Z knihy Společnice, kapitola X

7.12.2018 Autor: baishunpu 6 komentářů

Už po pár měsících mě ty akce u Jirky moc nebavily, přesně jak jsem předpokládala. Pořád to samé, snažila jsem se, aby na mě nebylo nic poznat, pánové byli spokojení, ale Jirka to viděl. Někdy před létem jsme se dohodli, že příští rok jich uděláme maximálně šest. Rok 2006 nebyl ani v půlce, a já měla skoro všechny zkoušky za sebou. Na podzim mi zbyla jedna možná dvě. Začátek července jsem měla dohodnutou tu jachtu s Jirkovým kamarádem. Přišel s tím, že jich bude maximálně sedm a co mají udělat proto, aby to mohlo být celé bez kondomu. Což o to, mě by se to také líbilo, ale dobře víte, jaký mám postoj k těm zdravotním rizikům. Když jsem točila porno, pravidelně jsme se testovali, což by asi šlo i teď. Ale tam byl vždy nějaký garant těch testů, tedy toho, že testy patří opravdu té osobě. Možná vám to připadá jako samozřejmost, ale divili byste se, kolik lidí se ohání testy někoho jiného, popřípadě průkazem dárce krve někoho jiného. Takže takovým věcem nevěřte a kondom je vždy jistější. Jirka se nabídl, že zná mě, zná i ty kluky, takže to zajistí. Nešla jsem tak na svůj odběr na HCV a HIV, ale zase jsem si dala kompletní hexatest. Kluci taky. Fajn, stopro to není, ale skoro ano, a když mi tam mohli stříkat černoši ve státech, s našima klukama se nebudu bát taky. Jirka neodolal a využil toho, aby se do mě mohl taky udělat. Když se u mě stavil před odjezdem, aby mi ukázal potvrzení s fotkami těch kluků, byla mezi nimi i jeho. Chtěl to taky naostro, často se v klubu přidal s kondomem, tak teď se konečně mohl udělat do mě. Nevím už kam, ale většina kluků, když si může vybrat, volí můj zadek.
Začátkem července pršelo, pamatuji si to proto, že při odletu nebylo moc vidět a pěkně to s námi házelo. Bylo to takové to menší letadlo a letěli jsme do Splitu. Vůbec jsem nevěděla, co mám od těch deseti dnů čekat. Bude to tak, že se přes den budu opalovat a v noci to budeme dělat? Nikdy jsem nezažila deset dnů, kdy bych každý den měla gangbang, takže v kufru jsem měla i lubrikanty, přestože nemám se šťávou problém, ale i vaginální tablety, kdybych s ní třeba něco měla, stejně tak jako krém. Pochopitelně jsem si vezla holení a také spoustu spodního prádla, nakonec jsem ho skoro nepotřebovala. Nebyl to vůbec žádný stres, kluci byli opravdu v pohodě. Od té doby, co jsme ve Splitu vstoupili na jachtu, to bylo příjemné. Oni tedy na rozdíl ode mě dost pili, ale nějaké akce nebo něco takového se nekonalo. Když měl někdo chuť, přišel a pomilovali jsme se. Píši úmyslně pomilovali jsme se, protože nešlo ani tak o tu ejakulaci do mě, ale se všemi jsem se i líbala. Brzy mi bylo jasné, že to bude senzačních deset dní. Bylo to něco pro můj sexuální apetit. Sedm milých kluků, brzo jsem věděla, co se komu z nich líbí, kdo má rád cucání koulí a kdo je zase má citlivé, jak koho kouřit. Nebylo výjimkou, že jsem začala i já. Po palubě jsem chodila většinou nahá, když jsme jeli do přístavu, brala sem si spodek. Ležet na palubě na zádech v polospánku, cítit jak vás někdo hladí po bříšku a zajíždí níže, roztáhnout stehna, nechat se projíždět a přemýšlet, kdo to asi je. Někdy jsem to poznala až podle vzdychání, když stříkal. Neříkám, že jsme to dělali vždy po jednom, pamatuji si, že