Kalhotkové patálie 2

25. 2. 2019 Bob69Romil

Od našeho dobrodružství s Radkou uběhl týden. Zatímco já sbíral vnitřní odvahu a hledal důvody k pokračování nevěry, tak ona, podle svého přesvědčení užívat si bez závazků, to zřejmě vůbec neřešila. O to víc mě překvapilo její zavolání.
„Ahoj Radko, děje se něco?“
„Nazdar ženáči. Nechceš si vyrazit se mnou na koncert?“
„Na jakej?“
„No přece na pořádnej metalovej nářez. Nebudu lákat chlapa s hárem, co chodí v triku Iron Maiden na Moravanku nebo Davida.“
„Jak víš, že mám triko Mejdnů?“
„Buď máš krátkou paměť, nebo ti stojí ženuška na vedení. Sice je to zvláštní kombinace, ale vzpomínám si, že k němu nosíš červené kalhotky,“ rozesmála se při vzpomínce na naše první setkání.
„No jo, máš pravdu. Ale ty zrovna na metalistku nevypadáš,“ odpověděl jsem a v duchu si představil její elegantní kostýmek obepínající krásné ženské křivky.
„Ty přece v práci taky nosíš montérky, tak se nech překvapit. Zařídíš si opušťák u generálky na úterý večer?“
„ Jo, jasan. To zmáknu. A co lístky?“
„Ty už mám. Sponzorský volňásky, takže to nijak neřeš. Budu se těšit, ahoj.“
„Tak ahoj,“ oznámil jsem tůtajícímu mobilu. A došlo mi, že ani nevím, na koho půjdeme. Nezbývalo, než trošku zagooglit. Sice jsem kapelu podrobně neznal, ale z ukázek na youtube zněla zajímavě.

Jako obvykle jsem si večer v posteli četl a žena sledovala nějaký nekonečný seriál. Televize ztichla a po chvíli se objevila Monika v ložnici. Mrknutím na budík jsem zjistil, že dnes nějak brzo. Shodila župan a vklouzla do postele. Byl jsem rozhodnutý dočíst odstavec a zhasnout světlo, aby zbytečně nehudrovala, jenže ona se ke mně natočila a chvíli mě mlčky pozorovala.
„Jsi v pořádku? Není ti něco?“ zeptala se nečekaně.
„Proč?“
„No už asi dva týdny jsi na mě nic nezkoušel. Už se ti nelíbím?“
„Ne! Teda jo! Líbíš,“ breptal jsem zaskočený.
„Ty už mě nemiluješ?“ pokračovala ve výslechu a nasedla si přitom na můj klín. Její macatá stehna mě dokonale obklíčila.
„Jo, jen jsem teď nějakej unavenej,“ zkusil jsem použít její obvyklou výmluvu. Jenže z opaku mě usvědčil rychle tuhnoucí úd, což nemohlo ujít Moničině pozornosti.
„On moc unaveně nevypadá,“ zavrtěla se spokojeně a rozhoupala tím kozy. Můj statečný bojovník se rozhodl vzdorovat obklíčení a postavil se na odpor. Zrádce jeden. Monika se mírně posunula a hrábla rukou do pyžama. Sevřela ohon a pomalými pohyby zápěstí klouzala tam a zpět. Držel jsem v rukách knížku a jako omámený sledoval objevující se žalud.
„Vypadáš vyděšeně,“ zhodnotila můj pohled.
„No po posledním fiasku si mě dneska zaskočila nepřipraveného.“
„Promiň Ondrášku, byla jsem trošku rozhozená. Ale dnes jsem fakt nabuzená a vynahradím ti to,“ dodala.
„Nabuzená? Z čeho tak najednou?“
„No když ono se ukázalo, že Manuel Jacintu nepodváděl a byly to jen intriky Josého.“
Jakej Manuel a Jacinta pro boha. Co to je za lidi?“
„No z toho seriálu. Ale teď se vezmou. To je tak romantický,“ rozplývala se, zatím co já byl v šoku.
Monika se nadzvedla a natlačila si ptáka mezi pysky. Zprudka dosedla, až jsem vyheknul. Ten seriál jí fakt musel vzrušit, protože byla krásně mokrá. Knížka mi vypadla z rukou, když jsem se natáhl po rozkývaných kozách. Pohrával jsem si s nalitými bradavkami a střídal to s masírováním celých prsou. Monika byla opřená dlaněmi o moji hruď a zadnicí kmitala jako jojo. Faldy na břiše se jí vlnily rytmem rozbouřeného moře. Po chvíli změnila taktiku a vrtěla pánví dopředu a dozadu nebo s ní kroužila. A znovu se vrátila k přirážení s takovou vervou, že jsem měl obavu o moji ošatku s vejci. Pokusil jsem se více roztáhnout nohy a skrýt koule mezi stehna před dopadajícím bucharem, ale sevření macatých stehen mi to moc nedovolilo. Naštěstí Monika už rudla námahou. Chtěl jsem se zvednout a přetočit jí pod sebe, ale zarazila mě.
„Říkal jsi …, že jsi … unavenej, tak … lež. Já se … o všechno … postarám,“ hekala.
Takhle rozdováděnou jsem jí dlouho nezažil. Navíc po minulém otráveném představení byla dnes jako vyměněná. Po delším půstu jsem byl brzo na vrcholu.
„Mony, už budu,“ zafuněl jsem.
„Vydrž. Ještě chvilku vydrž,“ žadonila a jednu ruku si přesunula do klína. Trošku se zaklonila, aby si mohla dráždit poštěváček. Kmitala po něm prsty a sténala vzrušením i námahou dohromady. „Stříkej! Pořádně mi jí prostříkni!“ hulákala a koleny mi drtila žebra.
S velkou úlevou jsem vypustil zadržovaný tlak a jedna dávka spermií se valila za druhou do pulzující pochvy. Vzpínal jsem boky jako krocený hřebec a plnil tu zdánlivě bezednou jeskyni. Zchvácená Monika se ke mně svalila a oddychovala jak sprinter po dvoustovce.

