými šálky muckal pár záškoláků, co zřejmě "hákli" hodinu na nedalekém gymplu. My to tehdy nedělali jinak, napadlo mě, zatímco jsem se zařadil do krátké fronty. Pak na mě přišla řada, drobná sympatická žena s usměvavým obličejem, orámovaným hustými černými vlasy, se na mě zkoumavě zadívala, povědomě mrkla a ... "Ondřeji, jsi to ty?" "Aneto? No ne, to je překvápko! Ty tady...?" "Jo, já tady. Vítej v mé kavárně.", udělala má spolužačka z gymnaziálních let za pultem legrační pukrle. "Páni, kolik je to roků, co?" "No... letí to." "Letí to, ale já musím stihnout ještě deset ulic, nemohli byste si to nechat na jindy?", zavrčela za mnou stojící pošťačka. "Paní Kudláčková, máte to už připravené. Latté se skořicí jako vždycky, doufám. A nezlobte se, na bývalé milence by si ženská měla najít vlídnou chviličku.", usadila Aneta brblající doručovatelku. "Však to znáte, ne?", mrkla na ni spiklenecky, takže se statná zaměstnankyně pošty, které se pod uniformou dmulo nepřehlédnutelné poprsí, namísto mračení začala málem červenat a zamumlala něco ve smyslu, že to je asi pravda. "Teď jsem ji dostala, rajdu jednu. Ta stihne během roznášky i dva, když má den.", prohodila Aneta s prostořekostí, které ani roky nic neubraly. "To víš, kavárna - drbárna." "Jasně, a malé město - velké peklo, co?", opáčil jsem a pohledem sledoval prostopášnou pošťačku, mizící za rohem, až se jí ňadra barokních dimenzí pod pošťáckou halenou pohupují. "Peklo? Tak trochu ... někdy peklo, někdy nebe.", usmála se spolužačka. "Hele, zase sem někdo jde. Dej mi minutku, já ho obsloužím a pak si k tobě na chvíli sednu. Jsem žhavá dovědět se, jak jsi dobyl velký svět.", rýpla si po svém způsobu. Našel jsem si stolek pro dva pod velkým zrcadlem, usrkával dobré presso, sledoval, jak Aneta s profesionálním úsměvem obsluhuje dav gymnazistů, kterým zřejmě začala pauza před odpoledním vyučováním, a v duchu se bavil nad její poznámkou o bývalých milencích. My dva spolu ve skutečnosti nikdy nechodili, přestože sehrála v mém životě zásadní, i když krátkou roli. Přes okraj šálku jsem se teď s odstupem dobrých dvaceti let díval na svou první holku. Na holku, se kterou se "to" stalo. Jelikož fronta na kafe se těšících gymnazistů byla dlouhá až ke dveřím, měl jsem dost času si vybavit, jak to tenkrát vlastně bylo.

Přišlo to vlastně náhodou a malinko nečekaně. V sextě se najednou některé naše spolužačky skoro jako na povel přestaly tvářit, že jsme banda beznadějných hovad, díky čemuž jsme se my na oplátku přestali chovat jako banda beznadějných hovad a vyvádět jim to nejhorší. Dokonce i tradiční šmírování za oknem dívčí šatny nabralo trochu kultivovanější podobu. Stačila jednoduchá věc - začít s námi chodit. Jako by kdosi kdesi stiskl jakousi páčku, během necelého měsíce vzniklo ne méně než šest třídních párů, které se během přestávek zamilovaně vodily po chodbě nebo ke vzteku dozorujících pedagogů posedávaly na okenních parapetech a kazily morálku mladších ročníků vášnivými líbačkami. Sladkých náct konečně začalo těm šťastnějším z nás přinášet první zkušenosti partnerského života. O to rozmrzelejší jsem byl z toho, že mě se zatím okolní párování více méně netýkalo. Ne že bych o spolužačky nejevil zájem. Na zídce pod oknem šatny jsem strávil dost času na to, abych si konkretizoval míru tělesné vyspělosti dívčí