Kalhotkové patálie 3

4. 3. 2019 Bob69Romil

Cestou z koncertu jsem v autě nakousnul téma dalšího pokračování v našem vztahu. „Hele Radko, sice obě naše schůzky byly moc vzrušující, ale užít si někdy v klidu, by mělo taky svoje.“
„Jak to myslíš?“ zeptala se, zatímco upřeně sledovala ubíhající silnici.
„No myslím třeba měkkou postel, zatažené závěsy na oknech nebo zavřené dveře,“ začal jsem nabízet varianty.
„Tak zkus ukecat ženu, aby nám jednou za čas uvolnila ložnici,“ šokovala mě odpovědí.
„Jsi blázen? Myslel jsem, že bysme se sešli třeba u tebe.“
„Nemám nic proti posteli, ale u mě to nepůjde. Bydlím s babičkou. Je hodně nemocná. Starám se o ni a nerada bych, aby jí klepla pepka. Je stará a pořád si myslí, že jsem její malá hodná holčička.“
„Chuděra. Kdyby tušila, jak se její holčička umí houpat na houpačce, tak jí asi fakt trefí,“ zasmál jsem se při vzpomínce na čerstvou zkušenost.
„To jo,“ uchechtla se. „Takže nám zbývají jen ty adrenalinovky nebo si někde zaplatit pokoj. Jenže mě nejvíc vzrušuje právě ta možnost, že nás někdo načape,“ odhalila Radka důvod svých bláznivých nápadů.

Utahaný z fušky jako soumar, jsem se těšil, až dorazím domů a dám si něco k jídlu. A následně zaujmout polohu ležícího střelce u televize a pustit si fotbal. Jenže skvěle nalinkovaný plán vzal za své, když zazvonil mobil. Zarazilo mě, že volá Radka.
„Ahoj,“ promluvil jsem záměrně bez oslovení jménem, protože na některé věci má Monika neskutečně zacílený radar. Snažil jsem se pokud možno o klidný tón, i když tep mi pulsoval nebezpečně vysoko.
„Musíš hned přijít,“ vychrlila na mě.
„Co blázníš? Co se děje?“
„Praskla mi voda v koupelně. Pospěš si prosím,“ pobízela mě slyšitelně panikařící Radka
„Zavři hlavní …,“ už jsem nedopověděl, protože ve sluchátku se ozývalo jen tůtání.
„Kam se ženeš?“ zajímalo samozřejmě Moniku, když jsem se kvapně oblékal a vytahoval z komory brašnu s nářadím.
„Áále, Štefanovi prdla voda.“
„No, aby ses nepřetrhnul! To si to nemůže udělat sám?“
„Vždyť víš jak je nešikovnej. Ještě by si ublížil.“
„To, že nám kape kohoutek u dřezu, je ti jedno, ale pro druhý by sis hnáty zlámal, jak se ženeš.“
„Čím dřív to udělám, tím dřív se vrátím. A opravím i ten náš. Slibuju. Fakt jsem si nevšimnul,“ nasadil jsem kajícný tón a ukončil hrozící hádku letmým polibkem na tvář. Inu, slibem nezarmoutíš.