si chtěli vyzkoušet sendvič a další věci. A znáte něco lepšího než si po hezkém sexu zpocená a vystříkaná skočit do moře a zaplavat si? Když vzpomínám, zda mi něco vadilo, tak snad jen to, že někteří dost pili a večerní sex s nimi tak příjemný nebyl. Možná také to, že jsem se moc nevyspala v noci, jak se kluci ráno budili, tak chodili ke mně zkrotit ranní erekci. Jeden z nich se budil snad ve čtyři. Taky mi vadilo, že jsem celou dobu nemohla jít běhat, tak dlouho bez běhání jsem nebyla od té doby, co jsem začala. Ale doháněla jsem to aspoň plaváním. Jinak ty chorvatské ostrovy jsou úchvatné, stejně jako hory vypínající se od pobřeží do vnitrozemí. A stejně jako prý já. jela bych i zadarmo, fakt se mi to líbilo. Kluci to ale opravdu měli skoro zadarmo, o pár let později bych za stejnou částku nejela ani s jedním. Ale nakonec to byla dobrá investice. Dva z těch kluků ke mně pak chodili v Praze dlouhá léta. Bylo dobře mít klienty, které znám, vím co to je mít pána na slepo, když se to nepovede.
Rok 2006 byl pomalu v polovině, já si dala jednu akci ve Kbelích, navštívilo mě mých pár známých a léto vypadalo báječně. Dost často se mě kluci ptají, kolik jsem měla za život partnerů na sex. Nevím, proč to kluky tak zajímá, já to stejně netuším, ale vím téměř jistě, že rok 2006 by ten, kdy jsem jich měla nejvíce. Pak jsem se soustředila spíše na kvalitu, rozumějte na odměnu. Drahoty, plný kalendář a tak. A muži nabízeli více a více. Uvědomovala jsem si, že ale nebudou ochotni platit za holku, co tam má ročně několik set penisů, devalvaci jsem znala z ekonomky dobře.
Z tohoto roku si dobře pamatuji první swingers v Mnichově. Pána samozřejmě neprozradím, ale jeho jméno dost lidí zná, tyhle lidi to mají těžké. Když rádi swingrují, musí jezdit za hranice. Tenhle měl oblíbený klub na Ibize a jezdil právě i na otočku do Mnichova. Bylo mu v té době asi 45, ale vypadá dnes skoro jako šedesátiletý pořád stejně, i když ho zahlédnu již jen občas v televizi. Já mám swingers ráda, a na začátku mi stačilo málo. A v Mnichově to navíc málo nebylo. Klub byl nádherný, každá místnost v jiných barvách a jinak nasvícená. Čisto, skvělé wellness a návštěvníci vypadali opravdu na úrovni. Můj partner nebyl žádný divoch, měli jsme tam jen několik výměn s jiným párem, co ale bylo důležité, seznámení s jedním německým průmyslníkem. Už když jsme seděli u baru na začátku večera, všimla jsem si postaršího muže, z jehož chování se dalo vyčíst, že není zrovna dělník z automobilky. Mám na peníze nos a tady mě opět nezklamal. Vypadal, že se tam přišel jen napít, vždy když jsem šla přes bar, seděl tam. Pak za ním přišla nádherná blondýnka, se kterou šel na pokoj. Viděla jsem, jak jde potom do sprchy a šla jsem za ním. Pustila jsem si vodu hned vedle něho. Koukal na mě po očku, tak jsem se na něj taky koukla a usmála. Pak mi něco začal říkat německy, když jsem ukazovala že nerozumím, přešel do angličtiny. Pozvání na skleničku? Jistě, vzali jsme si župany a šli ke stolku kousek od baru. Trochu jsem se bála, co mi bude říkat ten můj, ale seděl na baru a jen mi nenápadně ukázal, že drží pěsti. To už mi bylo jasné, že mám vedle sebe někoho výjimečného. Ale velkým nadšením a tlačením na pilu bych vše jen pokazila. Povídali jsme, odkud jsem, co ráda dělám a tak. On