Když se pilot může předvést

Paprsky odpoledního sluníčka, které rozzářily odbavovací halu starého ruzyňského terminálu, jsou už skoro jarní. Zatímco dospělí čekají na exkurzi spořádaně v houfu, děti včetně Pavlíka využívají poslední minuty k běhání sem a tam a dovádění na sedačkách. Při současném stupni bezpečnostních opatření je oficiální prohlídková trasa vlastně jediný způsob, jak můžu učitelce Saše a jejímu synkovi, v poslední době doslova leteckému fanatikovi, ukázat své pracoviště. Jsem rád, že průvodcem naší skupiny je Venca, zkušený praktik, co pracuje na letišti spoustu let. "Servus, tak jsi vyvedl rodinku?", zazubí se, když si to přihasí. "Holky z personálního povídaly..." "Holky z personálního jsou drbny a slepice." "No jo, šikovnej klučina.", nenechá se přerušit. "A panička taky hezká, sympatická...", dodá s potutelným úsměvem a dlaněmi opíše před hrudí dva oblouky. "Debile!", odseknu, ale v duchu se musím usmát při myšlence, že tím necudným gestem Saše určitě z horního objemu spíš ubral. Venca něco spokojeně zabručí, načež o pár minut později, když už jsme spořádaně nastoupení do exkurzního busu, mi vyvede kulišárnu, kterou jsem sice mohl předvídat, ale zaskočí mě zcela nepřipraveného: po krátkém úvodu prohlásí, že dnes máme velké štěstí, neboť je tu s námi i skutečný pilot, který jeho výklad jistě skvěle doplní, zazubí se a bez varování mi přistrčí mikrofon. Nedá se nic dělat, a tak si svleču svetr, kterým jsem maskoval košili s kapitánskými prýmky, a na střídačku s Vencou sypu do mikrofonu provozní detaily i sem tam nějakou tu veselou příhodu. Aspoň si můžu ověřit, že letecká uniforma pořád funguje; dvě zpočátku unuděné slečny na první sedačce přes uličku teď sledují výklad s až přehnanou pozorností a začínají po mně pomrkávat. Černovláska s tlustým copem si může být jistá, že její výrazné přednosti se i přes zelený svetr rýsují víc než výmluvně. Vedle sedící blondýnka, obdařená přírodou skromněji, to dohání tričkem s hlubokým výstřihem, který díky častému předklánění poskytuje štědrý výhled na dvojici malých ňader v černé podprsence, jejíž košíčky mají tendenci od nich v předklonu odstávat, takže několikrát zahlédnu světle růžové hroty na špičkách drobných prsů. Ačkoliv slečny neokukuji moc okatě, Saše mé kradmé pohledy neuniknou, a když se významně zamračí, maličko mě to zahřeje. "Není špatný, když tvoje stará trochu žárlí, aspoň se nepřestane snažit.", poučil mě před pár lety můj starší kolega Michal, když jednoho večera vytáčel svou ženu Kristýnu k nepříčetnosti infantilním koketováním s rozchechtanou blonďatou servírkou, ne nepodobnou slečně s malými ňadry, která si právě dala nohu přes nohu tak šikovně, že mi na vteřinu odhalila krajkový vršek punčoch na svých hezkých stehnech. Kristýna, jak to u starších, rozvedených kapitánů bývá pravidlem, výrazně mladší než Michal a v podstatě má vrstevnice, to ovšem tehdy viděla jinak. "Míša zase loví bobříka trapnosti.", ušklíbla se blahosklonně, když můj kolega vrkal na druhém konci baru tak usilovně, až blondýnečku rozesmál, a dala si přitom záležet, abych jí při posezu na barové stoličce viděl pod kratičkou minisukní na bleděmodré kalhotky s bílou krajkou. Když jsem cudně sklopil oči, protože vyjet po ženě svého kapitána jsem se opravdu neodvážil, zamračila se a dala mi aspoň nevyžádanou radu: "Pokud chceš ženskou bezpečně nasrat, chovej se jako teď Míša."

