Jsem žena, jsem člověk

19. 4. 2019 kiby

Začínalo mi být chladno, foukal lehký vítr, který se mi postupně dostával i pod oblečení.
„Trošku jsem to podcenila“ pomyslela jsem si.
Je listopad a já si jdu skoro jako v létě, aspoň že jsem přes sebe přehodila tu zimní bundu.
Konečně jsem vešla do bytovky, teď už jen pár schodů a jsem doma.
V předsíni jsem si svlékla bundu a botasky, nazula si pantofle a šla dál.
Přivítalo mě ticho. Rychle jsem našla ovladač a pustila televizi. Pocítila jsem úlevu, aspoň nějaké zvuky, bylo mi jedno co tam je.
Sedla jsem si ke stolu. Moje myšlenky patřili Honzovi a Lucii. Ještě před pár minutami jsem byla v jejich společnosti.
Dost jsme se nasmáli. Honza vypravoval příhody od nich z práce, přišel k nim nový kolega a tak z něj měli všichni legraci.
Lucka se zase moc těšila na dovolenou, kterou plánovali o vánočních svátcích. Chtěli jen na týden do Krkonoš, měli tam zamluvenou chatu. Ještě nikde společně nebyli a tak byla moc natěšená.
Já jsem toho moc nenamluvila. Občas jsem něco prohodila a smála se. Nikomu to nevadilo, znali mne dobře. Moc nemluvím, ale o to víc, ráda poslouchám. Vždycky jsem taková byla. To však neznamená, že nemám ráda legraci. Hrozně si užívám, když je veselá nálada. Úplně se ve mně všechno rozezní a tak můžu zapomenout na vše co život přináší.
Děti se odstěhovali a žijí si každý svůj život. Je mi po nich smutno, ale znám to dobře také jsem odešla z domu hned jak to šlo.
Nejvíc mě zasáhl náš rozvod, není divu po dvaceti tříletém soužití. I když posledních pár let za moc nestálo, ale být sama mi připadalo horší. Rozvod nebyl můj nápad a ani jsem s ním nesouhlasila.
Manžel si našel milenku. Byla asi v mém věku, ale asi mu s ní bylo líp.
Malinko ve skrytu duše jsem ho chápala. Po porodu Janičky jsem začínala nabírat kila a ani nevím z čeho. Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost, ale časem jsem se nemohla ohnout, abych si zavázala boty a to mi začínalo vadit.
Tím začala směsice rozporuplných nálad. Pocity radostí a štěstí z dětí manžela a toho jak jsme si hezky žili střídali pocity odporu k sobě, tomu jak vypadám. Časem byl problém sehnat nějaké oblečení, ve kterém bych cítila, že vypadám hezky.
Takže i proto jsem chápala manžela, když mě nechtěl. Milování bylo čím dál tím méně. Ke konci jsem si musela každé milování trošičku vymoci. Používala jsem taktiky, které mi poradili kamarádky v práci.
Asi nejúspěšnější byla tahle:
V ložnici jsme měli malou televizi a večer před spaním jsme se koukli na nějaký film.
Když jsem měla touhu, tak jsem vsunula ruku pod peřinu našla Lubošův penis a začala ho hladit a všelijak zlehka mačkat, až se mu postavil. Často mě Luboš poslal do háje, ať neotravuju a nechám ho být. Cítila jsem se trapně a trošku i poníženě. Smutně jsem se otočila a snažila usnout.
Později jsme taktiku s kamarádkami vylepšili o větu: „vždyť se nemusíme milovat, nemusíš nic dělat. Chtěla bych si jen hrát nic víc“
Tohle zabíralo. Luboš si ho nechal honit a byl spokojený. Většinou po nějaké době jsem cítila jak se začíná vrtět, roztahovat nohy a zatínal penis, tím si zvyšoval rozkoš a já jsem věděla, že přichází má chvíle.
Pocítila jsem jak mi kapičky Šťávičky stékají po stehnech a začínala jsem se vrtět taky. Luboš si odhrnul peřinu a tak jsem jeho ptáčka mohla vnímat nejen rukou, ale i pohledem. Potom jsme se konečně pomilovali.