toho o sobě moc nepověděl. Jestli mu to udělám pusou? To si piš, že udělám, nezapomeneš na to. Kouřila jsem ho nejlépe, jak jsem tenkrát dovedla. Líbilo se mu to. Prý se mu to moc líbilo. A pak odešel a nic. V autě jsem se dozvěděla, že je to majitel mnoha společností. Chodí swingrovat často, ale partnerky obvykle nestřídá,bývá jen s jednou, já jsem ho musela dost zaujmout. No jo, jenže takové zaujmutí je na nic, když z toho nic nebylo. Nakonec bylo. Měla jsem mail z německé adresy, už málem skončil smazaný, ale naštěstí jsem na něj koukla. V klubu znali mailovku toho pána, co jsem s ním byla a on jim dal mojí. Takže psal a zval mě na swingers do jednoho ze svých domů u francouzských hranic mezi Stuttgartem a Strasbourghem. Strávila jsem s ním v posledních dvanácti letech asi patnáct večírků a hlavně jsem s ním začala jezdit v létě k moři. Cesta tam byla úmorná, ale přijela jsem vždy den předem, po večírku prospala den a jela na noc zpátky do Prahy. Vždy vše co slíbil v mailu dodržel. Jak jsem tam jezdila o den dříve, sedávali jsme spolu a povídali, zajímal mě, měl opravdu zvláštní život. Svěřoval se mě a já jemu. Oceňoval, že jsem si povídala, že jsem měla o něj zájem, jako o člověka, nejen o jeho peníze. O ty teda taky, nebudu lhát, jezdila jsem tam kvůli nim, ale můj zájem o něj byl upřímný a on to cítil. Myslím, že mě měl svým způsobem rád, bral mě jako společnici v tom profesionálním smyslu slova, ale myslím, že i trochu jako kamarádku. Když se zeptal, zda bych se stala kvůli penězům jeho manželkou, odpověděla jsem ihned, že ano. On se smál a já nechápala čemu, viděl to a říkal mi, že mu všechny ženy v mém věku lžou a lichotí, já s ním mluvím na rovinu, to se mu prý líbí. Líbí, ale dodnes si mě nevzal a to je mu dnes pětasedmdesát. Peníze odkázal své nadaci, tak si snad na ně ještě počkají, je to příjemný pán, jeho síť továren ve třech zemích prosperuje, tak ať mají děti o které se nadace stará, co nejvíce peněz. No, kdyby je odkázal mě, taky bych jim něco poslala. Vždyť jsem se taky na jeho uzavřených večírcích něco našoustala, jeho samotného i jeho kamarádů. Ale nestěžuji si, opravdu mi nezůstal nic dlužen. Když mě před lety jeden z těch pánů požádal o doprovod na dovolenou, řekla jsem mu to, ať mi poradí, zda mám jet. Rozmluvil mi to, pán prý má choutky, které by se mi nelíbily, klidně mi ten týden zaplatí on a mám být doma. Jak jsem psala, byl prostě fajn. Nikam jsem nejela a peníze od něho nechtěla.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

uzzkuseny
6.1.2019 21:02
Škoda, že nemáš na profilu záložku "povídky", aby se to nemuselo tak pracně hledat. Jinak dávám 👍 za zpracování
Michal030
Michal030 VIP
12.12.2018 02:42
Tak to je opět nádherné čtení.
corgo
11.12.2018 07:48
Ak raz naozaj niekde bude vydaná kniha z Tvojimi zážitkami jednoznačne je odsúdená na drvivý úspech. Sa teším je to perfektné a dobre sa to číta.
1medvidekl
11.12.2018 03:53
Krásné, těším se na další kapitoly
MilanM88
10.12.2018 11:30
super :)
milmol
9.12.2018 11:21
Je to pravda s tou jachtou? Já když jsem se s ní pokoušel domluvit na večírku bez kondomu, říkala, že to nejde nijak řešit. Ne že by se nám to s prezervativem nelíbilo, ale stříkat do ní musí být lepší. No nic, asi jak komu, ty testy bysme taky klidně podstoupili.