Sexuální magie 04

8. 5. 2019 Bob69Romil

Výzva obyvatelům.
Další den Ramtor, Dagina a Lastunia u snídaně znovu probírali nastalou situaci. Stará elfka je pobízela ke spěchu z důvodu slavností a opakovala potřebné rady Dagině k získání moci v souvislosti s magickou dýkou. Shodli se, že musí ještě dnes odpoledne vyrazit směrem, který zjistila maga ve svém vidění. Ramtor využil několika malých dětí, aby rozhlásili po městě zprávu, že hodinu po poledni na rynku učiní prohlášení.
„Občané Kamencové tvrze, všichni jste slyšeli o podivných věcech, co se ve vašem městě dějí,“ začal Ramtor proslov. „Příčinou je mág skrývající se kdesi západním směrem od města,“ zatajil tak domněnku Daginy, že jde o démona.
„Na západě jsou jen bažiny a mokřady,“ vykřikl nějaký muž v davu.
„Tím spíš budeme potřebovat někoho, kdo se tam vyzná,“ obrátil se k němu rytíř.
„Je to prokleté území,“ zavřískla starší ženská na opačné straně a plno lidí se hned přežehnalo ochrannými znameními. Bez rozdílu v jaké bohy věřili.
„Jak prokleté?“ chtěla podrobnosti maga.
„Dříve tam bývala osada Starý dvůr. O kus dál ještě rybářská ves a dále pak vedly plavební kanály. Stahovalo se odtamtud i pokácené dřevo,“ rozvyprávěl se bělovlasý stařec. „Jenže před pár lety začala stoupat voda. Zaplavovala stále větší území. Potom jednoho dne zmizeli osadníci i dělníci. Beze stopy přepadení, jako kdyby sami odešli. Ale kam by šli, když jejich věci tam zůstaly? Z luk se staly mokřady a bažiny. Stromy a křoviny jsou tam divoké, trnité a kdo tam zavítal, ten se nevrátil živ. Tam s vámi nikdo nepůjde,“ uzavřel přesvědčeně kmet a odplivl si do prachu.
„Takže radši budete čekat jako ovce a doufat, že příště ten vír nepostihne vás, ale souseda?“ rozčílila se Dagina.
„Máme rodiny, ať tam jde garda,“ vykřikl anonymní hlas a rozpoutal tak vřavu výkřiků. Spousta gardistů měla samozřejmě taky své rodiny a nikomu se nechtělo nasazovat krk.
„J-j-já pů-půjdu,“ zvolal hlasitě Makos.
Tak jak postupně utichl křik, tak se začal rozléhat smích. Nejdříve jednotlivci a postupně skoro celý rynk. Makos stál celý rudý studem a kdyby mohl, tak by snad vzal svá slova zpět. Ramtor viděl, že tady už ničeho nedosáhnou. Podíval se na Daginu a ta mlčky pokývla hlavou a očima ukázala směrem k Makosovi. Společně vyrazili směrem k Makosovi. Rytíř mu naznačil, aby ho následoval a nevnímajíc posměšky, zamířili do hostince U medvěda.
Družina.
„Proč chceš jít s námi?“ zeptal se rytíř Makose, když se usadili v koutě šenku u stolu.
„B-byl s-sem dva-dvakrát ve ves-nici ry-bá-bářů. Taj-ně, a-aby nikdo ne-e-věděl,“ snažil se vyprávět mladík, ale stále se zadrhával.
„Makosi počkej,“ zarazila ho Dagina. Zděšený Makos se schoulil na lavici, když vstala a obcházela stůl k němu. Jeho polekaný pohled ignorovala a dala mu ruce na spánky. „Nejsem léčitelka, ale trochu ti snad pomůžu.“ Mumlala nějaká zaklínání a Makos trpně snášel její dotyky. „Zkus to teď,“ vyzvala ho po chvíli a posadila se zpátky na lavici. Makos překvapeně nevěřil vlastním ústům. Sice se občas zakoktal, ale to bylo spíše výjimečně. Vysvětlil jim, že se rád toulal krajinou a tak se pouštěl stále hlouběji do mokřadů, až našel i opuštěnou osadu.