Když v nečekaném tandemu s Vencou dokončíme exkurzi, autobus nám hlasitě aplauduje. Copaté černovlásce přitom výrazná ňadra rytmicky nadskakují a blondýnka tleská tak freneticky, že i její podstatně menší poklady se hezky zavlní. Saša mě za výklad odmění pusou a dá si přitom záležet, aby to obě děvčata dobře viděla. Jejich zájem okamžitě padá k nule, logicky nás považují za rodinku. Pavlík kývne, jako že dobrý, načež s upřímností svým osmi let namíří prst na obrovský Airbus A380 společnosti Emirates a prohodí: "S tímhle taky lítáš?" Vedle stojící Venca se neudrží a nahlas se řehtá. No jo, děti vám to řeknou. Vylžu se z nepohodlné otázky tím, že mu v letištním krámku koupím s A380 tričko a frčíme na Dědinu. Přiletěl jsem před exkurzí z Toulouse, Saša a Pavlík mi dopřáli jedno z nečetných přivítání po návratu. V minulosti jsem jich moc nezažil. V době, kdy jsem začal lítat, bylo doma minové pole kvůli mé lapálii s bratrovou slečnou Terkou, díky kterému jsem naše do Prahy dlouhou dobu nedostal. A Nikola, se kterou jsem chodil v posledních letech nejdéle, na hraní dojemných scének v příletové hale vůbec nebyla. To už mi spíš nějakou tu "scénku" ráda připravila doma, když měla náladu. Vlastně to bylo docela vzrušující, jet z letiště a odhadovat, jestli mě tentokrát uvítá ve vytahaném triku u žehlícího prkna, anebo natažená lascivně na gauči v síťovaném oblečku. Pamatuju si, jak jsem se jednou na ni šíleně těšil a byl pak zklamaný, když mě pozdravila v kuchařské zástěře zpoza sporáku a snaživě hlásila, že bude skvělá polívka, i jak se mé zklamání změnilo v té vteřině, když jsem sporák obešel a zjistil, že je pod tou červenou zástěrou úplně nahá. Jak jsem jí zástěru chtivě vyhrnul, stiskl nedočkavě půlky jejího zadečku, až zapištěla a vzápětí se s hlubokým vzdychnutím prohnula, když jsem z oblin její prdelky rukou zamířil mezi stehna a přikryl dlaní pečlivě upravenou, sametově heboučkou prcinu, zatímco druhou rukou jsem neméně dychtivě začal ohmatávat nahé kozičky a hníst mezi prsty rychle nabíhající bradavky. "To se ani .... nezeptáš...jak jsem se měla?", mumlala na oko pohoršeně, ale podle toho, jak zároveň vycházela svou mušličkou naproti mé dlani, se tento prohřešek zdál být prominutý. Rozevíral jsem jí oholené závojíčky čím dál víc doširoka, na prstech cítil její vlhkost, líbal ji na krk a druhou rukou podepíral její ňadra s bradavkami jako anténky, až mi sama po hmatu rozepla poklopec a vytáhla mi péro. "Ty jsi ale nestyda! Jsem doma pět minut, a už se mi sápeš do kalhot!", pozlobil jsem ji, ale Nikča byla už tak rozdováděná, že si jen přitáhla můj ocas k vysazené prdelce a rozkročila se. Aspoň jsem vypnul sporák, pamětliv toho, že nejvíc úrazů se doma přihodí v kuchyni, než jsem vyhověl její toužebné póze, s jakou se mi nabízela, a s několik dní potlačovanou touhou ji na stojáka zezadu ojel, až křičela a házela zadečkem naproti mému ptáku. Dodnes nechápu, že jsme ten hrnec na sporáku nepřevrhli. O nějaký týden později si k mému náležitému přivítání vybrala trochu konvenčnější, ale