Když učitelka nakonec uspěje

Den poté, co tak neslavně pohořím s pokusem vysvětlit své studentce Anežce, že není nejlepší nápad spát se svým učitelem a mým kolegou, jdeme s mým družstvem na velkou sjezdovku, zatímco kolega Krch, po ránu nějak nabručený, vede svou partu nováčků opět na cvičnou loučku za chatou. Hlavně kluci jsou z kabinkové lanovky naprosto nadšení. Chvíli nám s Alicí nedochází, proč je to tak bere, ale pak se to provalí: pánové našli v chlapíkovi z bufetu u horní stanice spřízněnou duši, která správně rozumí touhám adolescentů, takže než zbytek třídy a naše učitelská dvojice vyjedou na horu, chlapci stihnou na stojáka do sebe rychle naklopit pivo. Nedá se nic dělat, musíme se rozdělit: Alice jede v první kabince, já naši výpravu nahoru pokaždé uzavírám. Mládencům poněkud klesne nálada, ale zase mě znají natolik, aby věděli, že kromě důrazného pokárání z toho nebudu dělat vědu. V jejich věku jsem v kabince lanovky s odhodlaným výrazem předstírala, že rum z nabízené placatice mi vážně chutná, a zvažovala, jestli jsem beznadějně trapná, když na rozdíl od spolužačky Jiřiny nechci během cesty klukům ukázat prsa. Jiřka, růžolící blondýnka s ne tak úplně neopodstatněnými komplexy z lehké nadváhy, se tehdy na lyžáku stala na chvíli hvězdou, když si několikrát během cesty nahoru, povzbuzená hlty rumu a nefalšovanou, u ní do té doby nezažitou přízní klučičí party, prudce vyhrnula svetr a nechala si spodem košíčků už tehdy dost velké podprsenky vyklouznout kulaté kozičky s růžovými dudlíky bradavek ven, až jí pokaždé komicky pleskly o sebe. Spolužáci z toho byli tak paf, že nic dalšího z toho naštěstí už nebylo, ale na diskošce pak každý z nich chtěl s Jiřkou tancovat ploužák, z čehož byla paf zase ona. Inu,vzpomínky...

Z těch mě vytrhne příjezd opozdilé lyžařky, jejíž sněhový obal dává tušit, že se cestou solidně vymázla. "Dobrý?" "Jo, dobrý, vypla mi lyže.", pípne dotyčná, když spolu nastupujeme do kabinky, a sklopí oči. K mé náramné radosti je to totiž Anežka. Jelikož nikdo další k nám nepřistoupil, čeká nás deset minut nadmíru trapného mlčení. Vydrží to k třetímu sloupu, než přestane usilovně sledovat určitě náramně zajímavou scenérii, a překotně vyhrkne: "Já se Vám musím paní profesorko omluvit. Včera jsem byla fakt hnusná." "Tos fakt byla, Anežko.", musím souhlasit, nechám ji v tom ještě dvě tři vteřiny máchat a pak se smířlivě usměju: "Ale v pohodě, vlastně jsi měla pravdu. Pavlík fakt nemá tatínka a já v tvém věku spala se svým zeměpisářem. Takže diplomy za mravnost zrovna nesbírám. Jenom jsem nechtěla, abys byla nešťastná." "Já vím, a taky vím, že máte pravdu. Fakt to nikam nevede. Já byla káča pitomá, myslela jsem ... že třeba ... no, však asi víte." "Jo, asi vím. A ono ne, co?" Zavrtí hlavou a smutně se usměje. ""Takže na něj kašlu." "Moudré slovo. Asi nebude nadšenej, počítám." "To není, včera večer jsem mu to řekla." Chvíli se zase kouká z okna na zasněžený les a pak prohodí: "Asi to nebylo lehký, být sama na dítě, co? Nejsem určitě jediná dylina, co Vám něco podobnýho vpálila." "Sem tam se nějaká dobrá duše našla. Ale už to nech Anežko plavat, já se fakt nezlobím. Je to za mnou, mám prima kluka a jak už jsem se zmiňovala, poslední dobou i skvělýho milence, takže co si víc přát." Zase na mě chvilku nevěřícně zírá a pak se rozesměje: "Paní profesorko, s Vámi fakt člověk neví, na čem je." "Aspoň jste pořád ve střehu. A připrav se, budeme vystupovat. Jak v týhle zimě ti naši pitomci můžou mít chuť na pivo, to nechápu."

