Šachová partie ve třech.

Věděla jsem co v následující hodině přijde a vzrušovalo mě to. Vzrušovalo mě také to, že můj partner věděl co bude následovat a rozhodně ho to nenechávalo klidným. Když jsem si sundávala kalhotky, oblékala krátkou letní sukni a obtáhlé letní tričko, jen tak letmo jsem se sama sebe prsty dotkla. Dotek byl vlhký.

Když jsem byla připravená, šla jsem za partnerem do obývacího pokoje. Dělal, že se dívá na televizi. Přidala jsem se k němu, ale oběma nám bylo jasné, že jen marníme čas, který se vlekl, jako by nám to dělal naschvál. Ještě dvacet minu, ještě deset, ještě pět, … , sakra už tu měl být.

Konečně někdo zazvonil, otevřít šel partner. Já jsem zůstala u televize a tvářila se, jako že se mě to netýká, že mě vůbec nezajímá, co chlapi budou dělat. Ale co bude následovat jsem věděla přesně. Bylo mí více než jasné i to, že se do toho zapojím i já, a že si to užiji.

Z chodby jsem slyšela útržky přátelského rozhovoru, snažila jsem se ho nevnímat, přesto mi některá slova mého partnera neunikla … „pojďme do kuchyně, už jsem nachystal šachovnici“. Je neuvěřitelné, jak dokáží být šachy vzrušující. V duchu jsem se té myšlence zasmála a cítila jsem jak vlhnu ještě víc.

Rozhovor se z kuchyně ještě nějakou chvíli ozýval, ale pak se vytratil. Protože jsem měla krátkou sukni a neměla jsem kalhotky, prostředníček si lehce nalezl cestu do vlhké kundičky. Prstem jsem lehce roztáhla pysky a párkrát přejela po poštěváčku. Bylo jasné, že jsem v té správné šachové náladě, a že je čas se podívat, co ti dva v kuchyni provádějí.

Do kuchyně jsem přišla jakoby nic. Nalila jsem si trochu vody a dívala se. V duchu jsem je musela pochválit. Tvářili se, že je nic než souboj pěšců nezajímá. Jakoby nic jsem přešla za svého partnera, položila mu ruku na rameno a po očku se dívala na toho druhého. Čas od času se naše pohledy potkaly a usmáli jsme se na sebe. Ve chvíli, kdy jsme se na sebe dívali déle, jsem se trochu natočila, abych k němu stála bokem a levou rukou jsem si vyhrnula sukni. Lehce jsem se zavlnila v bocích a pak jsem nechala sukni sklouznout na holou prdelku. „Myslím, že to dnes bude snadné vítězství“, zaradoval se v tu chvíli můj partner. „Hmm, tak to bych měla tvému protivníkovi pomoct získat pevnou půdu pod nohama“, na to já. „Pevnou možná, půdu, no nevím, a pod nohama, to spíše mezi“, řekla jsem si v duchu. „Co miláčku, můžu“? A usmála jsem se na partnera. „Ty můžeš cokoliv.“ Vrátil mi úsměv můj partner. „A co Ty, nebude Ti vadit, když Ti do toho bude kecat ženská?“ Otočila jsem se k tomu druhému. „Když to budeš dělat s citem a tady protihráč to nebude vnímat jako podpásovku, tak nemám nic proti ani já,“ na to ten druhý. „Podpásovka to bude určitě, ale ten můj si to užije, to neměj strach“. A s touto myšlenkou jsem pomalu obešla stůj, šla na všechny čtyři a vklouzla pod rozehranou šachovou partii. Ale ještě než jsem se dostala pod stůl jsem si vyhrnulo sukni tak, aby oba viděli, že jsem se neobtěžovala se spodním prádlem.

Chvíli jsem nedělal nic, jen hledala pohodlnou pozici. „Byl to výborný nápad, dát si sem deku, aspoň mi nebude zima odspodu a nebudu mít otlačená kolena“, blesklo mi hlavou a jen tak jako by nic jsem přejela tomu druhému po vnitřní straně stehen až k poklopci. Roztáhl nohy a nechal mě přes kalhoty prozkoumat, co si s sebou dnes na ty šachy přinesl. Bylo vidět, že jsem to vzala za ten správný konec a že jeho obrana viditelně posílila. To byl signál pro mě, abych pokročila k dalšímu kroku. Rozepnula jsem mu poklopec a oběma rukama mu začala stahovat kalhoty i s boxerkami. Pomáhal a tak jsem ho rychle z oblečení vysvobodila. Střelec byl připraven, tak jsem ho vzala mezi prsty a obnažila mu žalud. Byl nalitý, vlhký a pěkně voněl. Na nic jsem nečekala, ne že bych měla ně něco takového pomyšlení, a obemkla žalud svými rty. Cítila jsem, jak v něm lehce zacukalo a měla jsem strach, že tak jak to pěkně začalo, tak to pěkně rychle skončí.

Naštěstí jsem se mýlila. Střelec se uklidnil a já si ho mohla v klidu vychutnat. Po chvíli jsem přidala i druhou ruku, kterou jsem mu dráždila koule. Po několika minutách napínavé hry jsem si uvědomila, že jsem nadržená až na půdu. Mezi stehny jsem měla vlhko a byl proto nejvyšší čas nechat na chvíli šachisty stranou a věnovat se sama sobě. Prstem jsem projela vlhkou štěrbinku a začala si dráždit poštěváček. Netrvalo dlouho a pánevním dnem se začaly šířit rytmické stahy. Kdybych neměla plnou pusu střelce, asi bych sténala. Takhle jsem si jenom užívala tělem se šířící vlny vyvrcholení.

Poté, co vzrušení trochu opadlo jsem si řekla, že je čas na koncovku i pro naše hráče. Změnila jsem taktiku a začala tomu druhému tvrdého střelce důrazně honit. Držel se srdnatě, ale nakonec přece jen neodolal mému útoku. Byla jsem připravená a tak jsem skoro vše, čeho se střelec nakonec vzdal pochytala do pusy. Poté, co uvadl, jsem no naposledy pohladila, dala mu pusinku a po čtyřech jsem vylezla s zpod stolu. Než jsem se postavila, vyhrnula jsem si sukni a na oba vystrčila prdelku. „Tak co pánové, líbila se vám partie, a kdo vlastně vyhrál“? Zahlaholila jsem a při tom lehce zavrtěla pozadím. „Obávám se, že ani s Tvou podporou neměl tady kolega šanci“. Odpověděl partner. „Tak to si zasloužíš vášnivý vyznamenání od královny“, odpověděla jsem, postavila se a políbila ho na rty.

A co Vy, máte rádi šachy?