stejně příjemný způsob. Vrátil jsem se utahaný a trochu mě zamrzelo, že v kuchyni je tma, sporák prázdný. Chlapovi se ženská nezavděčí, jednou se těší na ni v sexy kalhotkách, podruhé na kus žvance. Žvanec se nekonal, sexy kalhotky taky vlastně ne. Po chvíli bloumání bytem jsem totiž uslyšel z pootevřené koupelny tiché šplouchání. Nikča se na mě zubila s hlavou vykukující z kopce pěny, pod kterou jsem nahmatal její pružné kozičky, jakmile jsem přiklekl k okraji vany. Vypnula hruď, aby její ňadra hezky vklouzla do mých dlaní, kterými jsem je vzápětí chtivě stiskl, a slastně se v horké vodě zavrtěla. Bradavky měla během chvilky jako dva kamínky, a když jsem je mezi prsty potahal, s přivřenýma očima a tichým oddychováním se začala nořit hlouběji pod hladinu, až se jí prsa krásně propnula. Když jsem jí sjel dlaní po plochém bříšku na pahorek, nenahmatal jsem ani chomáček chloupků, který si poslední dobou nechávala nad mušličkou, a vědomí, že se má milá pro mě oholila "na holčičku" mi prohnulo péro, beztak nabíhající vzrušením, do silné erekce. Nikča nastavovala své pohlaví mému laskání, hnětení a postupnému pronikání prstů do štěrbinky, až se po chvíli přetočila na břicho a vystavila nad hladinou zadeček. Když její kulatá prdelka s hladce se lesknoucími závojíčky oholené prciny vykoukla z pěny, chtivě jsem ji stiskl a vnikl do ní dvěma prsty. Tiše zasténala a pohodila zadečkem proti nim, až jsem v její úzké štěrbině rázem byl hluboko. Pak se hladina rozvlnila, jak začala začala na ně pičkou přirážet. Nečekal jsem, že pár minut po příjezdu už budu svou milenku, vzrušením i horkou koupelí zrůžovělou, vláčně prohřátou, krásně roztaženou a slastně oddechující, rytmicky prstit. "Ne ... přes .... tá ...vej!", vyrážela ze sebe na pozadí čím dál hlasitějšího cákání vody, jak se narážela na mé prsty, zatímco jednou rukou mi dychtivě rozepínala kalhoty. Vzhledem k zrychlujícím se pohybům boků jí to moc nešlo, ale rád jsem jí pomohl. Když můj čurák vystřelil ven, zmocnila se ho a začala ho zpracovávat prsty. To už slastí křičela nahlas a v příštích vteřinách mi prudké záškuby její pánve i táhlé zasténání ohlásily, že dosáhla svého. Několikrát ještě pohodila zadečkem, zahoupala jím, až mé prsty roztahovaly její prcinu, a vyčerpaně kleskla pod hladinu, kde chvíli ležela jako utonulá víla. Zvažoval jsem pár vteřin, které části uniformy zachránit na zítřek, serval ze sebe vše od pasu dolů, v duchu odepsal košili a skočil do vany na Nikolu. Vytáhl jsem si ji nad hladinu, přitáhl k sobě a zezadu do ní prudce vnikl. Pak už obava, kolik vody zůstane ve vaně a kolik zlije zbytek koupelny, byla zbytečná, protože během následujícího divokého šoustání Nikčiny pičky jsme ji skoro všechnu vycákali na podlahu. "Vytíráš, lásko. Já se tu cudně koupala, tys přijel a skočil na mě jak knížepán na služtičku.". okomentovala udýchaná Nikča s šibalským úsměvem tu spoušť. "Hele, služtičko, tohle mi zrovna cudné nepřipadá.", ušklíbl jsem se a poplácal její dohladka vyholenou kundičku, až to zamlaskalo. Ach, návraty z cest...

