Když učitelka učitelku překvapí

28. 5. 2019 ilkren

Přestože jsme s Alicí první večer na lyžáku probíráním vztahových lapálií dost natáhly, probuzení druhé ráno je svižné. Postarají se o to naše dítka, která svým maminkám vpádem do postele připomenou, že učitelka na lyžařském výcviku se nemá válet v posteli. Zachmuřím se při vzpomínce na odhalení předchozí noci, kdy jsem načapala kolegu s jednou ze studentek ve velmi nevhodné situaci, a cestou na snídani se v duchu připravuju na to, že bude třeba situaci řešit. Náladu mi vylepší mi milí žáci. Interiér horské chaty je členitý, všude samé zákoutí a roh, díky čemuž se mi za jedním z nich podaří zaslechnout své jméno. "Ty vole, všiml sis? Poláková včera přišla hlásit večerku bez podprdy." "To nešlo nevidět. Je to fakt kus ženský, taková věstonická Venuše." "Ty seš debil. Věstonická Venuše měla buben a prdel jak kobyla. Třídní má akorát pěkně velký dudy, ale jako zbouchnutá nevypadá. To už spíš jako kojná, hehe ..." Přes jadrnou mluvu i nepřeslechnutelné prasáctví se cítím řečmi svých žáků v podstatě polichocena. Bleskově vyhodnotím věc z pedagogického hlediska a vystoupím zpoza rohu. "Bartůňku, nemohu nemít výhrady k tvému slovníku, ale zase tě chválím, jak pěkně jsi vystihl ten pravěký artefakt. Poznámky na svou osobu beru jako pochvalné, ale dej prosím pozor na slovník, ne každou slečnu takovou přímočarostí okouzlíš.", pronesu se smrtelně vážným výrazem před zkoprnělým obhájcem mých tělesných proporcí. "Jsem ráda, že jak dospíváte z jinochů v muže, nevyrůstají z vás zároveň bezcharakterní hovada a svou třídní učitelku dovedete potěšit.", poplácám oba v žertu po tvářích, až se konečně s ulehčením rozesmějí, a odcházím středem, záměrně pomalu a koketním krokem, protože dobře vím, že má sportovní podprsenka některým pohybům,když si dám záležet, prostě zabránit nedokáže...

