Dovolená v ráji - soutěžní

"Letite poprvé?" zaslechla jsem vedle sebe.
"Ano, to je to tak poznat?" ptala jsem se.
"No buť tohle, nebo vám ta opěrka snad dluží nějaké peníze," rozesmála se.
Shlédla jsem dolů a skutečně, křečovitě jsem svérala opěrku. Klouby na prstech jsem měla úplně bílé, svaly na předloktí napnuté a to jsme se ještě stále nerozjeli.
"No jestli by z ní šly takhle vymáčknou nějaký prachy, tak tio zase není tak špatný nápad," předstírala jsem veselí.
"Hlavní je se uklidnit. Já lítám docela často a občas je to i zábava," ujišťovala mě.
Zábava?! Tsss, jako by to bylo tak snadný! Jen myšlenka na vzlet mě děsila a to jsem ještě nepomyslela na přistání. Co budu dělat, když vletíme do nějaké bouře? Co když selže podvozek? Co když... Měla bych tyhle myšlenky pustit z hlavy, ale nešlo to.
"Spolucestující se posadila do svého sedadla. Já seděla u okýnka a ona do uličky. Doufala jsem, že sedadlo mezi námi zůstane prázdné. Po pár minutách, se zdálo že už jsou všichni pasažéři připravení na odlet a místo bylo stále volné.Vážně šťastný den. Také upozorňujeme, že sedadla i stolky před vámi musí zůstat ve svislé poloze. Vypněte všechny osobní elektronická zařízení, nebo je uveďte do letového režimu. Během celého letu je na palubě zakázáno kouření. Děkujeme a přejeme příjemný let."
"No sakra." Ještě deset minut. Koukala jsem z okýnka a pokoušela se uklidnit. deset minut... deset minut.... pak už budeme ve vzduchu. Nohy se mi třásly a znovu jsem co nejvíc sevřela opěrku.
"Dej mi tu ruku," uslyšela jsem znovu příjemný hlas vedle sebe. a pak se mě dotkly teplé a příjemné prsty. Otočila jsem se a ta žena, která měla původně sedět u uličky, teď seděla přímo vedle mě. Zvedla jsem ruku z opěrky a naše prsty se spojily.
"Mimochodem, já jsem Vanesa," představila se.
"Já Alena, těší mě," odpověděla jsem.
"Tak Aleno, míříš do Kostariky pracovně nebo za zábavou?" ptala se.
"Rozhodně za zábavou. Už strašně potřebuju dovolenou," přiznala jsem.
"To já taky. Mám v plánu padnout u bazénu a užívat si v klidu sluníčka."
"No to zní jako super plán," souhlasila jsem. "Když mluvíme o klidu, dala bych si něco na uklidnění," dodala jsem.
"No holka, to budeme muset chvíli počkat, ale něco se určitě najde," ujišťovala mě nová přítelkyně.
Povídání s Vanesou bylo tak příjemné, že jsem si ani nevšimla skutečnosti, že jsme se už rozjeli a letadlo míří k odletové dráze. Zjistila jsem to až ve chvíli, kdy mě rychlost zatlačila zpátky do sedadla. Pevně jsem sevřela Vanesinu ruku. Díkybohu to proběhlo docela rychle. Můj dech se pomalu vracel do normálu.
"No, nebylo to zase tak strašný, ne?" zeptala se Vanesa.
"Jen díky tobě," odpověděla jsem. "Ani jsem si neuvědomovala, co se děje."
"To je v pohodě, drahoušku. No a teď si dáme něco k pití!"
Musím říct, že se mi ten let začínal hodně líbit. Se sklenkou vína v ruce při hovoru ten let ubíhal docela rychle.
"A teď mi řekni, proč holka krásná jako ty jede na takovouhle dovolenou sama?" zeptala se Vanesa.
"No... já... vlastně nemám koho vzít s sebou," přiznala jsem.
"Tak to abychom našli nějakýho pěknýho ostrovana, aby ti dělal společnost?"
"No... možná radši nějakou ostrovanku."
"Ohh... promiň, netušila jsem..." začala se omlouvat.