„Ctěná paní, statečný pane, můžu se přidat k vaší slavné výpravě?“ oslovil je nečekaně bard.
„A proč se chceš přidat, kejklíři?“ zeptal se trošku opovržlivě Ramtor.
„Bard, pane. Bard Jaren, jméno mé. A důvodem je dobrodružství. Vyprávět vlastní příběh a složit o něm několik písní. Co víc si umělec může přát?“ zasnil se bard.
„Takových mrtvých snílků jsem už viděl, že je nespočítám,“ odbyl ho stroze rytíř.
„Umím se o sebe postarat. Mými zbraněmi nejsou jen slova a loutna,“ a na potvrzení odkudsi tasil dvě dýky a zabodl je před překvapeného rytíře do stolu.
Ten sebou lehce cuknul a nespokojeně se zamračil. Nechal se uchlácholit bardovým zjevem a zapomněl být ostražitý. Jenže na další přemýšlení nebyl čas, protože ke stolu přistoupila mladá dívka.
„Mohu s vámi mluvit, paní?“ obrátila se stydlivě na Daginu.
„Co potřebuješ děvče?“ odpověděla maga a teprve teď si všimla sešívaného živůtku halenky a upamatovala se na dívčí tvář. „Ty jsi ta dívka z noci, viď?“
„Ano paní,“ přitakala a udělala pukrle. „Půjdu s vámi a ….“
„To není výprava pro ženskou,“ přerušil jí hrubě Ramtor.
„A ona je co?“ obořila se na něho nebojácně dívka a ukázala na magu.
„Ale ty jsi ještě mládě,“ bručel dál Ramtor.
„No a? Jsem nejspíš stejně stará jako on,“ ukázala tentokrát na mlčícího Makose, který se hned začal červenat, když zjistil, že dívka vzala na vědomí jeho přítomnost. Ramtor se bezmocně chytil za hlavu a zavrtěl s ní.
„Sedni si,“ vyzvala jí Dagina. „Jak se jmenuješ a proč chceš jít s námi? Jen proto, že jsem ti v noci pomohla?“
„Ne paní. Jsem Radva. Můj táta jezdíval s prámem po kanálech v mokřadech. V dětství jsem jezdívala s ním a některé cesty možná ještě poznám, když tam budou značky lodníků na stromech. Potom, co se tam přestalo jezdit, přišel táta o práci a začal pít. On je jeden z těch, co se nedávno ztratili,“ vysvětlila a měla slzy na krajíčku.
„Tak se mi zdá, že statečná družina je připravená na dobrodružství,“ zahlaholil bard a přejel struny na loutně v zárodku budoucí písně.

Starý dvůr
Posháněli zásoby a bez otálení vyrazili na cestu. Z moci svého pověření zajistil Ramtor všem koně z vojenské stáje. Jel s nimi jeden z gardistů, který měl koně odvést zpátky, až bude cesta neschůdná a postarat se potom o ustájení Ramtorova oře. Přestože Makos s Radvou předtím na koni nikdy nejeli, tak cesta svižně ubíhala. Po několika hodinách jízdy museli sesednout a dál se vydat po svých. Rozdělili si mezi sebe vaky se zásobami a gardista vyrazil s koňmi na zpáteční cestu. Uháněl, jakoby mu za patami hořelo. Postup krajinou dále byl složitější. Cesta se ztrácela, občas se brodili po kolena vodou a jindy se museli prosekávat trnitým křovím. Postupovali pomalu vedení Makosem. Zdálo se, že si je směrem jistý. Občas se zastavil a hledal pohodlnější trasu, ale nikdy se nemuseli vracet.