Jeho tvrdý penis mi vždycky potvrzoval to co mě velice vzrušovalo. Být s ním, když je vzrušený a já jsem ta, která mu to vzrušení přináší. Tohle uvědomění mi dělalo moc dobře.
V těch chvílích jsem se cítila jako žena. Ta žena, která je vzrušující a on po mě touží. Ze začátku manželství bylo naše společné milování největší radost, kterou jsme měli. Celý den jsme se těšili, až si večer spolu lehneme a budeme si hrát.
Tohle všechno časem zmizelo.
"Ale vždyť jsem to pořád já. Pořád jsem ta holka, která se ráda směje, povídá si a má potěšení z milování".
Ze zoufalství jsem mu to občas připomínala.
Někdy se na pár dní změnil a začínal se mi víc věnovat. Jenže to nevydrželo dlouho a po čase se to vrátilo zase zpět do nezájmu o jakýkoliv kontakt se mnou. Až si našel jinou. A já jsem byla jen ta co mu překáží v tom jeho „Chci žít“
Tak jsem to vzdala a odstěhovala se. Bydlím teď v garsonce na druhém konci města. Žiju sama. Děti občas přijedou „na pokec“, ale mám tady málo místa, takže nemohou zůstat déle.
Ještěže mám Honzu s Luckou, ti mi zůstali jako jediní kamarádi. Moc ráda k nim chodím. Pomáhá překonat tu tíseň a pocity méněcennosti, které mě občas přepadávají.
Tyto myšlenky na mě často přicházejí, ale dnes jsem si řekla, že to hodím za hlavu.
Cítila jsem touhu. Občas na mě přišla tato lidská potřeba. Ještě mi není ani padesát a toužím po lásce a pohlazení pořád stejně jako dřív.
„Půjdu se vysprchovat a pak do postýlky“ v mysli se mi začínal rodit plán jak strávím dnešní večer.
V koupelně bylo veliké zrcadlo, které jsem neměla moc ráda, protože mi vždycky ukazovalo všechny nedostatky a nedokonalosti s bezcitnou upřímností.
Dnes jsem to chtěla jinak.
Stoupla jsem si před něj a začala se svlékat. Stála jsem tam jen v podprsence a kalhotkách a dívala se na sebe. Uviděla jsem ty špeky jak se mi přelévali přes kalhotky.
Přinutila jsem se, že dnes NE!
Chtěla jsem vidět krásnou holku jakou jsem byla. Znovu jsem na sebe pohlédla a snažila se mít ráda tu ženu v zrcadle. Přidala jsem k tomu úsměv a opravdu se mi to začínalo dařit. Uvědomovala jsem si, že jsem tam sama a nemusím si před nikým na nic hrát a můžu se chovat tak jak chci. Nechci, už cítit stud za to jak vypadám
Rozesmálo mě to a tak jsem rozevřela ústa v ještě větším úsměvu.
„Tak je to správně“ napadlo mě.
Sundala jsem si podprsenku, vyklouzla z nich veliká povislá prsa.
„Musím se mít ráda“ opakovala jsem pro sebe.
Pohladila jsem je. Prsty kroužila okolo bradavek. Pocítila jsem jak mi tuhnou. Bylo příjemné je cítit. Přicházel na mě pomaličku pocit vzrušení z toho co dělám a tak jsem si sundala i kalhotky. Byla jsem úplně nahá a odhalená. Malinko jsem si nadzvedla bříško abych v zrcadle uviděla pipinku. Chtěla jsem se podívat, na to co muže tolik vzrušuje. Odhrnula jsem chloupky a malinko ji rozevřela. Podívala jsem se dovnitř. Líbilo se mi co dělám. Nikdo nic neví zůstane, to jen mezi námi „Mnou a Mnou“
Usmála jsem se na sebe a vešla do sprchy. Voda byla příjemná. Umyla jsem si voňavým šampónem vlasy a potom mýdlem celé tělo. Pomalu jsem se při tom mytí hladila. Snažila jsem se každou část mého těla umývat s láskou. „Vždyť je moje, jsem to přeci já. Kdo jiný by mě měl mít radši než já?“
Zastavila jsem vodu a vzala osušku. Pečlivě jsem se utřela a postavila před zrcadlo.