No vida, tak moje promluva nakonec přece jen zabrala, raduju se v duchu, když sjíždím kopec zpátky k dolní stanici. Ta mrška se navíc dokonce za tu včerejší podpásovku i stydí. No, trefila se na citlivé místo, pozice svobodné matky, otec neznámý, opravdu nebyla žádný med. Kromě různých do očí i za zády pronášených morálních odsudků jsem brzo řešila hlavně to, jak sama s děckem vůbec vyjít. K mateřské jsem si brala různá doučování, ale nakonec mě zachránila až kamarádka, která mi našla u známého na černo práci v účtárně. Pavlíka mi tak od roku hlídala máma a já třikrát týdně v malé kanceláři chroupala u počítače cifry. Práce na zblbnutí, ale každá koruna dobrá. Byla jsem tam sama, šéf Vláďa se stavil jen občas, většina kanceláří firmy byla o patro výš. Soukromí jsem oceňovala; jednak jsem si vedle účetnictví stíhala dělat ještě překlady jako další brigádu, navíc když to bylo potřeba, mohla jsem si v klidu a o samotě odstříkat mlíko, jak bylo potřeba. Laktaci jsem i po roce od porodu měla tak silnou, že stačilo uvolnit si háček kojící podprsenky, nechat prso vyklouznout ven, promnout na vrcholku a už z tmavé bradavky vystříkla bílá fontánka. Kojila jsem jednak proto, že je to zdravé pro dítě, za druhé proto, že jsem díky tomu ušetřila majlant za umělé výživy a do třetice že jsem mohla přebytky prodávat do Motola. To za ty věčně nalité čtyřky prostě stálo... tedy, ne že bych si mohla vybrat. Vždycky odpoledne tak jela ruční pumpa naplno, už i tak mi většinou samovolně utíkalo z bradavek do podprsenky. Nakonec vlastně bylo spíš nečekané, že Vláďa přišel do kanceláře právě přitom až po asi třech měsících. Už jsem měla odsáto, zrovna jsem si otírala nahé prso kapesníčkem, než ho zase nacpu do košíčku podprsenky, když jsem si uvědomila, že stojí s trochu udiveným výrazem ve dveřích. Nemělo smysl dělat netykavku, určitě už tam nějakou chvíli stál, a tak jsem z nervozity zahrála namísto stydlivé vyzývavou pózu. Místo abych si prso horečně zahalila, podepřela jsem si ho dlaní a s úsměvem nadhodila: "Copak, přišel sis cucnout? Latté přímo z prsa?"

Dodnes nevím, co ho to napadlo, ale k mému zděšení beze slova přikývl a vydal se ode dveří ke mně. Seděla jsem na stole s kozou venku a nervózně sledovala, jak si sedá, jak si mé prso prohlíží... Do háje, co tohle má znamenat? To mi chce vážně cucat z kozy? Přemohla jsem se a s předstíranou lhostejností mu ji přistrčila k obličeji: "Tak prosím, ještě tam je." Na beton jsem počítala s tím, že se zvedne a vypálí z kanclu, takže když se mi v příští vteřině přisál k bradavce tak, až mu v puse zmizel celý vrcholek prsu, málem jsem vykřikla. Cucal nejdřív zbrkle a chtivě, pak se uklidnil a začal mi prso sát rytmicky, polykal mlíko, které mu z něj teklo ... a já mu držela kozu u obličeje a cítila tlak jeho sání až někde v podbřišku. Tohle je neskutečně ujetý, ale pane bože, ať nepřestává, mám ji z toho normálně mokrou, letělo mi hlavou, zatímco jsem prsty jedné ruky podpírala své prso a druhou rukou tiskla křečovitě okraj stolu, protože mi z napnuté bradavky střílely slastné šípy dolů do rozkroku... Trvalo to několik minut, než naposledy polkl, pustil mé vykojené vemeno, utřel si pusu a vstal. Teprve dlouho po tom, co beze slova odešel, dokázala jsem si konečně vtěsnat prso zpátky do podprsenky a jakž takž zkrotit dech. Touhu vjet si rukou do kalhotek a přesvědčit se, jak moc mokrá z té ujeté situace jsem, se mi nějak podařilo potlačit a až večer, když jsem se sprchovala, jsem si dovolila si tu celou scénu přehrát v duchu znovu. Samozřejmě s předpokládaným výsledkem: s chlapem jsem nespala podstatnou část těhotenství ani rok po porodu, bradavky byly vždycky mou silnou erotogenní zónou, chlap se mých prsou dotýkal bůh ví kdy... Sprchová hlavice, namířená nejdřív na obě zase už nalitá prsa a pak vmáčknutá mezi stehna pod bříško, které jsem od porodu pořád tak docela neshodila, vykonala svou práci na jedničku a já ve sprchovém koutě kousala žínku, aby při prožívaném orgasmu nekřičela moc nahlas, zatímco z napružených bradavek mi stékaly bílé pramínky a kapaly někam dolů...