V úterý jsem na sebe navlékl klasickou metláckou uniformu skládající se z riflí, riflice a černého trika s logem. Nakonec jsem zvolil klasiky Motörhead. Radka mě vyzvedla a vyrazila mi dech svým vzhledem. Místo luxusního kostýmku na sobě měla černé tričko, koženou bundičku, koženou minisukni s rozparky na bocích a síťované punčochy. Okolo pasu se skvěl široký pásek s pyramidami, na rukách plno náramků a na krku řetízek s pentagramem. Havraní hřívu měla načesanou a přizdobenou jemňoučkými třpytkami. Jen obyčejné botasky k tomu moc neladily. Ukázala mi kotníkové lodičky na vysokém podpatku s blyštivými sponami. Měla je uložené na zadním sedadle a dodala, že v nich by se jí blbě řídilo. Cestou pořád vykládala, jak tuhle kapelu miluje už od svých nácti. Zaparkovat poblíž haly se nám nezadařilo, ale vecpali jsme se na jedno hlídané parkoviště. Nejdřív jsem musel podlézt závoru a přesvědčit místního dědulu z obsluhy, že moc místa nezabereme.
„Jo ták, vy máte malýho. Tak jestli si slečna poradí a strčí si ho tam,“ hulákal nahluchlý děda, když zvedal závoru a navigoval Radku, kam má zajet.
„Slečna si už poradila i s velkým, tak si určitě poradí i s malým,“ zašprýmovala dvojznačně Radka a podle pokynů natěsnala Hyundai do kouta parkoviště těsně vedle maringotky personálu. Dveře u spolujezdce sice nešli otevřít, ale mohli jsme v klidu vyrazit do haly.

