Neřestná čtveřice 13 - Přání č.3

Splněné přání č. 3 - bazén
Petra doprovodila dcerku na kroužek a potom vyrazila na výzvědy do obchodu, kde před časem s Evou ošukaly v převlékací kabince mladého hlídače. Měla štěstí, že na něho narazila hned při první návštěvě. V poloprázdném obchodě se k němu přitočila a začala sondovat situaci.
„Ahoj, pamatuješ si mě?“
„Dobrý den. Jak bych asi mohl zapomenout,“ odpověděl jí poslušně, celý rudý ve tváři.
„No myslím, že si můžeme tykat, ne?“ navrhla mu.
„Když myslíte, tak jo. Teda, když chceš,“ opravil se rozhozený jejím návrhem. „Jirka,“ představil se a napřáhl pravici.
„Petra,“ odpověděla a stiskla ruku. Jeho stisk jí nedrtil prsty, jak občas mají někteří pánové ve zvyku, ale nebyla to ani leklá ryba. „Jak se vůbec stane, že kluk jako ty, hlídá v krámě s hadrama, jestli ženský nekradou?“
„Úplně normálka. Udělal jsem školu a nesehnal práci. Máma se zná s majitelkou, tak mě sem dostala. Hlídám tu, a když je potřeba, tak i něco opravím.“
„Majitelkou myslíš tu semetriku co na tebe minule tak ječela?“ zajímalo Petru.
„Ne, to je vedoucí. Ňák sem jí nepad do oka. Asi měla na ten flek políčeno pro někoho z famílie. Furt mě buzeruje, abych skončil sám.“
„A co si vlastně dělal za školu?“
„Učňák s maturou. Elektroniku.“
„Co to znamená? Co je to za práci?“
„To je různý. Opravy televizí, rádií, ale taky třeba práce někde v provozech na zařízeních. Prostě všude, kde jsou nějaký elektronický přístroje.“
„Hmmm, to je zajímavý,“ zamrmlala si zamyšleně Petra.
„Proč se ptáte? Teda ptáš? Promiň, nemůžu si zvyknout,“ rozhodil rozpačitě rukama.
„V klidu. Jsem jen zvědavá ženská,“ zalhala a vykouzlila svůdný úsměv. „A co holku? Máš nějakou?“
„Jo. Teda ne,“ vyhrkl zmateně.
„Tak jo nebo ne?“
„No měl, ale před časem začala chodit s nějakým fotbalistou,“ vysvětlil smutně.
„Takže ti dala kopačky a sama randí s fotbalistou? To je vtipný,“ rozesmála se, až jí ňadra poskakovala. „Sorry,“ hlesla, když si všimla jeho zkroušeného výrazu.
„A co vy? Vlastně ty? Ty někoho máš?“ zkusil štěstí s pohledem zabořeným do výstřihu.
„Mám. Dokonce mě požádal o ruku,“ usmála se a hrdě mu ukázala zásnubní prstýnek. „Ale mám jednu plonkovou kámošku.“
„Tu zrzku?“ projevil hned zájem.
„Ne, ta je vdaná. Jinou. Mohla bych vás třeba seznámit.“
„No jo, ale nebudu pro ni moc mladej?“ zapochyboval.
„Chceš snad naznačit, že jsem už stará?“
„To ne, ale mě je dvacet a tobě asi tak …,“ nedopověděl, když spatřil Petřin výraz obličeje a pozdvihnuté obočí.
„Je mladší než já a asi jen o něco starší než ty. Teď odešla od … takového … hovada! Já ho dostat do parády, tak mu rozkopu koule na kaši!“ rozohnila se při vzpomínce na Andreina tyrana, čímž Jirku docela vystrašila. „Prostě mě napadlo, že bych jí přivedla a nechám to už na vás. Co ty na to?“ dotlačila mladíka tam, kde ho celou dobu chtěla mít.
Horlivě přikyvoval hlavou a nálada se mu viditelně zvedla: „Tenhle týden tu jsem každé odpoledne až do večera.“
„Paráda! Ale neznáme se, jasný?“
„Jasný,“ souhlasil Jirka tónem, který prozrazoval, že by klidně podepsal smlouvu vlastní krví, kdyby to po něm chtěla.