Radši zaplaším vzrušující, i když trochu bolestné vzpomínky; Nikola byla asi nejlepší ženská, s jakou jsem kdy vlezl do postele, a způsob, jakým jsme vztah ukončili, mi dodnes dělá bolístku na ješitné mužské dušičce. Navíc s erekcí, kterou mi to vzpomínání nutně vyvolalo, se špatně řídí. Po příjezdu na Dědinu zahrajeme po kdo ví kolikáté scénku, kdy na patře já "jako" odcházím ke služební garsonce a Saša mě "jako" zve na kafe nebo večeři, což obvykle rozčísne Pavlík, dnes mi chce ukázat novou variantu letiště z lega. Pak se začne odvíjet další z příjemných "rodinných" večerů. "Teda, musím se přiznat, dnes jsem na tebe byla pyšná.", usměje se Saša, když Pavlík usne a my sedíme u vína. "To, jak jsi zvládl komentovat tu prohlídku... ty jsi chodil na kurzy rétoriky?" Při zmínce o rétorice se mi vybaví navštívenka, kterou mi před pár dny dala eskortka Šarlota, když jsem ji potkal coby společnici pozvanou kolegou v naší služební garsonce, a trochu se ošiju; tu navštívenku s kamufláží v podobě kurzů rétoriky pořád v peněžence mám. "Tak proto jsi sbalila pilota, ne? Abys na něj byla pyšná.", usměju se sebejistě. "Sbalila? Spíš ty mě, ne? Jak jsi tehdy u nás po mně vyjel... já bych se neodvážila.", špitne má prsatá učitelka stydlivě, až ji zase musím chytit za nahá ramena a sjet po nich do výstřihu těch domácích šatů, které mám čím dál raději. Saša dá hlavu ke straně, zavře oči a začne zrychleně dýchat, když rukama stisknu její plná prsa a palci promnu rychle se vztyčující anténky bradavek. Zahlédl jsem ji prve pootevřenými dveřmi ložnice se převlékat do domácího a potěšil mě pohled na její nahá záda, když si vzápětí přetáhla šaty přes hlavu, takže absenci podprsenky jsem očekával. Maličko jí bradavky potrápím, prsty je mnu a potahuju, občas na jejich vrcholky zabrnkám, pak zase poškrábu nehty zlehka hrbolaté dvorce, nakonec jí vzrušením tvrdé cecíky stisknu a jemně zvednu až ven z výstřihu, takže se jí ňadra vlastní vahou propnou. Saša slastí vzdychá, dnes ale není jen pasivní příjemkyní mého laskání; po chvíli se otočí a stiskne mi přes kalhoty ptáka. Sice má oči pořád cudně zavřené, ale velmi necudně mi přes něj jezdí dlaní, pak dokonce rozepne kalhoty a vytáhne ho ven, ztopořený a s odhaleným žaludem. Skoro ji nepoznávám, když k němu skloní hlavu a začne mi ho od vrcholku ke kořeni jemně lízat, jazykem pošimrá i koule a pak se vrátí na žalud, který stiskne rty a začne sát. V návalu sobectví mám chuť si přitáhnout její hlavu k péru a přimět ji mi ho vykouřit, ale ovládnu se a jemně ji za prsa zvednu. Když se postaví, zbavím ji rychle šatů a zaútočím na gumu kalhotek, která se jí roztomile zařezává do bříška. Tentokrát má frndu zmáčenou vzrušením už ve chvíli, kdy jí kalhotky stáhnu na kotníky a přisaju se k ní. Přitiskne si mou hlavu do podbřišku, rozkročí se a nečekaně hlasitě vzdychá, jak jí projíždím jazykem mezi baculatými závojíčky, které se rozevírají a odhalují její mokrou mušli, pod vlhkými chloupky krásně vyrýsovanou. Poštěvák je naběhlý a při každém jeho olíznutí Saša zhluboka vzdychne. Když pak vniknu jazykem do její štěrbiny, zapře se prsty o okraj stolu a vychází mému jazyku vstříc pohyby boků, až její rozevřená mušle zkrápí mé tváře vlhkostí. I když se snaží své projevy prožívané rozkoše jako obvykle tlumit, ale když ji majetnicky popadnu za zadnici a střídavě jí saju prcinu a tvrdě útočím jazykem na poštěvák, přestane kousání do rtů pomáhat a Saša i skrz dlaň, přitisknutou na pusu, hlasitě sténá, zatímco mi vytrysknou na obličej její šťávy dvěma prudkými výstřiky. To už sotva přemáhám pro změnu já palčivou touhu ohnout prsatou učitelku o stůl a začít jí píchat právě vylízanou pičku.