části třídy a usoudil, že s řadou z nich bych si dal říct. Samozřejmě jsem, stejně jako půlka školy, marně snil o Simoně, ke které jsme díky po prdel dlouhým blond vlasům a hezky se pohupujícím kulatým trojkám, co se neupejpala štědře předvádět v hlubokých výstřizích, vzhlíželi jako k bohyni. To, že v šestnácti se jí na hrudníku natřásají prsa většího objemu, než řadě našich učitelek, jí přinášelo zatím spíš jen potíže a nevítanou pozornost. Krom toho si jako většina tělesně vyspělých slečen už našla amanta podstatně staršího, takže tudy cesta do povolného dívčího klínu zjevně nevedla. A když jsem se onoho sobotního odpoledne rozhlížel kolem sebe na miliskující se páry, zdálo se mi, že ani jinudy. Slavili jsme narozeniny Kláry, jejíž rodiče projevili trestuhodnou, ale námi vysoce oceňovanou míru naivity, když odjeli na chatu bez své dcerunky, která nás obratem sezvala na mejdan, přestože datum narozenin už dávno proběhlo. Házet po černovlasé oslavenkyni okem ale nemělo smysl, už skoro půl hodiny se vášnivě objímala s Bohoušem, který byl možná z překotného vývoje jejich předtím sotva tušených sympatií trochu udivený, ale každopádně využíval dosyta toho, je mu Klára nijak nebrání šmátrat jí během líbačky pod tričkem, ani když jeho chtivé doteky míří zespodu do košíčků podprsenky, což jsem ze svého místa naproti nim se směsí znechucení a závisti zřetelně viděl. Bohouš se činil a prsty zpracovával vrcholky Klářiných koziček, až sebou trhla pokaždé, když jí stiskl prsty zjevně citlivé bradavky. Radši jsem nechal spolužákům soukromí a odešel vedle. Nalezení místa, kde bych nedělal třetího některému z párů, se ale i ve dvoupatrové vile Klářiných rodičů stalo nesnadným úkolem. Nakonec jsem skončil na terase vedle jediné další osoby, která netvořila součást líbající se a mazlící dvojice. Dotyčnou, která se otráveně koukala do zahrady, byla Aneta. Usrkávala vodku s džusem a tvářila se skepticky. V duchu mě napadlo, že to není takové překvapení; útlá černovláska nebyla u kluků zrovna v kurzu, částečně pro svou prostořekost a zničující ironii, částečně i proto, že rozhodně nešlo o žádnou sexbombu a její hubené dívčí tělo zatím nápadnější náznaky ženských křivek bezpečně postrádalo. Na oslavu se oproti obvyklým plandavým tričkům vyfikla do přiléhavého tílka, ale přestože na hubených ramenou nebylo ani stopy po ramínkách podprsenky, zepředu jí tílečko žádné dech beroucí vnady nešponovaly. Když jsem si ji nenápadně po očku prohlédl, zaznamenal jsem jen dva hrbolky v místech, kde její takřka neznatelná miniňadra vybíhala do špiček.

"Trochu nuda, co?", nadhodil jsem neutrálně, když mlčení začalo být trapné. "To jo, intelektuálně mírně nepodnětné. Pro single holku minimum zábavy.", přikývla a ušklíbla se. "Všichni se tak nějak zabavili po dvou.", zamumlal jsem. "No, už je to tak. Nechceš mě taky začít vášnivě líbat? Když už mi koukáš tak děsně nenápadně na hrudník?", šlehla po mě s kyselým úsměvem a dodala sebeironicky: "To bys musel mít ostříží zrak, aby sis něčeho všiml." Otrávený tím, že jí mé kradmé pohledy neunikly, ale ještě víc tím, že marním čas tlacháním s jako prkno plochou nafrněnou krávou, zatímco ostatní kluci si už nejmíň sáhli, odsekl jsem: "A nechceš mi ho pak vykouřit?" Sám jsem se své drzosti vzápětí lekl a čekal, že mě Aneta se svou tradiční