„A udělej něco s těma příšernýma vlasama,“ nařídila mu.
„A co jako?“ zeptal se dotčeně.
„Nech si sestříhnout toho kohouta a nematlej si na palici tolik gelu. Vypadáš jako nějakej přihřátej cukrouš,“ zpražila ho tvrdě.
„Dobrá, provedu,“ zasalutoval a srazil paty v parodovaném vojenském pozdravu.
„Hele, vypadá to, že nás zmerčila ta tvoje náčelnice. Stejně už budu muset letět, tak ahoj a uvidíme se,“ spěšně se rozloučila Petra.
„Ahoj,“ rozloučil se Jirka a výtky ukřičené vedoucí se od něj tentokrát odrážely jako od zdi.

Natěšená Petra se hned za tepla běžela pochlubit Evě se svým pokrokem a společně naplánovaly další postup. Jednoho odpoledne, kdy Andrea měla volno, ji přibraly na nákupní výlet. Samozřejmě jí nepřiznaly, že mladíka už nakleply. Místo toho po cestě začaly barvitě vyprávět svojí kabinkovou historku s mladým snaživým ušounkem. Když v obchodě zrovna úplnou náhodou byl přítomný, tak nedalo moc práce navnaděnou Andreu popostrčit, aby s ním zkusila prohodit pár slov. Obě intrikánky obezřetně kroužily okolo a po očku ty dva sledovaly. Ani jeden netušil, že ten druhý je částečně zasvěcený, ale oba nějak vycítili snadnou kořist.
Andrea si to namířila směrem k němu a postupně na stojanech probírala halenky. Jirka, několik dní natěšený na setkání s neznámou ženskou, se motal poblíž. Omámený jejím vzhledem se přišoural a nabídl svojí nezištnou pomoc, pokud by něco slečna potřebovala. Nejdříve si jen přikládala prádlo na tělo a chtěla znát jeho názor, co jí víc sluší. Potom se rozhodla jít přímo na věc, nabuzená předchozím vyprávěním kamarádek. Najednou si začala svlékat svojí blůzku přímo v uličce, že si jednu novou vyzkouší. Jirka ji v obavě zarazil, chytil rozepnuté cípy a chystal se halenku znovu zapnout. Stačil maličký krůček Andrey a jeho ruce se přitiskly na odhalená ňadra. Oba strnuli a okouzleně hleděli druhému do očí.
Zatímco on chtěl zapínat titěrné knoflíčky, tak ona mu sáhla do rozkroku. Na jeho slabé protesty nedbala. Podřepla a schovala se mezi prádlo na stojanech. Jirku si přitáhla a z poklopce vyprostila tuhnoucí ocas. Jako vyhladovělá šelma se na něj vrhla. Jirkovi nezbývalo nic jiného, než buď utéci nebo předstírat, že bedlivě kontroluje zavěšené prádlo. První možnost zavrhnul během pár vteřin, sotva se mu po žaludu rozkmital ženský jazýček. V povzdálí si Eva s Petrou spokojeně plácly dlaněmi v radostném gestu. Mladík stále častěji zakláněl hlavu a rukama pevně svíral vršek regálu.
Bohužel nikdo z nich si nevšimnul, že se pojednou zjevila šéfka. A namířila si to přímo k zvláštně se chovajícímu neoblíbenému zaměstnanci. Zavěšené oblečení se na stojanu kde stál, podivně vlnilo a on se nějak divně kymácel. Pilně pracující Andrea díky kouření a honění vedla nadrženého Jirku na vrchol. Už cítila, jak se chvěje a jak cuká boky. Zrovna ve chvíli, kdy se těšila na zaslouženou odměnu v podobě pořádné dávky semene, k nim dorazila rozčílená matróna.
„Co to tady zase vyvádíš, ty lemple!?“ zaječela na mladíka z bezprostřední blízkosti.