Podobné přemáhání by nebylo nic zdravého, naštěstí Saša je po dosažení orgasmu rozhodnutá mi ho oplatit. Platí nevyřčené pravidlo, že zatímco mazlit a všemožně miliskovat se můžeme večer kdekoliv, na samotné milování se uchylujeme do její ložnice. Sice nevím, jaký názor by si Pavlík udělal, kdyby nás tu překvapil před minutkou, ale to, že s jednou nedávnou výjimkou, kdy se mi Saša oddala v předsíni, ji ojedu pokaždé v její posteli, mi nijak zásadně nevadí. Zvlášť když mám pocit, že v přítmí zavřené ložnice je má učitelka postupně stále kurážnější a dovoluje si víc a víc. Jakmile za námi zapadnou dveře, namísto toho, aby se mi se zavřenýma očima oddala, ať už vleže na zádech s roztaženými stehny nebo na břiše s vysazenou prdelkou, jak to dělala ze začátku, dnes se mi znovu odvážně vrhá k rozkroku a začíná mi dost odvážně kouřit čurák. Připadám si jako paša, když cítím její sání na svém vzrušením prohnutém péru a tlak jejích pružných koz na stehnech, vychutnávám si, jak snaživě dojíždí rty až na kořen mého klacku, a potlačuju touhu zprudka jí rozevřenou pusinu opíchat a nastříkat jí svou mrdku na mandle. Navzdory dojmu, který šíří scénáristé pornofilmů, po něčem podobném většina žen neprahne a ani Saša nebude výjimkou. Když ale namísto toho, aby sebou hodila na záda a roztáhla stehna, si přitáhne mé péro mezi závojíčky své vlhce se lesknoucí pičky, vmáčkne si žalud do dírky a upřeně sleduje, jak jí zajíždím až po koule do štěrbiny, chytím ji za ramena a začnu píchat, až se jí kozy na hrudníku roztančí. Chytí si je za bradavky, stiskne je a protáhne, pak mi prsa střídavě tiskne k ústům a nechá mě rty chňapat po jejich vrcholcích, zatímco si rukou, vsunutou pod bříško, zběsile tře poštěváček, zatímco ji se supěním mrdám a rukama jí tisknu nahá ramena, až na nich nechávají mé prsty rudé stopy. Cítím, že tohle dlouho nevydržím, a tak radši z její kundy vyjedu a opřu jí vzrušením prohnutý a její vlhkostí lesklý ocas o bříško. Několikrát jí o ho něj otřu, až ho chytí do prstů a rychlými pohyby mě přivede k prudkému výstřiku. Zatímco mi ho krásně vyhoní na své břicho a spodek koz, s tichým vzdycháním si namísto tření poštěváčku začne vrážet dva prsty do rozevřené a ještě před chviličkou šukané mušličky a vzápětí už konečně padá naznak do postele, rukou vraženou mezi stehna si tiskne pohlaví a dovádí se k dalšímu vyvrcholení. "Pane bože ...", zašeptá a skoro nevěřícně si přejíždí prsty po pahorku zmáčeného podbřišku. "Dnes dvakrát... bože, ty mě zničíš." Nechci si kazit pověst připomenutím toho, že k druhému orgasmu si ve finále dopomohla sama, a chystám se pomalu vstát, ale zachytí mě rukou a znovu stáhne k sobě. "Nechoď ještě...", zavrní a obejme mě stehny, až na boku ucítím znovu horké vlhko její mušličky. Zatím jsme se nezpronevěřili další tiché dohodě, totiž že by mě Pavlík neměl v bytě potkat ráno, teď se ale na mě Saša tiskne tak toužebně, že zůstávám. Paradoxně krátce na to má ošukaná milá bez dalších něžností začne pravidelně oddychovat a rychle tvrdě usíná. Zírám do tmy a do příjemné malátnosti a uspokojení z povedeného sexu se vkrádají pocity viny. Proč mě u sebe nechala zrovna dnes, když se užírám pocitem, že jsem ji podvedl? Samozřejmě, mezi námi nikdy nepadlo ani slovo o nějakých závazcích, přestože jsem si skoro jistý, že se Saša kromě mě s nikým nevídá. Chodíme spolu, jsme kamarádi, co spolu spí? Od chvíle, kdy se naše milování stalo pravidelným, jsem navzdory nevyjasněné situaci s další ženskou nespal. Dokonce ani s tou rajcovní společnicí Šarlotou, která mi tuhle svoje dudy i pipinu skoro strkala pod nos. Až do včerejška.