Už se stmívalo, když dorazili do Starého dvora. Opuštěná stavení byla polorozpadlá a plocha mezi nimi zarostlá křovím. Zkontrolovali několik budov a nakonec si vybrali jedno kamenné stavení. Mělo zčásti poničenou střechu, ale poskytlo jim na noc ubytování. Podařilo se jim rozdělat oheň v kuchyňských kamnech a připravit teplou večeři. Našli i společnou ložnici s několika postelemi. Každý si vyprášil starý slamník, přehodil přes něj svojí deku a unavení putováním brzo všichni usnuli.
Ráno před svítáním Dagina potichoučku opustila lože a vyplížila se ven. Přešla do bývalé stodoly a do udusané hlíny vyrývala symboly. Přestože si myslela, že se vytratila neslyšně, tak vycvičený Ramtorův sluch neoklamala. Rytíř se vydal za ní a mezerou mezi prkny zvědavě sledoval její činnost. Maga dokončila kresby a doprostřed znamení položila dva bělostné pruhy navrstvené látky. Šero protnuly první paprsky svítajícího slunce. Maga se spěšně svlékla do naha a z pochvy tasila svojí tajemnou dýku. Poklekla na připravenou látku a vší silou se rozmáchla dýkou proti zemi. Mihotavě modravá čepel zajela bez většího odporu až po záštitu do tvrdé hlíny.
Dagina svírala rukojeť jednou rukou, druhou měla zasunutou mezi stehny a odříkávala nějaké verše. Ramtor užasle sledoval, jak se jílec rozsvítil tlumeným světlem a nabral tvar velkého mužského údu. Maga si klekla těsně nad dýku a pomalými pohyby pánve si na ní nasedala. Rytíř naprázdno polknul a téměř ani nedýchal. Zmocňovalo se ho obrovské vzrušení a cítil tuhnoucí ocas v kalhotách. Maga mezitím už dokázala pojmout celou část dýky trčící nad zemí. Rytmicky pracovala zadkem a neustále pronášela zaklínadla rituálu. Jílec světelně pulsoval a leskl se vlhkostí kněžčiných šťáv. S každým pohybem se zvětšovalo množství kanoucí do prachu stodoly.
Rytíř jen díky své železné vůli odolával pokušení se na kněžku vrhnout a ukojit svůj chtíč. Místo toho poklekl na jedno koleno, zabodl špičku meče do hlíny, ruce sevřel na záštitě a čelo opřel o hrušku meče. Soustředil se jen na opakování mantry válečníka, dodávající mu klid a sílu k odpoutání smyslů od okolí.
Dagina stupňovala tempo svých pohybů. Rukama se tahala za amulety protknuté skrze bradavky, až se jí prsa napínala. Z otevřených úst se linulo toužebné sténání. Náhle se jílec rozzářil jasným světlem a maga ztuhla v orgastickém vytržení. Prostorem se valila jedna vlna magie za druhou a Dagina ztěžka oddychovala. Seděla s hluboce zasunutou rukojetí uvnitř vagíny a opírala se rukama o zem před sebou. Celé tělo se nekontrolovaně třáslo a škubalo. Pocit obrovské rozkoše vycházející ze spojení s artefaktem kněžku téměř připravil o vědomí.
Ramtor stále drmolil slůvka a křečovitě svíral v rukou meč, až mu zbělely klouby prstů. Pojednou ucítil, že s ním někdo třese. Trochu dezorientován se probral a uviděl před sebou stát nahou magu. V jedné ruce držela své roucho a ve druhé stříbřitě zářící dýku. Po stehnech jí stékaly jemné stružky vláhy a byla silně cítit ženským pižmem. Upustila vše, co držela a něžně rytíři vykroutila meč ze sevřených prstů. Poklekla vedle něho a přitom mu stále hleděla do očí. Uvolněnýma rukama se začala dobývat do Ramtorových kalhot. Netrpělivě a nadrženě se jejich ruce potkaly při stejné činnosti. Konečně Dagina sevřela v dlaních rytířův ohon. Zatímco ho rychle honila, tak se jejich ústa spojily ve vášnivém polibku.