Ten se vycepovaně otočil směrem po hlase. Bohužel se to stalo právě ve chvíli, kdy nezadržitelně vystříkl. Několika cákanci si ulevil při návalu obrovské rozkoše, jenže tím zároveň ohodil šaty ječící vedoucí. Ta si rukou automaticky přejela po místě zásahu, protože v první chvíli nevěděla, co se stalo. Sklouzla pohledem na ulepené prsty, skvrnu na oblečení a spatřila trčící uslintané péro. Jirka schytal na vysmátou tvář pádnou facku. Vzhledem k tomu, že sám byl střízlík a nečekaná rána byla udeřená plnou silou od ženy kredenciozních rozměrů, tak skončil mezi prádlem na stojanu.
„Tady si skončil ty dobytku zasranej,“ ječela jako siréna a chrlila jednu sprosťárnu za druhou. Na okamžik ztichla, když se z hromady hadrů vynořila blonďatá hlava Andrey. Sotva spatřila odhalená prsa v právě zapínané halence, tak přidala spoustu vět o kurvách a děvkách. Mezitím se vyhrabal i Jirka s rudým otiskem dlaně na tváři a pomohl Andree vstát.
„Jo, končím a vy si najděte někoho jinýho na buzerování. Vy stará zapšklá panno,“ vmetl bábě do tváře, zatímco si rovnal ptáka do kalhot. Bleskovým pohybem jí vrátil i facku.
Na to se s Andreou rozběhli ven z obchodu. Po cestě se drželi za ruce a hlasitě chechtali. Petra s Evou se po anglicku vytratily hned za nimi a celým oddělením se střídavě nesl řev, nadávky a volání o pomoc.
Teprve v přilehlém parčíku před obchoďákem se všichni čtyři v klidu zastavili a Jirka prohodil směrem k Petře: „Tak se zdá, že ta megera vyhrála a donutila mě odejít. Asi budu muset na pracák.“
„No mě se zdá, že sis našel ženskou,“ odpověděla mu a pobaveně se usmívala, když viděla udivený pohled Andrey.
Oba se totiž celou dobu drželi za ruku a tiskli k sobě. Po Petřině poznámce od sebe poplašeně odstoupili, ale ruce nepustili.
„Vy jste to na mě celý nahrály?“ zeptala se nevěřícně Andrea a těkala pohledem po všech třech.
„Nééé,“ vyhrkly současně Eva s Petrou a tvářili se děsně vážně. „Mooožná jsme vás oba jen tak trošilinku popostrčili,“ dodala Eva a obě se začaly řehtat.

Setkání těch dvou bylo osudové. Každou volnou chvilku v příštích dnech trávili spolu. Zapadli k sobě jako dva dílky puzzle. Už po dvou týdnech Jirka přemluvil rodiče a nastěhoval si Andreu k sobě do rodinné vily. Díky přímluvě Pavla navíc nastoupil u nich do práce na zkušební poměr. A po pár dnech se zdálo, že nic nebude bránit tomu, aby se šikovný mladík uchytil nastálo.
Jako poděkování zamilovaný páreček pozval všechny na odpolední posezení spojené s grilováním a koupáním v bazénu. Představeni byli i rodičům Jirky. Pohodoví padesátníci neměli žádný problém si zablbnout s Petřinou dcerkou v zahradním bazénu nebo pohovořit s ostatními na terase u sklenky pití. Party vesele plynula, maso se peklo a bazén v úmorném vedru přišel k duhu. Jen Petra se v jeho blízkosti vždy tvářila buď zasněně nebo smutně. Právě v jedné takové chvíli se jí Pavel zeptal, co ji trápí.
„Já když vidím tu vodu, tak bych si to v ní hned rozdala,“ zavrněla s přitisknutou hlavou k jeho rameni.
„Budeš to muset nějak přetrpět. Neuděláme přece mlaďasovi ostudu před rodiči. A navíc by nás mohla načapat Petruška,“ snažil se jí rozmluvit nějakou nerozvážnost.
„Já vím, ale děsně mě to láká,“ vzdychla smutně.
Jako na zavolanou se v podvečer Jirkovi rodiče omluvili s tím, že je čeká firemní akce s následným rautem. Od chvíle, kdy odjeli, byla Petra neklidná jako mlsný pes. Pomalu se už stmívalo, když to nevydržela a odtáhla zdráhajícího se Pavla k bazénu. Ostatní zrovna dobře bavil Tomáš množstvím vyprávěných vtipů a malá Petruška byla zaujatá rožněním kuřete.
