Když se pilot zasekne

23.2.2019 Autor: ilkren 17 komentářů

Sedím v křesle, pročítám si letový plán na zítřek a po očku sleduju Sašu. Hnědovlasá učitelka pilně opravuje písemky a podle výrazu tváře i pohybu ruky s červenou propiskou je snadné odhadnout, jak se kterému žáčkovi zadařilo. Občas upije z dvojky bílého, což je spolu s fešnými domácími šaty, která jí odhalují nahá ramena, nadějné znamení. Jsem trpělivý, už jsem se poučil, že Saša je daleko uvolněnější, když má všechny pracovní povinnosti za sebou. "Jak bylo v Dublinu?", prohodí konečně a usměje se. "Nic moc, pršelo a nástup se nám zpozdil.", přiznám po pravdě a odříkám svůj denní letový plán, prostý jakýchkoliv mimořádných zážitků. Snažím se před touhle holkou co nejvíc krotit běžný zlozvyk nás, dopravních pilotů, dělat ze svého povolání nekonečný sled dobrodružství. Mám pocit, že bych si tím u ní beztak nešplhnul, stejně tak mi připadá nepatřičné zasypávat ji i malého Pavlíka den ob den pozornostmi z bezcelních zón, sáček emenemsek dnes ale na linku přistál. "Já mám lítání tak moc spojený s létem, že mi vlastně vůbec k zimě nesedí.", prohodí Saša. "I když, my toho zase tak moc nenalítali. Máma se dost bála, jezdili jsme většinou k moři autem." "Třeba Chorvatsko letecky nemá smysl.", podrývám pozici svého oboru. "Natož Bibione nebo Rimini." "Hele, ty si děláš legraci, ale tam i tam jsme opravdu párkrát byli." "No kdo nebyl? Já to v nácti miloval. Všude Italky nahoře bez... Doufám, že jsi taky odkládala vršek?", dobírám si Sašu, které v probírané době muselo být nějakých čtrnáct. "Poprvé v Itošce třináct.", opraví mě, napije se vína trochu víc a s rozverným úsměvem dodá: "A náhodou, abys věděl, vršek jsem si tenkrát fakt sundavala. Vzhledem k mým dispozicím... ", mimoděk sjede očima na svůj dekolt, zaplněný opravdu štědře, " ... to i mělo smysl. Tam navíc neměla podprdu skoro žádná, od malých holek po zralé dámy. A já byla děsně zabouchlá do kluka z půjčovny prken kousek od nás. Věřil bys, že jsem si šla nahoře bez třeba i koupit zmrzlinu? Dneska nemyslitelný." Zaplaším své vlastní vzpomínky na přímořské rodinné rekreace, které pro mě v době puberty znamenaly bolestně mučivé okukování všech dívek a žen s obnaženými poprsími, o kterých jsem pak večer snil, a radši se naplno věnuji současnosti. "Proč nemyslitelný?", usměju se, přistoupím k ní, zezadu vniknu dlaněmi do výstřihu šatů a stisknu pružné, plné prsy, dosud jen při pohledu zezhora lákavě poodhalené; potvrdí se můj dojem, že Saša nemá pod šaty podprsenku. "Tak styděla bych se ... kojila jsem Pavlíka rok a něco ... už nejsou, co bývaly ...", mumlá roztěkaně, jak její pozornost od konverzace víc a víc odvádí mé prsty, které stiskly rychle nabíhající hroty bradavek, tuhnoucích vzrušením. Zabrnkám o ně několikrát jemně sem a tam, pak se sevřu důrazněji a zlehka potahám. Saša zavře oči, zakloní hlavu a tiše oddychuje, když jí šaty na boku rozepnu a umožním jejím velkým kozám vyklouznout ven. Přejíždím jí jemně dokola po lince dvorců, sem tam nečekaně vyjedu na bradavku a prsty ji přitisknu, než ji znovu nechám se postavit, tvrdší než předtím. Vím dobře, že dráždění svých cecíků zbožňuje, což teď její prohlubující se dech znovu potvrzuje. Když se předkloní a nechá si kozy zcela vyjet z výstřihu šatů, stisknu je a zkusím za bradavky zvednout co nejvýš. Krásně se jí propnou, než mi svou vahou z prstů vyklouznou a plesknou o sobě. Několikrát to zopakuji, až Saša namísto oddychování už tlumeně vzdychne pokaždé, když její bradavky takhle potrápím. V závislosti na náladě, množství vypitého vína a stupni vzrušení někdy plaše trvá na tom, že se budeme milovat v ložnici, teď se ale zřejmě ohnutí o jídelní stůl bránit nebude, dokonce se mi sama ochotně nastaví, když jí chtivě vyhrnu látku šatů po stehnech až nad hezky klenutý zadek s půlkami