Ramtor magu svalil do trávy na záda a tvrdě vrazil do její svatyně. Jeho trénované svalnaté tělo vybičované předchozí událostí bušilo do roztouženého, magií nabitého těla ženy. Jako kost tvrdý penis pronikal skrz nalité pysky do horkého nitra. Štíhlé kněžčiny nohy se zaklesly rytíři na ramenou a při jeho přírazech zatínala prsty rukou do jeho hrudi. Škrábala jako divoká kočka, ale rytíř to vůbec nevnímal. Opřený o jednu ruku přirážel a druhou střídavě mačkal poskakující ňadra. Rozpalující se amulety ho hřály do dlaně.
Dagina sevřela lýtka k sobě a zapáčila s rytířovým krkem. Překulila ho do trávy a hned nasedla hladovým rozkrokem na stojící ocas. Kroužila zadkem dokola a užívala si pocit, který jí úd uvnitř působil. Prsty projížděla okolo zasunutého ohonu a laskala si nabuzené pysky své lasturky. Ramtor sevřel visící prsa a stiskl je k sobě. Jak se bradavky přiblížili k sobě, tak mezi nimi přeskočil drobný výboj. Maga vyjekla rozkoší. Ramtor zmáčkl ňadra tolik, že se bradavky skoro dotknuly. Mezi amulety šlehla jasná jiskra. Dagina hlasitě zasténala a svalila se bezvládně na rytíře. Cukala sebou a měla protočené oči, že bylo vidět jen bělmo. Vylekanému Ramtorovi se hodně ulevilo, když se uklidnila a jakoby nic se opět začala ještě důrazněji vrtět na zasunutém údu. Vše se však událo tak rychle, že ani neztratil erekci. Poševními svaly masírovaný ohon sebou cukal a Ramtor se vzpínal boky jako krocený hřebec. Právě v tu chvíli z něho Dagina sklouzla a uchopila ptáka prsty. Ani nemusela vyvinout velké úsilí a vytryskly první výstřiky. Cákaly vzhůru do výšky a padaly dolů na rytířovo břicho. Maga to fascinovaně sledovala a prstem druhé ruky brouzdala v záplavě spermií.

V době, kdy svítalo a Dagina započala svůj rituál, se probudil Jaren s nutkavým pocitem. Jeho pohled spočinul na výstavním stanu z deky vyboulené v místě penisu. Smutně si povzdechl, otočil se na bok a chystal se pokusit znovu usnout, když zachytil tichý sten a šustění látky. Rozhlédl se po místnosti a zastavil zrak na lůžku Radvy. I přes pomalu ustupující šero v místnosti jasně viděl vlnění deky nad klínem dívky. Bylo mu jasné, že teď už určitě neusne a vydal se tedy zkusit štěstí. Přistoupil k posteli a něžně pohladil dívku ve vlasech. Překvapeně otevřela oči, ale neustala s kmitáním ruky pod dekou.
„Můžu se k tobě přidat?“ zašeptal Jaren.
Jen se usmála a nic neříkala. Shrnula deku, mírně se posunula ke stěně a dál přitom rejdila rukou. Jaren jí okouzleně sledoval.
„Na co čekáš? Ztratil si kuráž?“ oslovila ho nedočkavě.
„Hned to bude,“ vytrhnul se ze zasnění a chvatně se vysvlékl.
„Hmmm,“ unikl Radvě obdivný vzdech, když spatřila ztopořený ohon.
Bard si přilehl vedle dívky a hned zasunul všetečnou ruku do jejího klína. Uvolnila mu prostor a sama se chopila jeho péra. Pevně ho obemkla a rychlými pohyby stahovala předkožku. On prsty laskal citlivé pysky a roztíral po nich vytékající vlhkost z mušličky. Chvilku se navzájem dráždili, až se pojednou Radva otočila a vyšpulila na barda útlý zadeček. Jaren ho hned se zalíbením polaskal a poplácal. Přitiskl se k němu a natlačil péro do skuliny mezi stehny. Radva ho sevřela a nechala klouzat jen ke kraji kundičky. Žalud jí vždy pošimral na pyscích, ale dál se nedostal. Vzrušení obou se stupňovalo. Nedočkavý Jaren sevřel její nohu pod kolenem a nutil jí otevřít přístup. Krátký okamžik spolu něžně zápasili, než podlehla chtíči a sama si tuhý ohon navedla do kundičky. Sotva jí poprvé projel celou délkou, tak se rozkoší prohnula v zádech, že málem hlavou vyrazila bardovi zuby.