"Ne, to je v pohodě," ujišťovala jsem ji.
"No a proč taková kráska jako ty, jede na dovolenou sama?" vrátila jsem ji otázku.
"Vlastně to není nic zvláštního. Prostě jsem potřebovala zmizet z toho městského šílenství a práce. Chci mít chvíli volno a užít si nějakou zábavu. Co třeba běhat nahá někde po pláži?" vysvětlovala.
"To mi zní dost příjemně." Zvedla jsem skleničku a přiťukli jsme si. "Na svobodu a dobrodružství... a možná i nahotu!"
Skleničky zacinkaly a obě jsme se zasmály. Takhle jsme povídaly asi hodinu a půl. Už jsem začínala pomalu cítit skleničky vína, které jsem vypila. Oči mi pěkně ztěžkly a úplně jsem se uvolnila. "Vaneso, já myslím, že na chvíli usnu," oznámila jsem. Položila jsem svou ruku na její. "A moc děkuju za povídání i všechno ostatní."
"Bylo mi potěšením. a klidně odpočívej," usmála se.
Zavřela jsem oči a za chvíli usnula. Zdálo se mi o plavání v moři a procházkách po pláži a v džungli. A v těch snech jsem nebyla sama. Společnosti mi při těch toulkách dělala dívka, které právě seděla vedle mě. A ta představa mi nebyla vůbec nepříjemná.
Když jsem se probudila, byla jsem pod přikrývkou a hlavou se opírala o Vanesino rameno. Ona spala také. Opatrně jsem zvedla hlavu, abych ji neprobudila. Ve spánku vypadala tak spokojeně. Už předtím jsem si všimnula že je pěkná a teď jsem si nemohla pomoct a musela sledovat její opravdu krásnou tvář, skrytou pod dlouhými blond vlasy. Tvář neměla žádnou chybu. Chtěla jsem jí políbit, ale nebyla jsem si jistá, jestli by to nevadilo. Její předchozí reakce spíš vypadala na heterosexuálku. Taková škoda...
Zatímco jsem si ji prohlížela a myslela na všechno, co bych s ní dělala, všimnula jsem si, jak se nakrabatilo její obočí a rty se trošku otevřely. Uniklo z nich slabé vzdychnutí. Najednou se rychle probudila. Naše oči se setkaly a já se pokoušela skrýt skutečnost, že jsem ji takhle sledovala. Snad si ten můj červený obličej spojila s únavou.
"Můj Bože... Nemluvila jsem ze spaní?" ptala se nervózně.
"Ne... jen si hýbala obočím a trošku vzdychla. Musel to být zajímavý sen," provokovala jsem ji.
"Sakra... Byla jsem hlasitá?"
"Ne... bylo to vlastně jen malý vzdychnutí. Vypadala si ... no jako andílek... když si spala," uklidňovala jsem ji. Má poznámka způsobila, že se skromně usmála. "Co se děje?"
"Tohle jsem ještě od ženy nikdy nezažila," řekla.
"No tak, byl to jen malý kompliment. Nemusíš za tím hledat nic jiného," vysvětlovala jsem. Zdála se v rozpacích.
"Ale... jsi nádherná..." přiznala jsem.
"Děkuju, Aleno," řekla. "Ale to ty taky, víš?"
"Děkuju," trošku jsem se začervenala. "To ty si mě přikryla?" zeptala jsem se.
"Jo, zdálo se mi, že je ti zima. Měla si po sobě všude husí kůži a no..." předklonila se ke mě a zašeptala, "... postavily se ti bradavky."
Nemohla jsem si pomoct, ale rozesmála jsem se. Kdyby jen věděla, čím to bylo způsobeno. A co se dělo v mých snech."
"Mockrát děkuju," poděkovala jsem. "Ta podprsenka je docela tenká. Sice vypadá skvěle, ale moc toho neskryje."
"Hmm... to zase nezní ta špatně."
"Musím si odskočit, za chvíli jsem zpátky," informovala jsem.