jedovatostí okamžitě setře, ale k mému údivu se na mě vyzývavě zadívala a prohodila: "Tak jo, a kde?" "No co čučíš, ptám se, kde ti ho mám vykouřit?", dala si ruce v bok, když jsem nereagoval. "Já nevim ... nahoře třeba?" zakoktal jsem, abych získal čas. "Fajn. Tak jdem.", pokrčila rameny, jako bychom se právě dohodli, že si zaházíme míčkem, popadla mě za ruku a úplně zmámeného táhla ke schodišti. "Hm, tak tady ne.", prohodila, když jsme ve druhém patře vklouzli do prvních dveří a vzápětí vylekali Tondu, který právě úspěšně dozápasil s háčky Pájiny podprsenky, takže obrýlená nejlepší třídní angličtinářka nám dopřála pohled na své neopálené dvojky, než si je vzápětí se zapištěním zakryla dlaněmi. "O moc dál se chudák Toník nedostane, Pája si včera ode mě půjčovala tampon.", zahihňala se Aneta, když jsme vycouvali na chodbu, a zkusila druhé dveře. K mému zděšení jsme vklouzli tentokrát do prázdné místnosti, zřejmě pokoje pro hosty. "No prima, lepší než kumbál na košťata. I když i tam by to šlo.", pokrčila Anet rameny a dodala věcně: "Tak ukaž." "Co?", vydechl jsem asi náramně pitomě. "Peněženku přece, myslíš, že to udělám zadarmo?", zamračila se a vzápětí vyprskla smíchy, když můj výraz tváře prozradil, že jsem jí ten vtípek uvěřil. Po pravdě, kdyby to bylo takhle, dala by se její ochota aspoň vysvětlit. Když si s úsměvem klekla a rozepla mi zip u džín, cítil jsem trému větší než na školní akademii, kde jsem z donucení cosi recitoval. Není třeba zdůrazňovat, že mých privátních partií se kromě dorostové lékařky, která se mi navzdory přísně profesnímu počínání následně zjevovala ve snech, žádná žena nedotýkala. Aneta si navíc vedla podstatně rafinovaněji. Jemně vsunula ruku do mých kalhot, přes spodky mi několikrát přejela sem a tam po penisu, načež mi je rezolutním pohybem stáhla i s kalhotami na kotníky, až se mi péro komicky zahoupalo před jejím obličejem. "Ach, vy muži. Jste všichni stejní.", vzdychla procítěně a teatrálně zavrtěla hlavou, nespokojená se stavem mého vzrušení. "No ale s tím už holka v kleče něco dokáže. Nevím teda, jestli pomůže tohle, ale proč nezkusit i to.", pokrčila rameny, ze kterých si následně nechala spadnout ramínka tílka a celé si ho shrnula pod prsa. Ta skutečně neměla nijak omračující velikost, ale přesto jsem při pohledu na dvě malé bábovičky se světle růžovými hroty ucítil ve slabinách zacukání. Podstatně silnější mi ovšem způsobilo to, že Aneta vzápětí vysunula z pusy růžový jazýček a začala mi jím péro přejíždět od vrcholku až ke kořeni. Nevyhýbala se ani koulím, které chvilku lízala jako fenka, pak vyjela rty po čuráku nahoru a vsála mezi ně zpola odhalený žalud. Jemným tlakem sajících rtů a jazykem způsobila, že se mi předkožka rychle ohrnula a Anet měla můj žalud celý v puse. Dovedně ho cumlala, sem tam sjela niž, takže jí vjelo mé péro až do krku, pak se zase vrátila na jeho špičku, chvilku sladce trápila mou uzdičku... prostě fantasticky mi ho kouřila; ačkoliv jsem tehdy neměl žádné srovnání, později jsem po výkonech výrazně slabších partnerek docenil, jak moc to s mým ptákem Anet uměla. Erekci jsem měl předpisovou, sledoval jsem Anetinu kmitající hlavu, stydlivě spíš uhýbal jejím občasným smyslným pohledům z očí do očí a cítil jsem, že se na obzoru začíná rýsovat vyvrcholení celé té příjemné záležitosti.