Naštěstí Radka bydlela jen o dva bloky vedle ve starší zástavbě, což jsme zjistili po naší první schůzce zakončené kontrolou městských policajtů. Bral jsem schody po dvou do třetího patra. Trochu ve mně bublalo, že mi Radka típla hovor. Zazvonil jsem a chystal se jí to lehce vytmavit. Jenže když se dveře otevřely, tak jsem zmlknul ještě dřív, než jsem se na ní obořil. Místo té nóbl dámičky, tam stála nešťastnice ve zmáčených vytahaných teplácích ohrnutých nad kolena a v promočeném sepraném tričku. V ruce držela nacucaný hadr a po tvářích měla šmouhy od rozmazaného mejkapu. Zplihlé vlasy byly přilepené na obličeji a v očích zoufalý pohled vyděšené laně.
„Tak co se tu děje?“ zeptal jsem se nakonec celkem klidně.
„Tam,“ pípla a mávla rukou. „Je to ruplý a nejde mi to zastavit,“ zakňourala a neměla daleko k tomu se rozbrečet.
Bez dalšího ptaní jsem vrazil do bytu a zamířil do koupelny. Závada byla jasná na první pohled. Přívodní hadička do nádoby ke splachování záchodu byla rozšklebená a voda stříkala pod tlakem ke stropu. Malba už byla smytá až na omítku a jak voda stékala po zdi, tak i tam byla slušná mapa. Na zemi bylo vody jako v brouzdališti. Hned jsem se vrhnul k dřevěné desce, kryjící otvor do šachty se stoupačkami. Nebyl na ní žádný úchyt, ale nakonec se mi jí podařilo vyškrábnout. Zavřít ventil už potom byla brnkačka a syčení vody utichlo. Za tu chvilku jsem byl zmáčený stejně jako miss mokré tričko Radka.
„A je to! Můžeš se dát do úklidu,“ oznámil jsem vítězně.
„Ježiši, já sem taková kráva!“
Otočil jsem se a uviděl Radku sedět na bobku uprostřed té potopy. Po tvářích se jí koulely slzy jak hrachy a otřásala se doposud zadržovaným pláčem. Najednou jí na mokrém linu podjely nohy a posadila se do louže. Nedokázal jsem se ovládnout a rozesmál se. Zlostně se po mě podívala, ale pak jí asi došlo, v jaké je situaci a pláč přešel ve smích. Vytáhl jsem jí na nohy, odhrnul mokré vlasy z tváře a přidal laškovný polibek na špičku nosíku.
„Když sebou hodím, tak stihnu koupit novou hadičku, než zavřou. Zatím to tu vytři z nejhoršího, ať nevytopíš sousedy,“ zaúkoloval jsem jí, aby přišla na jiné myšlenky.
„Dobře,“ špitla poslušně. „Vem si klíče, ať nemusíš potom zvonit,“ vtiskla mi do dlaně klíčenku.
Ještěže bylo venku takové horko a triko na mě rychle uschnulo během mého úprku do železářství. S koupenou hadičkou jsem byl zpátky cobydup. Odemkl jsem si a přešel už vytřenou chodbou do koupelny. Radka klečela na čtyřech, stírala vodu hadrem a pobrukovala si nějakou písničku. Ale hlavně na sobě měla jen černá tanga. Mokré tepláky a tričko visely na šňůře nad vanou.
„Ty kalhotky sis měla taky sundat. Musí být celé mokré, jak si sebou plácla do vody.“
Ohlédla se přes rameno a přestala zpívat. „Nejseš náhodou specialista přes kalhotky ty?“ zeptala se a provokativně zatřásla prdelkou. „Už jsem si je převlíkla, ale mám obavu, že budou za chvíli mokré z jiného důvodu.“
„A co babička?“ vzpomněl jsem si na její důvod odmítání schůzek v klidu domova.
„Ráno jsem jí musela odvézt do nemocnice na vyšetření a vyzvednu jí snad už zítra.“
Trvalo to jen pár vteřin a místo zakoupené hadice jsem v ruce držel tu svojí. Stáhl jsem tanga ke kolenům a donutil Radku kolena střídavě nadzvednout, abych je mohl svléknout úplně. Přiklekl jsem a zkusmo projel rukou její ochlupený rozkrok. Spokojeně zavrněla a třela se zadkem o ztopořeného ptáka. Přitiskl jsem se k jejím zádům a rukama objal prsa. Bradavky rychle tuhly a Radka reagovala na jejich dráždění vzdycháním. Rukama se opřela o hranu vany a záda prohnula jako protahující se kočka. Sjel sem jednou rukou na břicho a mazlivým kroužením stále postupoval níž a níž. Konečně jsem zanořil prsty do chundelatého kožíšku v rozkroku. S potěšením jsem hladil hebký kožíšek a prsty čechral kudrliny. Přejel jsem přes pysky a trochu je zmáčkl při cestě zpět. Rozevřely se a můj prostředníček zavadil o odhalený poštěváček.
„Jóóó,“ zasténala Radka rozkoší. „Pokračuj, prosím,“ žadonila a zadkem se mi pevně vmáčkla do klína.
Projel jsem prostředníkem kousek do vlhnoucí kundičky a s mokrým od její šťávy se vrátil k dráždění milostné fazolky.
„Jo, jo! Nepřestávej!“ nařizovala mi. Přitom si prostrčila ruku mezi stehny a odtáhla se ode mě. Drapla mě za ptáka a nasměrovala si ho do rozevřeného otvoru. Nepřestával jsem prsty masírovat klitoris a přidal krátké intenzivní šťouchy pánví. Radka visela hlavou a rukama přes hranu do vany a prsa se jí při každém přírazu přimáčkla k chladivým dlaždičkám. Chvěla se rozkoší a nakonec mi docela rázně odtáhla ruku, abych jí dál nemučil citlivý poštěváček.
Po zklidnění se zvedla a posadila na kraj vany. Vábivě roztažené nohy lákaly k prozkoumání chlupatého středu. Lačně jsem olizoval naběhlé pysky a i slzící otvor. Dobýval jsem se jazykem, až kam jsem dosáhl. Pohrál jsem si s plandajícími závojíčky, ale nakonec jsem celý nedočkavý zarazil nalitý úd tam, kam tak krásně pasuje. Zaklonila se a opřela rukama o protější hranu vany, čímž se krásně vyšponovaly kozičky. Chytil jsem jí za boky a projížděl kundičku celou délkou svého ohonu. Prsa se divoce rozskákala v rytmu mých přírazů. Radka mi upřeně hleděla do očí a špičkou jazyka si přejížděla pootevřené rty. Tentokrát bez varování jsem vytasil ptáka, postavil se a rychlými pohyby zápěstí se dodělal. Silné cákance mrdky dopadaly na našponované Radčino bříško. Trošku akrobaticky balancovala opřená o jednu ruku za sebou a druhou si požitkářsky hrála se spermiemi a mlsně prsty olizovala.
Ozvalo se drnčivé zvonění a neustávalo. Zřejmě ten kdosi zůstal opřený o tlačítko zvonku. Radka si chvatně navlékla župan a běžela otevřít.
„No to je dost!“ ozval se vzteklý mužský hlas. „Vy se tu rácháte ve vaně jako kachna a nám kape voda ze stropu.“
„Praskla hadička, ale už je to spravené. Omlouvám se a škodu vám samozřejmě zaplatím z pojistky.“
Radčino vysvětlení chlapíka zřejmě moc neuklidnilo a dál pořvával, kdo to prý opraví. Tím ve mně nastartoval ochranitelský pud a vyjel jsem na něj. Jenže jak jsem ve spěchu natahoval alespoň trenky, tak se k nim přimotaly Radčiny kalhotky. Visely mi u pasu jako indiánský skalp, čehož jsem si nevšimnul. Chlap sebou cuknul, přejel mě pohledem, zarazil se a asi usoudil, že by mohl utrpět nějakou tu ránu. To ho zklidnilo a radši chvatně opustil bojiště.
„Tak tentokrát to bylo o fous,“ oddechl jsem si.
„Děkuju, že jsi se mě … panebože, ty ses teda vymódil. No to bude keců po baráku,“ zanaříkala Radka a vyškubla tanga zpod gumy trenýrek.