Protáhla jsem se kolem Vanesy a snažila se protáhnout mezerou. Nepovedlo se mi to úplně a otřela jsem se o ni zadečkem. Vešla jsem na malou toaletu a pokoušela se stáhnout kalhotky. Bylo tu tak strašně málo místa, že si nedokážu vůbec představit, jak by to někdo mohl souložit. Pak mě něco napadlo. Zvedla jsem triko nahoru a vyfotila se jen v podprsence. Byla z bílé krajky a prakticky průhledná. Materiál byl sice příjemný, ale jak už jsem říkala Vanese, moc toho neskrývala. Dvorce bradavek pod ní byly jasně vidět.
Když jsem se vracela k sedadlu, Vanesa koukala do telefonu. "Je ti líp?" ptala se.
"Mnohem," odpověděla jsem. "Věřila bys tomu, že si to v té malé kabince může někdo rozdávat?"
"Jo, už jsem o tom slyšela."
"Pamatuješ si, co jsem říkala o té podprsence?" zeptala jsem se.
"A...Ano, pamatuju...." byla její překvapená odpověď.
Zvedla jsem ruku s telefonem a otočila displej k ní. Vanesa zrudla, ale na fotku koukala dál.
"Jo, už vidím, jak si to myslela. Sakra, ale vypadá fakt sexy," poznamenala,
"Nepřeháněj. Ale stejně děkuju. Podívej. Mám i stejný kalhotky," a přesunula jsem prst po displeji, abych ukázala další fotku. Vanese skoro vypadly oči. Zdál ose mi, že se dokonce kousnula do spodního rtu.
"No moc pro představivost už toho nenechávají," řekla.
Tomu konstatování jsem se musela zasmát.
"Myslím, že si ještě odskočím taky," oznámila Vanesa. Sledovala jsem jak vstává, už jsem nebyla strachy mimo z odletu a tak jsem si konečně prohlédla celou její postavu. Když se otočila, spatřila jsem rozkošný zadeček a pěkně tvarovaná stehna. Hlavou mi projela myšlenka, proč vlastně na toaletu odešla, že by za tím bylo něco jiného?
Obě jsme si daly další sklenku vína. Měly jsme za sebou čtyři a půl hodiny letu. Jak jsem byla vděčná, že seděla vedle mě. "Jak dlouho tam zůstáváš?" zeptala jsem se.
"Jenom týden. Chtěla bych delší dovolenou, ale bohužel to nejde," řekla.
"Jo, bohužel jsem na tom stejně. Já mám taky jen týden."
"A co vlastně děláš normálně?" zeptala se Vanesa.
"Sestřičku v nemocnici," odpověděla jsem. "A co ty?"
"Pracuju v jedné marketingové firmě. Nic moc vzrušujícího. Ale máme dost velký klienty a docela dobře platí," vysvětlovala. +
"A kdo na tebe čeká doma?" vyzvídala jsem.
"Nikdo," zněla jednoduchá odpověď. Nebo jsem se dotkla nevhodného tématu.
"A co ty? Doma nečeká nějaký ženský andílek?" zajímala se Vanesa.
"Taky nikdo," chvíli jsem přemýšlela, že to dál nebudu rozvádět, ale nakonec jsem neodolala. "Možná jen čekám že najdu nějakou exotickou krásku, abych si ji odvezla s sebou."
"No, myslím, že to nebude takový problém."
"Víš snad o někom?"
"Ne... Měl to být jen kompliment," oznamovala s úsměvem.
Trošku mě zamrazilo a tak jsem na sebe natáhla přikrývku, kterou na mě Vanesa předtím natáhla. A protože byla dost velká, nabídla jsem ji i Vanese. Snažila jsem se pod přikrývkou najít opěradlo a přitom jsem se otřela o Vanesinu ruku. Chtěla jsem ji odtáhnout, ale nepustila mě. Otočila jsem ruku a její prsty několikrát přejely po mé dlani předtím, než se propletly s mými. Nebyla jsem si úplně jistá o co jí jde, ale nechala jsem ji.