Všiml jsem si přes růžovou clonu vzrůstající rozkoše, že Anet se sice věnuje mému nádobíčku se šikovností děvčete, co to rozhodně nedělá poprvé, přitom ale nezapomíná ani na sebe, o čemž svědčila její levá ruka, v pravidelném rytmu kmitající pod sukní. Vzrušilo mě to ještě víc, vjel jsem klečící Anetě prsty do vlasů, přitáhl si ji těsněji ke svému rozkroku a několikrát jí vrazil čurák nadrženě do pusy. Ustála mé zbrklé přírazy, pak se mi ale jemně vykroutila a udýchaně se usmála: "Pán se nějak rozdováděl... Nechceš mi namísto mojí nebohý pusinky ošukat spíš prcinu?" Jako zmámený jsem přikývl. "Máš gumu?", dodala pragmaticky, zatímco vstávala a otírala si pusu hřbetem ruky. "Já mám. Dole v kabelce.", vzdychla, když jsem bezradně zavrtěl hlavou. "Počkej chvíli." Upravila si tílko do přijatelné pozice, takže mým očím schovala svoje malá kůzlátka, mrkla na mě a vyklouzla na chodbu. Její odchod jako by mě vrátil do reality. Napevno jsem počítal s tím, že se už nevrátí. Zřejmě šlo o nějakou sázku, tu si Aneta odpracovala, takže teď využila možnosti a vytratila se. Stál jsem tam se staženými kalhotami a trčícím pérem a připadal si trochu pitomě. Na ocase jsem ještě pořád cítil teplé doteky jejího jazýčku, které mi poprvé zprostředkovaly vjemy, dosud jen záviděné hercům v péči šikovných hereček ve filmech pro dospělé. Pokud takhle úžasný pocit dokáže holka klukovi způsobit jen pusou, tak co teprve když... Chvilku jsem sám sobě namlouval, že z vedlejší místnosti slyším Ondru s Pájou, a rukou jsem se snažil dovést ke zdárnému konci to, co Aneta tak rajcovně rozdělala. Zabýval jsem se tehdy onou činností skoro každý večer, takže za chvilku už jsem začínal pociťovat blížící se výsledek. Ještě než se dostavil, k smrti mě vyděsila Aneta, která k mému nezměrnému překvapení najednou ladně vklouzla do místnosti a vítězoslavně mi ukazovala malý plochý balíček. "Promiň, zdržela mě Táňa. Má v úmyslu nechat si to udělat od Romana, takže loudila gumu a kňourala, jestli to napoprvé bolí. Tánička rajdička, zrovna s Romčou... no nic. Vidím, žes tu neztrácel čas.", mrkla na mé péro. Pak její ruce zmizely pod sukní a o vteřinu později zvedla nad hlavu kalhotky, kterých se hbitě zbavila. "Abys mi nepomačkal sukničku...", ušklíbla se, když si vzápětí v trochu nelogickém pořadí svlékla i minisukni a od pasu dolů nahá se položila na postel. Nenamáhala se udržet stehna u sebe, naopak je rovnou doširoka rozevřela a já civěl jako tumpachový na její růžovou mušličku, zbavenou chloupků až na malý chomáček na poštěváčkem. Aneta si vklouzla rukou pod ploché bříško, přikryla si kundičku dlaní a začala si ji krouživými pohyby hníst. Sem tam si zabrnkala na hřebínek poštěváčku, při čemž jí pokaždé přeběhl po tváři napjatý výraz. Stačila chvilka, aby se jí začaly růžové plátky vlhce lesknout a rozevírat od sebe. Pomohla tomu palcem, kterým si v čárce sjela níž a najednou jí začal mizet uvnitř, objevovat se lesklý vlhkostí a znovu mizet... "Lízej mě.", zamumlala ochraptěle a já přiklekl s lehkým chvěním mezi její neopálená stehna. Nádherně voněla a chutnala, byla horce měkká a poddajná, pod mým jazykem se ještě víc otevírala, a i když jsem si určitě počínal víc zbrkle než správně, její prohlubující se dech i prsty, křečovitě svírající okraje deky, mi dávaly naději, že to přece jen není bez efektu. Jen nesměle a opatrně jsem jazykem obtahoval její mokrou dírku, ale pak mi hlavu stiskla stehny, jako by se ujišťovala, že teď její klín neopustím, zvedla se do polosedu a přitáhla si mou hlavu těsněji k podbřišku. "Lízej, dělej... i dovnitř, prosím...!", vydechla a vzápětí i zasténala, když jsem jí vjel jazykem do horké štěrbiny, až jsem se lekl. "Joo, tam ...takhle...!", vzdychla a já to udělal znovu.