Samozřejmě, že jsem se tetelila touhou, aby přišel zase... a on nešel, já si zoufala, a pak přišel, já si beze slova odepla košíček, on přisedl... Pak už chodil skoro pokaždé, když jsem byla v práci. Už jsem si nehrála sama před sebou na schovávanou, takže vždycky když mi docucal obě prsa a odešel, zamkla jsem se na záchodě, servala si kalhotky ke kotníkům a celá šílená touhou si to rychle rukou udělala. Vlastně to trvalo docela dlouho, než se osmělil, a zatímco mi sajícími rty zpracovával nalité prso, ze kterého jsem mu poskytovala záplavu mlíčka, položil mi ruku na vnitřní stranu stehna, pomalu s ní vyjel výš a začal mi ji přes kalhotky hladit. Určitě cítil to horké vlhko které mi promáčelo látku prádla brzo poté, co mi začal sát bradavku. Ocenila jsem, jak je něžný, jemně mi přes kalhotky vzrušenou kundu masíruje, mne a zvolna tlačí prsty na dírku, do které mi je postupně zaboří, co mu látka kalhotek dovolí, zatímco palcem mi jemně přejíždí poštěváček, vzrušením nalitý a vyrýsovaný, na dotek citlivý... Udělal mě hned, příště už se neostýchal a zamířil rukou pod mou sukni automaticky, já seděla s oběma prsy venku z podprsenky, tiskla si je k sobě, aby mi mohl cucat střídavě obě bradavky, trčící jako dva tmavé dudlíky, zatímco vnikl prsty pod kalhotky a už bez jejich zábrany i do mé dírky, která se kolem jeho prstů svírala slastnou křečí...Pro klid své duše jsem si na wikipedii našla heslo "erotic lactation", poučným čtením se trochu uklidnila, že nejsem beznadějně perverzní úchylačka, když mě vzrušuje, jak mi chlap cucá kojící kozy, a s čerstvě nabytým sebevědomím jsem mu příště, když zase pusou slastně týral moje cecky a rukou klín, položila nohu, vyzutou z lodičky, na poklopec džín a začala třením nártem zpracovávat tu bouli, co mu tam jako obvykle vyrostla. Ještě to pár dní trvalo, než se odvážil si kalhoty rozepnout a já mohla na chodidle cítit jeho tvrdé péro, které jsem, zatímco mi jako o život cucal mlíko z kozy, začala třít a nakonec stiskla mezi oběma nárty, takže se po chvíli v tom vězení zaškubalo a začalo mi zkrápět kotníky prudkými výstřiky semene...

Vláďovy chtivé ruce a lačná pusa mohly nepochybně za to, že mi laktace neustávala, takže kamarádky si mě dobíraly, že jsem jak kojná, ale já se v duchu tetelila blahem, protože díky tomu jsem měla oddaného milence, kterého má nalitá prsa a bradavky jako dva struky neodpuzovaly, ale naopak docela nepochybně vzrušovaly. Trvalo ještě nějaký ten týden, než jsem jednou namísto vyhonění nohama sklouzla ze stolu a obkročmo si na Vláďům čůrák sedla. Skoro se mi zatmělo před očima, když mi ten tvrdý ocas projel štěrbinou a já pysky obemkla jeho kořen; neměla jsem péro v prcině zoufale dlouho. Vláďa nastalou změnu situace nemohl nijak komentovat, protože jsem mu vzápětí nacpala svou kozu zase do pusy, takže ji chtivě sál, zatímco já házela boky a přirážela na jeho ptáka, kterým mi projížděl kundu, až se mi chtělo křičet. Samozřejmě, že se udělal do mě, cítila jsem v sobě každý záškub jeho péra i každý další výstřik horkého semene, ale v duchu jsem se utěšovala, že má silná laktace snad zafunguje antikoncepčně, a tentokrát to opravdu dopadlo dobře. I příště a pokaždé, protože od toho dne už jsme spolu normálně šoustali, jen jsem ho přitom nepřestávala kojit. Většinou jsem přitom na něm seděla jako poprvé, občas mě položil na stůl a píchal, zatímco mi sál prso, které jsem si držela, aby se neházelo, zatímco mi přiráží do mokře čvachtající pičky.