Takhle jsme se držely za ruce asi půl hodiny. Hrály jsme si s telefony, povídaly o životech a vypily další sklenku vína. Napadlo mě, že bych při tomhle tempu taky mohla mít trošku problém s rovnováhou až budeme vystupovat. Zdál ose mi, že se mnou Vanesa opatrně flirtuje, ale předpokládala jsem, že tomu pomohlo vypité víno. No ale přece někdy může člověk snít...
A pak se najednou ozvalo hlášení, že budeme brzy přistávat. Měli jsme si zase zapnout pásy, sklopit stolečky a připravit se na přistání. Tentokrát jsem byla mnohem méně nervózní. stejně jsme brzy přistáli a pak začali z letadla vystupovat. Vanesa vstala a nějaký muž sedící za námi nás nechal jít za sebou. cestou k východu se ale Vanesa náhle zastavila a já do ní narazila. Nakonec nás dav rozdělil a skoro jsem ji ztratila. Nakonec jsem ji našla před sebou, ztracenou v záplavě lidí spěchajících pro zavazadla. Sakra, tohle přece může být naposledy, co ji vidím.
"Vaneso!" zavolala jsem. "Vaneso!"
Otočila se a zkoumala dav kolem sebe. Zvedla jsem ruku a zamávala. Všimla si mě a vykročila z davu ke stěně. Nakonec jsem se k ní dostala.
"Co se děje, Aleno? Je všechno v pohodě?" ptala se.
"Jo.. všechno je v pohodě... já jen... Nešla bys se mnou na večeři?" neznělo to moc jako pozvánka na rande.
"Já... já... nevím... víš mám to ještě aspoň další půl hodiny taxíkem na hotel. A mám tu velký kufr..." pokoušela se najít výmluvu, ale nezabíralo to.
"Pssst.... Počkej... Já mám na celý týden zamluvený auto, takže tě můžu zavézt kam budeš potřebovat. Kufr musím vyzvednout taky to se neboj. Takže už jen ta večeře. jen potřebuju nějakou společnost a nechci jíst sama. Prosím..." A ne jsem nebrala jako odpověď.
"Dobře, jen večeře," řekla.
"Jasně, jen večeře."
Nakonec jsme vyzvedly kufry mezi posledními. Ani jedna jsme toho moc neměly, takže se do kufru krásně vejdou oba.
Dorazily jsme ke stánku půjčovny aut.
"S čím vám můžu pomoci, dámy?" zeptal se muž za přepážkou.
"Chci si půjčit auto, pokud to jde?" začala jsem.
"Och ano, paní... Moment podívám se.
"Hmm, ano madam... moment podívám se.... máme tu pár základních modelů a pak taky něco většího, jako Camaro nebo Mustang," oznamoval.
"Ten mustang by se mi líbil..."
"Máme tu dva. Stříbrný a modrý, pokud byste měla zájem," navrhoval.
"A byl by ten modrý k dispozici na celý týden, prosím?" zajímalo mě. Netrvalo to dlouho a měla jsem vyplněné všechny potřebné papíry a držela klíčky v ruce. Našly jsme zmíněný vůz, naložily zavazadla do kufru a jeden problém byl za námi.
"Tak kam chceš na to jídlo?" ptala se Vanesa.
"No... vlastně nemám představu!"
Vanesa se rozesmála a já si uvědomila, že ani jedna z nás nemá ani ponětí o tom, co je v tu v okolí. Naštěstí dokázala najít něco na webu a tak jsme listovaly seznamem místních restaurací. Jen všechny, které se zdály trošku použitelné byly beznadějně obsazené. Musely jsme najít něco méně nacpaného.
Zaparkovala jsem u malého podniku a vešly jsme dovnitř. Během večeře jsem už pro jistotu pila jen nealko drinky. Zdálo se mi že na Vanesu alkohol působí stále víc a odbourává její zábrany. najednou se mnou neskrytě flirtovala. Napřed to byly jen nesmělé dotyky - její ruka na mé, náhodný dotyk nohy o nohu, její ruka na mém ramenu... A pořád se usmívala. Bylo to pěkně nakažlivé. Nejradši bych se na ni hned vrhla přímo tady.