Pobyty v Toulouse v centrále Airbusu mám rád. Sice jde většinou o pekelně náročný výcvik, ať už jde o nějaké doškolení nebo trenažer, takže první večery nás ani nenapadne vyvádět skopičiny, ale když je stáž završena, skripta a manuály letí do kufru a poslední noc se většina z nás utrhne ze řetězu. Někdo nahromaděný stres setřásá alkoholem, někdo dámskou společností, většina obojím. Není to těžké, v centru neustále běží nějaké kurzy, většina frekventantů bydlí v okolí a zdejší podniky jsou léty a generacemi pilotů prověřeny. Byla nás s kolegy z Air France celá parta, co jsme se toho večera vrhli do našeho oblíbeného klubu, jehož barový pult okupovala převážně překrásná dámská skupina. "Ty jo, to jsou ty Kazašky. Já tyhle šikmoočky nemusím.", zachmuřil se Láďa, když skupinu letušek Air Astana uviděl, a přestože většina z nich mohla směle aspirovat na Miss Almaty, za chvíli už opodál cosi hučel do poněkud prknovitě vypadající německé kapitánky s nosem jako Steffi Graafová. Každému podle chuti. Tahle kazašská společnost patří mezi postsovětskými aerolinkami k těm nejlepším, jejich služby jsou na evropské úrovni a letušky většinou kromě nepřehlédnutelného exotického půvabu i skvěle vládnou cizími jazyky. Aylin, která se na mé úvodní fráze shovívavě usmála, než mě zpražila skeptickým úsměvem, anglicky uměla skvěle. Maličko jsem se zastyděl, jak mi snaha dostat se kazašské krasavici mezi nepopiratelně krásné dlouhé nohy asi kouká z očí, a pokusil se dojem napravit. Určitě mi pomohlo i to, že Aylin spolu s kolegyněmi toho odpoledne zakončila úspěšně doškolování kabinových posádek a i ona očividně měla chuť nezávaznou konverzací trochu uvolnit napětí. Ukázalo se, že jde o děvče světaznalé a kosmopolitní, mimo jiné mi učarovalo, že se plánuje se hlásit k Air France. Nebo rovnou k Emirates? Lidé od letadel si, i když se nechtějí hned balit, mají vždycky o čem povídat, přestože jsem měl chvílemi pocit, že Aylin se o mé společnosti vyjadřuje s maličkým tónem blahosklonné lítosti. Inu, sláva českých křídel zvolna pohasíná. Pohled z pilotní kabiny je vždycky odlišný, než jaký má zbytek posádky, a tak jsme se brzy zabrali do obvyklého tématu: který typ letadla mají piloti a kabinový personál raději. Večer nám ve veselém rozhovoru hezky ubíhal, koutkem oka jsem sledoval, jak mí kolegové se činí s vesele štěbetajícími kazašskými letuškami všude kolem nás a neunikl mi ani vývoj situace k asijským kráskám odtažitého Ládi; nosatou Němku s přibývajícími skleničkami přestalo bavit pořád nenápadně sundavat jeho ruku ze svého stehna, a když se o něco později zvedli k odchodu, snesla i to, že ji za chůze náš kolega nepokrytě chytil za zadek. Naše veselá společnost záhy nadšeně aplaudovala nápadu přesunout se někam, kde se tančí, Aylin ale nakrčila nosík a s plachým úsměvem se omluvila, že je trochu unavená a půjde na hotel. Zoufalý, že jsem toho večera zřejmě vsadil na špatnou letušku, jsem se galantně nabídl, že ji doprovodím, a k mé úlevě zvesela přikývla. Air Astana na svých perspektivních zaměstnancích nešetří, napadlo mě, když jsme procházeli recepcí hotelu určitě lepšího, než v jakém jsem bydlel já. Aby věci neprobíhaly příliš přímočaře, zastavili jsme se na poslední skleničku v hotelovém baru, kde jsem mezi hosty zahlédl několik leteckých uniforem různých společností a k mému pobavení na samém konci baru i Láďu s jeho "Steffi". Ta už nadobro odložila škrobený výraz a co chvíli se v záchvatu smíchu zakláněla, až se jí skromné germánské půvaby pod halenkou natřásaly. Buď je Láďa tak vtipný nebo jeho středoškolská němčina tak směšná... Sledoval