Stopem za prací - soutěžní

7.4.2019 Autor: LBC-par1 9 komentářů

Končil pomalu srpen a nový měsíc byl v dohlednu. Mě pomalu končil status studenta a po střední škole jsem se rozhodl, že vysoká není můj cíl a tak jsem si hned po úspěšně dokončené maturitě s vyznamenáním hledal práci. Naštěstí mi můj známy, který roky děla v Německu poradil ať si zašlu životopis, který obsahoval minimum praxe jen par brigád, k nim do firmy, že se za mě přímluví. Na odpověď jsem nečekal dlouho a tak, i bez jakéhokoliv přijímacího pohovoru, jsem byl přijat. Poslední prázdniny v životě jsem si chtěl naplno užit, proto jsem se rozhodl, že nastoupím v září, kdy budu muset začít odvádět daně a podobně nesmysli. Život bez dospěláckých starostí pomalu mizel a tak jsem poslední měsíce svobody užíval na plno. Dny strávené u vody, hromady mejdanů, výlety s kamarády a další aktivity zařídili to, že na konci volna jsem neměl ani korunu. Naštěstí jsem dobrodruh a ikdyz jsem věděl, že mě čeká dlouhá cesta, peníze jsem nesháněl. Rozhodl jsem se, že vyjedu s předstihem a to stopem. Ubytování jsem měl domluvené u kamaráda a tak těch pár korun, co ušetřit za jízdu, budu mít aspoň pár dni na jídlo. Měl bych navíc být na menší rádoby ubytovně s dalšími Čechy a Slováky, kterých tam ve firmě prý děla hromada a myslím, že s krajany se člověk vždy domluví s rozumem. Tedy jak kdy :)

Poslední víkend prázdnin byl tu a hned v pondělí mě čekal nástup. Sobotní ráno jsem se dlouho přemlouval abych vylezl z postele, ale musel jsem a věděl, že to nebude stopem cesta na par hodin. Vylezl jsem z postele v 8 hodin a ačkoliv to není, bůh vi, jak brzo, tak na mě to byl po těch proflakaných dnech nadlidský výkon. U snídaně jsem sledoval furt hodiny s myšlenkou na cestu a od stolu jsem se odtrhnul vlastně až okolo desáte. No, ale věci jsem furt sbalené neměl a když už jsem jsem se konečně do toho dal tak bylo 12. Při přemýšlení co všechno si mám vzít a balení všemožného prádla jsem přestal čas vnímat až do třetí hodiny, kdy se otevřeli dveře bytu a tam byl otec, který se vracel z ranní směny v práci. Po včerejším loučení, že už se dnes neuvidíme, se divil, při pohledu na mě, jak si balim věci, co ještě dělám doma. Aby to nebylo málo, tak na mě ještě začal křičet, jak jsem nezodpovědný a další rodičovské kydy, které mé balení moc neurychlily. Po hodince kárání a nějákého to balení jsem byl konečně připraven na cestu. Sice o několik hodin déle, než bylo v plánu, ale otec se aspoň nabídnul, že mě hodí do Prahy, odkud bych snad mohl ještě něco stopnout. Od rána už uběhl nějaký čas a já konečně vystupoval z tátova auta v půl 7 večer...
No Praha je dost velký pojem. Otec mě vyhodil na “Čerňáku” a odtud stopovat směr Německo asi nebyl nejlepší nápad. Když už mi konečně někdo zastavil tak si klepal na hlavu s tím, kde to proboha stojím a tak jsem se rozhodl zainvestovat do městské hromadné dopravy, ať stojím aspoň u výjezdu na Plzeň. Hodinka se k hodince sešla a už se pomalu stmívalo, když jsem stal u čerpací stanice na správné straně hlavního města. V sobotu večer jsem moc kamionu, na které jsem vsázel nepotkal a tak až v deset hodin mi zastavil frajer s dodávkou, který měl cestu stejným směrem. Bohužel nejel tak daleko, jako já, ale jenom do Norimberku. Pořád lepší než stát stále na místě, naskočíl jsem do auta a mohlo se vyjet. S Řidičem jsme se dali hned do řeči a krom jeho jména jsem se dozvěděl, že závaží pro jednu Německou firmu šrouby až z Moravy. Na oplátku jsem mu řekl svůj cíl cesty a dozvěděl se o něm, o Jirkovi i mnoho dalšího. Měli jsme toho dost společného. Krom práce pro Němce, také společný zájem o stejnou hudbu, podobný humor a hlavně jsme se oba dokázali furt bavit o holkách. Jirka prý kvůli práci nemá moc čas na holky, tak je spíše takový uleťák na jednorazovky. Že parkrat zkusil i šlapku, ale za ty ohle záda v dodávce mu to nestojí. Povídát jsme si měli o čem celou cestu a ani nevadilo, že jsme dvakrát stali v koloně kvůli nehodám, ikdyz Jirka, kvůli nim, byl trochu nervózní. Kdyby nestihnul dojet v čas na místo, musel by stát do rána na odpočívale a to se mu nechtělo. Hned, jak jsme přijeli hranice, se rychlost na ručičce tachometru zvedala a Jirka se snažil dohnat čas, který ztratil v koloně. Blížila se druhá hodina ranní a Norimberk byl na obzoru. Řekl jsem si, že zkusím ještě v noci něco stopnout a tak Jirka zastavil na pumpě hned na kraji města.
Zastavil vůz, já poděkoval a on na mě “no počkej a co moje odměna za odvoz ?” Koukl jsem se na nej nechápavě a ptal se jaká odměna. “Nedělej, že nevíš” a začal si hodně pomalu rozepínat poklopec. Hlavou mi najednou proběhlo několik pocitů a jenom jsem zkameněl. “Dohajzlu co to má bejt” pomyslel jsem si v hlavě a jen jsem koukal na Jirku, jak si rozepiná ten poklopec. Najednou ho rychle zapnul a zvolal “jsem si dělal prdel, kdyby Ses jen viděl, jak si zblednul” a smál se. Ještě chvilku jsem nechápal, která bije, ale po chvilce mi došlo, že to je jen vtip a taky sem se zasmál. S chvilkovým zděšením, jsem ještě jednou poděkoval, Jirka se zasmál ať si to tolik neberu a rozloučil se semnou.