Změna polohy přišla až ten den, co jsem byla v práci naposled. Mateřská mi končila, nastupovala jsem zpátky učit, Pavlíka čekaly jesle. Vláďa o mém konci věděl, i když jsme o tom nemluvili. My ostatně spolu nemluvili skoro vůbec. Nikdy taky neudělal sebemenší pokus mě mít jinak a jinde než v práci. Já bych se nechala, byla jsem z našeho tajného vztahu blahem bez sebe, klidně bych mu cpala svoje kojící cecky do pusy kdekoliv jinde, než v tom malém kanclíku, ale nepřišlo ani pozvání na kafe, do kina, nic. Pak tu byl najednou poslední den v práci, trochu trapný, protože jsem se vlastně s ostatními zaměstnanci skoro nepoznala. Sklidila jsem si věci do krabice jako v nějakém filmu, koukla se z okna přes ulici na bistro, kde jsem si rok kupovala kafe cestou do práce... a pak mě Vláďa chytil zezadu za kozy, jednou rukou je začal mačkat, druhou mi vyhrnul sukni a odtáhl kalhotky prudce ke straně, až se ozval zvuk trhané látky... Stála jsem se zadnicí vysazenou, sama si horečně rozepínala halenku a vytahovala cecky z košíčku, zatímco on si rozepínal kalhoty. Když ho do mě vrazil, vykřikla jsem bolestí, protože jsem nebyla dole vlhká. Bolelo to tak, že mi do očí vystoupily slzy, ale držela jsem, když mi znova a znova přirážel proti prcině, která se postupně přece jen rozevřela a umožnila mu vniknout do mě až po kořen, takže mu koule pleskaly o mé roztažené pysky, když začal přirážet a rukama přitom chytal mé houpající se kozy. To poslední šoustání bylo úplně jiné než všechna předchozí, divoké, neurvalé, živočišné. Bolely mě bradavky, tak moc mě za ně tahal a tiskl mi prsa, ze kterými mi pořád kapalo mlíko, sem tam mě při přirážení plácl přes prdel, a já držela, drtila mezi rty svoje vzdechy a vycházela mu pánví naproti, abych ten jeho čurák cítila až v břiše, aby mi roztrhnul píču pérem... Když se do mě s tichým chrčením udělal, stála jsem a držela. Stála jsem dál, i když ze mě vyjel, zapnul si kalhoty a mlčky odešel. Já vlastně nevím, jak dlouho jsem tam stála, ojetá blbka, které z bradavek kape mlíko a po stehnech teče mrdka...

No, ujetých vztahů jsem si celkem užila, napadne mě, když tyhle zpola zapomenuté zážitky zaplaší drkotání lanovky na posledním sloupu. Alice už šikuje celé družstvo do řady, čeká nás sjezd k chalupě a oběd. Pak polední klid, během kterého se musím kolegyni pochlubit, že má domluva nezbedné studentce nakonec přece jen padla na úrodnou půdu, odpoledne závod na běžkách, večer diskotéka, po které musíme přimhouřit oko, protože zítra se vracíme do Prahy, tak ať si děcka poslední večer užijí. Máme s Alicí v záloze ještě jednu láhev červeného, až uspíme svoje dítka, pustíme se do ní. Možná mě víno přiměje odhodit stud a poslat svému pilotovi fotku, kterou jsem předevčírem v návalu stesku po něm pořídila v koupelně, když Alice četla dětem pohádku. Sakra, týden bez něj je k nevydržení, já tu byla hodná holka, tak snad byl i on a těší se na mě aspoň z půlky, jako já na něj. Vlastně je mi i jedno, co a s kým a kde ten týden dělal, hlavně když od zítřka to zase bude dělat se mnou. Do háje, já jsem do něj asi fakt zamilovaná.