jsem přes skleničku tajuplně se usmívající Aylin a v duchu si připomněl vyprávění mého guru, kapitána Michala, jak kdysi v 90. letech při jednom zahraničním výcviku šplhali za letuškami Sabeny po požárním schodišti, on si spletl patro a zaťukal na úplně jiný pokoj. "Otevřela mi nějaká překvapená Francouzka, no ale když už jsem tam byl...", smál se jako špičkový svůdník. Kolega Karel se tehdy zachmuřil a skepticky prohlásil: "Vy si chlapi o těch ženských děsně vymejšlíte. Já lítám dvacet let, ale jedinkrát se mi nestalo, že bych si někde vrznul s nějakou svolnou letuškou nebo jakoukoliv jinou paničkou." "No jo, Karle, když ty pokaždý mažeš do nejbližšího krámu s vláčkama, to pak máš těžký.", připomněl Michal kolegovu modelářskou vášeň a odpálil salvu smíchu všech přítomných. Měl jako obvykle pravdu. Nelétám ani zdaleka tak dlouho, ale už jsem pochopil, že když člověk nejde příležitosti naproti, milostná dobrodružství se mu vyhnou. Když ale trochu chce a dobře se rozhlíží kolem sebe, možnosti tu jsou.

Poslední týdny jsem se moc nerozhlížel, tenhle večer jsem se ale vrátil do svých starších časů. Když jsem o něco později v soukromí jejího pokoje svlékal Aylin zpod sukně krásné krajkové kalhotky a poprvé tiskl rty do perziánu jejích jako uhel černých rovných chloupků na pružné mušličce, rozhodl jsem se nemyslet na nic jiného než na vzrušující hebkost té dívčí lasturky, které zpoza závojíčků vykukoval tmavý střapeček klitorisu. Jak je mým zvykem, začal jsem jemně, a jak se její poupátko postupně laskáním mého jazyka rozevíralo, tlačil jsem na dírku i nabíhající poštěváček stále důrazněji. Aylin tiše vzdychala, zatínala prsty do pěstiček a po chvíli se sama snaživě zbavila své halenky. Potěšení svléknout jí s kalhotkami sladěnou krajkovou podprsenku jsem si nechtěl nechat ujít, a její přerývané, vzrušené vzdechy na chviličku přerušil veselý smích, když mi musela ukázat, že háčky téhle jsou mezi košíčky. Ty odvedly dobrou práci, protože po jejich rozevření na mě vykoukla svěží, ale výrazně drobnější ňadra, než bych podle naplněnosti podprsenky ještě před chviličkou odhadoval. Rychle jsem se rty přisál k jednomu z tmavých, už vzrušením naběhlých hrotů a vsál do úst skoro celý vrcholek malého, špičatého prsu. Ta maličká, hrotitá ňadra mi připomínala prsa mých spolužaček na střední, žádná ale neměla tak rubínově tmavé bradavky. Ještě jednou odlehčil vzrušenou atmosféru oboustranný smích, to když jsme oba téměř najednou vytáhli kondom. Galantně jsem dal přednost Aylin, jelikož mě zajímalo, jak si poradí s jeho navlečením na můj ztopořený klacek, a šikovností jejích prstů jsem nebyl zklamaný, stejně jako rytmickou prací útlých boků, když jsem vnikl do její úžasně úzké mušličky. Musel jsem se hodně přemáhat, abych se po pár přírazech to tak fantasticky pevné štěrbinky hned neudělal a neuřízl si u tiše sténající Kazašky ostudu. Prospěla mi změna polohy, kterou jsem využil k tomu, že ještě než se stihla na mě posadit, přitáhl jsem si za malý zadeček znovu k obličeji její kundičku, teď už milováním krásně rozevřenou a mokrou. Když pak zezhora dosedala na můj čurák, který jí pronikal hluboko do úzké pičky, držel jsem ji za ty krásně tmavé bradavky, napučené do podoby malých bambulek, až se jí plochá ňadra natřásala, a doufal, že tuhle úžasnou jízdu dokážu protahovat, dokud se neudělá. Kupodivu se mi to podařilo, protože po chvíli se zajíkavým zasténáním klekla na mě a já tak mohl přestat oddalovat nevyhnutelné a několika prudkými přírazy, při kterých jsem její drobný, kulatý zadeček sevřel snad až příliš pevně, se fantasticky udělat...