Na to, že byla noc, bylo umorné vedro a já stál zase na čerpačce kdesi v Německu. Pokoušel jsem se nějakou chvíli překecat řidiče, kteří zrovna tankovali do auta, jestli by mě nevzali sebou, ale setkal jsem se pokaždé s výrazným německým “nein”. Řekl jsem si “ráno moudřejší večera” a tak jsem si zalezl do blízkého lesíku, kde jsem se chtěl alespoň chvilku vyspat. Nastavil jsem si budík na 7 ráno, zachumlal se do mikiny a lehl na svůj cestovní bagl. Neuběhla ani hodinka a probudilo mě dámské chechtání. K smíchu se přidal i mužský hlas a par metru od místa, kde jsem ležel, se do lesíku vydával mladý par. Ona vypadala tak na pět a dvacet a on něco málo po třicítce. Neměli o mě vůbec páru, drželi se za ruce až do chvíle, kdy si jí on opřel zádama o strom a začal jí líbat. Nevěřil jsem svým očím a sledoval je zpoza rohu. Chvíli se líbali a když bylo vidět, jak je ona vzrusená, sjižděla hlavou pomalu dolů a rozepla jeho poklopec. Vytáhla jeho ptáka, který nebyl ani tolik veliký a začala ho pomalu kouřit. Pomalu zrychlovala a začala si ho vkládat hloub a hloub do úst. V životě jsem neviděl, že by si některá dala péro do pusy až po kořen, ale při jeho velikosti to šlo. Aby to nebylo málo on si jí chytnul za hlavu a začal jí tou hlavou pořádně přirážet. Chvilkama bylo slyšet, jak se dusí a jeho vzdychaní naznačovalo, že to bude jen rychlovka. Netrvalo to ani pět minut , vytáhl péro a zcakal jí obličej. Taková dávka semene na její tvář až mi v něm neskutečně houplo. Měl jsem chuť si ho i pohonit, ale radši jsem tak neudělal, abych je nevyrušil. Po skončené akci jí pomohl mrdky utřít z tváře papírovými kapesníčky a odešli se stejným smíchem s jakým přišli.
Mě už z návalu krve mezi nohy nešlo usnout a tak jsem se vydal do Norimberka pěšky, abych si aspoň prohlédl trochu město, když už nic nestopnu. Naivně jsem si myslel, že to bude prochazka na pár hodin, ale šeredně jsem se mýlil. Několikrát jsem se ve městě ztratil a jen dostat se do centra a zpět bylo na nějakou tu hodinku. Navíc jsem byl unavenej, a tak jsem se zpět na čerpačku dostal až večer ke čtvrté hodině. Můj boj, ale stále nebyl vyhraný, protože predemnou bylo dalších dvěstěpadesát kilometrů. Obešel jsem snad každé auto, které přijelo pro pohonné hmoty, ale neustále jsem byl odmítán. Trvalo to dvě hodiny, než přijel luxusní velkej stříbrnej Mercedes s německou spzetkou. Z něj vystoupila krásná Černovláska v sáčku. Něco málo přes 30, trošku boky, nádherná milfka. Tak nějak jsem tušil, že jít k tomuhle autu nemá cenu. Na místo toho jsem už naštvanej nadával u vstupu na vestibul. “Do píči už” jsem zvolal, když šla tato kráska kolem mě, usmála se a zašla se slovy “až dopíči, Jo ?”, dovnitř ke kase.. Koukal jsem skrze okno na ní a ona můj pohled opětovala škodolibým úsměvem. Už par hodin jsem český jazyk neslyšel a tak jsem na ni Koukal asi trochu, jako blázen. Když vyšla ven, zapálila si cigaretku a došla ke mě se slovy “tak povidej, copak tě trápí”. “Ale, zítra ve Frankfurtu nastupuji do nové práce a nějak mi to stopování nejde” odpověděl jsem. Brunetka se rozesmála, začal si mě prohlížet a natahla z lehká dým z cigarety. Při výdechu kouře povídá “to jsem asi tvůj anděl strážny, mám stejnou cestu”. Pobídla mě ať si nasednu do auta a že mě vezme.