Pokud jsem pořád nějak podvědomě předpokládal, že tu má co do činění panic s pannou, tak teď už bylo jasné, že o Anetě to rozhodně neplatí. Jak jsem jí lízal rytmickými pohyby jazykem pičku, zajížděl jsem do ní bez jakékoliv překážky co to šlo, až se prohnula a se slastně přimhouřenýma očima tiše sténala. Pak si znovu stáhla tílko pod kozičky a nasliněnými prsy si začala brnkat na dva světle růžové zobáčky, zřetelně naběhlé vzrušením. Postupně je stále důrazněji tiskla a potahovala se za ně, až se jí malá, plochá ňadra propínala. "Panebože...ježiši...jo, jooooo!", drmolila, až se jí hlas zlomil a mé tváře zalila teplá vlhká vlna. Celý zmáčený od Anetiných šťáv jsem vstal, zatímco oddychovala a mimoděk si prsty hladila vleže už zase skoro úplně plochý hrudník. Rychle se ale zvedla, když uviděla můj zpola vztyčený čurák, lačně se ho zmocnila rty a tentokrát namísto dráždivě rafinovaného laskání zvolila přímočaré kouření až po kořen, které mi v kombinaci s prohmatáváním koulí přivodilo opět silnou erekci. Aneta rychle roztrhla balíček s kondomem, nasadila ho na můj odhalený žalud, chystala se ho prsty srolovat ke kořeni ... a pak se stalo to, co jsem si nejmíň přál. Moje mužství už nedokázalo zvládnout nápor nových, vzrušujících zážitků, takže bez předchozího varování se mi čurák napnul a začal s cukáním chrlit cákance semene. Podobný moment v pubertě asi zažila řada mužů. Někteří možná i později. Vyspělost partnerky, s níž se jim to přihodilo, se dá odhadnout z následné reakce. Pokud se urazí, pohorší nebo dokonce rozesměje, už s dotyčnou do postele nelezte! Já v těch prvních dvou, třech děsivých vteřinách, kdy jsem ucítil, že se to nedá zastavit, čekal cokoliv z toho, možná i od každého trochu. Stalo se ale kupodivu něco docela jiného. Aneta se v nastalé situaci okamžitě zorientovala, strhla mi zpola navlečený kondom, bleskově se sklonila a sevřela znovu můj pulzující čurák rty. Vzápětí už jí další dávka mého zprudka vystřikovaného semene vycákla do pusy. Polkla, dojela rty ještě níž a nechala si stříkat mé nadělení do úst. Beznadějně jsem chroptěl, balancoval na hraně zoufalství ze svého předčasného výstřiku a euforie z toho, že mi Anet škubající se péro dál fantasticky saje, a tiskl si její hlavu k podbřišku. Zlehka jí pohybovala, ale především úžasným sáním svých rtů mě dováděla k šílenství ze slasti, kterou mi to působilo. Svět se mi rozplynul v růžové mlze, skrz kterou jsem vnímal, s jakou důsledností polyká i mé poslední výstřiky. Kupodivu, ani pak můj klacek nepustila. Jemně začala jazýčkem laskat odhalený žalud, přecházela po něm zoubky, až mi běhal mráz po zádech, lehké pocucávání střídala s chvilkami silného sání, ale ani na chvilku nepustila mé péro úplně z horkého sevření své pusy. Nedokázal a ani nechtěl jsem protestovat, přijímal jsem to rafinované dráždění a docházelo mi, že jeho výsledkem je zvolna a beze spěchu znovu přicházející erekce. Aneta si ani chvilku nepočínala nedočkavě nebo zbrkle, bylo ale jasné, že s mým předčasným selháním je mi ochotna pomoci, ne se s ním spokojit. Když mě po chvíli tlakem dlaně přiměla lehnout si na záda, aby se nade mně vzápětí vyhoupla a rozevřela mi přímo před obličejem svá stehna, došlo mi, že další dosud nepoznanou zkušeností tohohle vzrušujícího odpoledne bude pověstná "šedesátdevítka".