Vzrušující vzpomínání na kazašskou letušku se mi vedle spící Saši pomalu přelije do snů, ve kterých mívám málokdy nahotinky, ale tentokrát se to přihodí. Když mě nad ránem vzbudí vrnění mobilu, s překvapením zaznamenávám silnou ranní erekci. Připomenu si moudrou radu staršího kolegy "Mrdej, dokud je tvrdej!" a rukou zlehka pohladím slovansky oblou zadnici vedle mě stále oddechující Saši. Prdel má opravdu fantastickou, jakmile mezi prsty tisknu její půlky, cítím, jak se mi péro ještě víc staví. Pohled na digitální budík na nočním stolku napovídá, že přes ústupem do služební garsonky máme určitě ještě dost času, a tak svou prsatou učitelku jemným hlazením a laskáním opatrně probudím. Ještě by spala, ale když na ni opatrně nalehnu a nechám jí na zadečku pocítit své vzrušení, malátně zavrní a roztáhne pode mnou stehna. Chviličku třu svůj čurák o pahorek její mušličky, až žalud, podrážděný kudrnatými chloupky, vjede mezi baculatými závojíčky do dírky. Saša ji ještě nemá dost mokrou, a tak jen zvolna stupňuji tlak, ale postupně do ní zasunu až po kořen. Chvíli si oba vychutnáváme bez pohybu těsnost spojení, než nahmatám ze stran Sašina vlastní vahou rozlitá prsa, která mi ochotně vtiskne do dlaní. Cítím její napružené bradavky jako dva špunty, chtivě je tisknu a mnu, zatímco Sašu opatrně píchám. Jak se jí kunda roztahuje a vlhne, přidávám na tempu, takže po chvíli jí píču už divoce projíždím a Saša boří hlavu do polštáře, aby ztlumila své vzdechy, které se slijí do táhlého sténání. Dávám pořádně zabrat jejím citlivým ceckům i macaté prcině, a soudě podle vrzání, asi i nemanželské posteli. Už se dávno udělala, musela si přitom nacpat roh polštáře do pusy, aby nekřičela, nakonec mě, zřejmě z obavy o své lože i probuzení Pavlíka, ze sebe jemně setřese, popadne mé péro mezi své vlnící se kozy a vyhoní mi ho dudami až k prudké explozi. Přestože jsem stříkal před pár hodinami, mocně jí zcákám celý stále se krásně vzdouvající hrudník a nemám z toho ani trochu výčitky, protože vím, jak se ode mě postříkaná Saša po milování vždycky sice stydlivě, ale fascinovaně od mé mrdky otírá. I teď si jakoby nevěřícně přejíždí po kozách, po kterých jí stékají bílé pramínky. "Když večer zůstaneš nahá, nemusím tě pak ráno svlíkat.", usměju se a vysloužím si na oko pohoršený pohled. "Já jen, aby sis to večer pamatovala.", mrknu na ni a dodám: "Chyběla jsi mi." "Já nebo jen moje kozy?", ušklíbne se, ale neuhne, když ji za ně chytím a začnu je masírovat. "Samozřejmě, že ty... a tvoje všechno, takže i tyhle úžasný prsa.", zašplhám si. "Moc si nezvykej, v pátek odjíždím na ten lyžák." "Nejezdi, na horách už mizí sníh, viděl jsem to z letadla. A žáci se ti budou opíjet, osahávat žačky, nějaká ti ještě otěhotní..." "Ty se směješ, ale tohle všechno fakt budu muset řešit, a navrch toho debila Krcha, kterej by nejradši dělal to, co teď děláš ty.", vzdychne Saša při vzpomínce na vilného kolegu a k mé nevoli nakonec přece jen vstává. Teplo a tíhu jejích prsou cítím ještě dlouhou potom, co jako myška vklouznu do služební garsonky.