Netrvalo to dlouho a už jsem seděl na sesadle spolujezdce v luxusním autě s luxusní maminou. Dozvěděl jsem se, že má doma v Praze malou dcerku a manžela na kterého celou cestu jen nadávala. Stěžovala si, že je linej, jako hovado, že ona je jediná, kdo se o rodinu stará a jediná, kdo vydělává peníze. V podstatě jen stěžování si na něho jsem poslouchal většinu cesty. Až po dlouhé hodině přišla jteprve z otázkou “ a co ty ? Jak se vlastně jmenuješ ?” Až po dlouhé hodině přišla snad řeč na něco jiného. Až po dlouhé hodině jsem se dozvěděl, její jméno. Klára se mi konečně představila, ale stěžovat si nepřestala. Po chvilce jsem jí už moc ani nevnímal, začali mě hypnotizovat jeji nohy, které koukali z krátké sukně. Nedalo mi to a začal jsem si ji prohlížet celou. Byla komplet nádherná a teď, jak jsem sedel vedle ni, jsem si všiml i toho,jak má krásná, velká prsa. Hypnotizovala mě celá až mě probrala věta “Jo kdyby si aspoň ten můj starej na mě Koukal jako ty”. Nevěděl jsem co v tu chvíli říct a jen sem se omlouval. “Ale neomlouvej se, je hezké vidět, že se ještě někomu líbím, koloušku” odpověděla a chytla mě za koleno. Začala mě hladit po stehně a debata se náhle netočila okolo manžela. “Líbí se ti starší ženský, koloušku ?” Ptala se. Normálně se po starších nekoukam, ale ona byla fakt střela, neváhal jsem a přikývnul. Rozepla si sáčko a košili pod ní,až na mě vykoukli její velké kozičky. Natočila se trochu víc na mě se slovy “a já se ti líbím?”. Ani nečekala na odpověď, hladila mě po noze až zajela k péru. To bylo tvrdé, jak kamen. “ Koukám, že libim.... a asi hodně” poušklíbla se. Neváhala a hned odbočila na nejbližší odpočívadlo. Zaparkovala auto dal od ostatních a hned se naklonila k mým ustům. Vášnivě mi vrazila jazyk hluboko do úst a furt mi mačkala ptáka přes kalhoty. Bylo to ráz dva, z jízdy po dálnici byla najednou jízda v autě a já ihned uchopil její prsa do ruky. Cítit mého ptáka přes kalhoty jí bylo málo a tak zajela dovnitř “wow ty si tvrdej”. Ani já sem neváhal a zajel jsem jí do podprsenky a cítil její tvrdé bradavky mezi prsty. Najednou začala sjíždět hlavou dolu a bylo mi jasné co přijde. Stáhnul jsem si kalhoty a z ptáka mi doslova teklo. Začala mi ho neuvěřitelně nasavat a rukou si hrála s koulema. Stísněný prostor mi moc nedovolil jí osahavat a tak sem ji hladil po vlasech a zádech. V životě jsem nezažil tak intenzivní kuřbu, ten podtlak v ústech a mrštný jazýček dělal své. Z ničeho nic vstala a vylezla ven z auta se slovy “pojď také”. Přišla z mé strany ke kapotě auta a opřela se o ní s nadzvedlou sukní, bylo jasné co čeká. Svého tvrdého ptáka sem do ni ze zadu bez přemýšlení vrazil, byla neskutečně vlhká. Uplnej gejzír. Její tekutiny jsem cítil až na koulích jak z ní tečou. Prohmataval jsem ji prsa a ona do toho neskutečně vzdychala na celé parkoviště. Stali jsme tak, že každý kdo odjížděl z odpočívadla nás musel vidět. Netrvalo dlouho a křičela nahlas “pojď šukej mě, nepřestavej, už budu” i já měl na krajíčku a do toho jsem cítil jak je její kunda těsnější a těsnější. Řvala, jak na lesy a do toho se rozklepala blahem. Její orgasmus byl tady. Přes pero jsem cítil vibrace jejího těla a na koule mi vytékalo čím dal více jejích tekutin. Neskutecné. Odtrhla mě od sebe a dřepla si předemě “ty Ses postaral o moji číču a teď je řada na mne” a vzala moje pero do úst. Netrvalo dlouho a můj pulzující pták v její puse začal cákat. Bylo to nekonečné a ta dávka byla monstrózní. Ještě na mě vyplaznula jazýček s tou nadílkou a pak to vše polknula. Aby to nebylo málo stoupla si opřela mě o auto a začala mě líbat s něžným hlazení péra. “Pojď radši už pojedeme” zavelila a nasedli jsme do auta.
Do Frankfurtu to byl už jen kousíček a tak jsem zavolal svému kamarádovi, aby mě vyzvedl na předem určeném místě. Než jsme tam dojeli ještě mě hladila furt po noze a říkala jak super to bylo. “Nejspíš teď budeš kvůli práci ve Frankfurtu asi déle, vyměníme si čísla, kdyby jsi to chtěl někdy zopakovat, koloušku ?” Zeptala se a já neváhal. Jenže při posledním telefonátu s kamarádem se mi vybil telefon. Číslo sem jí své nadiktoval, ale její jsem neměl kam uložit. Napsala mi ho na papírek, a to moje si dala do telefonu. Přijeli jsme na kraj města a vysadila mne na čerpačce, kde jsem měl čekat na kamaráda. Ještě mě vášnivě polibila a rozloučila se.