Držet polonahou spolužačku za půlky zadečku a bořit jazyk do její doširoka rozcapené frndy, kterou mi ochotně nastrkuje k puse, zatímco mi kmitá pusou na péru, až mě její vlasy šimrají na koulích, na mé vzrušení zapůsobilo tak mocně, že udýchaná Aneta ze mě po chvilce sklouzla a k kondomem v ruce se znovu sklonila k mému ptáku, tentokrát skoro až bolestně prohnutému silnou erekcí. "Která si ho nepostaví, ta si ho nezaslouží.", vyhrkla s šibalským úsměvem, když mi tentokrát bez nehody narolovala šprcku na čurák. Pak mě pohybem ruky přiměla si lehnout na záda, rozevřela stehna nad mým klackem, hmátla pod sebe, nasměrovala ho a ... já ucítil, jak do ní pronikám, takže za chviličku jsem v její úzké, ale krásně pružné pičce byl až po kořen. "Tak pojď...!", vydechla Aneta, přivřela oči a začala se pohupovat v bocích, postupně stále prudčeji, až se jí malé kozičky na hrudníku natřásaly. "Jo...joooo.....ůůůůů, ještě, ještě!", sténala a narážela se svou prcinou na mé péro, až to tiše mlaskalo, zatímco se rukou třela pod bříškem a druhou si tiskla střídavě oba růžové dudlíky. Po chvíli už na mě s hlasitým hekáním zběsile rajtovala, moje péro jí klouzalo štěrbinou jako píst a Aneta s hlavou zakloněnou a táhlým sténáním dosáhla toho, kvůli čemu si na mě svou mušličku tak pilně nabodávala. Dvakrát vykřikla, a pak se na mě zhroutila, tiše oddechovala a občas ještě pohodila boky. Jenže pokud ona právě prožila svou slastnou chvilku, já se ještě cítil při síle, a tak jsem ji jemně otočil pod sebe a nalehl na ni. Ochotně roztáhla stehna a mé péro, které při změně polohy na chvilku opustilo sevření její pičky, si rukou okamžitě nasměrovala znovu na dírku, do které jsem tentokrát já s triumfálním pocitem dobyvatele a prznitele dívčích klínů prudce přirazil. Píchal jsem Anetu zbrkle a tvrdě, ale o to ochotněji se mi nastavovala. Když jsem po chvíli přece jen začal pociťovat nastupující vyvrcholení, snad to nějak vycítila, protože se pode mnou otočila na břicho, nastavila se mi zezadu a sama si rozáhla půlky své malé prdelky, abych jí zezhora mohl prudce přirážet do pičky. "Jooo... dělej, dělej to ... mrdej mě...mrdééééj!", sténala způsobem, kterým mě nutil přirážet ještě divočeji, až jsem na ni celý nalehl, rukama podvědomě nahmatal její malé kozičky a majetnicky je sevřel, abych vzápětí s hekáním začal plnit kondom prudkými výstřiky...

"Tak konečně! Už jsem tu.", vytrhla mě ze vzrušujících vzpomínek ta, která je měla na svědomí. Aneta se ladně usadila naproti mně a usmála se: "Teď bude chvíli klid. Studenstvo jsem obsloužila, maminy odešly domů na oběd, tak hodinku dvě bude volněji." "Vypadáš báječně.", zalichotil jsem na úvod. "Jo, říká se to. Však ty taky nevypadáš zle.", přisvědčila blahosklonně, pár vteřin zkoumala účinek svého sebevědomí a pak se rozesmála. "Pokud tím narážíš na to, že mi nakonec přece jen narostla jakž takž prsa, musím tě varovat, dnešní podprsenky dokážou divy.", sjela očima na výstřih své halenky, od doby dospívání přece jen naplněnější. "Radši pověz, co jsi po gymplu dělal. Zprávy nemám skoro žádné, moc nás ve městě nezůstalo. Z holek jen já a Simona." "Vidíš, zrovna u té bych čekal, že bude dneska manželkou nějakého milionáře.", vzdychl jsem při vzpomínce na naši někdejší bohyni. "Když vy jste viděli vždycky hlavně ty její kozy.", ušklíbla se Aneta. "A je fakt, že i dneska je to důvod, proč se za Simčou chlap na ulici otočí. Po pravdě, otočí se i ženská, má je fenomenální. Zajde sem ke mně