Po návratu domů jsem zjistil, že naše baterie u dřezu je v takovém stavu, že bude třeba koupit novou. Monika při té příležitosti hned naplánovala velký nákup. Následující den jsme tedy vyrazili. Zboží se postupně vršilo ve vozíku a Monika poletovala mezi regály jako pilná včelička. Znuděně jsem se opíral o vozík, držel se poblíž a popojížděl podle pokynů. Najednou se ke mně Monika přitočila s tím, že si musí odskočit, protože má své dny a má problém s tampónem. Ujistil jsem jí, že se budu motat někde poblíž a dál sledoval nákupní cvrkot. Zaujala mě nabídka v jedné krásně vypasované sukýnce. Trošku jsem se zahleděl, a když jsem se otočil ke košíku, tak jsem strnul hrůzou. Na kovovém očku sloužícím pro zavěšení tašky visely červené kalhotky. Zděšeně jsem se rozhlédl okolo a kalhotky schoval do kapsy.
„Nazdar ženáči,“ ozval se za mnou nečekaně Radčin hlas, až jsem leknutím nadskočil. „Co tady šmíruješ? Kam tak rychle zdrhala ta tvoje generálka?“
„Ježiši Radko, co to zase vyvádíš? Běžela na záchod.“
„Paráda! Tak to máme plno času, než se vrátí.“ Chytla mě za ruku a postrkovala směrem k nedalekým převlékacím kabinkám. „Tady jsou totiž toalety mimo provoz a bude muset až na druhý konec. A tam je slušná fronta.“
Zapadli jsme do kabinky a spěšně odhalovali jen nezbytně nutné části těl. Rozepnutí poklopce u mých kalhot a vyhrnutí Radčiny sukně trvalo jen mžik. Nebyl čas se zdržovat nějakou předehrou nebo mazlením. Jen rychlá efektivní akce. Zpočátku bylo potřeba si vydatně pomoct slinami, ale za chvilku už péro klouzalo v tekoucí kundičce jako po másle. Ani jsem si ničeho nevšimnul, když se najednou zablesklo. A hned znovu a znovu. Radka si nás fotila v odrazu zrcadla. Vydrážděný její prostopášností jsem přidal na rychlosti a tvrdosti přirážení. Rukama zasunutýma pod halenkou jsem si pohrával s kůzlátky a mačkal tuhé bradavky. Tvář jsem měl zabořenou do havraních vlasů a líbal Radku na šíji. Položila mobil a rukou si hrála s poštěváčkem. Netrvalo dlouho a byl jsem vrcholu.
„Už budu!“ zafuněl jsem.
„Vydrž,“ zasténala roztouženě.
„To … nedám,“ zachrčel jsem.
Jen díky pohotové reakci se dokázala Radka otočit a polknout tmavý žalud do pusy. Jinak bych jí asi řádně naškrobil elegantní kostýmek. Seděla v dřepu, koukala na mě nahoru a rty objímala hranu žaludu. Honil jsem si péro a s úlevou pumpoval bohatou nadílku do hladových úst. Obě Radčiny ruce usilovně kmitaly v jejím rozkroku. Prsty jedné projížděly rychlým tempem skrz naběhlé pysky do vagíny, až to tichounce mlaskalo. Prsty druhé masírovaly klitoris a pysky zvenku. Radka poulila oči a tlumeně sténala rozkoší při svém orgasmu.
Důkladně mi péro vysála a jazykem olízala. Potom se postavila a nabídla mi ochutnat její šťávu z ulepených prstů, které jsem na oplátku s radostí ocumlal já. Vypotácel jsem se z kabinky jako opilý právě ve chvíli, když se poblíž objevila vracející se Monika.