lákavě obtaženými černými brazilkami s krajkovým okrajem. Když jí je posunu pod zadek, mírně se rozkročí a zapře rukama o stůl, ale než abych se jí hned zezadu zmocnil, ještě přikleknu a začnu jí jazykem laskat baculaté pysky v tentokrát holítkem výrazně zredukované houštince; od té doby, co spolu více méně pravidelně spíme, si Saša přirozeně zarostlou kundičku začala upravovat, a mě těší pocit, že to dělá kvůli mně. Pořádně jí fnrdu rozlížu, až se jí vlhce leskne a rozevřené závojíčky lákají k vniknutí do horké štěrbiny, než přece jen vstanu, servu ze sebe od pasu dolů oblečení a zezadu do ní zasunu čurák. Ještě než ho její mokrá prcina doslova vcucne, neodpustím si několik poplácání nastavené mušle žaludem, až to zamlaská a Saša zajíkavě zasténá. Pak už stisknu půlky její široké zadnice, a jakmile na žaludu ucítím vlhké horko její rozevírající se prciny, prudce přirazím, až do té nadržené jeskyňky zajedu po koule jediným pohybem. Následuje divoké šoustání, při kterém se Saše prověšené kozy houpou sem a tam, zatímco ona stále křečovitěji svírá prsty okraj stolu a kouše se do rtů, aby nekřičela. Vím, že se udělala, protože v jednu chvíli se neudrží a namísto dušeného hekání táhle zasténá, než si dá ruku na pusu a začne zběsile házet v křeči orgasmu zadnicí proti mému péru. Dává tím i mně dost zabrat, ale nakonec situaci ustojím do chvíle, než ze mě sklouzne a celá zrůžovělá a udýchaná si rychle klekne k mým nohám. Není žádná vášnivá kuřačka, ale ve chvílích jako je tahle umí dokonale využít své bujné poprsí, takže o pár vteřin později už pro změnu já tisknu v slastné křeči desku stolu a mocně vrcholím mezi její pružné, horké kozy, které jí vydatně postříkám semenem. "No páni...", vydechne Saša stydlivě, když se zvedne ze země, a skoro nevěřícně si otírá bílé cákance ze svých prsou.

Zatímco má milenka vzápětí posbírá své oblečení a s plachým úsměvem zmizí do koupelny, naleju si taky skleničku vína a znovu se, příjemně malátný, na chvíli posadím. V duchu si, ne poprvé, snažím poskládat, co vlastně tohle všechno znamená. Se Sašou se úzkostlivě vyhýbáme jakékoliv definici vztahu, který se omezuje na mé večerní návštěvy u ní v bytě pokaždé, když mě můj plán letů přivede do služební garsonky, kamarádské debaty s Pavlíkem a po jeho usnutí příjemný sex. Někdy po něm odcházím spát přes chodbu, jindy zůstanu se Sašou do rána, protože to, že mě po prvním milování před pár týdny poslala pryč s odkazem na bývalého partnera, byla zřejmě jen výmluva; žádného chlapa jsem tu nepotkal a ani Pája o tátovi nemluví. Na rande v pravém slova smyslu jsme ale zatím nešli, setkáváme se výhradně v jejich bytě. Přitom by asi nebylo nesmyslné vyjít si se Sašou ven, do kina, zatancovat si nebo tak něco. Je to mladá holka; do občanky jsem se jí nedíval, ale neudivilo by mě, kdyby třicítku teprve vyhlížela. Ta si přece musí chtít užít i něco víc než jen párkrát za týden si zašukat. Uvidíme, zatím tomu nechávám volný průběh, už proto, že se svým povoláním i osobnostními vlastnostmi se do vážnějšího vztahu vážně nehrnu. U kolegů se ale už stihlo rozkřiknout, že když si beru klíče od služební garsonky, neznamená to nutně, že tam i přespím. "A na to je vlastně potřebuješ? Říkali kluci, že prý v baráku brousíš nějakou paničku.", ušklíbla se tuhle Diana, když mi je vydávala. "To je lež, Dianko, ve skutečnosti jsou ty paničky dvě. Švédský dvojčata, dělají v Praze modelky." "Téda, a jak je od sebe poznáš?", nenechá se kolegyně rozhodit. "Marta má na levém prsu pihu a Astrid si ji holí komplet." "Jasně, Astrid. A až ji zbouchneš, budete mít děti z Bullerbynu, že jo?", rozesměje se mému vymýšlení si. Kolegové jsou ovšem k mému menšímu využívání garsonky výrazně pragmatičtější. Zrovna dnes mě jeden prosil, jestli může v jeho pokoji přespat sestřenka, která přijela do Prahy a