Podívala jsem se z okna a viděla, že začíná zapadat slunce. Nastala chvíle ticha, jakoby nám oběma docházelo, že náš společný čas končí a ani jedna jsme to nechtěly uznat.
"v jakém hotelu bydlíš?" zeptala se vanesa nakonec.
"Nejsem v hotelu. Nakonec jsem si pronajala malý bungalov jen kousíček od pláže," odpověděla jsem.
"Ale ne! Tak to budu závidět!" smála se.
"Chceš se kouknout? Není to odsud ani moc daleko?" nabídla jsem.
"No já nevím..." váhala.
"Ale no tak. Jenom pojď. Pěkně se podíváš kde budu bydlet, zatímco ty budeš muset trčet někde v hotelu," provokovala jsem. "ale možná bych tě mohla někdy pozvat na návštěvu..." bože co bych dala za to, kdyby vážně přišla, napadlo mě. "Můžeme sledovat západ slunce přímo z pláže. A kolem nebude nikdo," dodala jsem.
Vanesa chvíli odolávala, než znovu promluvila. "Myslím, že západy slunce tu musí být krásný. Ale snad bych se někdy mohla zastavit."
Zaplatily jsme učet a za chvíli už mířily k mému pronajatému příbytku. Po sjezdu z hlavní silnice to byly asi tři minuty přímo k opuštěným bungalovům. To místo bylo skvěle skryté před okolím. Zaparkovala jsem a prošly jsme ke dveřím příbytku. Zadala jsem kód na klávesnici a vstupní dveře se otevřely. Uvnitř nás přivítala typicky plážová atmosféra.
Celý bungalov byl postaven z vonícího dřeva. Ve stěně směrem k oceánu bylo obrovské posuvné okno se závěsy roztaženými stranou. Vlevo byl kuchyňský kout a napravo hodně velká koupelna. Stály jsme v hlavní místnosti a já se zadívala na obrovskou postel, která mířila právě do toho velkého okna.
Prošla jsem ke stěně a otevřela jej. Větřík byl neuvěřitelně příjemný. Rozepnula jsem modrý top a zůstala jen v bílé podprsence. Vanesa se přidala a odhodila svou halenku také. Její červená podprsenka vypadala skvěle. Toužila jsem ji sundat a prozkoumat ty dva nádherné kopce, které skrývala. Prošly jsme otevřeným oknem na malou terasu. Před bungalovem rostlo několik stromů a mezi nimi vedla cesta k pláži. Cestou jsem natáhla ruku a chytila Vanesu. Neucukla. Nakonec jsme vybraly místo k sednutí a civěly před oceán na ohromnou kouli zapadajícího slunce. V úplném tichu jsme sledovaly jak zapadá do ohromné plochy vody.
"Je to tu nádherný," zašeptala jsem.
"Úplně to bere dech?" vydechla Vanesa.
"To ty taky," podotkla jsem.
"Aleno..." začala a dívala se na mě koutkem oka.
"Zůstaň tu přes noc," navrhla jsem.
Vanesa neodpovídala. Teď se dívala přímo na mě.
"Vaneso..." pokusila jsem se vyloudit její souhlas.
"Neměla bych. Nikdy jsem něco takového neudělala. A taky jsem se nikdy s druhou ženou takhle necítila. Co když toho budu ráno litovat?" svěřovala se.
"To bude v pohodě," ujišťovala jsem ji.
Seděly jsme tak blízko sebe, že se naše boky prakticky dotýkaly. Seděla mi po pravé ruce s rukama omotanýma kolem vlastních stehen před sebou. Políbila jsem ji na odhalené rameno. Na její kůži se objevila husina a ozvalo se slabé zasténání, zavřela oči a trošku zaklonila hlavu. Při letmých polibcích jsem se přesunula ještě o kousek blíž. Prvou ruku jsem položila na její záda a pomalu s ní přejížděla nahoru.
"Bože, máš tak jemnou kůži. Je úplně jako satén," zašeptala jsem jí do ucha.