sem tam na kafe, zrovna nedávno jsme se bavily, jak špatně se jí shání prádlo, a vybafla na mě velikost, o jaké jsem ani nevěděla, že existuje. Ale ona to měla s těma dudama vždycky spíš těžší, navíc smůlu na chlapy, však je dvakrát rozvedená. Věřil bys, že je dneska místostarostkou? Tenhle pronájem mám tak trochu přes ni. A co teda ty, vracíš se do rodného města z širého světa?" Když jsem jí vysvětlil, že jsem tu jen na skok v úřední věci, zachmuřila se. "Hm, takže případná rychlovka na stojáka vzadu v přípravně se naší tradicí nestane." "Víš, že ses v mnoha ohledech vůbec nezměnila, Anet?", usmál jsem se. "Tak hubatá jsem pořád, a pokud myslíš to další... hm, řekněme, že jsem na rozdíl od Simony rozvedená jen jednou, ale na chlapy jsem taky žádnou magickou formulku nenašla, takže večery s dobrou knihou převažují nad těmi s dobrým milencem. Jak jsi to říkal s tím malým městem? Tady kdybych nějak dala najevo, že nejsem proti nezávaznému vztahu, klepou mi na dveře citově rozervaní gymnazisti i pan lékárník, co je pořád ještě štramák. Plus všechno mezi tím. Všimni si, že se neptám, jestli jsi ženatej." "To je složitější..." "Vždycky je to složitější." Následující půlhodinku jsme se bavili o všem dalším, co nám život přinesl, ale tématu partnerů jsme se obloukem vyhýbali. "Budu muset jít.", usmál jsem se omluvně, když se přiblížil čas mé schůzky. "Ale děsně rád jsem tě viděl, Aneto. Však ti vděčím za hodně... Můžu mít otázku? Proč jsi vlastně tenkrát ... se mnou .... ?" "Proč jsem si s tebou zašukala?", usmála se se zřetelnou rozkoší z toho, jak mě uvádí explicitní mluvou do rozpaků. Rychle jsem se rozhlédl po poloprázdné kavárně a měl pocit, že trio středoškolaček u vedlejšího stolku se hihňá právě mně. Vzápětí vstaly a jak odcházely, předvedly mi, možná mimoděk, možná schválně, v upnutých legínách vzrušující defilé pevných, kulatých zadečků. Jedna se ještě natáhla v předklonu pro podšálek a já na vteřinu zahlédl nejen nádherně vyrýsované polokoule jejího zadečku, ale i obrys bochánku, rozděleného rýhou uprostřed, dole mezi stehny. "Ach, ten dnešní kult obtaženosti...", vzdychla teatrálně Aneta, které můj pohled neunikl. "Jo, a proč s tebou... no, to byla kombinace frustrace z toho, jak jsem tehdy u Kláry zbyla na ocet, a toho, že ses mi tehdy líbil. No, já vím, že jsem to asi nedávala moc najevo, v tom jsem měla v pubertě jisté rezervy.", připustila, když viděla můj udivený výraz. "Ale jo, líbil. Vydrželo mi to až do lyžáku, kde ses jak známo zadal jiným směrem. Pamatuješ? S béčačkou, no fuj!"

No jo, béčačka... I po letech jsem se musel pousmát nad svou tehdejší přestřídní známostí Eliškou. Svedla nás dohromady nesmrtelná "flaška", jejíž líbací část jsme si pak další tři večery zopakovali už sami při tajných dostaveníčkách pod zadním schodištěm. "Béčačka" Eliška, okatá a roztomile pihovatá brunetka, neměla nic proti tomu, když moje ruce během líbání podnikaly odvážné výpravy pod její pyžamo, postupně dokonce oběma směry, takže jsem si mohl vyzkoušet jak pružnost jejích koziček s citlivými, rychle nabíhajícími zobáčky bradavek, tak i hezkého zadečku, vysportovaného volejbalem. Nakonec se ukázalo, že pyžamko vlastně ani nemusí tak docela zůstat na svém místě, a když si ho Eliška nechala stáhnout na kotníky, mohl jsem v hebké houštince mezi jejími stehny osvědčit, kolik jsem od zážitku s Anetou nabral jistoty při lízání dívčí lasturky. Zřejmě dost na to, aby Eliška jednou nohou vystoupila z "pyžamového