Marcelka, vedoucí zásobování.

26.11.2018 Autor: Lada_bdsm 7 komentářů

Psal se rok 2000, vrátil jsem se z vojny, udělal si řidičák a nastoupil do jedné malé firmy jako řidič dodávky. Byla to čistá pohodová práce, u obchodních partnerů jsem jednal většinou s ženami... Byl jsem pohledný mladý muž a nebyl den abych si s některou nezaflirtoval.

Jednou z nich byla Marcela, vedoucí zásobování našeho největšího odběratele, štíhlá zhruba 170 centimetrů vysoká krátkovlasá brunetka s rajcovním pohledem. Káva, dvojsmyslné narážky a letmé doteky byly na denním pořádku.

Jednou jsem zapomněl dovézt slíbenou fakturu, Marcela se mi zahleděla do očí a přísným hlasem pronesla: "Zasloužil bys na holou!". Usmál jsem se a hlavou mi projela myšlenka jaké by to bylo, dostat od téhle paničky nařezáno. Provinile jsem se na ní podíval a odpověděl "Já vím paní Marcelko. Mám si stáhnout kalhoty?" Myslel jsem, že to projde v rámci našich dvojsmyslných hlášek... Trochu jí to zaskočilo, ale nenechala se vyvést z míry, obešla stůl, zamkla dveře a z regálu si podala masivní dřevěné pravítko. Otočila se na mě se slovy: "Ty jsi ještě oblečenej?" Najednou jsem nemohl a vlastně ani nechtěl vycouvat, pomalu jsem si rozepnul rifle a nechal je spadnout ke kotníkům, rukama jsem se opřel o její stůl a vyšpulil zadek. Stoupla si za mě, ruce dala na mé boky a tiše zašeptala "Říkala jsem, že by si zasloužil na holou." A pomalu mi stáhla boxerky. Odhalila tím mé bílé půlky, ale také tvrdé mužství, v tu chvíli jsem se neuvěřitelně zastyděl a zrudnul v obličeji, ona to však nechala bez komentáře. Marcela pravítkem přejela po mém nahém pozadí a chystala se k první ráně. Výprasky mě vzrušují a už to bylo víc jak rok, od chvíle kdy jsem dostal poslední, uvolnil jsem se a tiše čekal. Ticho narušilo mlasknutí, když dřevěné pravítko dopadlo, Marcela na nic nečekala a vysazela mi několik tvrdých ran rychle za sebou. Zadnice pomalu začínala pálit a štiplavá bolest jen zesilovala mé vzrušení. Další rány dopadly v pomalejším sledu, ale byly velmi silné. "Tak co, ještě budeš zapomínat faktury?" Zeptala se zhruba po 20 raně. Mlčel jsem, jen jsem provokativně vyšpulil červený zadek. Pochopila, že může pokračovat. Tiše jsem sténal a vychutnával si tvrdý výprask, Marcela usoudila že to stačí přikázal mi abych se narovnal. Rukou něžně přejela mou zbitou prdel a lehce zavadila o mého stále tvrdého pinďoura. Rychle jsem se oblékl, rozloučil se a zmizel. Cestou na firmu jsem musel zastavit a vyhonit si ptáka.... domů bych to nevydržel. Trvalo to jen chvilku, myslel jsem na krásnou Marcelu a cítil bolavý zadek.

Další mé návštěvy v její kanceláři probíhaly vždy v přátelském duchu, flirtování, doteky, pohledy.... Jednou v pátek jsem přijel pro objednávku, na firmě už nikdo nebyl. Vešel jsem do kanceláře a k mému překvapení zjistil, že paní vedoucí zásobování nemá připravenou objednávku. Začala se omlouvat, ale já jsem se rozhodl to risknout a využít příležitosti, zahleděl jsem se jí do očí a zašeptal: "Myslím, že víte co by jste zasloužila." Obešla stůl, vyhnula si sukni a ohla se, naskytnul se mi pohled na její úžasnou zadnici v krajkovaných kalhotkách. "Vím." Špitla potichu. Neváhal jsem, něžné pohlazení vystřídalo plesknutí a má dlaň dopadla na její heboučkou prdelku. Pomalu jsem jí pleskal, střídavě na jednu, pak zas na druhou půlku. Najednou se na mě podívala a zašeptala "Nešetři mě, prosím." Stoupnul jsem si za ní a stáhnul jí kalhotky pod zadeček. Rozmáchnul jsem se a začal jí svižně vyplácet. Krásně se vrtěla a sténala, když měla prdelku celou rudou, přestal jsem jí plácat a naopak jí má dlaň něžně hladila. Chvilku jsem hladil rozpálené půlky a pak něžně a pomalu zajel mezi ně až jsem ucítil její mokrou kundičkou. Zrovna když jsem se chystal zajet prsty do její štěrbinky, ozvala se rána... Neplánovaně přijel její šéf. Rychle se upravila a nahodil neutrální téma ohledně objednávky zboží.

Když vešel její šéf do dveří, pozdravili jsme se a po chvilce jsem se rozloučil s přáním hezkého víkendu. Odjížděl jsem s rozpačitými pocity, ještě jsem netušil co bude následovat (ale to už je jiný příběh).

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Michal030
Michal030 VIP
3.12.2018 05:23
Tak to je nádhera. Pokračuj.
bolb41
30.11.2018 03:39
Pěkné, chce to pokračování.
horny_friends
30.11.2018 02:35
pěkné, těším se na pokračování *6*
peauvi
29.11.2018 08:45
Promiň ta šťourani, ale nediv se..
Lada_bdsm
29.11.2018 03:05
Zase slovíčkaření.... Na vojnu jsem nastoupil na podzim 1998, na 12 měsíců.... Tzn. vrátil. jsem se na podzim 1999, do práce jsem nastoupil od ledna 2000.... Myslíš že je nutné rozepisovat co jsem dělal ty tři měsíce? Ten úvod je přece jen o uvedení do děje.
peauvi
29.11.2018 02:50
Lado..už jsem to psal ..v 98 se chodilo na rok ne na dva...
ms80
29.11.2018 02:09
Pokračování by mohlo být zajímavé