Vrzání staré postele probudilo Makose. Ani on neušel působení účinků kněžčina rituálu. S napruženým penisem se otočil na bok a uviděl, jak se zrovna Radva postavila na čtyři a bard jí oblažuje zezadu. Dívka pohazovala hlavou a tlumeně sténala při tvrdých přírazech. Jaren svíral její boky a jeho koule pleskaly o Radvin poštěváček. Makos se posadil s rukou v kalhotách a honil si péro.
„Budeš tam jen čučet nebo se přidáš?“ zavolal Jaren na Makose, když si ho všimnul.
Přistižený mladík strnul uprostřed pohybů a zrudnul jako rak. „Když j-já ni-nikdy …,“ rozkoktal se rozrušením.
„Nekoktej a pojď sem s tím kokotem,“ vyzvala ho chraptivě Radva mezi sténáním.
Makos se nerozhodně pomaličku šoural místností a přitom si stále honil péro. Neodolatelně přitahován se blížil k těm dvěma. Radva si olízla rty a rukou ho pobízela, aby si pospíšil. Během pár dní se už podruhé ocitl Makosův úd v ženské ruce a nyní navíc nalitý žalud zmizel v Radvině puse. Mladík hlasitě zahučel a roztřesenýma rukama chytil Radvu za hlavu. Hbitý dívčí jazyk laskal napružený ohon po celé délce. Bardovi přírazy s Radvou cloumaly a ona měla problém s hlubokým polknutím. Proto přestala péro honit, ale opřela se rukou o Makosovo břicho a udržovala si vzdálenost bez hrozby dávení.
Celá situace byla pro Makose naprosto neskutečná. O tomhle doposud jen snil ve svých fantaziích. Byl tak vzrušený, že se nedokázal kontrolovat. Šikovný jazýček a smyslná ústa ho přivedly bleskově k orgasmu. Bez varování začal pumpovat horké semeno do Radviných úst. Překvapeně ucukla a tak jí notně postříkal i obličej. Nijak však neprotestovala a mlsně se olizovala. Náhle se přitiskla upatlanou tváří k Makosovu břichu a pevně ho objala rukou okolo pasu. Tlumeně kníkala a třásla se. Makos jí zkusil nešikovně chytit za hrudník a do jeho dlaní vklouzly ňadra. Tuhé bradavky zabrnkaly postupně o jeho prsty, jak prsa proklouzly jeho sevřením. Nějakým šestým smyslem vytušil, že by to měl opakovat, protože Radva přitom zasténala rozkoší. Přejížděl opakovaně prsty přes vzrušené hrbolky tam a zpět a Radva úpěla rozkoší. Jaren s hlasitým hekáním přestal přirážet, vytrhl ocas z kundičky a zuřivým kmitáním předloktí rozstřikoval mrdku po vyšpulené prdelce.

Přitulená Dagina v Ramtorově náručí náhle strnula. „Makos!“ vykřikla a vyskočila na nohy. Nahá se rozběhla ke stavení, kde se ubytovali. Zmatený rytíř nevěděl, jestli si srolované kalhoty u kotníků obléct nebo svléknout. Nakonec je jen povytáhl, přidržoval si je levačkou a s mečem v pravé se rozběhl za magou. Proběhl dveřmi a málem srazil stojící magu před ním. Oba akorát viděli, jak Jaren kropí dívčin zadek. Maga zavrávorala a rytíř jí pohotově zachytil levou rukou, což způsobilo, že se mu kalhoty opět sesunuly ke kotníkům.
„Makosi!“ zvolala Dagina a zoufale hleděla na mladíka.