„Vezmeš mě na záda?“
„Cože?“ zařval jsem do rámusu valícího se z Marshallů.
„Jestli mě vezmeš na ramena?“ zavřískla mi Radka znovu do ucha.
Neměl jsem obavu, že bych jejích necelých padesát kilo nezvládl, ale netušil jsem, jak jí dostat bezpečně nahoru. Naštěstí se našla spousta ochotných rukou. A podle Radčiných zapištění i nenechavých, které si za svoji pomoc hned vybraly odměnu sáhnutím na zadek. Konečně se mi usadila na ramenou jako na rozhledně. Hned se začala různě vrtět a pohupovat do rytmu skladby. Nebýt v kotli tak našlapáno, tak bychom se už asi váleli na zemi. Takhle jsme se kymáceli v moři ostatních hrozičů a různě se od nich odráželi.
Najednou se mi v zorném poli mihl jako větrník stín čehosi roztočeného. Zpěvák během zpěvu divoce gestikuloval na jednoho z kameramanů na podiu a ukazoval mu do publika směrem k nám. Na obřím plátně se mihl obraz, zaostřil se … a všichni zírali na prsa. Na Radčiny rozhoupané kozy! Točila srolovaným tričkem a stehny mi svírala krk jako v kleštích. Ozvalo se pochvalné pískání a burácení davu. Radka si obě ňadra podepřela a provokativně s nimi zatřásla, což vyvolalo další vlnu pískání.
„Nice fucking tits,“ ohodnotil je zpěvák během kytarového sóla.
Radka se stále vlnila podle hudby, když mi náhle křečovitě objala rukama hlavu. Ucítil jsem, jak jí vibrují svaly na nohách, za které jsem jí držel. Přestože v hale byla sauna a potil jsem se už předtím, tak teď jsem ucítil pramínek stékající po zádech. Jenže to nebyl pot, ale Radčina milostná vláha. Ta neřestná mrcha se udělala jen tím, jak se mi třela kundičkou o krk a její idol jí pochválil kozy.
Ploužák dohrál a Radka se svezla dolů. Objala mě okolo krku a vlepila vášnivou pusu. Oči měla rozzářené a v obličeji výraz naprosté blaženosti.
„Bombááá! To bylo božííííí,“ vřískala nadšeně a poskakovala jako čertík. Jen já věděl, že nemyslí právě dohranou písničku. V tlačenici se soukala do trička, které se lepilo na zpocenou kůži a odmítalo se posunout přes vytrčené bradavky.

„Musím si ještě odskočit,“ zahulákala mi do ucha, když jsme se šourali v davu ven z haly. „Podruhé už nebudu stát frontu na ty místní zasviněné hajzlíky.“
Jenže stejný nápad nejspíš měla spousta dalších návštěvníků koncertu. Přilehlý park, přes který se valila většina lidí směrem k metru, byl posázený siluetami postávajících chlápků u stromů. Radka zamířila dál od cesty z dohledu případných slídivých očí, kam lampy svítily jen slabě. Bez okolků si stáhla kalhotky a vrazila mi je do ruky.
„Na, podrž mi to.“ Přidřepla u křoví, podkasala rukou sukni a druhou se opřela o stromek. Ozval se úlevný vzdech společně se syčivým zvukem močení.
„Ty nebudeš?“ otázala se, když jsem jenom tak přešlapoval otočený k ní gentlemansky zády.
„No rád bych, ale teď to nepůjde.“
„Snad se nestydíš?“
„To ne, ale my tu totiž stojíme dva. S tvrdým to prostě nejde. Stojí mi celou dobu od chvíle, kdy ses mi udělala na zádech. A teď si tomu ještě přiložila,“ vykládal jsem a pohrával si s kalhotkami.
„Tak toho využijeme,“ zavrněla a objala mě zezadu. „Byl by to hřích nevyužít, když ti tak pěkně stojí.“
Hned poté, co mi ptáka osvobodila z kalhot, jsem jí otočil a přistrčil ke stromu. Opřela se o kmen a mírně se rozkročila. Její kalhotky mi překážely v ruce, tak jsem si je navlékl na zápěstí. Byl jsem nabitý ohromnou energií z koncertu a do toho nadržený předcházející situací. To vše se promítlo do mého intenzivního přirážení. Vyhrnul jsem Radce tričko a rukama chtivě jezdil po odhalené kůži. Hnětl jsem pevná prsa, tahal za zduřelé bradavky, masíroval boky, občas plácnul po vzpínajícím zadku, ale hlavně šukal tu nadrženou kundičku. Radka házela hlavou a kroutila zadkem jako brazilská tanečnice. Občas jí uniklo i hlasitější zasténání, ale snažila se krotit. Kalhotky navlečené na zápěstí plandaly a překážely mi ve smilném osahávání. Náhle mě osvítila pomstychtivá myšlenka za horkou chvilku, kterou mi Radka připravila minule. Bleskově jsem jí je navlékl okolo krku a zatahal za ně jako za opratě. Jen zaklonila hlavu, prohnula se v zádech a dál svůdně vrtěla zadkem.
„Hele, koukej!“ zamumlala.
Polekaně jsem se rozhlédl po setmělém prostranství a marně hledal, co jí zaujalo. „Co mám vidět,“ zafuněl jsem a znovu se dal do přirážení.
„Houpačka. Támhle,“ ukázala na strom kousek od nás.
„Kurva, já se leknul, že nás zase někdo načapal a ty čučíš na houpačku,“ ulevil jsem si.
Vysmekla se z mého objetí a přecupitala na svých jehlách k vedlejšímu stromu. Na dvou lanech tam viselo dřevěné sedátko. Než jsem si povytáhl kalhoty a došel k ní, tak už se lehce houpala. Zaklonila se dozadu a široce roztáhla nohy. Chytil jsem jí za zadek a zarazil ptáka znovu do kundičky, až to hlasitě mlasklo. Čirou náhodou měla houpačka přesně tu správnou výšku. Radla si opřela lýtka o moje ramena a já mírně pohupoval s houpačkou, aby kundička pěkně klouzala po tvrdém ohonu.
Uchopil jsem kalhotkový obojek a přitáhl si Radku k polibku. Naše jazyky se vášnivě proplétaly, když se náhle odklonila. I v tom šeru jsem spatřil v jejích očích potměšilé plamínky. Nečekaně mi přetáhla přes hlavu volný otvor kalhotek a symbolicky nás tak k sobě spoutala. Než jsem stihl zareagovat, tak se mi znovu drala jazykem do pusy. Jednou rukou se mě držela okolo krku a druhou si honila poštěváček. Občas se zatahala za chloupky na podbřišku nebo se jen lehce přes něj pleskala prsty. Pracovala tak intenzivně, že se během chvilky udělala. S hlavou zakloněnou tiše sténala přes sevřené rty a její kundička mi masírovala ocas silnými stahy.
Trošku jsem zpomalil a nechal jí vychutnat naplno orgasmus. Když se zklidnila, bylo na čase oznámit, že už to dál nevydržím. Skopla nohy na zem a málem nás oba uškrtila na kalhotkách, když se vrhla k cukajícímu péru. Podařilo se jí vyvléknout na poslední chvíli, aby polkla tmavý žalud v okamžiku prvního výstřiku. Rukou mi ptáka toužebně honila a koule jí přitom pleskaly o zápěstí. Svíral jsem v rukách obě lana houpačky a vychutnával si božský pocit vyvrcholení do mlsných úst. Mazlivé dotyky jazyku na uzdičce na mě působily jako elektrické impulsy. Když skončilo křečovité škubání v koulích, tak ptáka doždímávala, aby mohla vysát i tu poslední kapičku. V náhlém návalu extáze jsem zvedl hlavu k nebi a táhle zavyl jako vlk. Radka si spokojeně pomlaskla a olízla rudé rty. Hned nato mi vlepila vášnivého francouzáka s jazykem ulepeným mojí mrdkou.