nečekaně jí vybouchlo ubytování. Když se druhý den ráno stavím naproti pro svůj kufr, lodičky a dámský kabát v předsíni potvrzují, že Igor má skutečně dámskou návštěvu. Pak ale v kuchyni natrefím na kudrnatou černovlásku, oblečenou do úsporně střiženého a znepokojivě ledabyle zavázaného župánku s černou krajkou a o pravdivosti verze o příbuzné okamžitě začínám pochybovat. "Ahoj, Šarlota.", představí se s potutelným úsměvem slečna. "Ahoj, ty jsi ta sestřenice, že. Kde je Igor?" Jako by při vyslovení jeho jména na vteřinu zaváhala, ale pak ležérně mávne směrem k vedlejší místnosti a šibalsky utrousí: "Spí, nějak ho to zmohlo." Přinutím se nehltat očima, jak se jí přitom pod župánkem lákavě zavlní výmluvně se rýsující ňadra nezanedbatelné velikosti, jejichž vrcholky se vypínají do dvou dobře viditelných špiček. "Šarlota, to je zajímavý a neobvyklý jméno.", zabrousím na neutrální půdu. "No jo, trochu moc exotické, ale poprvé jsem to plácla, a ono se to chytilo.", ukáže černovláska v širokém úsměvu zoubky jako perličky a můj pocit, že tu jde o jakési vtipné nedorozumění, stále sílí. "On mi zase ten tvůj Igor tvrdil, že se jmenuje Kevin.", pokrčí rameny. "Ty, Šarloto, ty asi nejsi Igorova sestřenice, že ne?", jdu rovnou k věci. "Sestřenice ... tohle ti řekl?", rozesměje se upřímným, zvonivým smíchem, pak zvážní a s přehnaně seriózním výrazem zavrtí hlavou. "Ne, nejsem sestřenice. Jsem společnice. Eskortka. Někdo říká i děvka nebo dokonce kurva, ale to zrovna nepreferuji. Když už tak kurvička, to je takové skoro mazlivé. Což ke mně sedí." "Hm, já si říkal, že Igor asi nemá příbuzné na Moravě.", prohodím bezmyšlenkovitě, protože dívčin hanácký akcent nejde přeslechnout, zatímco v duchu zpracovávám, že můj kolega a jeden z mála ukrajinských pilotů, jejichž papíry byly při žádosti o místo v pořádku, si prostě objednal holku za peníze. "Dáš si kávu?", mrkne na mě společnice, a jelikož se přitom předkloní k rychlovarné konvici tak příhodně, že mám parádní výhled z boku na její poprsí i konturu hezkého zadku, nejsem proti. "Já tedy nejsem jenom to, co jsem říkala., aby sis zase nemyslel...", prohodí na vysvětlenu, když se posadíme ke kafi a jí se snažím moc necivět na žlábek mezi jejími kulatými ňadry, odhalenými v župánku zepředu skoro až k bradavkám. "Studuji na vysoké, ale Praha něco stojí, rodinné zázemí jaksi nefunguje... a na klasické brigády já moc nejsem. Zato nemám problém s nahotou, jak sis asi všiml.", dodá pobaveně a já se zastydím, že ji tak očumuju. "Od mala jsme chodili na nudistickou pláž a do sauny, takže jsem brzy věděla, že kluci mají pindíka tam, co my holky pipinku, že velkým slečnám se zachlupatí... šokuji tě?" "Naopak, jsem nadšenej, já na nudistickou pláž nikdy nevkročil." "Taky ráda provokuji. Pamatuji si, jak mě ve čtrnácti málem vezli z tábora domů, když jsem si na koupálku sundala horní díl plavek." "To musel být zbytek oddílu bez sebe." "To ano, kluci nadšením, holky závistí. Prsa mám od dvanácti.", vypne černovláska pyšně hruď, až ležérně zavázaný župánek dál neudrží její horní objem a ňadra jí vyklouznou zcela. "Jejda! Dobrý den, kozy ven!", rozesměje se, aniž by se namáhala si neposedná prsa znovu zahalit; tahle slečna opravdu s nahotou problém nemá. "Taky jsem jednou v lidušce, když kluci skandovali, že chtějí malovat akt, a učitel tvrdil, že se nedá sehnat modelka, postála nahá. Bylo tehdy teplo,měla jsem jen šatečky, stejně pod nimi na ostro...", dobírá si mě dál a já se snažím nesjíždět očima mezi její hezky opálená stehna, kde přesto několikrát zahlédnu obrysy dohladka vyholené mušličky. Je mi jasné, že se maličko vytahuje, ale jako záminka k okukování jejích půvabů se to hodí. "Tak hledím, že bys možná také měl zájem.", nevydrží nakonec mé kradmé pohledy, vstane, nechá si župánek spadnout k nohám a nahá jako Eva udělá