"Ohh Bože.... Aleno... Já sem úplně mimo..." svraštila obočí nad zavřenýma očima. Cítila jsem jak se uvolňuje.
"Řekni, že to není příjemný a přestanu. Řekni, že nejsi zvědavá," zašeptala jsem.
"To nemůžu... Bože.... Nedokážu to říct," zašeptala odpověď.
Přitiskla jsem rty k jejímu krku a políbila ji. Jazykem jsem přejela k ušnímu lalůčku a začala opatrně sát. Tiše zakňučela. Další polibek dopadl na její tvář a pokračoval dokud jsem se nedostala ke rtům. Otočila se ke mě a naše rty se setkaly. Ty její byly tak svůdné. Ještě chutnaly po jahodách a cítila jsem i víno, které měla u večeře. Ty polibky byly neuvěřitelné. Přestala se ovládat a přitiskla se ke mě.
Její ruka mi přejela po tváři a odtáhly jsme se od sebe. Já měla ruku pořád na jejích zádech a posouvala jsem ji nahoru. Hledala jsem zapínání podprsenky, ale nebylo tam.
"Je zepředu," zvládla vydechnout, když jsme se od sebe odtrhly. S úsměvem jsem ji políbila ještě jednou. Podprsenku si nakonec rozepnula sama. Využila jsem tu příležitost a svou odhodila taky. Pak jsem pomohla Vanese lehnout si do písku pláže a položila se vedle ní. Oči jí v zapadajícím slunci zářily když jsem se do nich zadívala. Špičkami prstů jsem přejela po linkách přes její bříško a žebra. Položila hlavu do písku a novu zavřela oči. Jediné co teď bylo slyšet, bylo šplouchání moře.
"Jsi tak sexy... Víš to?" zašeptala jsem.
"Děkuju."
"Jsi v pořádku?"
Otevřela oči a zadívala se na mě. "Úplně."
Její prsa byly velkolepé. Sklonila jsem hlavu dolů a jazykem přejela kolem levé a pak pravé bradavky. Tu jsem chvíli sála, pak jemně skousla pevný hrot, zatímco s druhým jsem si hrála prsty. Vanesa jen spokojeně vzdychala.
Pak se zvedly i její ruce. Moje prsa byly menší než její, ale i tak se jí nepodařilo je celé skrýt ve dlaních, když si nezkušeně začala hrát s mými bradavkami.
Já dál sála ty její a rukama klouzala dolů k pásku těsných džín. Rozepnula jsem knoflík a táhla zip dolů. Vanesin dech se zrychlil ve chvíli kdy jsem poklopec džín rozevřela a prsty přejela po kalhotkách. Chvíli jsem jí takhle škádlila a pak prsty vklouzla pod kalhotky. Zjistila jsem, že je úplně vyholená.
"Můj Bože, Aleno.... Jsem tak nadržená," zavzdychala.
Mé prsty sklouzly ještě níž mezi rtíky a objevila jsem, že je neuvěřitelně mokrá. Prsty tam klouzaly úplně snadno.
"Udělej mi to!" vykřikla najednou.
Vstala jsem a svlékla zbytek svého oblečení. Vanesa stáhnula džíny spolu s kalhotkami a se smíchem jsme vběhly do vln moře. Snažila jsem se ji chytit. Všude kolem nás šplouchala slaná voda.
Vstup do moře byl poměrně mělký. Musely jsme docela daleko než nám voda dosahovala po prsa. Vanesa se zastavila a já ji zezadu objala. Prsa se přitiskly k mokré kůži na jejích zádech a políbila jsem ji na krk. Najednou se Vanesa položila na hladinu a začala splývat. To jak se zapadající slunce odráželo na mokrých křivkách jejího těla, byl jeden z nejvíc sexy pohledů jaké jsem kdy viděla. Když jsem se k ní přiblížila, jen rozevřela stehna. Vklouzla jsem mezi ně a nechala ji opřít o má ramena. Pod vodou jsem jí podepírala nad zadečkem a její rozkošnou kundičku jsem měla je kousek od tváře. Začala jsem ji líbat všude po holém klíně. Zalapala po dechu. Ještě než jsem mohla pokračovat, navrhla, že se posuneme někam do většího pohodlí. "Nepůjdeme do postele?" navrhovala.