Spontánně úplně bez rozmyslu jsem nahlas řekla:
Miluji tě! Sakra slyšíš! Mám tě ráda!
Opravdu mě to samotnou překvapilo, ale nechala jsem to vše plynout. Líbilo se mi to.
Šla jsem nahá do postýlky a pořád si říkala:
„Miluji tě, mám tě ráda. Jsi hezká taková jaká jsi. Líbíš se mi“
Shrnula jsem peřinu na stranu ke zdi, upravila si polštář, abych ho měla pod hlavou. Při tom všem jsem se muselo ohnout. S potěšením jsem vystrkovala zadeček i s pipinkou do pokoje.
Lehla jsem si. Prsa se mi převalili do stran. Podebrala jsem je a začínala je mačkat. Byla taková měkká, bradavky jsem měla pevné a přímo mě vyzvali k tomu abych je mačkala. Vzala jsem je do dvou prstů a zmáčkla. Projel mnou slabounký, příjemný pocit. Malinko jsem s nimi zakroutila a zmáčkla ještě víc. Pocítila jsem brnění, ale ne bolest a tak jsem chvilku zůstala. Zavřela jsem oči a střídavě jsem si mačkala a zase uvolňovala teď, už úplně ztvrdlé bradavky.
Pravou rukou jsem se začínala hladit na bříšku a potom níž, až jsem narazila na chloupky. Projížděla jsem jimi a snažila se vnímat všechny pocity, které to ve mně vyvolávalo.
Zajela jsem níž a ucítila jsem začátek štěrbinky. Prostředníček mi vjel dovnitř. Narazil na malinký hrbolek poštěváčku. Měla jsem to místečko moc ráda, ale bylo moc citlivé, proto jsem sjela prsty ještě níž, až k dírce, která byla hezky vlhká a připravená k milování.
Prsty jsem si namočila v té šťávičce a vrátila se zpět k poštěváčku.
Teď jsem po něm mohla jezdit a hladit ho. Když mi po něm prsty klouzali, tak to bylo mnohem příjemnější.
Po chvilce příjemného hlazení mi ruka sjela směrem k dírce. Dva prsty vklouzli dovnitř úplně snadno. Začala jsem si hladit vnitřní stranu pochvy. Vždycky mě to vzrušovalo na krajíčku. Hladila jsem si čím dál rychleji okraj dírky. Snažila jsem se napodobovat tlak penisu. Trošku se mi to dařilo.
Levou rukou jsem si začala hladit poštěváček. Zaměstnala jsem obě ruce hlazením těch mých nejcitlivějších míst.
Během toho všeho jsem se v myšlenkách vrátila zpět do doby kdy jsme byli s Lubošem mladí a šťastní. Znovu mi myšlenky oživili vzpomínku na naše první milování. Dovolenou v lesích Šumavy kde jsme v chatě dělali snad všechno co si lze představit.
Začali mnou projíždět vlny slasti a cítila jsem je, až v hlavě. Byli slabé, ale moc příjemné. Zdálo se mi, že každou chvíli přijde ten okamžik vyvrcholení. Zrychlila jsem pohyby v dírce a levou rukou ještě silněji přitlačila na poštěváček. Teď jsem ho ani necítila, jen mi bylo příjemně.
„TEĎ“
pocítila jsem jak to přichází, zatnula jsem stehna, bříško a pipinku. Nohy jsem přitiskla k sobě. Zadržela dech a uslyšela jak mi unikající vzduch z úst vydává zvuk podobný slabému pištění.
Bylo mi to jedno, cítila jsem jednu vlnu slasti za druhou. Po rukou mi tekl proud teplé šťávičky.
Malinko jsem se uvolnila, ale prsty v pomalém tempu pokračovali. Nechtěla jsem toho nechat, chtěla jsem ještě další a další pocity, které vyvolávali slastné křeče v bříšku a pod bříškem. Postupně přicházeli další a další sice slabší, ale moc příjemné. Potom jsem si začala hladit celou mokrou pipinku a užívala si tu krásnou chvíli. Zavřela jsem oči, zvolna jsem se uklidňovala i dech jsem měla pomalejší a cítila jsem uvolnění smíšené s klidem.
Jsem žena, jsem hezká, jsem člověk.