Otočil k ní hlavu a vyděšený na ní koukal. Ulepené péro se nějak namotalo do Radviných vlasů a ta teď hlasitě nadávala, když se snažila vyprostit.
Dagina přešla místnost a položila ruku Makosovi na záda. Ozvalo se hlasité úlevné odfouknutí. „Ty jsi pořád panic. Svatá Vígano, budiž nám požehnáno.“
„No na vás je pohled, lidi,“ rozchechtal se bard a poplácal něžně Radvu po mokré půlce.
Všichni se rozhlédli po místnosti a postupně se přidali k němu. Ramtor s mečem v ruce, umatlaným břichem a kalhotami u země, nahá Dagina s výrazem nalezeného svatého grálu ve tváři, Makos s ohonem obaleným vytrženými vlasy a Radva se zcuchanými vlasy přilepenými ke tváři Makosovým semenem.

Dali se trochu do kupy a při přípravě snídaně jim Dagina vysvětlila, že ranní probuzení bylo zaviněno reakcí na její splynutí s magickou dýkou. Náhle měla hlavu přecpanou znalostmi dávných mágů. Navíc při následné souloži s Ramtorem, když jí přitiskl k sobě její bradavky, měla při silném orgasmu další vidění.
„Za vším, co se tu děje stojí démonka chaosu,“ rozpovídala se maga. „Do našeho světa zabloudila oslabeným místem v magických ochranách. Naštěstí nemůže po celé věky projít zpět. V našem světě se živí sexuální magií.“
„Tak jí najdeme a uděláme s ní krátký proces,“ nadhodil bez přemýšlení bard a mrštil dýkou do zárubně dveří.
„Je usídlená na nějakém ostrově na západ odsud. Ale zbavit se jí nebude tak lehké,“ zchladila jeho nadšení maga. V našem světě obývá tělo, které posedla. Pokud to tělo zemře, tak jen prchne a nic se jí nestane. Jen to na čas omezí její sílu.“
„Tak co teda budeme dělat?“ zeptal se Ramtor.
„Musíme jí vypudit ven z živého těla. V okamžiku opuštění těla jí snad dokážu spoutat magií a zneškodnit, dokud bude oslabená.“
„Takže něco jako vymítání zlého ducha?“ zajímal se bard.
„Ano. V dávných vědomostech, které jsem nabyla, se vyskytuje případ, který je podobný tomuto. Panna v něm vypudila démona, který posednul prince…“
„Jak vypudila?“ skočil jí do řeči Ramtor.
„Já bych si tipnul, že ho vyšukala z prince ven,“ nadhodil Jaren.
„Jo, máš pravdu. Démona živícího se sexem vypudí z těla jen neposkvrněná osoba,“ objasnila maga.
„A doprdele!“ zaklel Ramtor. „Proto jsi tak letěla do chalupy zkontrolovat Makose?“
Všichni se jako na povel podívali na mladíka a ten pod jejich pohledy rychle zrudnul. Zoufale těkal očima z jednoho na druhého a na čele mu vyrazil ledový pot. „P-proč já?“ zasípal přiškrceně.
„Protože sis ještě nevrznul, kamaráde,“ zahlaholil Jaren a poplácal ho přátelsky po zádech.
„Alespoň si konečně užiješ,“ snažila se ho povzbudit Radva a pohladila ho po hlavě.
„A ty se od něj budeš držet radši dál, než aby se stalo něco neodčinitelného,“ setřela jí hned maga.
„To je taková smůla!“ zabědoval Jaren. „Když si uvědomím, že jsem si to mohl rozdat s démonkou. To by byl námět na příběh.“
„Možná na tebe taky dojde. Budeme jí muset nějak oklamat a rozptýlit, aby měl vůbec Makos šanci uspět,“ nastínila bardovi Dagina možnost splnit si tužbu.
„Takže dojde asi na další rituál, který připraví naše neřestná maga,“ pousmál se Ramtor. Odměnou za poznámku mu byl mrazivý pohled šedých očí magy.