Netrvalo ani pět minut a už pro mne prijel kamarád. Naložil mě do auta a vydali jsme se na ubytovnu. Druhy den mě čekal nástup do práce a já byl po tomhle výletu neskutečně unavený. “Kámo, hlavně přijďte zítra v čas, lidi z vedení jsou strašně namyšlený, ráno si Zavolej na tohle číslo a hlas se u vedoucí” řekl kamarád a nechal mi papíry i s tel. Číslem na stole v pokoji a odešel. Jen co jsem zalehl, hned jsem usnul a samozřejmě jsem se probudil ráno pozdě. V rychlosti jsem se obleknul, vytrhnul telefon z nabíječky a mlátil do klávesnice číslo na vedoucí. Po chvilce čekání se v telefonu ozvalo “Ale copak koloušku, to už se ti po mě stýská?”. Ihned jsem bez odpovědi koukl na stůl, kde ležela vizitka od spolubydlícího a papírek s číslem od Kláry s myšlenkou, že jsem si spletl číslo. Nespletl, obě čísla byla stejná...

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

2878
26.8.2019 12:50
Paráda
Geralt78
Geralt78 VIP
23.5.2019 03:28
Moc pěkné !!!
Klatil94
11.4.2019 12:27
Doufám že bude pokračování ::
feminka
10.4.2019 07:43
Bude pokračování?
rarach41
10.4.2019 07:06
Suprová povídka, bude pokračování ?
Friends-for-free
9.4.2019 20:23
Mazec.
Martin-80
9.4.2019 10:12
Ten konec je jak výhra v loterii *114*
dunko
9.4.2019 07:08
Topovka !!!!!!
Lipaci2
9.4.2019 07:04
Super čtení. Bude pokračování?