s úsměvem pukrle. Má krásně vysportované, ale přesto na správných místech lákavě žensky zaoblené tělo, nádherné trojky s drobnými tmavými bradavkami, na hezky opálené kůži ani stopu po obrysu plavek, zřejmě solárko nebo opravdu nudapláž. "Je to hodně lákavé, ale já ... já...", koktám, až se rozesměje. Pak se otočí, ohne se do kabelky, až mi z pohledu na její kulatý zadek a mezi stehny semknuté pysky baculaté mušličky zacuká v rozkroku, a podá mi s úsměvem navštívenku s telefonním číslem. Když nejistě v prstech otáčím světle růžovým papírkem se dvěma srdíčky, černou škraboškou a jménem Charlotte, znovu se zasměje a podá mi druhou. "Někteří muži nosí raději v peněžence tuto verzi." Teď se zase musím smát já, protože na decentnější variantě stojí "Výuka rétoriky a správné výslovnosti", což je zřejmě dokonalá kamufláž."Pochopila jsem, že jsi zadaný, ale kdybyste třeba chtěli s partnerkou oživení, nabízím se i do trojky.", mrkne na mě. "Dovedu zahrát třeba odvážnou kamarádku nebo povolnou kolegyni, však ne nadarmo studuji ... no, to je jedno, co studuji. Prostě jsem diskrétní a přesvědčivá. A taky zdravá, dávám si pozor, mám se ráda a nepřeháním to. Je to opravdu jen přivýdělek."

"Ty, Sašo, je možný, že si některý holky na vysoký přivydělávají prostitucí?", prohodím zamyšleně další večer. "Jak tě tohle napadlo?" "Ale, brácha má nějakou kámošku, její rodiče se rozvedli, holka to nějak finančně nezvládá, a tak prý jde na to takhle.", zamluvím pravou příčinu své otázky. "Hm, asi se to občas stane. Když jsem studovala peďák, o jedné v ročníku se tohle říkalo. Dnes stačí dát si někde na netu inzerát, koupit si druhou simku do mobilu, a když má navíc holka kde, asi je to raz dva.", pokrčí Saša rameny. Další rozpravy na to téma utne zvuk zvonku, následovaný tlumeným rozhovorem v předsíni, po němž do místnosti vpadne štíhlá blondýna s výrazným nosem a extravagantními brýlemi, vteřinu na mě zírá, pak se zasměje a přikývne: "Jo, hezkej, Moc! Jsi mrcha, Sašeno, bledá závist." Než se pokusím pochopit, co má tohle znamenat, za blondýnou se objeví Saša a s utrápeným výrazem vysvětlí: "To je Nora, má kolegyně z gymplu a taky sousedka ze třetího patra." "Ježiši, jasně, sorry, jsem trapka!", plácne se bloncka do čela a potřese si se mnou rukou. "Nora. Fyzika a matyka. Prej na to i vypadám. Vypadám?" Než stihnu cokoliv říct, mávne rukou a posadí se. "Nechceš si na chvíli sednout?", vzdychne Saša tak, že každému by došlo, že to není vítané, ale Nora radostně přikývne a zeptá s, kde máme víno. Saša znovu vzdychne a dojde pro láhev a tři skleničky. "Ty jo, slušný, tos Saše přivezl ze světa?", ohodnotí Nora jí stěží známou vinětu a všem nalije. "Tak co, děcka? Dáme si kanastu nebo trojku?", nadhodí, když si cinkneme, a já si uvědomím, že od chvíle, kdy sem vtrhla, skoro nejsem s to promluvit. "Ježiši Noro, nech toho! Jak puberťačka, fakt. Já bych se stejně před tebou styděla.", zavrtí Saša s pohoršeným úsměvem hlavou. "Ty jsi blbá, Sašeno! Vídám tě ve sprše dvakrát týdně po józe, mám tě nakoukanou. Myslím, žes hezky zhubla. No jo, máš pohyb, jak vidím.", utrousí kamarádka. Saša se naštěstí upne na tu méně košilatou část komentáře a s kritickým výrazem si stiskne faldík v pase. "Zhubla? Myslíš?" Konverzace se následně stočí na bezpečnější téma ženského hubnutí, což mi kromě dvou, tří ne právě pochopených ironických poznámek skýtá přece jen bezpečnější půdu pod nohama. Saša Noru následně vypoklonkuje hodně po desáté, pak omluvně pokrčí rameny a vzdychne: "Když ona je jedna z mála normálních u nás. A taky dlouho bez chlapa. Rozvedená a nešťastná." "Sašo, ty přece nejsi ani rozvedená, ani nešťastná.", usměju se a zkusím léčbu láskou. Saša zase, jakmile ji obejmu v pase, zavře oči a prohne se, takže vzápětí už tisknu její prsa a palci chtivě třu nabíhající bradavky.