U schůdků zkusil Pavel naposledy klást odpor, ale rozvášněná Petra ho shodila do vody a sama za ním skočila. Vody byl na této straně jen metr hloubky a byla krásně vyhřátá. Po krátké chvíli vášnivého objímání, líbání a mazlení vysadil Pavel Petru na kraj bazénu a nasměroval svojí pozornost na její klín. Odtáhl proužek plavek a zabořil jazyk do černé houštiny chlupů. Prsty je rozhrnul a lačně olizoval kundičku. Zatím byla mokrá jen od vody z bazénu, ale věděl, že to určitě nebude dlouho trvat a bude připravená na zásun. Petra si mezitím svlékla horní díl plavek a potom ho hladila po zádech a vískala v mokrých vlasech.
Pavel podle mazlavého pocitu na zasouvaných prstech poznal, že už je ten správný okamžik. Stáhl Petru k sobě do vody. Lehla si na záda a zachytila se rukama schůdků. Pavel jí nadzvedl za boky. Vznášela se na hladině, zatímco vyčkávala, až zašpuntuje otvor lasturky svým kolíkem. Hlasité vyjeknutí, když do ní zajel tvrdým ocasem, naštěstí zaniklo v bujarém smíchu z terasy.
„Tiše lásko! Nebo nás prozradíš,“ nabádal jí během přirážení.
Na okamžik přestal kývat boky, aby se zklidnila. Nedočkavá Petra se však zhoupla na hladině a sama přirážela. Stále přitom volně splývala a zapřená rukama o zábradlí schodů se pohupovala tam a zpět. Volné kozy zbavené podprsenky se líně převalovaly ve vlnách podle jejích pohybů. Pavel si přitáhl Petru do náruče a udělal s ní pár kroků do větší hloubky. Vodu měl teď po prsa a nemusel se tolik namáhat, když Petru nadzvedával při přirážení. Rukama mačkal vzpínající se půlky zadku. Petra ho objímala okolo krku a ztuhlé bradavky prsou mu otírala o hrudník. Navzájem se dráždili jazykem při vášnivých polibcích.
Ve večerním šeru se Petra ohnala po dotěrném komárovi a svým nečekaným pohybem strhla oba do vody. Sotva vyprskala vodu, tak ji Pavel otočil čelem ke stěně a divoce zasunul péro zpět do kundičky. Petra si málem lokla šplouchající vody při dalším nádechu a neustále hekala. Přirážející Pavel vytvářel vlny, které se o stěnu bazénu rozstřikovaly do spršky kapek. Rukama masíroval Petřiny bójky. Přitáhla si jedno prso výš a sevřela naběhlou bradavku mezi rty. Druhý špuntík dráždivě tiskl Pavel mezi prsty.
„Asi brzo budu, Petruš,“ zafuněl jí do ucha.
Hbitě sklouzla z trčícího kolíku a zanořila se pod hladinu. Přisála se na něj ústy a rukama objímala svalnatý zadek. Pavel se opřel zády o stěnu bazénu a stále častěji pohekával. Petra se nuceně vynořila pro několik rychlých nádechů.
„Á, tady jste!“ ozvala se najednou za nimi Eva.
„Co se děje?“ zeptala se udýchaná Petra a dál honila pod vodou Pavlův ocas.
„Petruška už je unavená. Budete s ní muset domů,“ vysvětlila zrzka.
„Už to bude,“ zasténal náhle Pavel.
Petra bleskově sklouzla pod vodu. První výstřik se rozplýval ve vodě jako zvláštní mlhovina, ale další už jí neunikly. Rukou honila cukající ohon a vysávala ho do poslední kapičky.
„Téda, vy si tu klíďo vyšukáváte,“ rozesmála se Eva. „Ještěže jsem se nabídla já, že vás přivedu.“
Konečně se vodní víla vynořila a hluboce nasávala vzduch nosem. Tváře měla vyboulené jako křeček a celou nadílku polkla až po několika vteřinách, když se nadýchala.
„Pak že nejde kouřit pod vodou,“ prohlásil uspokojený Pavel.
„Tak oblíkat, ať na vás dlouho nečekáme s odchodem,“ popohnala je Eva a odkráčela zpátky na terasu.