ostrůvku" u svých kotníků, zvedla ji o dva schody výš a umožnila mi přisát se jí ke vzrušením zmáčené a díky stávající póze krásně rozevřené mušličce, takže jsem jazykem kmital hluboko v ní. Ani tentokrát jsem nebyl první, až jsem se divil, kde ty naše spolužačky vlastně přicházejí o věneček... S rukama pevně svírajícíma její prdelku jsem tichounce sténající Elišku dovedl kmitáním jazyka v její štěrbině až k vrcholu, který jsem poznal podle jejího zasténání, co ani ruka na puse nedokázala ztlumit dost na to, aby naši nezbednou aktivitu vzápětí neukončila dozorující učitelka. Tu rozhodně nezajímalo, že se máme rádi (ta nejpitomější výmluva, co mě napadla, dokonce i Eliška, která si marně snažila natáhnout přes vylízanou prcinku pyžamové kalhoty, na mě chvilku udiveně hleděla...), a škodolibým pohledem zhodnotila míru napáchaných možných škod podle mého péra, stále se neuspokojeně rýsujícího pod mým pyžamem. Byl z toho velký průšvih, ale paradoxně pro nás dva i jistý věhlas a uznání spolužáků. Sympatie pihovaté béčačky po našem odhalení a exemplárním pranýřování před všemi účastníky lyžařského kurzu neochladly, snad díky tomu, že učitelky nakonec z celé věci nedělaly žádnou oficiální aféru ('stihl jí akorát přelíznout frndu, z toho neotěhotní', slyšel jsem přes dveře glosovat svou třídní). Měl jsem díky tomu i po návratu z hor několikrát v bytě jejích rodičů, co naštěstí pracovali na směny, možnost dotáhnout s Eliškou to, na co v průvanu zadního schodiště horské chaty nestihlo dojít. Ve víru zamilovanosti a prvního skutečného chození, které ukončil o pár týdnů později rázně Eliščin otec, když se nečekaně vrátil ze směny dřív a načapal mě, jak jeho nahaté dceři pilně píchám zezadu kundičku, až se jí kozičky houpou, jsem dobře maskované sympatie Anety už nezaznamenal. Vida, zajímavé odhalení po letech... "Tak já se zase stavím někdy na kafe.", usmál jsem se na odchodu. "Můžeš i dřív.", zamumlala rozpačitě Aneta a podala mi z pultu malý letáček. "Dávám to jen kamarádům, takže jak vidíš, dost mi jich ještě zbývá." "Cože? Ty a divadlo? No Anet... téééda!". "No jo, ochotníci. Přemluvili mě. Nečekej žádnýho Jiráska, hrajeme děsně moderně. Dcera školníka dokonce ukáže prsa, takže počítám, že naše premiéra bude zároveň derniérou.", rozesmála se Aneta. "Tak já se pokusím urvat, drž mi místo v lóži."

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pola81
Pola81 VIP
25.11.2018 13:12
Nádherné čtení, klobouk dolu.Skoda,že takových povídek není více.😉🍸
feminka
feminka VIP
22.11.2018 02:35
Velmi dráždivé čtení!
WickedBlueEyes
21.11.2018 16:44
Nádherně sepsáno, velice dráždivé čtení!
Emotikon
20.11.2018 13:56
Uz jsem mel strach, ze jsi nekam zmizel, Mistre! Skvele!!!
MotorBoy
20.11.2018 10:37
Opět krásné počtení, díky! Kde ta Aneta ve svém věku nabrala takové zkušenosti, mi vrtá hlavou *2*
Jabakuk
20.11.2018 07:53
Fakt skvělej příběh. Aspoň,že by Tvé místo rád zaujal každý chlap.
gor666
20.11.2018 07:19
Masakr ... nedalo se prestat se ctenim driv nez na konci. Smekam a uprimne slecnu Anetu bych rad poznal osobne *24* Budu rad za pokracovani
Karlos412
20.11.2018 03:00
Perfektní čtení
peauvi
20.11.2018 02:36
Nasadil jsi latku proklatě vysoko.
A doufám, že bude pokračování, je to rozehrané velmi dobře a dvacet let od gymplu je dlouhá doba, za tu dobu se jistě odehrála spousta zajímavých zážitků...
Jarabacek
Jarabacek VIP
19.11.2018 13:58
Už jsem si říkal, kam ses ztratil ... byla premiéra divadla zároveň derniérou?