Na sjezdovce nás uvítá slunečné počasí, které sice zvolna mění sníh v břečku, ale zase přeje jarnímu opalování, takže dívčí část mého družstva se při první příležitosti vyloží u horní stanice lanovky do lehátek a kalupinky si dají záležet, aby se pod záminkou chytání sluníčka mohly vysvléct z většiny vrstev svých lyžařských úborů. Vystavené vesměs jen ve sportovních podprsenkách, házejí očkem jednak po mně, co jako na tu jejich koketerii říkám, především ale pochopitelně po lyžařích, kterým pohled na opalovací tým gymnazistek nejednou dost ztíží vystupování z vleku. Jsem tolerantní, nebudu ze sebe dělat krávu tím, že je budu nutit se zahalit a začít zase lyžovat. Situaci ostatně za chvíli vyřeší jejich spolužáci, kterým možná trochu vadí, že se holky zrovna na ně nijak zvlášť při svém předvádění nezaměřují, a tak je zasypou kanonádou sněhových koulí, které na odhalené, sluníčkem vyhřáté kůži slečen slaví studivé žně. Přes všeobecné pištění a ječení se nese temné zakletí Míši, která má už v šestnácti hlas barové zpěvačky: "Do prdele, sníh v podprdě!" Vzápětí si horní díl prádla bez větších rozpaků vyhrne a vytřepává si sníh z košíčků, až se jí pohupují kulaté kozičky, které si spodem pustila ven, takže další dvojice lyžařů se při pohledu na vlnící se vnady vyspělé gymnazistky málem omotá kolem sloupu vleku. Míše její úsilí zbavit svůj dekolt studícího nadělení zkomplikuje neustávající škodolibá palba, která si při její částečné nahotě pochopitelně brzy najde za hlavní cíl její dívčí ňadra, o které jí v krátkém sledu plesknou hned dvě koule. "Ježiši musíte bejt takový retardi?! Budu mít na kozách modřiny!", vzteká se jadrně prsatá blondýna s rukama v bok, jako by jí vůbec nedocházelo, že se svým spolužákům i všem přihlížejícím bezostyšně vystavuje od pasu nahoru nahá. Cítím, že je ten pravý čas zakročit, splužím k polonahé Míše a pány kluky rázně vyženu na sjezdovku. "No, říkaly si o to. Ta Michala má teda už pěkný melounky.", prohodí Alice, když na dvojkotvě znovu vyjíždíme nahoru. "Jo jo, koketky. My v jejich věku..." Spolknu jakoukoliv odpověď a vzpomenu si, co já v jejich věku. Po ztrátě panenství jsem si další rok na horách už připadala jako zkušená harcovnice ve všech směrech, takže můj tehdejší favorit si mých vnad užíval dosyta všude tam, kde to jen šlo. Coby zamilovaná husička jsem měla dojem, že to jde prakticky všude, několik cest kabinkovou lanovkou jsme absolvovali záměrně jen ve dvou a uvnitř povážlivě prosklené kabiny jsem neměla problémy s tím nechat ho proniknout nenechavýma rukama pod můj svetr až do košíčků podprsenky. Hnětl mi prsa a cucal napružené bradavky, stojící chladem i vzrušením, jako šílený, takže jsem cítila jeho sání až v podbřišku a přála si, aby se kabinka i s námi vznesla a odlétla někam, kde si to budeme moct rozdat. Sjezdovku jsem pak brázdila s bundou ledabyle zapnutou a pod svetrem se pohupujícími kozami zpola vytaženými z košíčků podprsenky, jak jsem si je s horní stanicí na dohled sotva stíhala do ní nacpat zpátky - obvyklý problém přírodou obdařených slečen, co se věnují mazlení a pak mají honičku se dát rychle do pořádku. Vyřešila jsem ho tak, že jsem si v kabince dámské toalety ski baru podprsenku svlékla, poté, co se mi nepovedlo díky velikosti tuhých košíčků nacpat ji do kapsy bundy, jsem si ji omotala pod svetrem kolem břicha a zbytek dne jezdila s prsy pod svetrem nahými, aby se můj miláček každou jízdu mohl mým trochu podchlazeným pokladům věnovat. Činil se tak, že jen obavy z porušení rovnováhy a nebezpečí zřícení kabinky nás odradily od nevyřčeného nápadu zašukat si během cesty nahoru, ale jak mě přiváděl cucáním mých cecků k čím dál většímu šílenství a má ruka zběsile třela přes lyžařské kalhoty jeho naběhlý klacek, nakonec jsem sama udělala to, na co by slušná holka neměla ani pomyslet: při další cestě jsem zkoprnělému mládenci vytáhla nádobíčko z kalhot a začala mu ho z protější sedačky honit. Zíral na mě jako blázen, zmohl se na nesouvislé chrčení a občasný pokus chytit do dlaní moje poskakující kozy, což mě přivedlo k myšlence vzít mu péro mezi ně. Od masírování jeho ptáka pohupujícími se prsy už byl jen kousek k tomu uvěznit jeho chloubu v puse. Nenapadlo mě, jak snadno půjde si v těžkých lyžákách kleknout na podlahu kabinky a začít kmitat hlavou sem a tam. Kabinu to naštěstí nerozhoupalo a já jsem, s horkým pérem hluboko v krku, velebila kolenní vycpávky na svých šponovkách, jakkoliv bych si je nejradši i s promočenými kalhotkami servala pod zadek a nabodla se pičkou na to krásně propnuté péro. Jinak příkladná výdrž mého amanta ovšem způsobila, že než mi zalil mandle jeho prudký výstřik, kterým mě málem udusil, museli jsme sjet kopec a dát si při další jízdě kouření znovu. Když tiskl mou hlavu na své cukající se péro a plnil mi pusu horkým, trochu hořkým semenem, bůhví proč jsem si koutkem oka všimla, že na smrku za okýnkem lanovky sedí veverka...