Poprvé si to rozdáme v předsíni a je v tom kromě vášně i maličko vzrušujícího risku: Pavlík spí, jistěže tvrdě, hned naproti. Saša se ale nebrání mým chtivým prstům, které jí, hned jak vypoklonkuje kolegyni, stisknou okraj kalhotek a stáhnou je do půlky stehen. Kleknu si, zabořím jí obličej do rozkroku a chtivě laskám její prcinu, která vlhne a rozevírá se mému jazyku. Zabrnkám na vzrušený poštěváček, pak vsaju baculaté pysky, chvilku je pocumlám s vniknu jazykem do štěrbinky, kterou mi s tichým vzdychnutím na něj vzápětí narazí. Bože, ta tak neskutečně teče, myslím si, ne poprvé, když ji lížu a rukama tisknu její zadnici. Pak se otočí a samozřejmost, s jakou ta plachá laň vysadí prdel a rozkročí se, mi na vteřinu přivodí nepříjemnou myšlenku, že možná nejsem první, kdo se pokouší využít interiérové řešení téhle předsíně k amorózním hrátkám, protože snad až příliš sebejistě hmátla po dvou věšácích, které jí poskytly oporu pro ruce. Ale copak se na ni mohu zlobit, když mě vzápětí nechá vniknout do své mokré prciny, nastavuje mi ji, až se jí kozy natřásají, jak přirážím, a nakonec mi ho vkleče tak fantasticky vyhoní na svá prsa? Cítím, že z vlastní vůle tonu v domácím štěstí.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

AirRunner
11.3.2019 18:34
Tak vlastnit už je luxus. Alespoň pro mě. Nicméně neni to zrovna finančně nejdostupnější způsob cestování. Jen hrozně uspokojující a vzrušující. Pokud to tedy někdo nemá jako zaměstnaní, pak je to pravděpodobně spíš rutina.
Kolik startů tolik přistání kolego. :-)
ilkren
7.3.2019 17:17
Máte pravdu, ale kolik nás je, těch co mají C172 :-) A on si taky chtěl u paničky šplhnout.
AirRunner
7.3.2019 14:31
Tak s tim Chorvatskem letecky si dovoluji nesouhlasit, na Brač s C172 z 5h, kolega autem naproti na Makarskou 14h. :-)))
Ale proti gustu....

Jinak povídka čtivá, vzrušující. Skoro jsem se tam viděl. *2*
Rmnka
Rmnka VIP
2.3.2019 23:19
Bezva rozjeté!
zenapo40
26.2.2019 16:29
No... jednu chybu by to mělo...*4* *3*
bolb41
26.2.2019 09:11
Opětovně super a bez konkurence *114**114**114**114**114*
Martin-80
26.2.2019 05:39
Jako vždy 1*
Annaaa
26.2.2019 02:00
Čte se to samo, jako vždy
Missmondo
25.2.2019 15:56
To nemá chybu ....skvělé
R_Deschain
25.2.2019 15:47
pokračování s "fyzika a matika" by bylo super. nicméně mě docela překvapilo, jak dobře zná ty praktiky "inzerát na internetu, druhá simka..." jsem moc zvědavý, jak to bude pokračovat.