Naše spontánní šukačka byla velmi intenzivní rychlovka. Ještě jsme se stihli vmísit mezi opozdilce proudící z koncertu a nakonec jsme došli k parkovišti. Cestou opadla hladina hormonů a vrátila se nyní už bolestivá potřeba močení. Jenže jsme procházeli ulicí, kde se nebylo kam ukrýt. Konečně u brány parkoviště jsem se oddělil, abych ulevil přeplněnému měchýři. Radka vyrazila napřed, protože se musela přezout do botasek. Byl jsem rád, že se nablízku nacházelo jakési křoví, které mě částečně skrylo. Nadarmo se neříká, že dobře se vychcat je lepší než špatná soulož.
Parkoviště postupně šnečím tempem opouštělo jedno auto za druhým. Zamířil jsem dozadu, kde jsme parkovali. Kousek od nás u jednoho auta postávala skupinka čtyř kluků a pokuřovali. Jeden z nich něco ohnivě vykládal ostatním. Když jsem se přiblížil, tak ztichnul a zíral na mě s otevřenou pusou. Prošel jsem okolo nich a za zády se mi ozvalo vlčí zavytí. Trhnul jsem se sebou úlekem a to už se k původně jednomu hlasu přidali další. Mezitím Radka povyjela autem ven, abych si mohl nastoupit.
„Co blbnou, hovada zkouřený?“ zeptal jsem se Radky, jako kdyby měla mít patent na vědomosti.
„Když si sundáš ty kalhotky z krku a vrátíš mi je, tak ti to prozradím, ty můj vlkodlaku,“ posmívala se mé nejapnosti.
„No do prdele!“ zahořelo mi v pilinách. Strhl jsem titěrný kousek černé látky z krku, jako by byl rozžhavený. „Takže jsme zase šukali v přímém přenosu? Snad to ten vůl nenatáčel a nepověsí to někam na web.“
Radka se bezstarostně rozesmála a při průjezdu okolo vyjících mladíků na ně udělala oplzlé gesto naznačující kouření ptáka, což způsobilo další vlnu vytí.