"Tak mám pocit, že by ses nejradši uvelebila na to lehátko taky.", rýpne si Alice a vrátí mě spolu s hučením strojovny vleku do reality. "Vlastně jo, pojďme si na chvíli sednout. Musím ti něco říct.", smýknu lyžemi k opuštěnému posezení, a když své tváře, protože víc si cudné učitelky dovolit nemohou, vystavíme horskému sluníčku, stručně kolegyni vylíčím, na jakou lapálii jsem včera večer náhodou přišla. "A do háje. Takže to nebude tak pohodovej lyžák.", zamračí se Alice a já oceňuju, že ji nenapadne ptát se, proč jsem se vlastně v noci kradla dolů. "A víš teda, koho to tam Krch brousil? Říkalas, že byla tma. Třeba ohnul kuchařku." "Kuchařka odchází večer dolů do vsi. Není to mladá holka. A především, neráčkuje.", zavrtím hlavou. "Anežka???", vykulí oči kolegyně. "No jo, tichá voda břehy mele. A učitele šuká.", potvrdím podezření, hraničící s jistotou: noční milenkou kolegy Krcha byla tichá, zamlklá intelektuálka s černou ofinou a charakteristickým ráčkováním. "Hm, tak to je blbý o to víc, že se ti dva asi nesblížili včera. Zřejmě spolu něco mají už z Prahy. Ach jo. Taková mladinká husička by si měla hrát se spolužákem na doktora, líbat se podle flašky, ale ne se nechat píchat od učitele." "No právě. K poezii dospívání nějaký techtle mechtle na lyžáku patří.", nerozvedu raději význam lyžařského kurzu pro své vlastní sexuální dospívání. "Ale tohle je blbý. To není jako když si dvacítka narazí pětatřicátníka, co ji v posteli něco naučí." "Nebo naučí ona jeho.", zahihňá se Alice jako školačka, a když ji probodnu tázavým pohledem, pokrčí rameny a vyklopí: "No co, když jsem přišla na vejšku, sbalil mě chlap, co mu bylo dost přes třicet. A věř nebo ne, já, nanynka z vesnice, co by spočítala milence na prstech jedný ruky, a to by ještě mohla započítat kámoše, co se s ním mazlila po plesu a akorát jí strčil ruku do kalhotek, jsem byla ve věcech milostných oproti němu hotová Angelika, markýza andělů." "Alice, už od včerejška mě nepřestáváš udivovat. Takže ty jsi coby vyjukaná dvacítka učila tajům lásky třicátníka? Předpokládám ženatýho?", dobírám si kolegyni, zatímco pohledem kontroluju své družstvo. "Ani omylem, byl to klasickej jedináček, co žije s maminkou, vrtá se v počítačích a holky zná spíš z monitoru. Já ho sbalila spíš z legrace na jednom večírku, ale nebylo to zlý, tak jsme si spolu něco začli. Nekoukej se na mě jako na kurtizánu, náhodou to mělo docela zajímavej vývoj. Arnošt byl ze mně úplně urvanej, ať jsme byli na večírku nebo v kině, nesundal ze mě ruce. V tom věku a s minimem zářezů mi to dělalo dobře, to mi věř. A dělal mi dobře i jinak, když jsem ho správně vedla. To mě na tom vlastně bavilo asi nejvíc, že byl takovej snaživej a tvárnej. Když jsme byli v kině a já si dala jeho ruce na prsa, hladil mi prsa. Když jsem ho pustila pod sukni, dělal mi to přes kalhotky. No a když mi ji vydráždil tak, že jsem to prostě potřebovala, stačilo vyklouznout ze sálu, schovat se v rohu u záchodů, vyhrnout si sukni a nechat ho, aby mi ji v pár vteřinách vylízal tak, že jsem si musela ty kalhotky, co jsem si předtím stáhla, nacpat zmuchlaný do pusy, abych křikem nezburcovala bábu od pokladny. Ježiši Sašo, nekoukej na mě jako na kurvu, já prostě ve dvaceti poprvé potkala chlapa, co ze mě šílel, a shodou okolností byl o nějakých deset roků starší, no bóže!"

"Však v poho, nebudu ti kázat morálku, jen mě mile udivuješ.", ušklíbnu se. "No a jak to skončilo?" "Hele, celkem zajímavě. Strávili jsme asi dva měsíce plný vášně, kdy v podstatě mě nepíchal akorát když jsem to dostala, jinak pomalu denně. Za tu dobu jsem měla pocit, že jsme přes úvodní lekce o mazlení z Bravíčka přešli až na konec Kámásútry. Myslím, že nás to dost posunulo oba. Akorát jedna věc byla dost na hlavu: dělali jsme to všude možně, od mýho pokoje na koleji, kam se dobrodružně vloupával po požárním schodišti, přes jeho kancelář v jedný velký firmě a klasiky typu lavičky na Petříně až po úplně praštěný místa jako zadní vagón tramvaje v Modřanech zastávku před konečnou nebo převlékací kabinka v Tescu. Nikdy mě ale nepozval k sobě domů. Došlo mi to až časem, začala jsem na to dělat narážky, postupně jsem ho s tím štvala víc a víc, nakonec mě pozval... no, a to byl průšvih. Arnošt bydlel s maminkou, a ta se bohužel ... v nejmíň vhodnej okamžik ..." "Alice, to nene! Jako že ... vy jste ... a ona se... ?!" "No jo, my jsme a ona se. Jak říkáš. Vrátila. Teda až po tom, co mě fantasticky ojel na kuchyňským stole, vlastně přišla až ve chvíli, kdy jsem se mu to snažila pusou oplatit. Řeknu ti, že klečet v kuchyni v puse s pérem jejího synka těsně před výstřikem není ale vůbec dobrá pozice pro seznámení s budoucí tchýní.", zahihňá se Alice a zamává na svůj oddíl, aby sjel k chatě. "Trapas?" "No prvotřídní, paní matka to vůbec nepobrala, já se jakž takž oblékla a vypadla jsem, dokonce jsem tam nechala někde kalhotky. Scéna jak z filmu." "Hm, zajímavej konec." "Počkej, jakejpak konec? To právě ještě nebyl konec. Já to tak teda brala, bylo mi jasné, že nám matinka asi nepožehná, zamilovaná jsem do Arnošta nebyla, když se po tom odhalení týden neozval, nechala jsem to plavat. No a pak jdu takhle večer na koleji ze sprchy, omotaná osuškou, a kdopak to na mě nečeká u požárního schodiště? No jo, můj ajťák, a hned mi tu osušku vykasá a dá se do lízání, ani nestihnu říct 'ahoj'. Rozdáme si to ve výklenku u skladu prádla, ojede mě na stojáka, tak jako provinile se usměje a vypadne. A takhle jsme to vedli ještě další měsíc. No nic, musíte dole vyzvednout ve školičce ty naše caparty.", pokrčí Alice rameny, zvedne se z lehátka a ladnými obloučky odsviští, jako by mi tu vykládala o tom, jak se učila vyšívat. Teprve teď mi dojde, že jsme úplně zakecaly ten problém s Krchem a Anežkou.