"Ale já se ve vodě cítím docela dobře," špulila jsem ústa.
"To jo, ale myslím že uvnitř se dostaneš mnohem dál."
Plavaly jsme ke břehu, kde jsme chvíli hledaly šaty. Líbaly jsme se a navzájem osahávaly. V bungalovu jsme se jen rychle osušily a pak padly do postele.
"Kde jsme to skončily?" zeptala jsem se s úšklebkem.
"Hmmm.... Myslím, že někde tady..." Vanesa začala rozevírat nohy a odhalila lesknoucí se kundičku. Matné světlo v pokoji dávalo všemu teplý nádech. Vanesa, ležící na posteli s roztaženýma nohama, vypadala skvěle. Sledovala každý můj pohyb, když jsem se plížila mezi ně. Prsty jsem přejížděla po jejích vnitřních stehnech nahoru až ke klínu. Její tělo se při každém doteku třáslo a spokojeně vrněla. Přejela jsem prsty kolem vyholené kundičky a dolů mezi mokré rtíky. Prstem jsem vklouzla mezi ně a škádlila ji dál. Začala na ty doteky odpovídat pohupováním v bocích. Sklonila jsem hlavu, přitiskla rty do jejího klína a zasypala jej polibky. Vanesin dech se zrychlil ještě víc. Při polibcích jsem zvedla oči. Ležela s hlavou zabořenou do polštářů, jednu ruku ve vlasech a druhou se tahala za levou bradavku.
Chytila jsem ji kolem stehen. Rozevřela jsem jí nohy ještě víc a jazykem dál přejížděla po hebké kůži stehen a klína. Vůně jejího vzrušená byla tím nejsilnějším afrodisiakem a pohled na [plně zmáčenou kundičku mě přímo spaloval touhou. Ponořila jsem jazyk mezi rtíky a přejížděla tam a zpět. Chutnala skvěle a výkřiky, které unikaly z jejích úst mi dávaly vědět, že mé škádlení funguje dobře. Svíjela se tak, až se mi na jazyk skoro sama nabodávala. Na chvíli jsem přestala a vzhlédla nahoru. Naše oči se setkaly a její prsty projížděly v mých černých vlasech.
"Prosííííím.... Nepřestávej!" žebrala. Celá její tvář byla naplněná touhou, která mě jen povzbuzovala.
Vklouzla jsem dvěma prsty do promáčené dírky, ještě než jsem se jazykem vrátila k poštěváčku. Myslím, že jsem jí to potřebovala udělat stejně, jako po tom toužila ona sama. Uspokojení, že ji přivedu k nevyhnutelnému vrcholu, bylo mým jediným cílem. Zavířila jsem jazykem kolem nateklého poštěváčku a prsty prozkoumávala její dírku. Její ruce pevně držely mou hlavu a tiskly ji do ve svíjejícího se klína. Její reakce přinesla úsměv na mou tvář.
"Božéééé.... Nepřestávej.... Dělej prosííím.... Udělej mi to pořádně," poroučela.
Jak bych takové prosbě mohla odolat. Několikrát jsem pořádně nasála klitoris mezi rty a prsty ponořila dovnitř zmáčení kundičky. Její tělo najednou ztuhlo a prudce mě zatáhla za vlasy. Zaslechla jsem prudký nádech a dál pokračovala v útoku na poštěváček. Stehna se jí chvěla a kundička se svírala kolem mých prstů, zatímco orgasmus probíhal celým jejím tělem. Když skončil, skončilo i sevření mých vlasů. Vanesa prudce oddychovala, tělo pokryté kapkami potu a nedokázala se ani pohnout. Ještě jsem jí políbila na rtíky kundičky a pak se posadila vedle ní. Jakoby mi předala veškerou svou energii.
Vanesin dech se vrátil do normálu a podle tichého oddychování jsem poznala, že usnula. Šumění vln oceánu brzy uspalo i mě.